Nakladatelství Fraus strana 16 z 31

Co se z dinosaurů zachovalo? Jak vypadala dinosauří vejce? Proč mají dinosauři tak podivná jména? Již jsou to miliony let, co dinosauři osídlili Zemi – přesto nás lidi tito obři pravěku stále fascinují. Pracovník muzea přírodních věd v Berlíně Joachim Oppermann a odborník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy RNDr. Martin Mazuch, PhD nám nabízí napínavý pohled do světa pravěku. V dalším svazku oblíbené encyklopedie CO-JAK-PROČ vypráví o obranyschopných pancéřnatých dinosaurech, obrovských býložravcích a nebezpečných dravých dinosaurech, líčí vývoj pravěkých veleještěrů a představuje důvody, které vedly k jejich zániku.

Co je to železnice? Jak funguje parní lokomotiva? Proč šetří železniční doprava životní prostředí? Na tyto a podobné otázky odpovídá v jedenatřicátém svazku encyklopedické řady CO–JAK–PROČ pět autorů z norimberského muzea železnic. Vypraví se s vámi do historie k prvním koněspřežným drahám a provedou vás až do současnosti k vysokorychlostním vlakům. Dočtete se, jak koleje dobývaly svět a železnice změnily život lidí. Autoři také nahlédli do zákulisí moderního drážního provozu, aby vám ukázali technická zařízení důležitá k zajištění bezpečnosti v železniční dopravě. Pro českého čtenáře knihu přepracoval a doplnil mnoha zajímavostmi Tomáš Kučera, publicista a odborník Národního technického muzea v Praze. Knihu přeložil, připomínkoval a fotografiemi z českého prostředí opatřil generální inspektor Českých drah Mgr. Roman Šigut. Na kapitole Bezpečnost v drážním provozu spolupracoval Ing. Michal Miklenda.

Co je pixel? Jak funguje zrcadlovka? Proč se stalo fotografování koníčkem? S fotografiemi se setkáváme všude – na reklamních plakátech, v knihách a časopisech. Jsou na nich třeba zvířata a země, které jsme na vlastní oči ještě neviděli. My sami fotoaparátem zaznamenáváme důležité události našeho života. V tomto svazku encyklopedie CO-JAK-PROČ se fotografka Monica Beurer a fotograf Mgr. Václav Podestát zabývají historií a technikou fotografie. Na základě mnoha názorných příkladů představují fotografii v umění a médiích. V rámečcích „Zkus to také!“ nabízí různé tipy, jak vzít do ruky fotoaparát a začít objevovat okolí okem fotografa.

Co je to "technická biologie"? Jak vznikl suchý zip? Proč spiderman umí šplhat po skle a my ne? Bionika - to je učení se od přírody vedoucí k vylepšení technicky. Pro mnoho problémů, které se nám zdají zatím neřešitelné, vymyslela příroda již dávno řešení. Bionici hledají přírodní předlohy pro technické novinky. Co se může člověk naučit od gekona? Jak létá pták? Může člověk napodobit kůži žraloka? Jak se pohybují roboti? Biolog Martin Zeuch a biomechanik Jaroslav Lukeš z ČVUT tě v tomto díle encyklopedie CO-JAK-PROČ vezmou do fascinujícího světa velkých objevů a nejnovějšího výzkumu. Popíší zde začátky bioniky a seznámí nás s novinkami bionických produktů současnosti jako jsou pneumatiky podle vzoru kočičí tlapy, auta s aerodynamickým tvarem podle ryby havýše nebo bioničtí roboti. Žasni nad vědou budoucnosti, která nám pomůže využít nesmírné myšlenkové bohatství přírody.

Co prozradí místo činu o oběti a pachateli? Jak se hledají otisky prstů? Proč byl založen Scotland Yard? Od dob Sherlocka Holmese, slavného románového detektiva, se na poli kriminalistiky leccos změnilo. Holmes a jeho přítel dr. Watson se při pronásledování zločinců museli spoléhat především na vlastní rozum a intuici. Dnes tvoří vyšetřovací tým kriminalisté z oddělení zajišťování stop, experti na zbraně, biologové, chemici, lékaři, odborníci na daktyloskopii a počítačoví specialisté. Disponují nejmodernějšími technickými prostředky. Dr. Rainer Kothe popisuje, jak rafinované metody experti při boji se zločinci používají. Seznámí nás nejen s prací, kterou musí kriminální policie vykonat na místě činu a v laboratoři. Ale i s některými zvláštními druhy kriminality, o kterých neměl Sherlock Holme ani tušení, např. s počítačovými podvody nebo porušováním zákonů na ochranu životního prostředí. Na knize odborně spolupracovali a mnohé zajímavé informace pro české čtenáře doplnili PhDr. Marcela Machutová a PaedDr. Lubomír Kašpar z pražského Muzea Policie České republiky.

Co se děje v jaderných elektrárnách? Jak funguje transformátor? Proč se prosadil střídavý proud? Neexistuje asi nic všednějšího než elektrický proud. Je k dispozici v každé zásuvce, rozsvěcuje žárovky a pohání naše počítače, televizory, pračky i chladničky. Ale co je to vlastně elektrický proud? Odpověď na to vám dá známý vědecký novinář Dr. Rainer Köthe. Představuje obrovskou roli elektřiny v přírodě a popisuje, jak si člověk tuto zvláštní přírodní sílu podrobil. Vypráví, jak se vyrábí elektrický proud, jak se dostává k nám domů – a jak se lidé chrání před jeho nebezpečnými účinky.

Gladiátorské hry římského světa zahrnovaly bitvy pro zábavu a zabíjení pro zisk. Ačkoli neblaze prosluly využíváním válečných zajatců, otroků a odsouzených zločinců, přesto se našli i dobrovolní zájemci o gladiátorskou profesi. Atraktivní podívaná byla nade vše: bojovníci byli povzbuzováni k prolévání krve protivníka a prodloužení jeho utrpení. Pro občany i císaře předváděli gladiátoři drama plné násilí - a publikum je za to milovalo. Tato kniha rozebírá, jak se muži - a také ženy - ocitli v aréně. Podrobně rovněž popisuje různé typy gladiátorů, jejich výzbroj a výstroj, jaký byl jejich každodenní život a výcvik - a jak vše vyvrcholilo vstupem do arény.

Co zůstalo z Alexandrovy říše? Jak podle Řeků vznikl svět? Proč vláda Athén nakonec upadla? Evropa měla štěstí, že staří Řekové pronikli před více než třemi tisíci lety do malé, členité země, která se ještě dnes jmenuje tak, jak ji nazývali i oni: Hellas. Od nevelké Hellady se učil celý svět. Kdoví, kde bychom byli bez řeckých básníků, umělců, stavitelů, lékařů a filozofů? Co činí malé Řecko tak velkým, tak nezaměnitelným, popisují živě a zábavně Gerhard Fink, opravdový znalec Starého světa a doc. Dr. Igor Lisový, publicista, historik a pedagog Jihočeské univerzity.

Co víme o vzniku, původu a vývoji hadů? Jak dokážou tito plazi spolknout celou kořist najednou? Proč svlékají kůži? Hadi patří mezi živočichy, kteří lidi fascinovali odedávna, náš vztah k nim však není jednoznačný. Biolog dr. Dietmar Mertens a herpetolog Mgr. Martin Šandera, který působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, vás v tomto svazku encyklopedie CO-JAK-PROČ zavedou do světa těchto obdivuhodných zvířat. V knize mimo jiné vysvětlí, jak se hadi rozmnožují, čím se živí a jak dokážou zastrašit či oklamat své nepřátele. Dozvíme se, že hadí jed sice představuje pro člověka nebezpečí, může však být i užitečný, např. v medicíně při výrobě léků. Kniha také obsahuje tipy, jak i my můžeme hadům vytvořit vhodné životní podmínky, třeba na naší vlastní zahradě.

Co se odehrávalo při dobývání Jeruzaléma? Jak porazili křižáci Seldžuky? Proč přijalo kříž tolik lidí? V roce 1095 vyhlásil papež Urban II. první křížovou výpravu. Rytíři, sedláci i měšťané, muži, ženy i děti, ti všichni uposlechli jeho výzvy. Vydali se osvobodit Svatou zemi od „nevěřících“. Do roku 1270 uskutečnili západoevropští křesťané celou řadu válečných tažení na Přední východ. V tomto svazku encyklopedie CO–JAK–PROČ líčí historik dr.Manfred Vasold přehledně a rozumitelně události této epochy. Dozvíme se o řádových rytířích a jejich hradech, o životě v křižáckých státech, stycích Evropy s Orientem a spoustu dalších zajímavostí. Pro českého čtenáře knihu přeložil a doplnil doc. PhDr. Jan Klíma, historik univerzity Hradec Králové.

Co se skrývá pod termínem albedo? Proč se klima mění? Jak se na klimatu projevuje kácení lesů? Takové a podobné otázky si kladou autoři tohoto svazku jedinečné encyklopedické řady CO-JAK-PROČ prof. Dr. Werner Buggisch a Christian Buggisch. Vysvětlují, jaké síly ovlivňují zemské klima, co si máme představit pod pojmem skleníkový efekt, či poukazují na důsledky zásahů člověka do přirozených klimatických jevů. Vracejí se také do minulosti - klima se totiž v dlouhé historii Země neustále měnilo.Pro českého čtenáře knihu upravil a doplnil o některé reálie Ing. Luboš Moravčík z Hydrometeorologického ústavu v Praze.

Co se na hradě jedlo? Jak se podařilo postavit vysoké hradby a věže? A proč vůbec hrady vznikaly? Na tyto a jiné otázky naleznou čtenáři odpověď ve čtyřiapadesátém svazku populární encyklopedické řady CO-JAK-PROČ. Hrady patří k nejpůsobivějším stavbám středověku a staly se také dějištěm mnoha příběhů i filmů. Ale jak se skutečně žilo v těchto mohutných rytířských rezidencích? Historici a známí publicisté Hans-Peter Jeschke a prof. PhDr. Jan Kumpera, CSc., se na to snaží odpovědět co nejpoutavějším způsobem. Popisují, jak se hrady stavěly, kdo je obýval a jak se v nich žilo, jak zde vypadal všední život. Dozvíte se též, jak se hrady obývaly i jak se bránily. V knize ovšem najdete ještě mnohem více zajímavého a vzrušujícího čtení - kupříkladu o stolování a módě, o turnajích, padacích mostech či tajných chodbách

Co způsobuje „Edisonův efekt“? Jak funguje elektronka? Proč světelná dioda svítí? Elektronické přístroje jsou dnes všudypřítomné. Téměř v každé domácnosti a ve všech firmách pracují počítače. Automobily v sobě skrývají mnoho elektroniky stejně jako letadla, družice, mobilní telefony, MP3-přehrávače, rádia a televizory. Na jakém principu ale uvedené elektronické přístroje vlastně fungují? Co se děje v tranzistorech, počítačových čipech a dalších elektronických součástkách? Právě na tyto i jiné otázky odpovídá v tomto svazku z encyklopedické řady CO-JAK-PROČ odborný publicista dr. Rainer Köthe. Zabývá se zázraky elektroniky, vypráví o její historii, nahlíží do budoucnosti a vysvětluje funkci mnoha přístrojů. Jednoduchý návod pro kutily podnítí váš zájem a pomůže při prvních krůčcích do světa elektroniky. Knihu doplnil mnoha zajímavostmi ing. Vlastimil Vavřička, CSc., odborný pracovnik a pedagog katedry informatiky a výpočetní techniky Západočeské univerzity v Plzni.

Co jsou to mykorhizní houby? Jak se stane z výtrusů podhoubí? Proč je dřevomorka domácí tak obávanou houbou? Žampion či hlívu ústřičnou najdeme téměř v každém supermarketu. Čínské smrže jedli milovníci asijské kuchyně již mnohokrát. Pár druhů hub zná každý, ale o houbách a jejich rozmanitosti víme většinou málo. Tento svazek encyklopedie CO–JAK–PROČ s názornými texty, četnými fotografiemi a ilustracemi ukazuje, kolik toho lze o houbách říci. Představuje naše nejdůležitější houby v místech jejich výskytu. Najdete zde tipy na houbaření i kuchyňskou úpravu hub. Tato kniha však není klíčem k určování hub, autorka Dr. Heike Herrmann předkládá spíše informace o jejich rozmnožování, způsobu života a druhovém bohatství. Popisuje nejrůznější funkce, jež houby v přírodě mají. Vypráví o jejich využití při výrobě chleba, vína nebo sýra, o jejich nepostradatelnosti v lékařství. Informacemi z českého prostředí doplnili publikaci Mgr. Tomáš Č. Kučera a Mgr. Luboš Zelený, pedagogové katedry biologie FPE ZČU v Plzni, kteří rovněž působí jako konzultanti v Houbařské poradně při katedře biologie.

Co umožnilo stavbu mrakodrapů? Jak vypadala babylonská věž? Proč stojí věže většinou na západní straně kostelů? Věže, znamenitá díla architektury, najdeme na celém světě. Byly využívány k nejrůznějším účelům, sloužily jako útočiště před nepřáteli a divokou zvěří, ukazovaly cestu námořníkům. Po dlouhou dobu demonstrovaly ohromujícím způsobem církevní či světskou moc. Moderní věžové stavby a mrakodrapy dnes utvářejí vzhled mnoha měst a architekty a konstruktéry neustále staví před nové výzvy. Nejzajímavější a nejkrásnější věžové stavby od antiky po současnost představuje Dr. Rainer Köthe v tomto bohatě ilustrovaném svazku encyklopedické řady CO–JAK–PROČ. Knihu navíc vhodně doplňuje mnoha zajímavostmi z českého prostředí odborný publicista a architekt ing. Jiří Opočenský