Dryada

Sborník příspěvků z interdisciplinárního symposia o problematice ras, Plzeň, 12.5.2005. Editoři: Ivo T. Budil, Vladimír Blažek, Vladimír Sládek.

Sborník i Totalitarismus, Interdisciplinární pohled /i vznikl výběrem z příspěvků, jež zazněly na mezioborovém semináři organizovaném Katedrou antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity, který se uskutečnil 20. května 2005 v Plzni.

Čtyři povídky E.A. Poea v podání Jiřího Korna.

Začátkem června 2009 proběhla pod záštitou Katedry antropologických a historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni odborná konference zaměřená opět na problematiku totalitních a autoritativních režimů, hnutí a ideologií. Setkání již tradičně navázalo na čtyři sympozia, která se konala v letech 2005, 2006, 2007 a 2008. V roce, kdy uplynulo dvacet let od zhroucení totalitních režimů ve východní a střední Evropě, bylo na konferenci opakovaně zdůrazněno, že teoretická reflexe fenoménu totalitní moci z mezioborového hlediska má nejen význam jako klíč k pochopení řady historických událostí moderní doby, ale je aktuální i pro úvahy o současném stavu a budoucím vývoji globální civilizace. Lidstvo nacházející se před dosud netušenými politickými, ekonomickými, sociálními, ideologickými a environmentálními výzvami může být znovu - na odlišné kvalitativní úrovni - konfrontováno s pokušeními, jež v minulosti vyústila do tragického totalitního experimentu.

Současný politický vývoj ve světě stále názorněji ukazuje, že fenomén totalitarismu není uzavřenou dramatickou kapitolou z dob studené války, zajímavou pouze pro historiky, ale aktuální hrozbou a výzvou, která na sebe bere novou, často nečekanou a nepředvídatelnou podobu. Katedra antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se snaží prostřednictvím pravidelných odborných setkání a vydávání sborníků přispět k ustavení trvalé akademické platformy pro mezioborovou reflexi problematiky totalitarismu a politického extremismu v nejširších historických, sociokulturních a politických souvislostech.

Katedra antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se snaží v podmínkách středoevropského akademického prostředí institucionalizovat moderní antropologii jako komplexní sociokulturní a biologické studium lidského druhu. Interdisciplinární setkávání odborníků z různých oblastí antropologických a etnologických věd s badateli z jiných disciplín se zájmem o antropologickou a etnologickou problematiku je jedním z možných prostředků vzájemného intelektuálního obohacování a představuje pojistku proti hrozící partikularizaci antropologického myšlení.V roce 2006 se v Plzni opět sešli reprezentanti nejrůznějších disciplín, aby svými přednáškami a podnětnou diskuzí demonstrovali životaschopnost a odbornou úroveň české a slovenské antropologické obce, která se stává integrální součástí mezinárodního antropologického společenství.

Téma opracování kamene stmelovalo 3. ročník (nejen) studentské konference v Ratajích nad Sázavou, která proběhla na podzim roku 2004 pod záštitou místního muzea a Archeologické společnosti při Katedře archeologie na Západočeské univerzitě v Plzni (ARS). Tato publikace je sborník, který je jejím výstupem.

Básnická sbírka. Osobitá a pregnantní výpověď, jednotlivé básně mají charakter ražby, jsou nesmlouvavé , přesné. V sousedství fotografií (Elzbieta a Michal Bartečkovi) a v noblesní grafické úpravě vytváří tato knížka libý celek. Nejde o náhodné spojenectví, ale o dialog: vzrušivá a přitom neefektní obraznost Hadincové koresponduje s fotografiemi naprosto přirozeně, jedno násobí druhé. Kniha je objevem jako celek, nejen pro text samotný.

Esej o zrodu a zániku Západní civlizace.

Počátky staroegyptské civilizace fascinují a zaměstnávají archeology již od vzniku egyptologie přibližně před 200 lety. Nová studie předkládá interpretaci neolitického skalního umění v egyptské Západní poušti, které představuje klíč k porozumění počátkům staroegyptské civilizace. Její kořeny zřejmě sahají až do 6. tis. př. Kr. V té době začaly vznikat unikátní skalní malby v Jeskyni plavců (známé z filmu Anglický pacient) a nedávno objevené Jeskyni šelem. Tyto jeskyně se nacházejí v dnes těžko dostupné Západní poušti na hranici Egypta, Libye a Súdánu. Skalní malby zachycují několik pozoruhodných motivů, které se o mnoho století později stanou úhelnými kameny ikonografie staroegyptského panovníka a některých zásadních náboženských konceptů staroegyptské civilizace. Najdeme tu náčelníka zabíjejícího nepřátele kamenným mlatem nebo obětování nepřátel. Doložen je i koncept bohyně nebes a boha země představujících tento a onen svět - v pozdější staroegyptské tradici se jedná o bohyni Nut a boha Geba. Tato božstva jsou doprovázena bezhlavými šelmami hlídajícími tehdejší vstup na onen svět a požírající duše zesnulých.

Kniha je opravdovým živým zachycením událostí jedné rodiny v domku za Plzní, v Ovečkově - muž a žena, čtyři děti, dva psi, kočky a šest ovcí. Deník vypráví velice intimní zpověď ženy, která se v úterý 24. listopadu dozví, že se její muž již nevrátí z práce, tak jako každý den ve čtyři hodiny odpoledne, protože se stal obětí nezaviněné dopravní nehody. Máma čtyř dětí, z nichž tříletá Klárka rok a půl bojuje se svalovou atrofií, si píše po ztrátě svého muže deník o všech přicházejících událostech, myšlenkách a pocitech. Den po dni, přímo v daném okamžiku, vypráví o smutku, ale i touze žít dál a milovat. Protože když nechcete být do konce života nešťastní, musíte s tím něco udělat… Kniha se sice jmenuje Devátý dotek, ale doopravdy je utvářena z tisíců doteků, obyčejných i těch zcela neobyčejných. Smutných, radostných, komických, tragických - nevybíráme si je, nelze si je vymyslet - to je život. Až s touto knihou pochopíte, že kdykoliv všechno může být doopravdy jinak, už od příštího rána. "Už nikdy nebudeme stejní jako předtím. Už nikdy nebude nic jako dřív." "Nejraději bych tuhle knihu nikdy nenapsala." Mirka Šimková, autorka

Páté číslo Akt Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Sborník příspěvků z interdisciplinárního symposia o problematice ras, Plzeň, 12.5.2005. Editoři: Ivo T. Budil, Vladimír Blažek, Vladimír Sládek.

Počátky staroegyptské civilizace fascinují a zaměstnávají archeology již od vzniku egyptologie přibližně před 200 lety. Nová studie předkládá interpretaci neolitického skalního umění v egyptské Západní poušti, které představuje klíč k porozumění počátkům staroegyptské civilizace. Její kořeny zřejmě sahají až do 6. tis. př. Kr. V té době začaly vznikat unikátní skalní malby v Jeskyni plavců (známé z filmu Anglický pacient) a nedávno objevené Jeskyni šelem. Tyto jeskyně se nacházejí v dnes těžko dostupné Západní poušti na hranici Egypta, Libye a Súdánu. Skalní malby zachycují několik pozoruhodných motivů, které se o mnoho století později stanou úhelnými kameny ikonografie staroegyptského panovníka a některých zásadních náboženských konceptů staroegyptské civilizace. Najdeme tu náčelníka zabíjejícího nepřátele kamenným mlatem nebo obětování nepřátel. Doložen je i koncept bohyně nebes a boha země představujících tento a onen svět - v pozdější staroegyptské tradici se jedná o bohyni Nut a boha Geba. Tato božstva jsou doprovázena bezhlavými šelmami hlídajícími tehdejší vstup na onen svět a požírající duše zesnulých.

Sborník i Totalitarismus, Interdisciplinární pohled /i vznikl výběrem z příspěvků, jež zazněly na mezioborovém semináři organizovaném Katedrou antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity, který se uskutečnil 20. května 2005 v Plzni.

Sborník příspěvků z interdisciplinárního symposia o problematice ras, Plzeň, 12.5.2005. Editoři: Ivo T. Budil, Vladimír Blažek, Vladimír Sládek.