Dokořán, Argo strana 2 z 3

Peter Zeihan v knize Koncem světa to teprve začne tvrdí, že globalizovaný světový řád končí, což povede ke geopolitické nejistotě, úpadku obchodu a celospolečenskému snížení životní úrovně.

Doklady z tisícileté historie lidstva i ze současnosti ukazují, že pokrok závisí na rozhodnutích ohledně způsobu využívání nových technologií. Autoři popisují, že tato rozhodnutí příliš často přinesla pohádkové zisky elitám, ale pro řadové členy společnosti znamenala spíš více práce, a pokud vůbec došlo ke zlepšení jejich materiálních podmínek, bylo zcela nedostatečné a neúměrné. Tento proces lze doložit na proměně zemědělství ve středověku, na evropské průmyslové revoluci či zavádění digitálních technologií v současnosti, které ruší pracovní místa a skrze masové shromažďování dat a sledování podkopávají demokracii. Acemoglu s Johnsonem nabízejí nový pohled na svět a jeho dějiny, ale i vizi, jak dát inovacím nový směr, tak aby z nich měla prospěch většina.

Ačkoli se nám z dokumentárních filmů může zdát, že v přírodě pro nedokonalost není místo, opak je pravdou. Italský filozof a odborník na evoluci Telmo Pievani ve svém inspirativním a hutném pojednání srozumitelně ukazuje, že nedokonalost je všudypřítomná a nebýt jí, nejenže by na Zemi neexistoval rozmanitý život, ale nevznikla by vůbec Sluneční soustava, ba ani samotný vesmír. Evoluce pracuje s tím, co má po ruce, místo aby nové struktury vytvářela zcela od začátku. A přestože je výsledek nedokonalý, jako například lidský mozek, podstatné je, že funguje – byť ne vždy úplně spolehlivě. Na základě prozkoumání světa od velkého třesku po evoluci člověka Pievani předkládá šest zákonů nedokonalosti, které shrnují její obrovský význam.

Matematici bývají vykreslováni jako podivíni, se kterými se člověk moc nepobaví, protože žijí ve vlastním myšlenkovém světě. Amir Aczel tuto veskrze mylnou představu vyvrací. Na pozadí pět tisíc let dlouhého příběhu matematiky vypráví pozoruhodné osudy myslitelů, kteří svými objevy významně přispěli k rozvoji přírodovědného poznání – od „kupeckých počtů“ po složité a hluboké teorie, bez nichž se moderní civilizace závislá na vyspělých technologiích neobejde. Ačkoliv jména jako Newton, Descartes, Eukleides, Fermat či Leibniz vzbuzují v mnoha lidech až posvátnou úctu, autor ukazuje, že tito velikáni vědy byli běžnými smrtelníky a podléhali nejrůznějším vášním i slabostem. V historii matematiky tak narazíme na střelecké souboje, spiknutí, hrdinské činy, tajné spolky, zločiny, vzájemné nevraživosti i milostné aféry. Životní příběhy velkých matematiků byly pestré, často dramatické, někdy opravdu divoké. Jedno však měli společné: hnala je touha po poznání.

Klasický text jednoho z otců strunové teorie nás v kostce seznámí s vývojem hlavních směrů moderní fyziky od vzniku Einsteinovy speciální teorie relativity. Její příběh líčí jako nekončící a stále otevřenější dobrodružství zvídavého ducha fyziků, kteří s každým objevem zjišťují, že příroda je ještě záhadnější, než se dříve mohlo zdát. Živě a srozumitelně podaný výklad doplňují výstižné charakteristiky hlavních postav fyzikální vědy druhé poloviny tohoto období, s nimiž se autor dobře znal.

Vážky létají přes oceán z Indie do Mosambiku, i když jejich tělo disponuje zásobou energie jenom na čtyři hodiny letu. Vorvaňovci při potápění do tříkilometrových hloubek stráví pod hladinou skoro čtyři hodiny. Z toho, co o jejich organismu víme, ale vyplývá, že by jim už po hodině ponoru mělo hrozit utonutí. Had bojga šplhá po hladkých sloupech díky tomu, že na sobě uváže uzel. Pavouci křižáčci používají svou síť jako prak a nechávají se z ní vystřelit na kořist. Drobným roztočům slouží k dopravě na květy vybraných druhů rostlin jako živý taxík kolibříci. Ve volném pokračování bestselleru Desatero smyslů nám biolog a popularizátor vědy Jaroslav Petr zblízka ukáže nejrozmanitější způsoby pohybu živočichů i extrémní výkony, jakých jsou tvorové schopni. Možnosti přesunu z místa na místo, které si zvířata vyvinula, patří totiž k tomu nejúžasnějšímu, co se v přírodě odehrává, nejednou nad nimi zůstává rozum stát a mnoho z nich stále halí tajemství.

Fantastická čísla je kniha o moderní fyzice, ke které autor přistoupil velmi netradičním způsobem – jeho podání je neuctivé, mate čtenáře, nahlíží své téma z neobvyklých úhlů a odborníky dráždí tím, jak se záměrně vyhýbá „správné“ terminologii. Za pomoci několika velkých i nepatrných čísel představuje význačné momenty fyzikálního bádání. Od úvah o rychlosti Usaina Bolta se dostává k teorii relativity, od čísla tak velkého, že by ho náš mozek nebyl schopen pojmout, zase k černým dírám. Dojde na nekonečný vesmír i na kvantový svět, na příklady zdánlivě přemrštěné i zcela všední, to vše v příznačně odlehčeném podání.

Existuje obrovská třída věcí, které věda dosud téměř zcela opomíjela. Jsou klíčové pro pochopení fyzické reality jak v každodenním životě, tak na úrovni jevů, jimiž se zabývá fyzika, přesto se tradičně předpokládalo, že je nelze zahrnout do souboru vědeckých vysvětlení. Nejsou to fakta o tom, co je, ale o tom, co by mohlo být (kontrafaktuály). Podle fyzičky Chiary Marletto se zohlednění kontrafaktuálů může stát příslibem revoluce ve způsobu formulování základních fyzikálních poznatků a poskytnutí vhodných nástrojů pro řešení nových technologických výzev – od dodání nové generace zařízení pro zpracování informací přes univerzální kvantový počítač až po návrh umělé inteligence. Každá kapitola v knize popisuje, jak lze pomocí tohoto přístupu vyřešit zapeklitý problém ve vědě, a je doplněna krátkými fiktivními příběhy, které vysvětlují hlavní myšlenku kapitoly. Jak Marletto ukazuje, úvahy o tom, co je možné, nám mohou poskytnout úplnější a nadějnější obraz fyzického světa. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí? A proč lidé neztrácejí naději ani v těch nejhorších časech a umí skvěle řešit obtížné situace? Odpověď skrývá jedna jediná chemická látka v našem mozku: dopamin. Daniel Z. Lieberman a Michael E. Long ve své knize rozebírají roli této zásadní molekuly v navazování vztahů a vzniku závislostí na drogách i sexu nebo její význam pro schopnost plánovat. Líčí také souvislost dopaminu s kreativitou a šílenstvím či jeho možnou spojitost s politickým přesvědčením. Dopamin podle autorů do značné míry definuje lidské chování a má rovněž zásadní podíl na evolučním úspěchu lidstva během posledních desítek tisíc let. Zároveň ale s nástupem nejnovějších technologií představuje pro náš druh i smrtelné riziko, pokud se nebudeme snažit z jeho pevného, avšak neodolatelně svůdného stisku alespoň částečně vymanit. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Ať se nám to líbí, nebo ne, našim životům vládne matematika. Každodenní přísun čerstvých zpráv nás zahrnuje statistickými odhady, výzkumy veřejného mínění, posuzováním rizik, výpočty inflací, předpovědí počasí a klimatických pochodů a všemožnými politickými rozhodnutími, která jsou založena na údajně přesných číslech. Většinu z nás obvykle ani nenapadne tato čísla zpochybňovat nebo se ptát, co doopravdy znamenají, a jestli z nich náhodou neplyne víc otázek než odpovědí. Vzápětí všechny cifry pustíme z hlavy – pokud se tedy vůbec dostaly dovnitř. Ve svém jednoduchém průvodci pro všechny, kdo zažívají ochromení z čísel, William Hartston jasně a s humorem vysvětluje, jak bezpečně projít minovým polem matematiky, která nás obklopuje.

Říká se, že cestou k úspěchu je tvrdá práce. K úspěchu však často může vést i mnohem rychlejší a snadnější cesta – zkratka. A ve vytváření zkratek, které nám usnadňují život tím, že nám šetří čas a námahu, vyniká zvláště matematika – ta je v podstatě uměním vymýšlet zkratky. Přední britský matematik Marcus du Sautoy svou novou knihou Umění zkratky ukazuje, jak nám matematika dovoluje řešit problémy rychle a efektivně. Autor nás provede světem matematických zkratek – od vzorce a diagramu po kalkulus a teorii pravděpodobnosti. Dozvíme se, proč jeden diagram vedl k zásadním změnám ve zdravotní péči, proč je kalkulus největší zkratkou, která kdy byla vynalezena, nebo proč máme díky zkratkám výhodu i vůči nejvýkonnějším počítačům. Sautoy v Umění zkratky čerpá z několika tisíciletí rozvoje matematického poznání. Ukazuje, jak zkratky přispěly k lidskému pokroku v celé řadě oblastí, od výstavby prvních měst v Mezopotámii přes zkoumání vesmíru až po tvorbu dnešních algoritmů umělé inteligence. Pátrá také po tom, zda je zkratek možné využít k investování nebo k ovládnutí hry na hudební nástroj. Autor svůj výklad prokládá hádankami a hlavolamy, na nichž ilustruje schopnost zkratek nalézt rychlé řešení problémů. Dokládá tak, že zkratkou je možné změnit svět.

Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář. Vedle oživujícího elixíru se totiž stává i jedem, s nímž musí každý živý organismus bojovat nejrůznějšími prostředky, od antioxidantů až po důmyslné fyziologické adaptace. Kyslík je podle všeho zapleten do stárnutí našich těl, nemocí spjatých s vysokým věkem i se smrtí, která je, zdá se, nevyhnutelným důsledkem jeho celoživotní konzumace. Alespoň to ve své fascinující, přelomové a ohromným množstvím faktů nabité knize tvrdí britský biochemik a autor několika populárně-naučných knih Nick Lane, jenž v patnácti kapitolách odkrývá nezastupitelnou roli kyslíku v pozemské evoluci a v životě každého z nás.

U nás dobře známý autor Matt Ridley přinesl v této knize nový pohled na evoluční psychologii pohlavního výběru. Od svého prvního vydání v roce 1993 významně přispěla ke změně chápání mnoha aspektů evoluční teorie a stala se klasickým textem. Červená královna je poutavě napsaná encyklopedie nejnovějších vědeckých názorů na lidskou přirozenost. Pojmenována je podle Červené královny z Carrollovy Alenky, která zůstává na místě, ať utíká seberychleji – podobný efekt v evoluci vysvětluje Teorie červené královny, podle níž závody organismů vedou ke stabilní rovnováze. Kniha, která se stala klasikou již krátce po svém vydání, patří do knihovny každého přemýšlivého člověka.

I když to zní překvapivě, válka zajistila lidstvu větší bezpečí a bohatství. Renomovaný historik a archeolog Ian Morris vypráví hrůzný a fascinující příběh o patnácti tisících let válek. V době kamenné žili lidé v malých, ustavičně se svářících společnostech a čelili šanci jedna ku deseti, nebo dokonce jedna ku pěti, že zemřou násilnou smrtí. Ve 20. století zemřela násilnou smrtí ani ne jedna osoba ze sta (a to navzdory oběma světovým válkám, holokaustu a Hirošimě). Vysvětlení: jedině válka vytvořila větší a složitější společnosti s vládami, které vymýtily vnitřní násilí. Autor mapuje historii války, jako největšího paradoxu dějin, od pravěku až k robotickým válkám blízké budoucnosti. Ta se může stát nejnebezpečnějším obdobím existence lidstva, ale pokud toto období přežijeme, konečně se možná naplní starý sen o světě bez válek...

Cílem knihy je představit současnou evoluční biologii jako živý, bouřlivě se rozvíjející obor, založený nikoli na planých spekulacích, ale na exaktním, a přesto dobrodružném výzkumu. Kniha propojuje dva odlišné žánry – volně vyprávěný populární text a přehledné boxy, vysvětlující zásadní pojmy a koncepce. Je doplněna mnoha ilustracemi a rozsáhlým souborem literárních odkazů. Ačkoli se kniha nevyhýbá těm nejčastěji pojednávaným evolučním tématům (jako je např. evoluce chování a sociálního uspořádání se zvláštním přihlédnutím k lidské sociobiologii), zaměřuje se především na podstatu evoluční rozmanitosti živých organismů. Pokrok molekulární biologie i fylogenetických metod způsobil, že se dávný Darwinův sen o vytvoření kompletního rodokmenu všech živých organismů doopravdy blíží svému naplnění. Tím důležitější je vědět, jak se takové rodokmeny či stromy života vlastně dělají a jak je lze využít v evolučních úvahách.