Drábek Antonín strana 4 z 4

Kniha je volným pokračováním publikace Úsměvy ze zoo. Je úsměvným pohledem do světa zaníceného chovatele zvířat, ale i sondou do možností současného podnikání, které je leckdy značně složité pro člověka, jenž nemá žádné finanční zázemí. Na druhé straně je zde formou krátkých, uzavřených příběhů nastolena životní filozofie autorova, že peníze jako takové nejsou ničím v porovnání se zkušenostmi a radostí všedního dne. Ukazují se zde problémy ve vztazích uvnitř rodiny, mezi sousedy i zášť, kterou může leckdy vyvolat úspěch. Na první pohled je však zřejmé, že každý člověk žije jen takový život, jaký si sám připraví.

Román o člověku s rychle zrozenou závislostí na své moderní kalkulačce, která ho přivedla skutečně až na dno, i o jeho zmrtvýchvstání zásahem přátel. Exilovému autorovi se podařilo zachytit tísnivou a ubíjející dobu nedávné nesvobody v Československu a těžko uvěřitelných absurdit i pro ty, kteří ji nezažili anebo na ni postupem času zapomínají.

Kniha, kterou držíte v ruce, je souborem více než půl tisíce různých přání. Napsal je spisovatel Michal Černík a jsou určena právě Vám, laskavým čtenářům, lidem vnímavým a citlivým, kteří si přejí lepší svět. Převažujícím znakem Černíkových přání jsou lidská poselství. Mnohá Vás přinutí zamyslet se nad sebou, nad životem a nad současným děním, jiná Vás svým jemným humorem naladí do úsměvu a jiná jsou jako okno, jímž spatříte zázračno. Věříme, že některá přání se Vás zmocní třeba jen na pár dní, jiná přijmete za svá a stanou se Vašimi pravdami i vyznáními. Můžete je pak posílat svým blízkým a přátelům k novému roku, k narozeninám anebo jen tak pro potěšení jakéhokoliv dne v roce a pro připomenutí nesmírnosti života.

Autor Bedřich Blasko vypráví příběhy jako sám život. Komplikované, jednoduché, plné zvratů i poklidné. Straní se patosu i zbytečného emočního hnutí, které by mohlo příběh srazit do hlubin melodramatičnosti. Nevyhýbá se ovšem lidství jako takovému. Dokáže příběh podat s humorem a nadhledem. Bezpečně najde místa, kde je možné použít odlehčení a kde je lépe naopak udržet tvář vážnou. Je příjemné setkat se i s odleskem archaičnosti, kterou autor do povídek vloží pomocí použitého slovosledu nebo třeba používáním přechodníků. Velkým kladem je umírněnost, v povídkách není nic přehrávaného. Autor neodbíhá od tématu. Pevně se drží dějové linie, kterou si vytyčil. Ví, co nám chce říct, a to nám taky řekne, srozumitelně, jasně a otevřeně. Jednoduchými větami dokáže zachytit složitost světa, života.