Ikar CZ strana 56 z 134

„Plať pravidelně známky ROH a my ti dovolíme jezdit na nákupy do NDR. Drž hubu, a můžeš si koupit trabanta...“ I takovými pravidly se řídil náš každodenní život v předlistopadovém Československu. Odpudivá husákovská normalizace nás nutila k přetvářce, předstírané loajalitě, kompromisům a lhaní, jen abychom mohli vést jakžtakž normální život. Otevřeně se proti ní postavil jen málokdo. K těmto odvážným patřila i chartistka Lilian Landová, studentka jednoho z pražských gymnázií, kterou však StB v roce 1979 dohnala k sebevraždě. Její příběh se stal volnou inspirací pro román Krycí jméno Studentka. Život románové Lídy se od jejího reálného předobrazu v mnohém liší, obě se však staly obětí stejného režimu. Obě žily v době, o které jsme si možná naivně mysleli, že je už minulostí. Historie se ale ráda vrací a totalitní režimy, jak to dnes ukazuje putinovské Rusko, minulostí rozhodně nejsou. Osud Lilian či Lídy by tak měl být i varováním, abychom návrat totality nedopustili.

Novinářka Nora Sandová má zálibu ve sbírání starých kufrů, a když jeden obzvláště podařený exemplář objeví v malé anglické vesničce, ani ve snu by ji nenapadlo, že krom nového úlovku možná natrefila i na pořádného sólokapra. Na těch starých polaroidech, které z kufru vypadnou, se jí totiž od první chvíle něco nezdá… A pak si konečně vzpomene: ta dvě děvčata na fotkách jsou přece ty holky z dětského domova, co se před pár lety beze stopy ztratily na trajektu z Kodaně do Anglie! Když navíc objeví jmenovku, jež napovídá, že toto zavazadlo dříve patřilo známému sériovému vrahovi, pustí se do pátrání v dávném, nikdy nevyřešeném případu. Vynikající temná prvotina, jež hned po vydání atakovala první příčky dánského žebříčku bestsellerů.

Šokující nehoda. Malá holčička bojuje o přežití. A její bezdětná teta změní svůj dosavadní život, aby jí pomohla. Paige Wattsová, potomek hollywoodské smetánky, realizuje své nenaplněné herecké ambice prostřednictvím vlastní dcery Emmy. Už v devíti letech hraje Emma hlavní roli v populárním televizním seriálu. Pak ale vše naruší nepředvídatelná tragédie. Emma nyní žije se svou tetou Whitney, která si zvolila zcela jinou cestu než její sestra Paige. Whitney byla vždy spíše studijní typ a opovrhovala kultem celebrit, který byl součástí jejich dětství. Místo toho se stala psychiatričkou a své práci se naprosto oddala. Užívá si také nezávazný milostný vztah s úspěšným rizikovým investorem. Když se však dozví o sestřině nehodě, opustí vše, co dosud znala, a rozhodne se pomoci své neteři. Emma nekomunikuje, nic si nepamatuje, je vyděšená a ztracená. Dokáže jí teta pomoci s návratem k normálnímu životu?

Píše se rok 1942 a Evropa je stále v neúprosném válečném sevření. Hned za stany ruského uprchlického tábora, který je teď jejím domovem, pronáší mladá žena svůj svatební slib. Rozhodnutí, které změní její osud, je zároveň lží, jež zůstane pohřbena až do příštího století… Když se Alice dozví o hospitalizaci své milované babičky, zasáhne ji to. Přestože se musí plně věnovat své rodině a především synovi, kterému ve dvou letech diagnostikovali poruchu autistického spektra, snaží se navštěvovat babičku v nemocnici. Ta žádá svou vnučku, aby se vydala na cestu do její rodné země – Polska, a pomohla jí tak vyrovnat se s neuzavřenou minulostí. Jaký příběh na Alici v Polsku čeká? Co se jí babička snažila tak zoufale vyprávět?

Alice Wrightová doufala, že sňatkem s pohledným Američanem Bennettem Van Clevem unikne sešněrovanému životu v Anglii. Jenže ani její manželství, ani život v zapadlém koutě Kentucky se nevyvíjí tak, jak si představovala. Nadšeně tedy uvítá možnost zapojit se jako dobrovolnice do projektu takzvané Koňské knihovny, který má za úkol šířit literaturu a vzdělanost v odlehlých oblastech Appalačských hor. Alici, Margery a tři další odvážné ženy čeká cestování na koních nebezpečnou divokou krajinou, boj s předsudky místních lidí vůči ženám, přistěhovalcům i lidem jiné barvy pleti, ale také nádherné ženské přátelství, soudržnost i láska. Jojo Moyesová ve svém nejnovějším románu tentokrát přináší výpravné historické drama z dob americké hospodářské krize, vycházející ze skutečných událostí.

Dita Krausová (nar. 1929), jejíž válečné zážitky inspirovaly španělského autora Antonia Iturbeho k bestselleru Osvětimská knihovnice a která své osudy shrnula v autobiografii Odložený život (2018), nyní přibližuje životní pouť svého manžela. Válečné události zavedly Otu B. Krause (1921–2000) nejprve do terezínského ghetta, pak do osvětimského pekla, kde jako vychovatel působil na dětském bloku, a následně do pracovního tábora ve Schwarzheide, odkud se s pochodem smrti dostal zpět do Terezína. V roce 1949 emigroval s Ditou do Izraele, kde řadu let pobývali v kibucu Giv´at Chajim a poté pracovali jako učitelé angličtiny v Hadassim. Ota za život vystřídal celou řadu zaměstnání, srdcem však zůstal až do své smrti především spisovatelem a jeho knihy byly přeloženy do mnoha světových jazyků. Biografii provází bohatá obrazová dokumentace a ukázky z Otova deníku.

Nadia Turnerová je krásná, avšak rebelující a smutkem zmítaná sedmnáctiletá dívka. Luke Sheppard je syn místního pastora, který býval fotbalovou hvězdou. Zranění ho ale přimělo skončit a teď obsluhuje v bistru. Oba jsou mladí a ani jeden z nich nehledá nic vážného. I přesto je výsledkem tohoto teenagerského románku těhotenství a následné tajnosti mají dopad, který daleko přesahuje jejich mládí. Nadia skrývá pravdu přede všemi, včetně své nejlepší kamarádky Aubrey. Roky rychle ubíhají. Nadia, Luke a Aubrey už jsou dospělí, a ještě pořád sklízejí plody rozhodnutí, která onoho léta učinili. Chyceni v milostném trojúhelníku, kterým jsou nuceni opatrně manévrovat, se snaží najít odpověď na vtíravou otázkou: Co kdyby se tenkrát rozhodli jinak?

Autorka líčí s dokonalou znalostí reálií příběh své židovské rodiny, jejíž příslušníky zavál osud do všech koutů světa. Životy lidí, jež poznamenala láska, nezměrné utrpení, bolest a dějinné zvraty celého století. Vypráví o společenském vzestupu, útěcích a novém počátku, o lásce a ztrátě. Strhujícím způsobem utkala z vláken minulosti sny o budoucnosti. Neboť co ještě zůstane, když vše minulé zanikne?

První část třídílné ságy rodu Caldwellů, která vypráví o počátcích Kalifornie od San Franciska až po Hollywood v letech 1898 až 1926, o osudu bohaté rejdařské rodiny, zrodu éry němého filmu, a především o jedné velké lásce.

Rosse bylo teprve šestnáct, když ji znásilnil nacistický důstojník dohlížející na její rodnou jihotyrolskou vesničku. Za pomoci místního odboje utíká do švýcarského St. Gallennu a postupně začíná odhalovat talent pro střihy, návrhy a módu. Dokonce opustí svého novorozeného chlapečka, se slibem, že se pro něj jako už zavedená návrhářka vrátí. Jenže i když se v Paříži stane múzou samotného Diora, život málokdy dává druhé šance. Od Paříže přes Brazílii až po New York buduje Rosa své impérium, ale její srdce dostává jednu ránu za druhou. Podaří se jí nakonec najít mír a znovu se shledat se ztraceným synem? Strhující román o módě, nezdolné vůle a citech, které lze možná odložit, ale nikdy zapudit…

Životní příběh Ireny Sendlerové (1910–2008) přibližuje osudy členky polského protinacistického odboje, která pomáhala lidem ve varšavském ghettu a podařilo se jí zachránit život více než dvěma tisícům dětí. Vyprávění plné těžko uvěřitelných hrůz, odvážných činů i obětí se navzdory popisovaným tragickým událostem čte jedním dechem a je svědectvím o mladé ženě, která každý den riskovala život, aby pomohla těm nejpotřebnějším.

Lucy Huttonová a Joshua Templeman se nemají rádi. Není to jen tak nějaké obyčejné nepřátelství nebo prostá nesnášenlivost. Nenávidí se celým srdcem a nebojí se dát si to pořádně najevo, a přitom jsou nuceni obývat společnou kancelář vydavatelského domu. Lucy nemůže vystát Joshuovu upjatost a perfekcionismus, on zas pohrdá jejím spontánním přístupem a bláznivě barevným oblečením. Teď se však ještě ke všemu dozvídají, že jeden z nich má být povýšen. Bitva se rozhořívá naplno a Lucy je odhodlaná nevzdat se, i když se jí tahle hra začíná vymykat z rukou. Možná že k Joshuovi zas tak velkou nenávist necítí. Možná ani on k ní. Možná je od vášnivé nevraživosti k lásce překvapivě blízko.

Elliottovi k dokonalému životu po boku manželky chybí už jen vytoužené dítě. Anya se však z ničeho nic začne chovat divně a Elliottovi po ní druhého dne zbyde jen vzkaz, že se necítí dobře a že zůstane nějakou dobu u rodičů. Elliott má podezření, že Anya před ním něco tají, ale miluje ji a je odhodlaný jí pomoct. Do jejich života se však postupně začínají vracet lidé z Anyiny minulosti a čím víc se toho Elliott o své ženě dozvídá, tím méně si je jí i jejich vztahem jistý. Měl by ji chránit, nebo by si na ni měl dávat pozor? Co když je Anya úplně jiná, než jaká se celou dobu zdála?

Kdo vlastně jsou „děti vyrůstající v dětských domovech“? Odkud do dětských domovů přicházejí a proč? Co mají za sebou? Jaká mají přání a sny? Jak to v běžném dětském domově vypadá? Mezi veřejností přežívá názor, že dětský domov je to nejhorší, co může dítě potkat. Pro mnoho skvělých a šikovných mladých lidí dětský domov znamenal záchranu, a to v mnoha případech doslova. Organizace Dejme dětem šanci si dala za cíl zažité mýty vyvracet. Autentické příběhy dětí a mladých lidí, kteří strávili část života v dětském domově, vám poskytnou odpovědi na tyto otázky a ještě mnohem víc…

Berlín 1926. Rozrušená, těhotná Sophia opouští dům rodičů. Její otec ji už nechce vidět, matka se utápí v slzách. Když posléze Sophia stane před svým milencem, pochopí, že musí jejich dítě vychovávat sama. Navíc jako neprovdaná. Naprosto zoufalá odjíždí s přítelkyní do Paříže, kde se jí naskytne jedinečná příležitost. Slavná Helena Rubinsteinová je Sophiiným šarmem a jedním z jejích vlastnoručně zhotovených krémů nadšená. A nabídne jí, aby pracovala pro její impérium krásy. Sophia se tak plná naděje v nové štěstí vydává do New Yorku…

Londýn, 1845: sirotek Eleonora Beadyová, vychovaná výstředním chirurgem Horacem Croftem, neboť ve smrtící pandemii přišla o rodiče, toho o běžném životě moc neví. Ostatní mladé dámy jsou vychovávány, aby uměly vyšívat a malovat květiny, Nora se zdokonaluje v sešívání otevřených ran a anatomických ilustracích pitevních nálezů. Jsou to časy, kdy ženy čelí drastickým následkům, pokud jsou přistiženy při praktikování medicíny, ale na Croftově soukromé klinice je Nora jeho nejdůvěryhodnější – a ovšem také nejtajnější – asistentkou. A to až do příchodu nového chirurgického rezidenta doktora Daniela Gibsona. Doktor Gibson netuší, že Horácova půvabná, bystrá a tichá mladá schovanka je kvalifikovanější a vynalézavější chirurg než on sám. Aby ochránila doktora Crofta a jeho kliniku před skandálem a naprostým kolapsem, musí se Nora naučit hrát novou a pro ni velmi obtížně přijatelnou roli – roli řádné mladé dámy. Ale i přetvářka má jisté meze. Nora se nedokáže odvrátit a ignorovat utrpení pacientů, i kdyby to znamenalo poskytnout Gibsonovi moc zničit všechno, na čem pracovala. A když je účastna experimentu a objevu, který by navždy mohl změnit obor, ocitne se Nora před neřešitelnou volbou. Má zůstat neviditelná a dovolit mužům kolem sebe, aby si přivlastnili zásluhy za její práci, nebo vystoupit na světlo – i kdyby to mělo znamenat, že zničí sama sebe.