Drábek Antonín strana 2 z 4

Tato strhující povídka není legendou "o svatých" (např. katolické tradice), ani se takovou nesnaží být. Má sice znaky legendy v prostředí nebo v historickém období, ale zejména v hlubším poslání i ve výskytu sil, jaké lidé běžně v životě nevídají. Rozsahem nevelký text přináší příběh Synnera, zejména klíčové části jeho dětství. Tedy období, kdy se hoch celou svojí osobností rozhodne postavit cizímu nebezpečí, ačkoliv jako bojovník na osudovou zkoušku ještě zdaleka nedospěl. Ve své rodné zemi, kdesi na severu Evropy, tam, kde jsou náhle ohroženy tradiční hodnoty života jeho nevelkého národa. Hoch se rozhodne srdcem a přijme výzvu osudu, odhodlá se přesto, že tím může být ohrožen i jeho život. Pravda, v mládí si kluci často romanticky představují, že by za něco dokázali statečně bojovat ba podstoupit i vznešenou smrt. Ale u Synnera jde o hlubší motiv, možná vyplývající z vděčnosti, jíž jako sirotek pociťuje k lidem své země. Také jeho dvě rozmluvy - se žrecem a později s mnichem - jsou nejen ilustrací chlapcova ne již dětského a zároveň ne zcela dospělého myšlení, ale mají nadčasový rozměr, nezatížený lpěním na liteře toho či onoho "písma". Synner je upřímně navázán na věčné lidské hodnoty, které překračují hranice zemí, kultur, dob či náboženství. Aniž to nějak zdůrazňuje, on sám je jejich nedílnou součástí, jejich stavebním kamenem. A právě pro tento svůj prostý a nezištný osobní boj získává pojednou nečekanou podporu. "Legenda o Synnerovi" je přednostně určena mladému čtenáři, záměrně mu nabízí jak lehce stylizovaný jazyk, tak i písmo napodobující rukopisy dávných let. Oboje tak autor činí zcela záměrně pro dotvoření patřičné atmosféry. Ale čtenář si tak musí vztah k Synnerovi a jeho příběhu trochu vybojovat. Proto je zde i ona odlehlá severská končina, proto ta cizí jména osob i míst (vysvětlená ve slovníčku), proto ony vstupní verše, vtahující Synnerův příběh do současnosti. A přestože je povídka cílena na čtenáře školního věku, má všechny předpoklady oslovit i další, kteří na své dětství už jen vzpomínají...

Nová sbírka Markéty Hlasivcové „Rubín v plášti noci“ se hlásí svou výpovědí vyjádřenou dnešním živým jazykem ke křesťanství a rozvíjí Kristovy myšlenky lásky. Autorka užívá rýmy , šperkařsky přesně zasazená slova, komponuje svoji sbírku v duchu symfonické skladby. Úvodní část „Růže z Jericha“ odkazuje na inspiraci Starým zákonem. Zní osvobozující důvěra v Boha. Část v „V příboji“ přináší letmé inspirace, emoce. Část „Úplněk bílý Temná luna“ je zasvěcena noci, dilematu ženství a osamění, autorka ji zachycuje jako věčnou výzvu. Motiv noci a proměny se promítá do „Tajemství kočky”. Sbírka vrcholí částí „Návrat slunce“, konfrontací šera a čekání, zlatého jasu a příslibu čistoty. Sbírku uzavírá jediná báseň, „Píseň o Růži” , vyznání odvahy k životu a lásky k Bohu a člověku. Zvolenými motivy a výjevy autorka otvírá vědomí i srdce a přináší poselství štěstí.

Ludmila Valentová vybrala a ilustrovala písničky, které učí rodiče malé děti v nejútlejším věku a které nás doprovázejí celý život - vznikla celobarevná brožura s dvaceti šesti ilustrovanými českými písničkami pro malé děti.

Autorka by svou sbírku více než čtyřiceti básní Kráčení… do ráje? nazvala cyklem básní pro dva hlasy. Hlasy muže a ženy na cestě životem. Jde o milostné básně, sbírka se člení na kapitoly Já a Ty, šlápoty a Intimní šepoty.

Jde o devátý díl edice Posvícení, která různými literárními formami podchycuje humor a posvícení si na bolavé problémy dnešní společnosti. Jde o krátké povídky, básně, slovní hříčky, aforismy, epigramy a další. V 9. dílu se zúčastnili následující autoři: Jiří Cenek, Ivan Fontana, Hanka Hosnedlová, Iva Husárková, Dráža Holmannová, Josef Jarolímek, Michael Lorenc, Jaroslav Odehnal, Václav Smrčka, František Uher, Marta Urbanová, Zuzana Zimmermannová . Editor: Antonín Drábek.

Autorka, tvorbou především básnířka, nám předkládá povídky "všedních" dní. Je to 15 povídek, které zachycují momenty, jež prožíváme, nebo jsme i prožívali. Momenty, které patří k životu, z nichž některé nestojí ani za povšimnutí. Pro ty, kteří je prožívají, jsou nezapomenutelné, ovlivní jejich život do jeho konce. Autorka nachází ve zdánlivě klidných životech lidí cosi neobyčejného, hlubokého, lidského, smutného, těžkého i hladivého a přívětivého. Nebojí se témat emocí, pohnutí, soucitu, nemoci ani smrti.

Osmá básnická kniha Delicie Nerkové, lyrická, nevšední, niterná, o duši ženy i tisíci tvářích Boha,o seprané košili, v níž je krása, o jedné silné navždy rozečtené knize života, již si zakládá modrou mašlí, mléčným zoubkem svého synka. Když se mne dotýkáš, nebojím se zlého - Bůh je zrcadlem jejího charakteru a usilování, příroda je domovem, kterému věnuje své metafory a krásné postřehy. Básnířka miluje život, který by chtěla ochránit velkým teplým vesmírným kabátem.

Sicilský hrad je volným pokračováním Mořského vlka a Karkulky. Je zachován ráz veselých pohádek pro dospělé, mírně erotických, doprovázených komiksem. Zvolená časoprostorová rovina - po milostných hrátkách a předehrách (Kouzelná loď) předvádí žraločí povstání, jež bylo mořským carem poraženo a děj knihy se rozvíjí kapitolou Děti, Karkulka se nakonec dočkala potomků. Hlavní jsou příběhy Karkulčiných synů, když šli na zkušenou. Ale krutá zápletka přichází teprve potom - o lásku mořského cara a carevny se zajímá samotné peklo a podrobí ji těm nejtěžším zkouškám.

První román Jaromíry Slezákové přináší upřímný pohled na současné manželství. Jsou to věrohodné záběry z intimního života starších manželů, zápletkou je nespokojenost partnerky se sexuálním výkonem partnera a jejího hledání opravdové lásky. Druhá stránka románu je ta fantastická, která zná větší hlubiny duše i charakteru. Jsou to výlety do podrobně vykresleného paralelního života, které absolvuje hlavní hrdinka Viola, když navštěvuje v Terrauře svou astrální přítelkyni, Modrou Marii. Astrální kapitoly se mísí se s životem skutečným, ovlivňují děj, zápletka se rozšiřuje, Viola nalézá a ještě rychleji ztrácí milence. Modrá Marie navždy mizí, ve všednosti se pomalu obnovuje vztah Violy a Bořivoje. Milostné dobrodružství přineslo zklamání a další životní zkušenost. Ich forma dává románu čtivost, překonává i přemíru podrobností.

Pohádky pro děti do 10 let, kde jsou hrdiny děti a zvířátka, kde zviřátka mluví, v první části jsou to pohádky o narozeninové slavnosti, v druhé části jde o pohádky z kočičí přihrádky, o rozmarných kočkách, slavných psech, více než dvě desítky veselých a hravých pohádek a pohádkových příběhů, jejichž čtením čtenář objevuje i bohatost české řeči.

Po sbírce Hledání modrého květu je Putování za oázou druhou publikovanou autorčinou sbírkou. Je to putování vesměs milostné, objevování ceny lásky, upřímné metaforické vyznání vztahu, putování za krásou.

Sbírka básní náročné formy, kde všechna slova v básni začínají stejným písmenem, ale i tak se autorovi daří vyjádřit mnoho přepestrých obrazů, i tvář doby, i zloby, osud člověka. Sympatické je, že sbírka řazená podle abecedy začíná Apokalypsou a končí Životem.

Sbírka Pohledy se pohybuje ve třech rovinách. Jednak v rovině vnějšího světa, objektů, které člověk vnímá prostřednictvím svých smyslů. Je to svět, o jehož existenci se můžeme přesvědčovat svými doteky, pohledy očí, vnímáním vůní a chutí. V této části sbírky nazvané Oči otevřené se jedná především o básně inspirované přírodou a o přírodě. Soubor básní nazvaný Oči zavřené se pak týká světa vnitřního, subjektu člověka, uvědomování si sebe sama. Je to svět, který člověka vybízí klást si otázky o smyslu vlastní existence i o smyslu okolního světa, vesmíru, tázání na jeho zákonitosti, které tento svět řídí a ovládají. Zde uvedené básně jsou autorovy subjektivní pohledy na tento problém. Třetí rovina, třetí soubor básní s názvem Oči vzájemné, se týká problémů vztahových a to zejména vztahů mezi ženou a mužem, včetně všech následných peripetiích. Jsou to básně trochu milostné, trochu žárlivé i trochu vyčítavé.

Společná básnická sbírka Jitky Vránové ( u básnířky Vránové následuje po sbírce De todo un poco) a Jaroslava Odehnala ( vychází po jeho sbírce Jestli mi skleroza dovolí. Vyhlásím ti lásku). Poezie ze ženského i mužského pohledu, zdařilý společný pokus v podobě zajímavé knihy.

Šestá básnická sbírka Dagmar Čížové je sbírkou milostných básní. Je zpěvem naladěné duše. Jsou to textové zprávy ze světa lásky. Její tvorba je pod vlivem východní filosofie, je to osvobození mysli, její odpoutání, uklidnění, naladění, a vypodobnění obrazu, který je krásný jako očištěná básnířčina duše. Píše o lásce a o přírodě. Píše spontánně.

Kniha Václava France "Dvakrát vrtej, jednou trhej!" obsahuje více než šest desítek krátkých humorných až anekdotických příběhů ze zubařského prostředí. Následuje sedm delších povídek, z nichž poslední a nejdelší (Občan Brejcha aneb Tragédie muže blou dícího ve vysoké trávě) satiricky vykresluje zlomové okamžiky naší nedávné historie. Třetí část tvoří dvě moderní zubařské pohádky pro malé i velké čtenáře. Kniha se vyznačuje laskavým humorem, autorovým pochopením pro lidské slabosti a jeho typickou ironií a sebeironií a moudrostí.