Ideál

Seriál Rozhovorů na konci světa byl původně natočen pro pražskou televizi Metropol TV. Známý moderátor Martin Severa vede rozhovory se známýmí osobnostmi z oblasti vědy, umění, politiky, sportu a veřejného života nejen na dané téma, ale také o jejich současném světě. Mezi nimi můžeme zmínit Miloslava Stingla, Ondřeje Hejmu, Ladislava Špačka, Jakuba Koháka, Evu Kantůrkovou, Pavla Pafku, Tonyu Graves, Benjamina Kurase, Ericha von Danikena atd. Pro nečekávaný úspech vydáváme tyto rozhovory i v knižní podobě. "Seriál Rozhovoru na konci sveta jsem nejprve natocil pro TV Metropol. Ta myšlenka mne napadla ve chvíli, kdy jsem potkal pana Miloslava Stingla. Bylo to v listopadu roku 2011 na jednom predstavení tanecníku z Velikonocního ostrova. Mluvili jsme nejen o tomto ostrove, ale i dalších koutech sveta, které procestoval. A tak nemohla neprijít rec na mayskou civilizaci a na mayský kalendár. Jeho jeden velký cyklus – baktun, který trvá více než 5 tisíc let – údajne skoncí 21. prosince 2012. Což mnohé fantasty svádí k tomu, aby ho oznacili jako možný konec sveta. Ostatne, každý konec nejakého casového úseku ci cyklu svádí k bilancování a následne k predsevzetí ve stylu „zacnu nový, lepší život“. Martin Severa (úryvek z ¬Prologu)

O pionieroch rockovej hudby na Slovensku

Přibližně ve stejnou dobu, když Marx začal prosazovat komunismus, uvedl Charles Darwin teorii evoluce. V roce 1859 Marx poprvé zveřejnil materialistické pojetí dějin a ekonomiky v díle „Příspěvek ke kritice politické ekonomie“. Ve stejném roce Darwin publikoval svoji knihu „O původu druhů“ a položil tak základ teorie o evoluci živých tvorů. V první polovině 19. století byla teorie evoluce všeobecně přijímána, ale Darwinova teorie se od jiných evolučních teorií zásadně odlišovala.Před Darwinem byla příčina evoluce popisována jako životní síla nebo dějiny řízené Bohem, duch byl považován za substanci, neredukovatelnou na hmotu. Naproti tomu Darwin obhajoval neřízenou mutaci a přírodní výběr. Tato obhajoba byla ryze materialistická.Neodarwinismus má mnoho nevyřešených problémů. Navzdory tomu je stále živý. Důvod, proč darwinismus přežívá, spočívá v tom, že jeho jediná alternativa, totiž teorie stvoření, je těžko akceptovatelná.„Evoluce samotná je zoology přijímána ne proto, že byla dokázána pozorováním, nebo že se její pravdivost dá dokázat z logicky sestavených důkazů, ale proto, že její jediná alternativa, totiž stvoření, je zřejmě neuvěřite lná.“ (Profesor D. M. S. Watson z Londýnské univerzity)

Autor podává svůj výklad historie vztahů Čechů a Němců netradičním způsobem s mnoha originálními postřehy a někdy i odvážnými tvrzeními. Hledá v těchto vztazích dějinné souvislosti, které ovlivňují i současnou evropskou a světovou politickou scénu. Do celého díla vložil autor své srdce a duši. Kniha je napsána na základě poctivé a důkladné dějezpytné přípravy, se zaujetím, silnou vnitřní investicí a naléhavou snahou něco důležitého čtenáři sdělit. Už jen kvůli tomu stojí za to knihu přečíst.

Tato kniha není historickým dokumentem, zaznamenává spíše osudy lidí u motostřeleckého pluku, tváře těch, kteří vytrvali v přesvědšení, že šlo o okupaci a tváře těch, pro které intervence byla příležitostí, jak získat místo nahoře. Epizody, ve kterých autor provází čtenáře životem u útvaru dávají nahlédnout do prostředí, se kterým se v literární či reálné podobě snad nikdy nesetkal.

Faktografický spis Zrada je unikátní zpovědí o zákulisí americké a zahraniční politiky a mezinárodního obchodu se zbraněmi. A přestože jde o poměrně složitou a těžkou tématiku, Bill Gertz ji dokázal napsat živě a jednoduše, že je srozumitelná i pro laiky.

Kniha přináší přehledný souhrn důležitých problémů, které jsou v sázce při řešení kontroverze mezi teorií inteligentního plánu a darwinismem. Přiměje čtenáře, aby si sami o těchto významných otázkách udělali svůj názor a nespoléhali se přitom na diktát je

John O’Sullivan se nechává vést vtipem a představivostí a ukazuje tři epizody nedávných dějin. Ronald Reagan byl několik měsíců po inauguraci postřelen a téměř zabit. Papež Jan Pavel II. téměř zahynul po vražedné kulce. A Margaret Thatcherová se v pátém roce svého úřadu skoro stala obětí bombového atentátu IRA v Brightonu. O’Sullivan se zabývá těmito tajemstvími, popisuje drastické alternativy a dokonce se ptá, zda zde nezasáhla našim očím neviditelná božská inteligence. Je to vzrušující četba, nabízející radost a potěšení.

Ronald Reagan byl vnímán v nejlepším případě jako milý hlupáček, geniální herec, který prostě přežvýká jakákoli hesla, jež před něj položí jeho páni, kteří ho vodí jako loutku. V Reaganově válce Peter Schweizer Reagana rehabilituje jako prezidenta a státníka – odhaluje jeho zásadní roli při utváření pevného a výbojného ústředního antikomunistického principu americké politiky, jež nahradila desítky let smířlivosti předchozích amerických prezidentů.

Úplně nová mysl seznamuje čtenáře s množstvím smělých počinů – od klubu smíchu v Bombaji přes designérskou školu v chudinské čtvrti až po návod, jak rozpoznat neupřímný úsměv – a nabízí nový, provokativní pohled na budoucnost, která už se stala přítomností. Daniel Pink na základě výzkumů z celého vyspělého světa předkládá čtenáři šest bytostně lidských schopností, které jsou nezbytné pro profesní úspěch i osobní naplnění, a prozrazuje, jak se jim naučit.

Ronald Reagan je něčím víc než oblíbeným a uctívaným prezidentem – pro miliony lidí je hrdinou, je milován jako charismatický vůdce, který více než kterýkoli jiný moderní prezident inspiroval Ameriku a ovlivnil budoucnost. Díky svému daru prostého porozumění, který pramenil z jeho neobvyklé dráhy herce, sportovního komentátora a vůdce odborů, se Reagan stal nejcitovanějším americkým prezidentem. V knize Vtip a moudrost Ronalda Reagana spisovatel James C. Humes sesbíral to nejlepší z postřehů a názorů „Velkého komunikátora.“ Tato sbírka bonmotů, anekdot, hlášek a málo známých historek obsahuje navíc charakteristiky Reagana očima jeho přátel i protivníků a rozbory jeho slavných projevů. Vtip a moudrost Ronalda Reagana je výjimečnou poctou zbožňovanému čtyřicátému prezidentovi Spojených států.

Jedná se o třetí vydání této knihy, která na rozdíl od ostatních vydání obsahuje v příloze autentickou diskusi, která po napsání knihy v roce 1988 proběhla mezi signatáři Charty 77 na téma „Je Hus ještě aktuální?“ Této diskuse se zúčastnili M. Šimečka, M. Rejchrt, J. Zvěřina, Jan Šimsa a další. Na obálce knihy je použita reprodukce obrazu Alfonse Muchy Hus v Betlémské kapli. Kniha obsahuje 8 stránek ilustrací, např. z Richentalovy kroniky, stížný dopis českých pánů atd.

Ojedinělý životní příběh zakladatele deníku Washingtonn Times v boji proti komunismu od Dr. Thomase J. Warda, který je profesorem na universitě v Bridgeportu, USA.

Spis korejské teoložky, zabývající se všeobecným úvodem do teologie, určený pro širokou veřejnost.