GEUM strana 2 z 2

Štítná žláza ovlivňuje vývoj dítěte jak prenatálně, tak postnatálně. Hormony štítné žlázy jsou nezbytné po celý život. U dětí mají nezastupitelnou úlohu v mentálním vývoji a růstu. Včasná diagnostika poruchy umožní dítěti zcela přiměřený růst a vývoj. Opožděná diagnostika pak může způsobit nevratné postižení a dítě tak nikdy nenaplní svůj intelektuální a růstový potenciál. Úloha praktického dětského lékaře je v tomto ohledu nenahraditelná. Zná dítě, zná jeho rodinu. Především jim je určena nejnovější kniha známé moravské autorky, endokrinoložky oceněné cenou doc. Kopeckého za celoživotní přínos dětské endokrinologii. Nicméně vzhledem k vysoce odbornému charakteru a aktuálnosti zpracování problematiky bude jistě užitečná i endokrinologům, internistům, diabetologům i dalším specialistům, kteří mají v péči dětské pacienty. Monografie se v deseti kapitolách věnuje fyziologii činnosti štítné žlázy, hypotyreóze, hypertyreóze, autoimunitním i neuatoimunitním zánětům štítné žlázy, strumě i nádorům. Každá kapitola mapuje patofyziologii, diagnostiku i terapii. Celá kniha je proložena kazuistikami dětských pacientů a řadou modelových otázek a odpovědí k dané problematice.

Doporučený postup diagnostiky a léčby těžkého astmatu dospělých a adolescentů od 12 let je společným dokumentem České společnosti alergologie a klinické imunologie a České pneumologické a ftizeologické společnosti. Jde o zásadní odbornou publikaci shrnující aktuální informace o diagnostice a terapii těžkého astmatu. První část je určena alergologům a pneumologům (ev. i dalším lékařům) v běžné ambulantní praxi. Jejím posláním je poskytnout těmto lékařům vodítko k identifikaci dospělých astmatiků, kteří by měli být odesláni na specializovaná pracoviště národních center pro těžké astma (NCTA) a také o tom, jaká vyšetření by měla být před odesláním do centra provedena a jakými podklady pacienta doprovodit. Druhá část DP je určena zvláště pro lékaře pracující v centrech pro těžké astma a odborníky s hlubším zájmem o astmatologii. Věnuje se identifikace a fenotypizaci těžkého astmatu (astmatika), význam je kladen na rozlišení, zda jde skutečně o těžké astma, zda jde o astma eozinofilní (T2-high) a pokud je eozinofilní, zda je dominantní příčinou alergie. Logicky navazují kapitoly o výběru iniciální cílené léčby, hodnocení její efektivity a možnosti deeskalace systémové kortikoterapie. Významná část je věnována biologické léčbě astmatu. Závěrečné kapitoly jsou zaměřeny na specifické situace, jakými jsou alergická mykotická onemocnění dýchacích cest, překryv astmatu a CHOPN, bronchiektázie, hypereozinofilní syndromy, eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou nebo astma v těhotenství.