Grimmus

Stát blahobytu, nebo kapitalismus? je souborem vybraných článků doyena české ekonomie. Zasvěceně a čtivě analyzují hospodářský vývoj Československa a České republiky od roku 1989 do současnosti. Autor přináší pohled, který se nebojí kriticky zhodnotit naši ekonomickou transformaci a její dopady na českou společnost. Klausovu transformaci dává do kontextu s neoliberálním tažením podle Washingtonského konsenzu, všímá si také vývoje v ostatních postkomunistických zemích, analyzuje čínský hospodářský zázrak a přináší svůj pohled na příčiny a východiska ze současné finanční a hospodářské krize.

Autor zkoumá krizové jevy současné společnosti a jejich historické a kulturní kořeny. Na základě rozboru klíčových historických událostí nachází hlubinné ideové a hodnotové stereotypy, které se projevily jak v krutostech evropského kolonialismu, tak při zrodu nacistického a komunistického totalitního systému. Zvláštní pozornost věnuje české verzi komunistického režimu. Odhaluje jeho podstatu i příčiny pádu. Ovšem i následný kapitalistický systém zachovává některé jeho klíčové hodnotové stereotypy a charakter mocenské struktury. On sám a jej provázející konzumní kultura jsou takto v knize představeny jako logické pokračování vývoje systému komunistického. Analýza názorů dnešních odpůrců konzumní společnosti ukazuje, že ani oni neopouštějí základní totalizující východiska evropské kultury. Řešení této krize spatřuje autor v radikální demokratizaci stávajícího ekonomického a politického systému. Svět na předělu je zásadním příspěvkem do debaty o naší komunistické minulosti a jejím dědictví. Milan Valach přednáší etiku, teorii totalitarismu a morální rozpory moderní společnosti na Masarykově univerzitě v Brně. Je autorem mj. knih Češi v neklidné době (2006) a Marxova flozofie dějin (2005).

Kniha se zabývá jednou z klíčových otázek současné západní demokracie – vládnutím, které je vykonáváno prostřednictvím moci beroucí na sebe formu nepolitické danosti, třeba ekonomické nutnosti nebo expertní autority. Tato depolitizace znamená vymanění moc

Ve své knize čtyř rozsáhlých esejů autor rozebírá povahu současné kapitalistické společnosti. V tradici frankfurtské školy a nedogmatického marxismu rozebírá povahu dnešní moci, mýty, ideologii a konzumní společnost. Kniha je břitkou polemikou s kapitalistickou mentalitou a jejími intelektuálními sekundanty. Bohumír Pavelek je publicista známý zejména z časopisu Analogon nebo ze slovenského Slova

Souvislosti a scénáře Kniha zkoumá vazby mezi procesem globalizace a stále častějšími krizemi vrcholícími současnou hospodářskou recesí. Jako zlom představuje 70. léta 20. století a následné tažení neoliberalismu. Analyzovány jsou hluboké změny ve světové ekonomice: nadvláda finančního sektoru, moc nadnárodních firem, nové podoby spekulace či vzestup skupiny BRIČ. Autorka vychází ze systémové teorie a modelu tzv. Kondratěvových vln, s jejichž pomocí načrtává i několik různých scénářů možného budoucího vývoje. „Ilona Švihlíková velmi zdařile charakterizuje současnou pochmurnou realitu světové ekonomiky a vyvrací falešný optimismus, že probíhající krize je jen jakýmsi pomíjivým krátkodobým jevem na cestě k prosperitě. Její práce nastoluje otázku, jakým způsobem se vymanit ze současného systému, jehož základním mechanismem přežití je krize a likvidace sociálních podmínek většiny obyvatel Doc. Ing. Pavel Janíčko, CSc., Vysoká škola ekonomická v Praze „Interdisciplinární, inspirativní, fundovaný a potřebný systémový pohled na soudobé mnohorozměrné krize ve světle vývoje, rozporů a perspektiv globalizace... Autorka – čtivě a přístupně, leč profesionálně a vědecky seriózně – nastoluje celou řadu klíčových otázek. Zachová si přitom nezbytný a dostatečně kritický odstup a na rozdíl od řady jiných textů nikterak nezakrývá palčivé problémy spojené s fungováním soudobého globálního kapitalismu a prohlubující se všeobecnou krizí. Studii lze doporučit všem přemýšlivějším zájemcům o (nejen) ekonomické a politické dění...“ Doc. Ing. Pavel Sirůček, Ph.?D., Vysoká škola ekonomická v Praze a Centrum strategických a teoretických studií

Výbor z textů čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga uspořádal slovinský filozof Slavoj Žižek. Jedná se o statě, které Mao napsal do doby, než se v Číně na jeho podnět rozběhla Kulturní revoluce. Texty, věnované existenci rozporů ve všech věcech nebo texty výlučně politické, dokládají dvojí parametr Maova uvažování - na jedné straně je to filozofická analýza, inspirovaná čínskou duchovní tradicí, na druhé pak sklon k pouhému opakování banálních pravd. Výbor doprovází rozsáhlá předmluva Slavoje Žižka. Interpretací některých pasáží Maových textů Žižek mimo jiné usiluje dokázat, že když Mao odmítl negaci negace jako jeden z principů dialektiky a rozpoutal Kulturní revoluci, významně tak napomohl pozdější restauraci kapitalismu v Číně.

Gérard Duménil a Dominique Lévy jsou ekonomové, ředitelé výzkumu CNRS (Francouzského národního centra pro vědecký výzkum). Oba jsou členy redakční rady časopisu Actuel Marx a Vědecké rady Attac a napsali odbornou knihu Marxistická ekonomie kapitalismu. Neoliberální zlom roku 1980 a jeho dopad na globalizaci se projevuje zejména intenzitou kapitalistického charakteru naší společnosti. Jak tyto události zapadají do dějin kapitalismu? Jak funguje hospodářská soutěž? Jak vysvětlit periodické krize? Jaké procesy ovlivňují tvorbu důchodů a technické změny? Co je neoliberalismus? Jaké jsou jeho účinky a škody? Kdo jsou vítězové a kdo poražení? Jak spolu souvisí neoliberalismus a globalizace? Jakou budoucnost má neoliberalismus? Dva respektovaní francouzští ekonomové v této knize řeší nastolené problémy tím, že se vrací k znovunahlížené a revidované marxistické tradici. A vrhají nové světlo na fenomény současného kapitalismu.

Stát blahobytu, nebo kapitalismus? je souborem vybraných článků doyena české ekonomie, kterým je Miloš Pick. Zasvěceně a čtivě analyzuje hospodářský vývoj Československa a České republiky od roku 1989 do současnosti. Autor přináší pohled, který se nebojí kriticky zhodnotit naši ekonomickou transformaci a její dopady na českou společnost. Klausovu transformaci dává do kontextu s neoliberálním tažením podle Washingtonského konsenzu, všímá si také vývoje v ostatních postkomunistických zemích, analyzuje čínský hospodářský zázrak a přináší svůj pohled na příčiny a východiska ze současné finanční a hospodářské krize.

Román Železná pata, který napsal Jack London, představuje klasické dílo americké utopické literatury, jímž se inspiroval George Orwell při psaní svého "1948". "Železná pata" (1907) zachycuje formou zápisků ženy amerického revolucionáře, publikovaných pomyslně kolem roku 2600, obraz sociálních otřesů v USA na začátku 20. století. Ústřední postavou je Arnošt Everhard, vůdce povstání proti oligarchii monopolistických korporací Železné patě. Proti oligarchii s jejími žoldáky staví London masu zamě stnanců, neschopnou organizovaného boje. Revolucionáře líčí jako anarchisty z řad intelektuálů, kteří se po zradě odborářských vůdců stahují do podzemí a omezují se na individuální teroristické akce. "... široké vrstvy obyvatelstva [žily] v přesvěd čení, že prostřednictvím voleb vládne státu lid. Ve skutečnosti však byla země ovládána tzv. politickými mašinami. Zpočátku vyžadovali vůdci těchto mašin, aby jim kapitalističtí páni platili těžké peníze za to, že budou prosazovat zákony výhodné pro kapitalisty. Avšak zanedlouho přišli kapitalisté na to, že je přijde levněji, mají-li vlastni politické mašiny a vydržují-li si vlastní vůdce takových mašin."

Bolívariánská revoluce ve Venezuele obrátila světovou pozornost k Hugu Chávezovi jako čelnému vyzyvateli neoliberalismu a americké zahraniční politiky. Tariq Ali – někdejší dopisovatel Guardianu, čerpající své informace z první ruky i osobních setkání s Chávezem – ukazuje, jak Chávezův pohled polarizoval Latinskou Ameriku, a zkoumá americké nepřátelství vůči jeho vládě. Ali srovnává kubánský a venezuelský revoluční proces, pojednává o výrazném vlivu Fidela Castra na Huga Cháveze, bolívijského prezidenta Eva Moralese a – v tomto aktualizovaném vydání – také na ekvádorského prezidenta Rafaela Correu. Piráti Karibiku, obohaceni četnými odkazy na kulturu Jižní Ameriky, nás provázejí světem ostře rozděleným na privilegované a chudé, kontinentem, který je znovu na pochodu...

První původní česká monografie, která vyvrací vládou a masmédii předkládané vysvětlení teroristických útoků z 11. září 2001. Faktograficky bohatá kniha dovozuje na základě analýzy veřejně dostupných informací, že americké zpravodajské a bezpečnostní složky o přípravách útoků věděly, úmyslně jim ale nezabránily a dokonce se na jejich realizaci nejspíš i spolupodílely. Autor vychází z důkladné znalosti oficiálních zpráv amerických vyšetřovacích orgánů, světového tisku i sekundární literatury. Mojmír Babáček (* 1947) je nezávislý publicista a občanský aktivista (zakladatel Mezinárodního hnutí za zákaz manipulace lidské nervové soustavy technickými prostředky). Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor filozofie a politická ekonomie. Během normalizace navštěvoval bytové semináře Petra Rezka a Zdeňka Pince a v roce 1978 podepsal Chartu 77. V roce 1981 emigroval do Spojených států amerických, kde pracoval mimo jiné jako počítačový programátor.

Spojené státy americké zasahují do záležitostí Latinské Ameriky už téměř dvě století. Svými intervencemi na obranu bohatých a mocných podkopávaly demokracii a brzdily hospodářský rozvoj. Kniha Zadní dvorek Ameriky vypráví dějiny těchto intervencí. S pomocí nedávno odtajněných dokumentů odkrývá Grace Livingstoneová roli USA v nejtemnějších obdobích dějin Latinské Ameriky, včetně Pinochetova puče, války contras v Nikaragui a komand smrti v Salvadoru. Ukazuje, jak vláda George W. Bushe využila válku s terorem jako novou záminku k intervencím, jak se snažila destabilizovat levicové vlády a zatlačit zpět "růžový příliv" omývající Ameriku. Zadní dvorek Ameriky obsahuje také kapitoly pojednávající o drogách, ekonomice a kultuře. Vysvětluje, proč protidrogová politika USA způsobuje rozsáhlé škody na životním prostředí, aniž by snížila obchod s kokainem, a sleduje ekonomické zájmy USA v Latinské Americe i strategie velkých korporací. Dnešní Latinská Amerika chce být respektována a požaduje ukončení politiky tzv. washingtonského konsensu. Bude Obamův Bílý dům naslouchat? Grace Livingstoneová je britská novinářka specializující se na problematiku Latinské Ameriky. Byla reportérkou Guardianu ve Venezuele, pracuje pro BBC World Service a přispívá také do listů Observer, New Statesman a Tablet. Je autorkou knihy Inside Colombia: Drugs, Democracy and War (V nitru Kolumbie: drogy, demokracie a válka).

Proč jsme nedůvěřivější spíše k Britům než k Japoncům? Proč mají Spojené státy vyšší míru těhotenství nezletilých než Francie? Jak to, že jsou Řekové obéznější a Švédi štíhlejší? Příčinou je: sociální nerovnost. Tato průkopnická kniha dvou britských akademiků, založená na mnohaletém výzkumu, poskytuje důkazy o tom, že: • téměř vše – od délky života po četnost depresí, od násilí po negramotnost – je ovlivněno ne tím, jak je společnost bohatá, ale jak je rovnostářská; • společnosti s větší propastí mezi bohatými a chudými jsou špatné pro každého člena této společnosti – včetně bohatých; • můžeme najít pozitivní řešení a dojít k spokojenější a spravedlivější budoucnosti. Kniha předkládá pozoruhodné údaje; rozdíly, a to i mezi bohatými tržními demokraciemi navzájem, jsou markantní. Jde k jádru zjevného kontrastu mezi materiálním úspěchem a sociálními nedostatky mnoha moderních společností, ale neposkytuje nám toliko klíč k diagnóze našich neduhů. Říká nám také, jak přesunout rovnováhu od sebestředného individualistického „konzumerismu“ k přátelštější a více spolupracující společnosti. Ukazuje cestu ven ze sociálních a environmentálních problémů a otevírá nové přístupy k zlepšení skutečné kvality života, a to nejen pro chudé, ale pro každého. Naléhavá, provokativní a skutečně povznášející kniha může být předzvěstí nového způsobu myšlení a měla by oživit naši politiku a veřejnou debatu o tom, jak naše společenství uspořádat.

Výbor z textů čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga uspořádal slovinský filozof Slavoj Žižek. Jedná se o statě, které Mao napsal do doby, než se v Číně na jeho podnět rozběhla Kulturní revoluce. Texty, věnované existenci rozporů ve všech věcech nebo texty výlučně politické, dokládají dvojí parametr Maova uvažování - na jedné straně je to filozofická analýza, inspirovaná čínskou duchovní tradicí, na druhé pak sklon k pouhému opakování banálních pravd. Výbor doprovází rozsáhlá předmluva Slavoje Žižka. Interpretací některých pasáží Maových textů Žižek mimo jiné usiluje dokázat, že když Mao odmítl negaci negace jako jeden z principů dialektiky a rozpoutal Kulturní revoluci, významně tak napomohl pozdější restauraci kapitalismu v Číně.

Kniha se zabývá jednou z klíčových otázek současné západní demokracie – vládnutím, které je vykonáváno prostřednictvím moci beroucí na sebe formu nepolitické danosti, třeba ekonomické nutnosti nebo expertní autority. Tato depolitizace znamená vymanění moc