Nakladatelství Fraus strana 15 z 31

Zkušení autoři z Česka, Německa a Norska v této knize odhalí tajemství svého úspěchu při lovu trofejních mořských ryb. Přes 400 fotografií a ilustrací, popis nejlepších lokalit včetně rad na cestu.

Učebnice Dogovorilis je nová moderní učebnice obchodní ruštiny určená pro dospělé začínající nebo mírně pokročilé studenty. Lze ji doporučit i pro samostudium. Vhodná je také pro odborníky z praxe (podnikatelé a pracovníci řídících orgánů), ale i pro studenty, kterým umožní základní přípravu pro ruskojazyčnou řečovou komunikaci v široce pojaté podnikatelské sféře (ekonomika, výroba, obchod, politika, kultura, věda a vzdělání). Zpracování vychází z originálních ruských materiálů (reklamní texty, zápisy a záznamy z jednání, ankety, dopisy apod.). Zahrnuje 100-200 hodin výuky (předpokládá se učitelem vedená intenzivní výuka interaktivního charakteru), s využitím audioorálních výukových prostředků. Kniha + 2 CD. Rusko-český text

Poprvé ve více než šedesátileté historii české animace vychází text zabývající se postupy tvorby a výroby animovaného filmu. Tato příručka začínajícího animátora je určena Středním odborným školám se zaměřením na výuku animace, nebo na výtvarnou vých ovu. Základní školy umění získají výchozí materiál pro výuku animace zájmových skupin a provedení animace dětmi. V neposledním i příznivci z řad veřejnosti dostanou do ruky knihu přibližující úskalí i radosti tvorby animovaného filmu. Nahlédneme do p roblematiky kresleného, loutkového, ploškového i virtuálního filmu. Seznámíme se s historií i momentálně probíhající praxí práce v stále atraktivním oboru filmu. Principy a postupy animace naznačí způsob práce animátora. Některým zájemcům poskytnou n ávod, nebo vodítko jak začít, jak vytvořit a jak dokončit svůj premiérový opus. Celkem 27 oddílů tématicky zaměřených na praktický postup tvorby a výroby animovaného filmu historické minimum českého a světového animovaného filmu technické prostředky a jejich vývoj tvůrci a filmy, kteří vývoj animaci ovlivnili.. Autor je profesním pracovníkem kresleného filmu, výtvarník a bývalý dlouholetý animátor studia Bratři v triku. Nyní ve svobodném povolání výtvarníka a animátora filmu a vyučujícím animace na VOŠG Jihlava.

Co je to patentový úřad? Jak se stal člověk vynálezcem? Proč parní energie změnila svět? První nástroje, kolo, parní stroj, počítače: Vynálezy jsou často důležitými milníky ve vývoji lidstva a trvale mění náš život. Historik a žurnalista Dr. Roland Weiss nás provede napínavou cestou lidskými dějinami, plnými zásadních vynálezů a velkolepých objevů. Podává zprávu o prvním letu, o dobývání moře i o průzkumu vesmíru. Čtenář se dozvídá o historii vzniku a následcích důležitých vynálezů, které mají vliv na budoucnost, i o kuriózních vynálezech, jako je třeba deštník pro psy. Text doplnila odborná pracovnice Národního technického muzea v Praze PhDr. Jitka Zamrzlová.

Co se dělo na středověkých tržištích? Jak slavila šlechta svátky? Proč a kde vznikala města? Když se řekne středověk, hned si představíme rytíře, krásné dámy, hrady a turnaje. Středověk jsou však i hladomory, chudoba a hrozné morové epidemie. Jak ale ve

Co ohlašují oblaka? Jak vznikají červánky? Proč existují roční období? Mnozí z nás sledují předpověď počasí každý den s velkým zájmem. Ať již je to slunce nebo déšť, vítr, sníh, horko nebo zima všechny tyto meteorologické jevy utvářejí náš všední

Co je to souhvězdí? Jak dlouho již známe souhvězdí Panny? A proč lze na severním pólu sledovat hvězdy po celý den? Již pouhý pohled na hvězdnou oblohu za jasné zimní noci člověku bere dech. Avšak opravdu napínavé to začíná být teprve tehdy, když dokážeme přiřadit hvězdy k jednotlivým souhvězdím. Velký vůz a „nebeského lovce" Oriona najde většina pozorovatelů obvykle snadno. Obtížnější je to například u souhvězdí Lva nebo Andromedy.

Co se děje v kmeni stromu? Jak hluboko pronikají kořeny do země? Proč listnaté stromy na podzim opadávají? Bioložka a ochránkyně přírody Dr. Hannelore Gilsenbachová vypráví o významu stromů pro naše předky. Vysvětluje, jak důležitou roli hrají stromy v životě živočichů a jaký užitek přinášejí člověku díky svým chutným plodům, nebo dřevu, které vydrží po staletí, či díky léčivým látkám. Několik století staré duby, kvetoucí třešně nebo tropické deštné pralesy – to jsou stromy, které dělají náš život krásnější a překvapují nás svou obdivuhodnou mnohotvárností. Na celém světě jsou ale lesy silně ohroženy zásahy člověka a zhoršujícím se znečištěním ovzduší. Mizí tak místo pro život mnoha živočišných druhů a ohrožen je i životní prostor člověka. Přítel přírody se v knize proto také dozví, co může udělat pro záchranu stromů. Na textu spolupracovala bioložka, redaktorka, odborná publicistka a emeritní spolupracovnice Akademie věd ČR, RNDr. Jarmila Mladá

Co dělají útesové ryby v noci? Jak funguje postranní čára? Proč mají ryby šupiny? Ryby obývají různé životní prostory. Žiji v čistých horských potocích, ledově studených polárních mořích, ale i v tropických korálových útesech a v temnotách mořských hlubin. Biolog Dr. Torsten Fischer a přírodovědec Ing. Stanislav Lusk, Ph.D. představují největší a nejstarší skupinu obratlovců na Zemi velmi napínavě a názorně v celé její rozmanitosti. Popisují, proč ryby mohou žít pod vodou, které smysly používají žraloci při lovu, proč sledi a makrely tvoří hejna a jak najdou migrující lososi a úhoři správnou cestu. Kromě toho informují o velkém ohrožení této fascinující skupiny živočichů v důsledku znečištění vod a celosvětového rybolovu. Začátečníci pak dostanou praktické tipy pro zařízení vlastního akvária a péči o něj.

Co se děje v nitru Země? Jak vznikají tropické cyklóny? Proč jsou zemětřesení? Kniha se zabývá naší planetou a přírodními pochody ohrožujícími člověka. Na první pohled se může zdát, že je Země v klidu, avšak v jejím žhavém jádru se ukrývá obrovská energie. Vody moří a oceánů vládnou nepředstavitelnou silou, ničivé bouře dokážou smést vše, co jim stojí v cestě. Neviditelné síly se mohou projevit zcela nečekaně. Země se začne třást, hory chrlí oheň, moře se dme vysokými vlnami, prudký déšť rozvodní řeky, vichřice po sobě zanechá hotovou spoušť. O takových a dalších přírodních katastrofách vypráví v tomto svazku encyklopedické řady CO–JAK–PROČ Rainer Crummenerl. Srozumitelně a se znalostí věci vysvětluje čtenářům příčiny přírodních jevů, upozorňuje na hrozící nebezpečí i na možnosti prevence. RNDr. Jan Kopp, Ph.D., geograf, vysokoškolský učitel Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, doplnil knihu údaji vztahujícími se k našemu životnímu prostředí.

Co pijí papoušci? Jak se papoušci mezi sebou dorozumívají? Proč se nechávají papoušci ochočit? Zářivě zbarvení lori, společenské andulky, kakadu se svými nápadnými péry na chocholce řád papoušků je pestrý a rozmanitý. Bioložka a ochránkyně přírody Petra Deimar-Schütteová představuje v této knize z řady CO-JAK-PROČ četné druhy papoušků a jejich životní zvyklosti. Informuje o problémech těchto fascinujících ptáků v jejich neustále mizejícím životním prostředí a zkoumá otázku, zda můžeme uchránit papoušky před vyhynutím. Čtenář se dovídá, co potřebuje papoušek v lidské péči a poznává obzvláště vzácná mláďata. Knihu doplnila bioložka RNDr. Romana Anděrová z pražské zoologocké zahrady

Co jsou to rostlinná společenstva? Jak se nazývají nejvýznamnější rostlinné čeledi? Proč bychom měli chránit přírodu? Na tyto a další otázky odpovídají ve svazku encyklopedické řady CO–JAK–PROČ, který je věnován rostlinám volně se vyskytujícím v přírodě, autoři Dr. Heike Herrmann a Andreas Zeugner. Představují nám nejdůležitější druhy středoevropských rostlin v jejich přirozeném prostředí a podávají informace o kořenících, léčivých či jedovatých rostlinách. V knize rovněž najdeme popis stavby rostlinného těla, dozvíme se, jaký význam mají jednotlivé jeho části a jakým způsobem se rostliny rozmnožují či vytvářejí plody a semena.Studium přírody, jejíž jsou rostliny neodmyslitelnou součástí, napomůže k lepšímu pochopení přírodních zákonitostí a vytvoření si bližšího vztahu k přírodě jako takové. Pro českého čtenáře knihu upravil a doplnil Mgr. Tomáš Č. Kučera, pedagog katedry biologie FPE ZČU v Plzni a člen České botanické společnosti.

Co je to Flash-Over? Jak se hasí požáry v letadlech? A kdy a proč vznikaly první hasičské sbory? Na podobné otázky odpovídá další kniha z populární encyklopedické řady CO-JAK-PROČ. Publicisté Rainer Crummenerl a plk. dr. ing. Zdeněk Hanuška v ní informují o mnohostranné a leckdy také nebezpečné práci hasičů. Zvědavě se rozhlížejí v požární stanici a doprovázejí jednotku požární ochrany k zásahu. Vyprávějí o práci a odvaze profesionálních a dobrovolných hasičů v ČR i ve světě. Vysvětlují postup při hašení požárů v letadlech a na lodích a odpovídají na otázku jak se stát hasičem.