Élysion strana 3 z 3

Obsah: - Základní návod /jednoduché dno - nasazení jezdce - dno - Spirála - výška taštičky, tašky - ukončení - ukončení s karabinou - Ucho přišité k tašce zvenku - Dvoubarevná taška - Dvoubarevná taška - S uchem všitým dovnitř a přišitým ven - Jednobarevná taška s ozdobným prošitím - jednobarevná taška s ozdobným prošitím - ozdobné prošití již ušité tašky - Taška zdobená stuhou - Taška zdobená stuhou - Dvoubarevná taška se stuhou a dvěma uchy - dvoubarevná taška se stuhou a dvěma uchy - Tašky s klopami - Taška s jednou klopou - Taška s dvěma klopami - Malé taštičky - spirála

Po čtenářsky úspěšné dvojdílné publikaci Krajina s vlky – Rapsodie šedých stínů a Krajina s vlky – Honba za přízrakem Gévaudanu (nakl. Élysion, 2009), která je vysoce ceněna i předními odborníky, a která svou komplexností nemá v Evropě obdoby, přichází spisovatel a specialista na psovité šelmy Jaroslav Monte Kvasnica s další „vlčí“ knihou, jež nese příznačný název – Jantarové oči. Výpravná publikace s unikátními fotografiemi Filipa Chludila a ilustracemi Ludvíka Kunce vychází opět v nakladatelství Vojtěcha Smidka Élysion. Kniha je členěna do čtyř částí. V prvé z nich – Vlčí eposy – zavádí autor čtenáře do dávné i nedávné minulosti a líčí fascinující příběhy, v nichž se vlčí historie protkla s historií člověka. Ve druhé části – Hovory s vlkem – se čtenář může „naučit“ vlčímu jazyku; je totiž zasvěcena podrobnému popisu komunikace psovitých šelem. Pro kynologickou obec je velmi cenné srovnání jemných odlišností vlčí komunikace s komunikací jejich domestikovaných pobratimů – psů. Text přináší i řadu praktických „fint“, které kynologům pomohou při výchově jejich čtyřnohých přátel. Třetí část – Beskydští psanci – se věnuje malé a stále ohrožované populaci beskydských vlků na moravskoslovenském pomezí; historií návratu vzácných šelem v devadesátých letech minulého století i jejich (často svízelnou) současností. Text se zabývá ochranou vlků a je prošpikován autorovými autentickými zážitky, které zažíval na tajných karpatských vlčích stezkách. Závěrečná část – Čerstvá stopa – se zabývá posledními objevy ve vlčím světě. Kniha je doplněna podrobnou komentovanou bibliografií. Publikace Jantarové oči, napsaná bohatým poetickým jazykem, uspokojí nejen milovníky vlků, ale všechny milovníky přírody a posledních svatyní divočiny.

Kniha vhodná pro začátečníky, všechny techniky názorně vysvětleny.

Kniha Můj přítel rys není jen povídáním o šelmě a jejím životě. Je to zpověď člověka, který zasvětil celý svůj život šelmám a který své srdce daroval potomkovi divoké rysice. Člověka, který se stal matkou i otcem polodivokého karpatského rysa ostrovida a který poznal, jaké to je, když se rodičovské radosti a strasti podaří přetavit v ryzí přátelství. V této knize se dozvíte, jak moc Ludvík Kunc miloval svého rysa Sixiho. S jakou láskou se o něj staral a že mu Sixi stejnou láskou vracel. Dozvíte se, co všechno Ludvík Kunc se svým jedinečným přítelem zažil a na co dnes, po odchodu Sixiho, nejčastěji vzpomíná. Je to kniha, která vás chytne za srdce a už nikdy nepustí. Kniha „Z medvědích a vlčích brlohů“ vznikla z materiálů posbíraných během příprav na knihu Život s karpatským rysem.

Jedním z nejpodivuhodnějších stvoření obývajících polární oblasti je polární vlk (Canis lupus arctos). Polární vlk je rasou, poddruhem nebo zeměpisnou variantou druhu vlk (Canis lupus), který původně obýval celou severní polokouli severně od 15° severní šířky (v Indii od 12° severní šířky). Od ostatních poddruhů šedého vlka odlišuje tyto vlky celoroční bílá srst a trochu kratší čenich a uši. Život polárních vlků je v podstatě stejný jako život vlků kdekoli jinde. Polární vlk žije v oblasti podél severního okraje amerického kontinentu a dále severněji až k severnímu pólu a také na východním a severním pobřeží Grónska. V oblasti mezi severním okrajem kontinentu a pólem se nachází několik velkých ostrovů. Přestože většina těchto oblastí je trvale pokryta ledem a sněhem, z některých částí těchto ostrovů se od poloviny června do poloviny srpna sníh ztrácí a objevuje se dostatek nízkého porostu, který uživí pižmoně, Pearyho karibu a polární zajíce. Tato zvířata jsou hlavními chody v jídelníčku polárních vlků, kteří v tomto kraji zvaném vysokoarktické pásmo žijí.