Ikar CZ strana 153 z 168

Na konci nebývale dlouhé zimy je v potoce poblíž slavného univerzitního kampusu v Ridgedale v New Jersey nalezeno tělo novorozence. Nikdo neví, kdo to dítě je, jak se do potoka dostalo či jak zemřelo. O hrozivém nálezu informuje zdejší obyvatele Molly Andersenová, píšící pro místní deník Ridgedale Reader, jež se sem přestěhovala teprve nedávno – a která se doposud úplně nevzpamatovala z traumatického potratu. Když se mladá novinářka pustí do vlastního pátrání, začínají navíc z minulosti malého městečka vystupovat děsivá temná tajemství…

Svědectví ženy, která přežila věznění v KLDR a podařilo se jí i s malým dítětem uprchnout do Mongolska, odtud do Jižní Koreje a posléze do Kanady. Autorka s mrazivou věcností popisuje podmínky v zemi, naprostou lhostejnost státních představitelů k utrpení lidí a všudypřítomné policejní špehování. Lidé už často nejsou zvyklí uvažovat sami za sebe a zcela mechanicky vykonávají nařízení pohlavárů, aktivně donáší na spolupracovníky, provádějí veřejnou sebekritiku a o vůdci si nedovolí ani zapochybovat. Neméně šokující je i náhled do prostředí věznic a pracovních táborů.

Všichni psi jednou přijdou do nebe… Ale nejprve musí splnit své poslání. Autor románu Psí poslání, který si zamilovali čtenáři po celém světě, Bruce W. Cameron je přesvědčený, že jeden pes se může narodit několikrát za sebou, aby se mohl zdokonalovat v rozličných dovednostech a aby mohl čím dál tím lépe chápat člověka. I hlavní hrdina knihy se na svět vrací znovu a znovu. Jeho první pokus dopadá tragicky. Potom hledá smysl života jako neposedný retrívr malého chlapce Ethana. Ani tenhle pokus nemá dlouhé trvání. Když se narodí znovu, nosí v srdci jediné přání – znovu spatřit Ethana, kterého nadevše miluje…

Faith Hollandovou nechal její snoubenec stát u oltáře, takže bylo jen logické, že ze svého rodného městečka raději s hanbou utekla. Nyní - o trochu starší a moudřejší - je připravená se na vinici Blue Heron vrátit a čelit duchům minulosti. Tamní červené víno ostatně za návrat stojí. První, s kým se opětovně setká, naštěstí není její bývalý snoubenec..., ale jeho bývalý nejlepší kamarád Levi. Faith si na něj celé roky nevzpomněla, zato teď se nemůže dívat nikam jinam než do jeho zelených očí. Jenže on byl také tím, kdo pomáhal před lety zničit její svatbu...

Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí, injekcí – jen proto, aby její starší sestra mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale v důsledku i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se jen těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka, nebo je to přesně naopak? Kontroverzní téma podává autorka – jak je ostatně jejím zvykem – citlivě, bez přehnaného sentimentu či moralistního poučování.

Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí, injekcí – jen proto, aby její starší sestra mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale v důsledku i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se jen těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka, nebo je to přesně naopak? Kontroverzní téma podává autorka – jak je ostatně jejím zvykem – citlivě, bez přehnaného sentimentu či moralistního poučování.

Když Wylie v dětství potkává Cescu poprvé, krásná, divoká a laskavá dívka ho uchvátí tak, že je ochoten riskovat kvůli ní pád ze stromu i výsměch dětské party. Během dospívání se jejich cesty nakrátko sblíží a o dva roky starší Cesca vypravěče svede, aby mu vzápětí unikla za dalšími dobrodružstvími a do dalších náručí. Wylieho život jako by se v příštích letech neustále točil v sebedestruktivní spirále vášnivé lásky k nezkrotné krásce z bohémské umělecké rodiny, která se opakovaně vrací do jeho náruče a zase z ní mizí. Cesca je pro něho neuchopitelným přeludem, „dívkou v měsíčním světle“, jak ji na obraze zachytil její bratr a Wylieho nejlepší přítel Aurelio. Dívkou, kterou nepřestává navzdory všem zradám a nepochopitelným únikům milovat. Teprve když Cescinu rodinu zasáhne tragédie v podobě Aureliovy nevyléčitelné nemoci, Wylie si poprvé dokáže připustit, že Cesce možná nikdy tak docela nerozuměl. Ani potom se jejich životy nepřestávají navzájem přibližovat, překrývat a znovu vzdalovat, a byť se jejich životní cesty rozcházejí, vzájemný cit trvá. Dramatické podobenství o mnoha podobách lásky, která i tak zůstává silnější než smrt...

Ben a Maddy jsou svoji už patnáct let a mají tři děti. Maddy je klidná žena, kdežto Ben má výbušnou povahu a sebemenší rozepři řeší křikem. Svou ženu však nadevše miluje. Jenomže jednoho dne Benova prchlivost způsobí autonehodu, při níž Maddy upadne do kómatu. Benovi nejenže hrozí vězení, ale musí se ještě spolu s nejstarší dcerou postarat o domácnost. A teprve v tu chvíli se začíná ukazovat jeho pravý charakter…Vynikající psychologické drama o vině, odpuštění a možnostech změnit to špatné v nás, ale také o všednodenních maličkostech, jež nemusí být tak nevinné, jak se zprvu zdají být.

Po primitivním, nelehkém životě u Masajů čekají Corinnu i při novém začátku ve „světě bílých“ netušené problémy. Se stejnou vůlí, odvahou a optimismem, s nimiž zvládala překážky v Keni, buduje své dceři a sobě novou existenci ve své původní vlasti. Díky dodnes trvající korespondenci s bývalou „africkou rodinou“ v ní však časem již téměř zapomenuté události znovu ožívají. Její fascinace černým kontinentem zůstala. A tak Corinne po letech opět vstupuje na africkou půdu a prožívá nové pocity a dobrodružství až k absolutnímu fyzickému i duševnímu vyčerpání…

Na první pohled dokonalá rodina - bohatý podnikatel Michael, jeho krásná žena Claire a jejich sedmnáctiletý talentovaný syn Nicholas. Jenomže idyla bere za své ve chvíli, kdy se Nicholas předávkuje drogami a upadne do kómatu a Michael, kvůli němuž se Claire vzdala vlastní kariéry, chce svou ženu opustit. Jenomže Claire v tomto případě není oběť - Nicholas ji načapal při nevěře a Michael ji chce opustit ze stejného důvodu. Nic ovšem není tak tak černobílého, jak se může zdát. Claire odmítne nést celou vinu a svému muži se postaví. Krom černého svědomí, pochybností o životě, o sobě a Michaelovi má totiž navíc také neutuchající vůli. A najednou se začnou z minulosti vynořovat tajemství, která měla raději zůstat zapomenuta… Vynikající psychologické rodinné drama Pod povrchem je debutovým románem Američanky Stacy Robinsonové.

Po primitivním, nelehkém životě u Masajů čekají Corinnu i při novém začátku ve „světě bílých“ netušené problémy. Se stejnou vůlí, odvahou a optimismem, s nimiž zvládala překážky v Keni, buduje své dceři a sobě novou existenci ve své původní vlasti. Díky dodnes trvající korespondenci s bývalou „africkou rodinou“ v ní však časem již téměř zapomenuté události znovu ožívají. Její fascinace černým kontinentem zůstala. A tak Corinne po letech opět vstupuje na africkou půdu a prožívá nové pocity a dobrodružství až k absolutnímu fyzickému i duševnímu vyčerpání…

Kniha časopisecky úspěšných fejetonů Moniky Valentové, doplněná kresbami jejího muže Martina Veselovského ukazuje z humorného úhlu pohledu temné kouty mateřství. Kojení nemusí být vždy nádherné, strava nemusí být vždy zdravá a matka nemusí být vždy šťastná. Pokud občas míváte pocit, že jste jako rodič selhali, knížka vám potvrdí, že v tom nejste sami.

Kniha časopisecky úspěšných fejetonů Moniky Valentové, doplněná kresbami jejího muže Martina Veselovského ukazuje z humorného úhlu pohledu temné kouty mateřství. Kojení nemusí být vždy nádherné, strava nemusí být vždy zdravá a matka nemusí být vždy šťastná. Pokud občas míváte pocit, že jste jako rodič selhali, knížka vám potvrdí, že v tom nejste sami.

Monty Roberts ve světě proslul jako "muž, který naslouchá koním". Tato kniha je oslavou jeho nejoblíbenějších koní, které vybral z desetitisíců zvířat, s nimiž v uplynulých šedesáti letech pracoval. Vysloužilý farmářský kůň či světově proslulý plnokrevník - všichni něčím přispěli k autorovu jedinečnému pochopení koňské duše a všem touto poučnou, dojemnou a nesmírně zajímavou knihou skládá hold. Jednotlivé příběhy tvoří pestrou mozaiku, která je pomníkem věnovaným jejich památce.

Monty Roberts ve světě proslul jako "muž, který naslouchá koním". Tato kniha je oslavou jeho nejoblíbenějších koní, které vybral z desetitisíců zvířat, s nimiž v uplynulých šedesáti letech pracoval. Vysloužilý farmářský kůň či světově proslulý plnokrevník - všichni něčím přispěli k autorovu jedinečnému pochopení koňské duše a všem touto poučnou, dojemnou a nesmírně zajímavou knihou skládá hold. Jednotlivé příběhy tvoří pestrou mozaiku, která je pomníkem věnovaným jejich památce.

Jak je možné, že existují lidé, jichž si zub času nevšímá, že jim nechává dychtivé oči, vnímavou duši a doufající srdce? Jak je možné, že existují lidé, kteří i s více jak devíti křížky čtou bez brýlí, píší knihy, dávají interwiev a dovedou plynně přecházet z jednoho jazyka do druhého? Mají snad nějaký recept na dlouhověkost? Právě na tyto otázky dává odpovědi nejnovější kniha nejstarší české herečky Zity Kabátové. On ten recept totiž opravdu existuje a je fajn, že nám ho má kdo prozradit.