Élysion strana 2 z 3

Autor zasvětil knihu své životní lásce: vlkům. Psovitým šelmám i domestikovaným psům se věnuje již takřka půl století. Ve své knize se J. M. Kvasnica podrobně zabývá vlčí minulostí, přítomností i „věští“ vlčí budoucnost. Objasňuje vlčí etologii, loveckou strategii, společenskou hierarchii a výchovu mláďat. Důsledně vyvrací vžité pověry, lži i polopravdy, které mezi lidmi o těchto největších psovitých šelmách kolují, snaží se fenomén vlka demýtizovat a usiluje o jeho absolutní zákonnou ochranu. Kniha přináší i v kontextu k vlkům výstižný pohled na způsob života ostatních psovitých šelem. Knihu Krajina s vlky doprovodil unikátními fotografiemi Filip Chludil a ilustracemi výtvarník a terénní biolog Ludvík Kunc.

Po čtenářsky úspěšné dvojdílné publikaci Krajina s vlky – Rapsodie šedých stínů a Krajina s vlky – Honba za přízrakem Gévaudanu,která je vysoce ceněna i předními odborníky, a která svou komplexnostínemá v Evropě obdoby, přichází spisovatel a specialista na psovité šelmy Jaroslav Monte Kvasnica s další „vlčí“ knihou. Výpravná publikace s unikátními fotografiemi Filipa Chludila a ilustracemi Ludvíka Kunce nese příznačný název Jantarové oči. Kniha je členěna do čtyř částí. V prvé z nich Vlčí eposy zavádí autor čtenáře do dávné i nedávné minulosti a líčí fascinující příběhy, v nichž se vlčí historie protkla s historií člověka. Ve druhé části Hovory s vlkem se čtenář může „naučit“ vlčímu jazyku; je totiž zasvěcena podrobnému popisu komunikace psovitých šelem. Srovnání jemných odlišností vlčí komunikace s komunikací jejich domestikovaných bratrů – psů je pro kynologickou obec velmi cenné. Text přináší i řadu ověřených tipů, které kynologům pomohou při výchově jejich čtyřnohých přátel. Třetí část Beskydští psanci se věnuje malé a stále ohrožované populaci beskydských vlků na moravsko-slovenském pomezí; historii návratu vzácných šelem v devadesátých letech minulého století i jejich (často svízelné) současné situaci. Text se zabývá ochranou vlků a je proložen autorovými autentickými zážitky z tajných karpatských vlčích stezek. Závěrečná část Čerstvá stopa se zabývá posledními objevy ve vlčím světě. Kniha je doplněna podrobnou komentovanou bibliografií. Publikace Jantarové oči, napsaná bohatým poetickým jazykem,uspokojí nejen milovníky vlků, ale všechny milovníky přírody a posledních nedotčených svatyní divočiny.

Název této knihy je víc než výstižný autor Ludvík Kunc se 13 let staral o rysa Sixiho a stali se z nich přátelé na celý život. Již po přečtení prvních řádek poznáte, že to není tvrzení ani přehnané, ani bezobsažné. Společné toulky českou i slovenskou přírodou, starost v nemoci i ve zdraví, citlivé vnímání nádherné polodivoké šelmy a vypravěčský talent autora daly vzniknout jedinečné knize, ve které má člověk tu čest být tichým a pokorným pozorovatelem života nezávislé, pravdivé a krásné šelmy. Obdiv a úctu k divoké přírodě lze vyčíst i z řádků věnovaných dalším dvěma šelmám, medvědovi a vlkovi. Můj přítel rys je upřímné svědectví čistého člověka o jeho setkáních s unikátními tvory naší přírody rysem, medvědem a vlkem. Kniha je doprovázena nejen autentickými fotografiemi, ale i kresbami samotného autora.

Vegetariánství je způsob stravování, kdy je z jídelníčku vyloučeno maso. Vzniklo před stovkami let jako součást Buddhova učení, který učil své žáky úctě k živým bytostem. V dnešní době může mít vegetariánství různé důvody. Většinou jsou etické. To pak vnímáme zvířata jako živé tvory, kteří cítí bolest a utrpení. Příčiny mohou být však i zdravotní, kdy chceme nahradit maso ovocem a zeleninou a dodat tak svému tělu více vlákniny a vitamínů, nebo ekologické, kulturní a ekonomické. Ať už jsou Vaše důvody jakékoliv, věřím, že recepty, které najdete v našem receptníku, budou pro Vás inspirací i zábavou. Volné stránky Vám zároveň poskytnou dostatek prostoru pro zaznamenání Vašich oblíbených receptů.

Předmluva Robert Redford Dokumentaristé divoké přírody Jim a Jamie Dutcherovi vypráví příběh, který je stejně fascinující a jedinečný jako portrétované zvíře. Informují čtenáře o různých pohledech na vlky – od starověkých mýtů, přes mylné představy přetrvávající do současnosti, až po nově získané poznatky, kterých jsou Dutcherovi obhájci. Podmanivé vyprávění, založené na vlastní zkušenosti života mezi vlky, je doplněné o důmyslnou analýzu faktů a dechberoucí fotografi e Sawtoothské smečky. Dutcherovi dopodrobna vykreslují emoční a sociální život sawtoothských vlků, včetně vzácně zdokumentovaného chování, kdy vlci truchlí nad ztrátou člena smečky, projevují přátelská gesta, vesele si hrají a nadšeně vítají nově narozená vlčata, která kolektivně vychovávají a učí je všemu potřebnému. Autoři se také věnují tématu reintrodukce vlků v Yellowstonském národním parku a následné kaskádě pozitivních dopadů. Návrat vlků revitalizoval ekosystém parku a ovlivnil jeho faunu a fl óru, od losů přes dravé ptáky, vidlorohy americké, osiky až po pstruhy. Vlci se snaží znovu usadit na americkém Západě, avšak lidé je stále démonizují. Proto rančeři, lovci i biologové spolupracují na tom, aby vytvořili inovativní řešení, která by podpořila soužití vlků a lidí a snížila počet konfl iktů. Kniha Skrytý život vlků poskytuje cenné informace, které mohou napravit chybné vnímání vlků, a díky dvěma lidem, kteří mezi nimi žili, otevírá dveře fascinujícímu pohledu na život vlčí smečky.

Vlci v nás již od nepaměti vzbuzují silné emoce. Někteří z nás je obdivují pro jejich působivé lovecké schopnosti, druzí z nich mají strach a zatracují je kvůli útokům na hospodářská zvířata a další je ctí jako mocný symbol divočiny. V této knize najdeme vysvětlení, jak různé představy o vlcích zásadně ovlivnily to, jak se k nim lidé chovali a chovají. U domorodých lovců se vlci původně těšili úctě, ale s postupnou domestikací zvířat lidé vůči vlkům přehodnotili svůj postoj. Kvůli útokům na dobytek se z nich stali nepřátelé, a tak získali svou nechvalnou pověst. V dětské literatuře představují narušitele z divočiny, kteří loví nevinné, v populární kultuře jsou vyobrazeni jako hrůzu nahánějící vlkodlaci stvoření, do nichž se přeměňují lidé s nekalými úmysly. Strach z těchto záhadných tvorů přiměl lidstvo ke snaze vyhubit vlka jako živočišný druh. S rozvojem vědeckého porozumění vlků, pochopení jejich zásadní role v ekosystémech a s popularizací environmentalismu se však pohled na ně změnil. Zástupy příznivců dnes vnímají vlky jako charismatická stvoření divoké přírody, kterých jsme si nyní opět začali cenit. Garry Marvin je profesorem na katedře studií vztahů lidí a zvířat při University of Roehampton v Londýně. Kniha obsahuje 93 obrázků, z nichž 63 je barevných.