Český les

Nové vydání knihy k putovní fotografické výstavě, mapující různé oblasti Čech a Moravy, kde došlo k vystěhování německé menšiny. Srovnání fotografií z dob, kdy tu převážně žili Němci a srovnání současných pohledů na tatáž místa, názorně ukazuje, co se stane s prostorem, který opustí lidé. Srovnání je i studijním materiálem pro pozorování přeměn kulturní krajiny.

Studie je příspěvkem k odhalení a zdokumentování jednoho z nejpromyšlenějších komunistických zločinů ze začátku studené války, tzv. akce KÁMEN. Přísně tajná a kamuflovaná past organizovaná bezpečnostním aparátem v okolí hraničního přechodu Všeruby na Domažlicku si kladla za cíl odstranit vybrané osobnosti z veřejného života a „izolovat“ je od „světa“. Kniha se zaměřuje na oběti, pachatele, a zejména pak na osoby, které hrály důležitou roli na obou stranách tragického dramatu, z něhož vyplývají i problémy protikomunistického odboje. Velkým přínosem pro objasnění případu falešných hranic jsou autorkou nedávno objevené a dosud nezveřejněné paměti klíčového svědka Stanislava Lišky. Autentičnost a závažnost důkazů o zločinném spolčení a jeho pozadí podtrhují odborní recenzenti knihy, historici Igor Lukeš a Václav Veber. Autorka, která napsala také řadu odborných článků, předkládá reálný pohled na jeden z důsledků komunistického převratu v Československu – zločinné praktiky československé komunistické tajné policie inspirované sovětským vzorem. Kniha je rovněž morální výzvou příslušným českým úřadům, aby proti dosud žijícím viníkům zakročily podle práva.

Druhý díl knihy nás přivede opět do krajiny Českého lesa na Domažlicko a Tachovsko. Nalezneme zde velké množství informací a dokumentace, která se tentokrát týká morových sloupů, barokních plastik a soch volně umístěných v krajině. Samostatný katalog je věnován pracím lidových kameníků, mezi nimiž je hlavní postavou Georg Böhm, který svá pozoruhodná sochařská díla vytvářel v 1. polovině 19. století. Kameníci v popisované oblasti pracovali až do 1. poloviny 20. století. Součástí katalogů je i boh atá fotografická dokumentace. Celkem je v 1. a 2. dílu knihy popsáno 777 památek. Úvodní kapitoly katalogů jsou česko-německé.

Publikace přináší historické recepty ze zámeckých kuchyní, které byly objeveny mezi archivními zápisy a pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Recepty si zapsaly majitelky zámků v Kanicích a Lštění (okres Domažlice) a v Halži (okres Tachov). Vedle receptů kniha obsahuje historické úvody k jednotlivým sídlům a osudy osob, s nimiž recepty souvisejí. Na 160 receptů je doplněno fotografiemi pokrmů i fotografiemi kuchařek, které si je zapsaly. Je volným pokračováním knihy "Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí". Publikace vychází v česko-německém jazyce v překladu Aleny Vondrušové. Knihou čtenáře provází ilustrace Jany Šlechtové.

Kniha přináší popis a obrazovou dokumentaci 308 kamenných památek. Mezi nimi najdeme pověstmi opředené kamenné megality, smírčí kříže, staré kamenné kříže, středověká boží muka, hraniční kameny, milníky a lovecké kameny. Doplněny jsou i příběhy, které se k těmto dávným strážcům krajiny vztahují. Úvodní kapitoly katalogů jsou česko-německé.

Publikace obsahuje popis a historii více než 60 skláren, které v minulých staletích pracovaly na území Českého lesa a přilehlém území Domažlicka a Tachovska. Dále jsou zde popsány a zdokumentovány i jednotlivé brusírny a leštírny, které každou sklárn u na výrobu plochého skla doplňovaly. Mnoho informací se týká též lokalit, které v Českém lese zanikly po roce 1945. Kniha je obohacena velkým množstvím po léta pracně vyhledávaných historických fotografií i dokumentačních plánů z českých i německých archivů. Zasloužená pozornost je věnována i jednotlivým sklářským rodinám. Text knihy je česko-německý. Třetí zcela přepracované a rozšířené vydání.

Práce architekta Grotteho vyšla poprvé v Lipsku roku 1915. Kniha vydaná Nakladatelstvím Českého lesa v roce 2013 obsahuje reprint původního německy psaného originálu, který je doplněn Grotteho dokumentárními fotografiemi, kresbami a plány a popisuje více než tři desítky synagog střední Evropy. Z nich je většina již zbořena. Mezi ně patří i synagogy z území Čech, především západních. V českém překladu Grotteho díla jsou otištěny současné fotografie synagog z území Čech, Německa a Polska. Publikace je dále doplněna podrobným životopisem A. Grotteho, který vypracoval Arno Pařík. Kniha je vybavena množstvím fotografií a kreseb.

Kniha popisuje historii pivovarnictví na území Tachovska a Stříbrska v rozsahu současného okresu Tachov. V úvodní kapitole je zpracována tematika církevních – klášterních pivovarů. Text je řešen formou katalogu, který obsahuje historii více než 70 pivovarů, které na popisovaném území pracovaly. Texty jednotlivých kapitol dosahují různé délky podle významu pivovaru, délky jeho trvání a dochovaného archivního materiálu. Texty jsou doplněny velkým množstvím historických fotografií, map a dokumentů. Na své si přijdou i sběratelé historických pivních lahví a pivních suvenýrů, speciálně pro ně bylo vyrobeno DVD, které je součástí publikace. Zvláštní kapitola je věnována novinovým článkům z dobového tisku, které řeší radosti i problémy s pivem a hospodami v regionu. Jediným pivovarem, který dnes na Tachovsku pracuje, je rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané, jemuž je v knize také věnována zasloužená pozornost.

Pátrání po okolnostech smrti Jana Masaryka připomíná křižovatku slepých uliček. Ať už kriminalisté, historici a publicisté sledovali domněnku ministrovy sebevraždy, anebo se vydali po stopách a motivech vražedného činu, jednu ani druhou verzi se dosud nepodařilo prokázat. A i když se poslední oficiální vyšetřování případu přiklonilo k druhé možnosti, identita údajných pachatelů je zahalena v šeru podezření bez jasných důkazů. Událost z března 1948, vnímaná jako symbolická tečka za československou demokracií, tak zůstává jednou z největších záhad našich moderních dějin a nepřestává vzrušovat současníky. Je vůbec ještě možné přijít v této kauze s něčím novým, pokud nevydají své tajemství ruské archivy? Václava Jandečková se o to ve své nejnovější práci pokouší. Na základě konfrontace a kritické analýzy množství nepublikovaných a kupodivu téměř nevyužitých archiválií přináší překvapivě nový pohled na celý případ a odkrývá neznámá fakta, jež zasluhují pozornost. Proč a za jakých okolností odborový rada a bývalý přednosta šifrového oddělení exilového ministerstva zahraničí v Londýně Jan Bydžovský učinil ve vazbě počátkem padesátých let šokující „doznání“ ke spoluúčasti na Masarykově vraždě? Mělo snad být tělo uspaného Jana Masaryka vyhozeno z okna Černínského paláce právě „takovým způsobem, aby se nedalo zjistit, zda to byla vražda, nebo sebevražda“? V čem zpochybnilo následné tajné přešetřování Masarykovy smrti oficiální verzi událostí a jak souviselo s Bydžovského „doznáním“? A co aktéři tehdejších událostí vypovídali na Generální prokuratuře za pražského jara? Poctivému hledání odpovědí na tyto i další otázky a zkoumání dosud opomíjených souvislostí se autorka věnuje na stránkách této knihy. Václava Jandečková přichází s dosud seriózně neuvažovanou hypotézou, že zpravodajské kanály britské tajné služby směřující do Černínského paláce mohly být infiltrovány komunistickými agenty, kteří vydali fingovaný příkaz k odstranění populárního politika. Její potvrzení, či naopak vyvrácení je výzvou pro další bádání. Autorka však každopádně ukazuje, že z kaleidoskopu faktů, které jsou k dispozici, lze složit zatím nezahlédnutý, zdánlivě snad fantaskní, avšak logický obraz nevyjasněné tragédie. Významnou součást knihy představuje bohatá obrazová příloha včetně reprodukcí dokumentů a fotografií z rodinného archivu Jana Bydžovského.