Galén strana 42 z 54

Stále více se šíří a potvrzuje poznání, že dostatek pravidelného a přiměřeného pohybu patří nejen k základním podmínkám zdraví, ale i k udržení dobré kondice. Při oslabení nebo déletrvajícím onemocnění se stává součástí léčení a rehabilitační péče. Dostatek pohybové aktivity v dětství je předpokladem dobrého zdraví a výkonnosti v dospělosti a jeho důsledky sahají až do vyššího věku. Aby se těchto příznivých cílů dosáhlo, musí intenzita pohybové aktivity vyhovovat zdravotnímu stavu a musí trvat určitý čas. O tom, co je nejvhodnější pro každou věkovou kategorii, informuje tato kniha. Přináší také návody, jak čelit různým stresovým situacím, jak předcházet nebezpečí ve vysokých horách, jak se chovat v chladu i v horku, jaké jsou snesitelné hranice únavy. Velký prostor je věnován využívání pohybu v diagnostice a provádění různých typů zátěžových vyšetření potřebných ke stanovení tělesné zdatnosti, podle které se určuje druh cvičení jak zdravých, tak i nemocných. Kniha bude užitečná pro orientaci praktického lékaře v této oblasti, pro odborníka, který chce využít přínos pohybu pro svého pacienta, pro rehabilitačního pracovníka i pro studenty medicíny a rehabilitace.

Publikace Endokrinologie stručně shrnuje endokrinologickou problematiku pro studenty lékařských fakult a nabízí přehledně utříděné poznatky o tomto oboru medicíny. Nespornou výhodou je, že text napsal jeden autor, a výsledek je tedy pedagogicky vyvážený a jednotný. Spolu s autorovými odbornými a publikačními zkušenostmi to zaručuje, že se kniha stane nejen oblíbenou učebnicí, ale i základní praktickou příručkou pro všeobecné lékaře prvního kontaktu.

Kniha obsahuje obecně zaměřené kapitoly o etiologických faktorech a možnostech prevence maligních onemocnění. Je psána tak, aby v ní každý lékař, který se ve své praxi setkává s pacienty s onkologickým onemocněním, mohl najít užitečné informace pro svoji každodenní práci. Podrobně zpracovaná kapitola o systémových a paraneoplastických projevech nádorových nemocí by měla přispět k časnému rozpoznání zhoubného nádoru. Další kapitoly se zabývají jednotlivými léčebnými alternativami. Následují kapitoly, jejichž cílem je předložit čtenáři informace, jak zvládat komplikace, které s sebou tyto nemoci přinášejí - například chronickou bolest, infekce, nádorem způsobené výpotky, metabolické komplikace a problémy s výživou i s fertilitou, ale také psychické problémy. Publikace byla připravena s podporou České leukemické skupiny - pro život (CELL), která se zevrubně věnuje výzkumu na poli maligních krevních nemocí, ale vyvíjí také řadu vzdělávacích aktivit, jež by měly přispět ke zvýšení povědomí o leukémiích a jim příbuzných nemocech mezi širší lékařskou veřejností i mezi studenty medicíny. Informace o CELL lze nalézt na adrese www.leukemia-cell.org.

Jiří Dědeček sáhl ke klasické básnické formě, aby ve vší vážnosti, u něj dosud vzácné, dal zaznít působivé české poezii mimořádné jazykové čistoty a kultivovanosti. Druhou část knihy tvoří rýmované hříčky - haiečku - v nichž poznáváme Dědečka jako svrchovaného mistra rýmované básnické formy.

Z rozsáhlého díla italského básníka, překladatele, filologa a vychovatele, humanisty Angiola Poliziana (vl. jm. Angelo Ambrogini, 1454-1494) vybral písničkář, básník a prozaik Jiří Dědeček soubor jeho mistrných básnických miniatur, která kongeniálně přeložil do češtiny. Polizianova pravidelně rýmovaná milostná poezie souzní nejen s Dědečkovým básnickým naturelem, ale překvapivě i s duchem naší doby, vzdálené Polizianově Florencii půl tisíciletí. Verše lásky, něhy, vzteku i posměchu patří k vrcholům současného českého básnického překladu.

Populárně-vědecká publikace navazuje na předchozí knihy autorů z let 1996 (Vzpoura deprivantů: O špatných lidech, skupinové hlouposti a uchvácené moci; Galén) a 2001/2002 (Život s deprivanty I.: Zlo na každý den a Život s deprivanty II.: Základy stupidologie; obě Galén). Také v této knize se pokoušejí pochopit, proč jsou někteří lidé zrůdy, bez ohledu na to, zda se chovají kriminálně, nebo zákonu unikají a jsou z nich lidé někdy nesmírně mocní, bohatí – a oblíbení. Kniha hledá odpověď na otázku, kdo jsou lidé, o nichž hovoří současné zprávy sdělovacích prostředků, klinické zkušenosti i historické příklady, a proč se dopouštějí takových činů. Teoretická možnost, že tito lidé nejsou nemocní a nejde ani o poruchu osobnosti, ale o druh parazitní evoluční strategie a krajní variantu lidské normy, se zejména v posledních letech prohlubuje. Lidskou skupinu, o které je řeč, popisují autoři v první části publikace nazvané Nestvůry. Druhá část knihy s názvem Nástroje a sociální prostředí pojednává o nástrojích užívaných deprivanty k ovlivňování lidských skupin, zejména o skupinové hlouposti, iracionalitě, propagandě, absurditě a antivědě, dále o sociálním prostředí, které se na vzniku, vývoji a činnosti deprivantů podílí. Poslední, třetí část, pojmenovaná Obrana, popisuje mechanismy snižující pravděpodobnost vzniku a omezující vliv deprivantů.  Kniha je určena všem lidem zajímajícím se o zlo ve společnosti – autoři se snažili napsat ji co nejsrozumitelněji, aby byla přístupná i středoškolákům.  

Knížka je prvním dílem pětidílného souboru medicínských historek Z Aeskulapovy první (druhé, třetí, čtvrté a páté) kapsy, který představuje jakousi antologii těch nejzdařilejších humorných příběhů, jež autor - lékař-neurolog MUDr. Svatopluk Káš - sbírá již přes třicet let. Nejsou to žádné vymyšlené anekdoty, všechny historky jsou v podstatě pravdivé, založené na skutečných příhodách, byť jsou někdy i trochu upravené. Vypovídají o konkrétních lékařích, o konkrétních nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních, proto jsou jednající osoby, tedy profesoři, docenti, primáři i ostatní lékaři, uvedeni pravými jmény.

První vydání legendární básnické sbírky z druhé poloviny 20. století, která - jak autor skromně poznamenává - vznikala převážně z přetlaku testosteronu. Sbírka složená z eroticky úderných dvou- až čtyřverší žila svým životem na koncertech dvojice Burian a Dědeček, kdy z ní autor občas recitoval. Jde o knihu s „hvězdičkou“ a verše v ní obsažené nejsou vhodné pro děti a mládež minimálně do patnácti let!

Kniha obsahuje dva rozhovory, které Karel Hvížďala s Jiřím Suchým vedli s odstupem dvaceti let: Povídání je z roku 1990 a Divadlo stále miluju z roku 2010. Je to v Čechách a na Moravě poprvé, co se z autora písňových textů a herce v tingltanglu, jak se s odstupem času ukazuje, stal největší český básník druhé poloviny 20. století. A je to také poprvé, kdy nějaké autorské divadlo vydrželo více než padesát let a kdy jeho zakladatel ještě v osmdesáti vystupuje skoro denně na jevišti.

Paliativní medicína si klade ambiciózní cíl: udržet dobrou kvalitu života i v situaci pokročilého nevyléčitelného onemocnění. Snaží se především mírnit bolest a další tělesné symptomy. Dobrá kvalita života však znamená více, než že „pacient nemá nesnesitelné bolesti, nezvrací a má pravidelnou stolici“. Klíčově důležité je také rozpoznání a saturace potřeb v oblasti psychické, sociální a duchovní. Kniha přináší praktické návody k řešení nejčastějších tělesných a psychických projevů pokročilých stadií onkologických i neonkologických nemocí a další, na praxi orientované informace o komunikačních, etických, právních, psychosociálních a spirituálních aspektech paliativní péče. Je určena všem zdravotníkům, kteří ve své praxi přicházejí s nevyléčitelně nemocnými do kontaktu.

Vlastimil Třešňák, muž devatera řemesel a známý pětibojař (zpěvák, textař, malíř, spisovatel a fotograf), nadělil svým fanouškům dárek nečekaný - první z cyklu Konopných pohádek. Neodehrávají se za devatero řekami a devatero horami, nýbrž v pražských Hlubočepích a jejich okolí. Nejde o princeznu, draka či království, něčím tak obyčejným a obehraným by známý bard rozhodně nezdržoval! Jeho pohádky patří k těm netradičním, děj vlastně není podstatný, paleta postav je více než pestrá, pochopit souvislosti se vám zcela jistě nepodaří. Autorova fantazie je bezbřehá a vábí čtenáře do děje, za chvíli však odbočí jinam, pokochá se příběhem, místem, situací, aby pokračovala úplně jinde a ve zcela jiných souvislostech. Postavy přicházejí na scénu, jak je autor přivolá, laskavě nakopne nebo naopak obalí dehtem a peřím, a uvolní místo dalším, ať již pro děj potřebným či nikoli. Rodiče mohou občas tápat, nechytat se, nebo naopak podlehnou pábení natolik, že budou žít příběhem zapomenuvše, co bylo na předchozí straně, dětská mysl - není omezeno věkem - bude nadšena. Na závěr snad jen důležité upozornění - jak se říká v dnešních pověstech a bájích, pokud by cokoli komukoli něco nebo někoho připomnělo, je to jen a pouze jeho problém! Všechny osoby a příběhy jsou do puntíku vymyšlené. Takže tedy: Bylo, nebylo…

Souborné vydání všech Suchého vzpomínkových textů

Publikace se pokouší zmapovat osobnost Emila Františka Buriana netradičně, nikoli obvyklou formou teatrologické studie nebo oblíbenou knihou typu „řekli o...“. Autor, syn EFB, vytvořil mozaiku, v níž kombinuje různé texty: neznámé či zapomenuté dokumenty, úryvky z veřejných vystoupení, intimní, soukromé zápisky, dopisy a básně E. F. Buriana a jeho první necenzurovaný životopis, citáty z recenzí, rozhovorů, článků, vzpomínek, dopisů a jiných archivních materiálů pamětníků i současníků. Knihu doplňuje dvacet autorových dopisů otci, napsaných nyní při práci na této knize. Nechybí svědectví A. J. Liehma, Otomara Krejči, Jana Grossmana, Františka Hrubína, Františka Listopada, Ludvíka Vaculíka, Pavla Tigrida, Františka Halase, Ivana Medka, Sergeje Machonina, Jana Klusáka, Jiřího Sováka, Vlastimila Brodského, Vladimíra Menšíka, Jana Wericha, Bertolta Brechta, Bohuslava Martinů, Jana Procházky, Antonína Zápotockého, Josefa Topola, Jiřího Suchého, Alfréda Radoka, Adolfa Hoffmeistera a mnoha dalších. Osobnost EFB byla vždy posuzována jen v souladu s autorem daného hodnocení, teatrolog psal o divadelní avantgardě, historici hodnotili jen jeho poválečnou angažovanost. Výtvarný, hudební, literární či jenom lidský rozměr této osobnosti jako by zatím nikoho nezajímal, proto vznikl pokus nabídnout plastický portrét umělce i otce, „koncentráčníka“, možná načas naivního komunisty, o jehož možném dalším vývoji v 60. letech můžeme jen spekulovat.

Publikace obsahuje případy nemocných, které byly komplikované nebo byly naopak jako vystřižené z učebnice. Při jejich řešení se autoři dostali do rozpaků, museli o nich přemýšlet, radit se, prohledávat literaturu a někdy se i přít s kolegy ze svého či jiného oboru, aby zjistili, o jaký problém se vlastně jedná a jaký bude další léčebný postup. Všechny případy jsou z pomezí neurologie a psychiatrie. Jsou dokladem, že mozek je pouze jeden a kompetence neurovědních oborů jsou do jisté míry uměle vytvořené a zahalené řadou předsudků. Nad tím se více zamýšlí profesor Libiger v úvodní kapitole.Autoři zařadili jen případy, se kterými se sami setkali. Těžiště knihy je v kazuistikách. Kapitoly členěné dle jednotlivých onemocnění dále obsahují historické souvislosti včetně osobností medicíny, které se danou problematikou zabývaly a jejichž jméno se objevuje v odborné terminologii. Autoři se snažili nepodcenit ani teoretickou část a shrnují současné znalosti o etiopatogenezi, klinických příznacích, diagnostice a léčbě jednotlivých neuropsychiatrických poruch.Kniha je určena psychiatrům, neurologům a psychologům, ale mohou z ní těžit i praktičtí lékaři, neurochirurgové, internisté či studenti medicíny.

Publikace Metodologie předklinického a klinického výzkumu v metabolismu, výživě, imunologii a farmakologii je v českém písemnictví ojedinělá - je unikátní nejen svou myšlenkou, ale i provedením a vytvořením souboru, který vychází z dlouholetých zkušeností autorského kolektivu. Zkušeností, které se navíc opakovaně prokazatelně osvědčily a potvrdily významnými vědeckými úspěchy a získanými (a úspěšně řešenými) granty. Kniha poskytuje souhrnný, ucelený a přehledný materiál a je určena všem, kteří o výzkumu uvažují, ale i těm, kteří ve výzkumu pracují. Prvním může ušetřit řadu omylů a počátečních neúspěchů, druhým pomůže rozšířit obzory i o metody, které nejsou zcela běžné či obecně ve výzkumu používané.