Christianitas

Pobožnost křížové cesty je tradiční křesťanská modlitba, která připomíná události z posledního dne našeho Pána Ježíše Krista. Vydání této publikace má za cíl zaplnit mezeru v současné knižní nabídce, neboť dílo, které by obsahovalo křížovou pobožnost v klasické (tradiční) podobě, je na knižním trhu dlouhodobě nedostupné. Samotná pobožnost má působivé vizuální zpracování a kniha je navíc rozšířena o další modlitby a také o úryvky z vidění blahoslavené Anny Kateřiny Emmerichové, které mají sloužit jako pomůcka pro rozjímání. Vykonání pobožnosti křížové cesty je zvlášť vhodné v postní době, zejména pak na Velký pátek, ale vykonat ji lze v podstatě kdykoliv, zvláště proto, že je spojena s plnomocnými odpustky.

II. vydání – rozšířené o novou kapitolu a dílčí rozšíření dle starších vydání. Snad žádné jiné dílo dotýkající se lidovou formou oběti Mše svaté si nezískalo takovou oblibu. Kdo dosud neví o významu Mše svaté pro jednotlivce, rodinu, národ, ba pro celý svět, nebude po přečtení Výkladu již na pochybách. Každé zbožné a upřímné duši pak kniha poslouží k tomu, aby z nevyčerpatelného zdroje milostí, jaký se ve Mši svaté nachází, čerpala ještě více než kdy dříve.

Jak se má katolík zachovat v případě, kdy z vážných důvodů (nemoc, cesta do zahraničí apod.) nemůže v neděli nebo v zasvěcený svátek navštívit mši svatou? Jakých povinností je v takovém případě zproštěn a jakých ne? Co nám ukládá církevní přikázání a co přikázání Boží? Tato brožurka přináší jednoduché a jasné odpovědi s vysvětlením a praktickými radami. Čtenář se také dozví, co je duchovní Svaté přijímání a jaký je jeho přínos, dozví se, že jej může vykonat kdykoliv během dne a také o podmínkách k tomu nezbytných. Text kromě poučení navíc obsahuje modlitby pro akt duchovního Svatého přijímání i modlitby před a po něm. Přílohou je také celá modlitba křížové cesty jako praktická pomoc pro vzbuzení dokonalé lítosti.

Skutečnost, že se Církev nachází v hluboké krizi, která otřásá samotnými základy Víry, je dnes již zřejmá značnému počtu věřících nejen z řad tradičních katolíků. To, v čem mnozí nemají úplně jasno, jsou příčiny a důsledky krize, které se v současnosti začínají naplno projevovat. Mezi nimi lze uvést nízký počet kněžských povolání, postupný zánik řeholních řádů, výrazný úbytek praktikujících věřících, neznalost základních pravd Víry, náboženský indiferentismus, vnitrocírkevní skandály, postupující sekularizaci, ztrátu katolické identity a mnoho dalších. Tato kniha je doposud nejrozsáhlejší dokumentací krize Církve a jejího rozsahu. Hned v úvodu konstatuje, že stěžejní příčinou je Druhý vatikánský koncil a na podporu tohoto tvrzení mimo jiné uvádí i vybraná statistická data. Autor následně systematickým způsobem zkoumá povahu krize i to, jak ovlivňuje neměnnou nauku Víry. Jako hlavní příčiny krize vidí omyly týkající se náboženské svobody, ekumenismu a biskupské kolegiality, které věrně odrážejí heslo zednářské Francouzské revoluce volnost, rovnost, bratrství. Autor dále podrobně zkoumá neblahý pokoncilní vývoj, zabývá se novou mší a novými svátostnými obřady i útoky na katolické kněžství v jeho samé podstatě. Forma, kterou si autor pro zpracování zvolil, je osvědčený katechetický model „otázka–odpověď“. Díky tomu může stručně, ale výstižně osvětlit rozpor mezi koncilními novotami a neměnnou katolickou naukou, aniž by zacházel do složitých popisů. Čtenáři tak ponechává volné pole působnosti pro další studium problematiky, ale zároveň naznačuje, kterým směrem se v případě studijního zájmu ubírat. Přehlednosti knihy napomáhá členění do tematických celků jako jsou krize v Církvi, Druhý vatikánský koncil, učitelský úřad Církve, ekumenismus, náboženská svoboda, nová mše aj. Kniha je skutečně vynikajícím kompendiem krize, která má svůj přirozený i nadpřirozený rozměr. České vydání přináší také doslov nakladatele se stručným výčtem stěžejních událostí, které se udály v poslední době.

Nastal den velikého mariánského svátku a manželé Zrzaví a jejich sedm dětí se chystají do kostela. Kromě nich tam míří mnoho dalších lidí z předměstí. Přidejte se k nim a sledujte, co všechno je na cestě a v kostele potká. Obrázková knížka plná skrytých příběhů a detailů, ke které se budete s dětmi rádi vracet a ve které pokaždé objevíte něco nového. Najdete všech 67 postav včetně nezvaného hosta, který se v celé knize vyskytne jen jednou?

Knihu Pravdivý fatimský příběh napsal italský kněz John de Marchi (1914–2003), někdejší člen Misionářského Institutu Consolata. V roce 1943 byl poslán do Portugalska, kde strávil sedm let. Během nich měl možnost hovořit s mnoha přímými aktéry fatimských zjevení včetně Lucie dos Santosové, ale též s lidmi, kteří se otevřeně stavěli proti pravosti zjevení, krom toho využil také citáty z dobového světského tisku. Výsledkem je faktografická, nicméně čtivá kniha, psaná bez hysterie a zbytečné dramatičnosti, vhodná pro čtenáře různého věku včetně odrostlejších dětí. Panna Maria se v roce 1917 zjevila v Cova da Iria poblíž Fatimy třem malým pasáčkům – Lucii (10 let), Františkovi (9 let) a Hyacintě (7 let). Navzdory skepticismu okolí a později i katolického tisku měly všechny tři děti ohromující víru a ve svém jednání mohou být příkladem rovněž pro dospělé. Přesto knížka nevyznívá jako barvotiskový popis nedostižných světců, naopak děti vykresluje ve vší jejich dětské prostotě a přirozenosti, což zvláště vynikne v rozhovorech, které mezi sebou vedou. Kniha obsahuje popis šesti zjevení z roku 1917 i osudy všech tří dětí a jejich rodin. V přílohách je podrobně vysvětlena pobožnost pěti prvních sobot, jsou zde jednotlivé modlitby, které děti obdržely, a další zajímavé informace. Knihu lze proto doporučit všem, kteří o fatimských zjeveních nic nevědí, ale i těm, kteří už mají o Fatimě ucelené informace.

Kresťanstvo - viera našich predkov, viera stoviek generácií, viera svätcov i mnohých hriešnikov. Aké asi boli ich príbehy? Čím sa živili, do akej spoločenskej triedy patrili, akým osudovým zvratom čelili a predovšetkým: Ako sa vôbec stali kresťanmi? Román „Svätci a hriešnici" zachytáva v šiestich príbehoch prvých tisíc rokov kresťanstva. Od osobného stretnutia s Kristom a jeho Matkou, cez prenasledovanie prvých kresťanov a veľký obrat za cisára Konštantína Velkého, až po konverziu nových európskych národov, kniha mapuje osudy ľudí - mužov i žien, ktorí boli vo svojej dobe svedkami velkých historických udalostí. Verím, že „Svätci a hriešnici" pomôžu čitateľovi pochopiť, že ani človek 21. storočia sa nenachádza mimo dejín, ale že je ich pevnou súčasťou. Sme dedičmi tých, čo tu boli pred nami. Príbeh spásonosného učenia, ktoré tu po sebe zanechal Ježiš Kristus, pokračuje ďalej - a jeho nositeľmi pre nadchádzajúce generácie sme dnes my sami... S úctou Matej Gavlák, autor

Svatá Klára patří vedle svatého Františka k největším osobnostem františkánské rodiny. Zatímco o něm máme literatury dostatek, o svaté Kláře toho bylo publikováno podstatně méně. Tento její beletrizovaný životní příběh si klade za cíl stávající mezeru alespoň částečně zaplnit. Na svatou Kláru se dají vztáhnout slova proslulého umělce Michelangela Buonarrotiho o pravém umění, k jehož dosažení je podle tohoto velikána „třeba sjednotit se s Bohem“. Přesně takový byl Klářin život – jednou nepřetržitou touhou po sjednocování se s Ukřižovaným, touhou motivovanou láskou k Němu, láskou, která jí velela vzdát se kvůli Němu úplně všeho včetně sebe samé. Její život byl snahou o napodobení ducha svatého Františka. Snahou této knihy je zase zachytit co nejvěrněji vše, co prožívala, proniknout do její mysli a nahlédnout do jejího srdce.

Kdyby katolík v roce 1965 odjel do daleké pohanské země, po pěti letech se vrátil a přišel na mši svatou do svého farního kostela, byl by pravděpodobně zmaten z toho, co kolem sebe vidí a slyší. Možná by i zapochyboval, jestli si po delší době, co nebyl přítomen, nespletl adresu nebo zda kostel nezměnil majitele. Méně než patnáct let stačilo k tomu, aby byla oficiální římská liturgie přetvořena k nepoznání. Změny bezprecedentní svým rozsahem a rychlostí jistě můžeme označit za revoluční. Než však revoluce propuknou naplno, rodí se zpravidla nenápadně a téměř nepozorovaně. Liturgická revoluce není výjimkou. Dílo, které držíte v rukou, je pátráním po jejích pravých kořenech, které nespočívají ani v Druhém vatikánském koncilu, ani v osobě Annibala Bugniniho, ale mnohem hlouběji, než by mnozí čekali. Materiály, které autorka předkládá, nutí čtenáře zamyslet se i nad jeho vlastním chápáním své účasti na liturgii. Nemůže snad být i ten, kdo vyhledává nebo slouží výhradně tradiční římskou liturgii, bezděčně ovlivněn revolučními myšlenkami?

Ralph M. Wiltgen (1921–2002), člen Společnosti Božího Slova, historik a novinář, byl očitým svědkem událostí Druhého vatikánského koncilu, jehož průběh s odstupem dvou let od jeho skončení čtivým, ale přitom detailním způsobem zaznamenal. Kniha je cenná zvláště proto, že autor měl jakožto respektovaný profesionální žurnalista a nestranný komentátor přístup ke všem hlavním postavám a událostem koncilu. Druhým aspektem, pro nějž je kniha kladně hodnocena, je vyvážené faktografické pojetí. Přesto, nebo právě proto, kniha barvitě zachycuje snahu koalice liberálních aktérů koncilu, biskupů převážně ze zemí podél Rýna („rýnských otců“), kteří díky své organizovanosti převzali otěže směřování koncilu. Kniha tyto snahy nijak nekomentuje a nehodnotí, pouze konstatuje fakta. Stejně tak nechává bez subjektivních komentářů dramatické kroky Mezinárodní skupiny otců (Coetus Patrem Internationalis), skupiny asi dvou set biskupů, kteří se puči liberálů pokusili zabránit. Kniha je naprosto klíčovým zdrojem pro pochopení toho, co dnes formuje katolickou Církev a co stojí v pozadí mnoha trendů, které určují její budoucí vývoj. Poprvé v češtině vyšla v roce 2007. Nakladatelství Christianitas nyní přichází s druhým vydáním, přičemž kniha prošla kompletní revizí textu a oproti prvnímu vydání byly také provedeny některé menší stylistické úpravy, aktualizace a faktografická zpřesnění. Vzhledem k tomu, že dnes, snad ještě více než dříve, probíhá diskuse o významu a dopadu tohoto koncilu, bude kniha pro zájemce o dané téma nepostradatelným průvodcem, jenž jim pomůže pochopit, co se vlastně odehrálo v jeho zákulisí. Původní anglické vydání obdrželo církevní schválení.

Polozapomenutá devítiúterní pobožnost ke sv. Antonínovi z Padovy, kterou dle pověsti zjevil léta Páně 1617 jisté zbožné ženě sám světec. Vysokou cenu této pobožnosti potvrdila i Církev svatá, když ji v 18. století papežové obdařili částečnými, ba dokonce i plnomocnými odpustky.

Komiksové zpracování něčeho tak posvátného, jako je Mše svatá, může na první pohled překvapit. Autorům se však podařilo téma zpřístupnit, aniž by mu ubrali na jeho vznešenosti. Dílko poutavě a nenuceně seznamuje s obřady a modlitbami Mše svaté a vysvětluje jejich význam, který mnohdy neznají ani dospělí. Nebude proto ničím neobvyklým, když se rodič přistihne, jak se sám nemůže odtrhnout od sešitu, který byl původně určen jeho ratolesti.

Pravidla dětského života, doprovázená milými kresbami Gabriela Pippeta, ukazují, jak by měl vypadat život malého křesťana od ranního probuzení až po večerní ulehnutí. Překvapení, že autorem této veršované knížečky pro děti je Robert H. Benson, známý především svými vědeckofantastickými a dystopickými romány, nám vydrží do chvíle, než pochopíme, co ho jakožto katolického konvertitu a kněze k sepsání přivedlo – touha po spáse dětských duší.

Existuje mnoho důvodů pro publikování tohoto svazku proroctví a komentářů. Za prvé, dnes hodně slýcháme o tom, že se nacházíme uprostřed Velké apostaze předpovězené sv. Pavlem. Za druhé, mnoho také slýcháme o tom, že se nacházíme v čase Antikrista. Proroctví v této knize však naznačují, že se před jeho příchodem ještě musí naplnit mnoho událostí. Za třetí, pokud jsou tato proroctví pravá, tento svět – a jeden každý z nás – potřebuje víc než kdy jindy litovat, modlit se a činit pokání. Tato knížka je tedy nepřímou výzvou k duchovnímu boji proti tomu, aby se pekelné síly na zemi uvolnily. Za čtvrté, historický vývoj skutečně naznačuje, že jsme již vstoupili do období předpovězeného těmito proroctvími. A konečně, jak zmiňuje autor, existuje mnoho dalších proroctví, která dokládají ta, jež jsou obsažená v této knížce, a proto takříkajíc právem vyžadují, aby byla šířena. Tato proroctví nám totiž pomáhají pochopit, co je s naším světem špatně. Odmítl Krista a Jeho Boží rady a namísto toho přijal mylné lidské rady předkládané nepřáteli Krista. A tato proroctví nám pomáhají poznat, co můžeme udělat v naší době – modlit se, zasvětit svůj život Bohu a připravit se na přicházející události. Kéž se tento útlý svazek dostane k mnoha lidem pro poučení a kéž pomůže naplnit vůli Našeho Pána Ježíše Krista při práci na spáse duší.

Vyčerpávající praktické pojednání o modlitbě v jejích nižších a vyšších formách z pera dlouholetého opata trapistického kláštera. Stručnost, jasnost ve vyjadřování a skvělé uspořádání látky činí ze Způsobů rozjímavé modlitby dílo, které ve svém žánru stěží najde rovné. Sv. Pius X. je popsal jako „velmi užitečné bez výjimky pro všechny osoby, které usilují o dosažení dokonalosti v křesťanském životě“. Dle vlastních slov autora se jedná o příručku, v které čtenáři „naleznou praktické rady ve všech svých potřebách podle toho, jak budou činit pokroky v běžných modlitbách a také, zlíbí-li se Bohu, v mystické kontemplaci, tak aby měli vždy při ruce rychlé vysvětlení a rady, jež by jinak museli hledat ve dvaceti různých knihách“. Nesmírně hodnotným bude zajisté také pro ty, kterým byla svěřena péče o duše druhých. Spis obsahuje celkem tři části, z nichž první dvě pojednávají o modlitbě obecně a o obyčejné rozjímavé modlitbě a tvoří tento první svazek. Třetí, poslední část, týkající se výhradně modlitby mystické, je obsahem svazku druhého. Kniha obdržela pochvalné breve od sv. Pia X.

Dopis ze záhrobí je spasitelné rozjímání o smrti. Jde o příběh mladé ženy, Anny, která nečekaně zemřela, ocitla se před Bohem při soukromém soudu a byla odsouzena ke strašlivé věčnosti utrpení v pekle. Anna o svém osudu vypravuje v dopise, který ve snu předává své přítelkyni Claire. Dovedete si představit Claiřin úlek. O nehodě a náhlé smrti své známé se dozvěděla teprve ten den ráno. Znepokojilo ji, když si uvědomila, že Anna nebyla dobrá katolička, a pomodlila se několik modliteb za Anninu duši. Té noci pak měla sen, tak živý, že se zdál být skutečností. Anna jí v něm předala dopis, který jí napsala. Nemodli se za mě, říkalo se v něm, protože jsem zavržena. Nebrala jsem Boha vážně. Nevyužila jsem tolika milostí, které mi v tomto životě poskytoval. Udělala jsem si boha z rozkoše, vlastní samolibosti a rozmarů, z dobrých věcí pozemského života. A teď po smrti trpím věčná muka. Zbytek si přečtete sami v této krátké brožurce.