Ikar CZ strana 87 z 169

Píše se rok 1942 a Evropa je stále v neúprosném válečném sevření. Hned za stany ruského uprchlického tábora, který je teď jejím domovem, pronáší mladá žena svůj svatební slib. Rozhodnutí, které změní její osud, je zároveň lží, jež zůstane pohřbena až do příštího století… Když se Alice dozví o hospitalizaci své milované babičky, zasáhne ji to. Přestože se musí plně věnovat své rodině a především synovi, kterému ve dvou letech diagnostikovali poruchu autistického spektra, snaží se navštěvovat babičku v nemocnici. Ta žádá svou vnučku, aby se vydala na cestu do její rodné země – Polska, a pomohla jí tak vyrovnat se s neuzavřenou minulostí. Jaký příběh na Alici v Polsku čeká? Co se jí babička snažila tak zoufale vyprávět?

„Plať pravidelně známky ROH a my ti dovolíme jezdit na nákupy do NDR. Drž hubu, a můžeš si koupit trabanta...“ I takovými pravidly se řídil náš každodenní život v předlistopadovém Československu. Odpudivá husákovská normalizace nás nutila k přetvářce, předstírané loajalitě, kompromisům a lhaní, jen abychom mohli vést jakžtakž normální život. Otevřeně se proti ní postavil jen málokdo. K těmto odvážným patřila i chartistka Lilian Landová, studentka jednoho z pražských gymnázií, kterou však StB v roce 1979 dohnala k sebevraždě. Její příběh se stal volnou inspirací pro román Krycí jméno Studentka. Život románové Lídy se od jejího reálného předobrazu v mnohém liší, obě se však staly obětí stejného režimu. Obě žily v době, o které jsme si možná naivně mysleli, že je už minulostí. Historie se ale ráda vrací a totalitní režimy, jak to dnes ukazuje putinovské Rusko, minulostí rozhodně nejsou. Osud Lilian či Lídy by tak měl být i varováním, abychom návrat totality nedopustili.

Dita Krausová (nar. 1929), jejíž válečné zážitky inspirovaly španělského autora Antonia Iturbeho k bestselleru Osvětimská knihovnice a která své osudy shrnula v autobiografii Odložený život (2018), nyní přibližuje životní pouť svého manžela. Válečné události zavedly Otu B. Krause (1921–2000) nejprve do terezínského ghetta, pak do osvětimského pekla, kde jako vychovatel působil na dětském bloku, a následně do pracovního tábora ve Schwarzheide, odkud se s pochodem smrti dostal zpět do Terezína. V roce 1949 emigroval s Ditou do Izraele, kde řadu let pobývali v kibucu Giv´at Chajim a poté pracovali jako učitelé angličtiny v Hadassim. Ota za život vystřídal celou řadu zaměstnání, srdcem však zůstal až do své smrti především spisovatelem a jeho knihy byly přeloženy do mnoha světových jazyků. Biografii provází bohatá obrazová dokumentace a ukázky z Otova deníku.

Třiatřicetiletý Roman, který se ještě pořád tak trochu drží máminy sukně, se vydává do dalekého Mexika. Co mělo být původní svatební cestou a posléze nechtěnou dovolenou, stane se jeho životním dobrodružstvím – to když pozná energickou a svůdnou Maríu, která se chce naopak za každou cenu vymanit z vlivu své rodiny. Jejich setkání okamžité obrátí naruby Romanův doposud pohodlný a nudný život. Může ale tenhle románek dvou naprosto protichůdných povah vedle slunného a rozpáleného Mexika fungovat i v zatažené, deštivé Praze?

Nadia Turnerová je krásná, avšak rebelující a smutkem zmítaná sedmnáctiletá dívka. Luke Sheppard je syn místního pastora, který býval fotbalovou hvězdou. Zranění ho ale přimělo skončit a teď obsluhuje v bistru. Oba jsou mladí a ani jeden z nich nehledá nic vážného. I přesto je výsledkem tohoto teenagerského románku těhotenství a následné tajnosti mají dopad, který daleko přesahuje jejich mládí. Nadia skrývá pravdu přede všemi, včetně své nejlepší kamarádky Aubrey. Roky rychle ubíhají. Nadia, Luke a Aubrey už jsou dospělí, a ještě pořád sklízejí plody rozhodnutí, která onoho léta učinili. Chyceni v milostném trojúhelníku, kterým jsou nuceni opatrně manévrovat, se snaží najít odpověď na vtíravou otázkou: Co kdyby se tenkrát rozhodli jinak?

„Já nevím, jestli jsem pro manželství. Proto pořád běhám po ulicích – mužský dech je totiž jako když foukne kovářský měch, natáhne po tobě ruce a může se dotknout tvého těla.“ Píše se rok 1960, Olivě Denarové je patnáct let, žije v malé sicilské vesnici a už od malička ví (protože jí to její matka jako posedlá stále opakuje), že „žena je džbán – kdo ho rozbije, ten si ho nechá“. Ráda studuje a učí se těžká slova, běhá, až sotva popadá dech, potajmu si překresluje do sešitu tváře filmových hvězd (i když jít se podívat na film nemůže, protože „člověk má potom jenom brouky v hlavě“), chodí s otcem sbírat šneky, střílí prakem kameny po těch, kdo se posmívají jejímu kamarádovi Sarovi. Nelíbí se jí představa, že bude mít měsíčky, protože od té doby nebude tohle všechno moci dělat a bude se muset bránit mužům, aby došla bez úhony k svatbě. Když systém, v němž žije a který mlčky přihlíží útlaku žen, donutí Olivu souhlasit se zneužitím, vzbouří se a využije právo volby. Za svoje „ne“ však zaplatí. Spisovatelka bravurně přetváří historii v příběh a líčí rozpory pramenící z lásky mezi otcem a dcerou, mezi matkou a dcerou, vypráví o nejednoznačné touze, která zároveň lichotí i děsí, zvláště pokud je vnucována násilím. Její dílo je sondou do násilí v důsledku společenských rolí, které se týká všech, včetně mužů. Je-li Oliva Denarová nezapomenutelnou postavou, její mlčenlivý otec, který ji nechává rozhodovat se vší zmateností, kterou pro ni volba znamená, je jednou z nejdojemnějších mužských postav v současné italské beletrii.

Hlavní hrdina příběhu je obrovský neapolský mastif, kterého rodina odložila poté, co jim z roztomilého štěňátka nečekaně vyrostl. Vyhladovělého a zuboženého ho v útulku objeví autorka, když pátrá po psím hrdinovi do role Tesáka ve filmu Harry Potter a Ohnivý pohár. Jde o lásku na první pohled, avšak do natáčení filmu zbývá už jen pár měsíců a výcvik na filmovou hvězdu není hračka.

Stuttgart v létě 1936. Mladá čokolatiérka Viktoria musí přerušit školení ve Francii, neboť rodinná čokoládovna potřebuje její pomoc. Doba je nejistá, rodině Rothmannových hrozí vyvlastnění. Zatímco se Viktoria a její matka Judith brání všemi prostředky, objeví se ve Stuttgartu pohledný americký podnikatel Andrew Miller, který rozbouří nejen Viktoriin citový život, ale nabízí i východisko. Je však opravdu tím, kdo může firmu zachránit? V okamžiku, kdy se valí události jedna přes druhou, vychází na povrch dlouho střežené rodinné tajemství…

Londýn, 1845: sirotek Eleonora Beadyová, vychovaná výstředním chirurgem Horacem Croftem, neboť ve smrtící pandemii přišla o rodiče, toho o běžném životě moc neví. Ostatní mladé dámy jsou vychovávány, aby uměly vyšívat a malovat květiny, Nora se zdokonaluje v sešívání otevřených ran a anatomických ilustracích pitevních nálezů. Jsou to časy, kdy ženy čelí drastickým následkům, pokud jsou přistiženy při praktikování medicíny,ale na Croftově soukromé klinice je Nora jeho nejdůvěryhodnější – a ovšem také nejtajnější – asistentkou. A to až do příchodu nového chirurgického rezidenta doktora Daniela Gibsona. Doktor Gibson netuší, že Horácova půvabná, bystrá a tichá mladá schovanka je kvalifikovanější a vynalézavější chirurg než on sám. Aby ochránila doktora Crofta a jeho kliniku před skandálem a naprostým kolapsem, musí se Nora naučit hrát novou a pro ni velmi obtížně přijatelnou roli – roli řádné mladé dámy. Ale i přetvářka má jisté meze. Nora se nedokáže odvrátit a ignorovat utrpení pacientů, i kdyby to znamenalo poskytnout Gibsonovi moc zničit všechno, na čem pracovala. A když je účastna experimentu a objevu, který by navždy mohl změnit obor, ocitne se Nora před neřešitelnou volbou. Má zůstat neviditelná a dovolit mužům kolem sebe, aby si přivlastnili zásluhy za její práci, nebo vystoupit na světlo – i kdyby to mělo znamenat, že zničí sama sebe.

Berlín 1926. Rozrušená, těhotná Sophia opouští dům rodičů. Její otec ji už nechce vidět, matka se utápí v slzách. Když posléze Sophia stane před svým milencem, pochopí, že musí jejich dítě vychovávat sama. Navíc jako neprovdaná. Naprosto zoufalá odjíždí s přítelkyní do Paříže, kde se jí naskytne jedinečná příležitost. Slavná Helena Rubinsteinová je Sophiiným šarmem a jedním z jejích vlastnoručně zhotovených krémů nadšená. A nabídne jí, aby pracovala pro její impérium krásy. Sophia se tak plná naděje v nové štěstí vydává do New Yorku…

Elliottovi k dokonalému životu po boku manželky chybí už jen vytoužené dítě. Anya se však z ničeho nic začne chovat divně a Elliottovi po ní druhého dne zbyde jen vzkaz, že se necítí dobře a že zůstane nějakou dobu u rodičů. Elliott má podezření, že Anya před ním něco tají, ale miluje ji a je odhodlaný jí pomoct. Do jejich života se však postupně začínají vracet lidé z Anyiny minulosti a čím víc se toho Elliott o své ženě dozvídá, tím méně si je jí i jejich vztahem jistý. Měl by ji chránit, nebo by si na ni měl dávat pozor? Co když je Anya úplně jiná, než jaká se celou dobu zdála?

Koncentrační tábor Mellern slouží jako odkladiště vězňů – převážně Židů, kteří v důsledku tělesné slabosti již nejsou schopni práce. V nelidských podmínkách, špíně a o hladu, navíc pod kuratelou bezcitných fašistických katanů tady na sklonku války „přežívá“ dvanáct „veteránů“, obklopených řadou nově příchozích zbídačelých kostlivců. Téměř všichni již ztratili svou osobnost, minulost a individuální lidské rysy, jejich ponížené lidství se omezuje jen na základní živočišné potřeby. Stali se pouhými vězeňskými čísly s koncentráčnickými mimikry. Přesto se mezi nimi najdou i tací, kteří si dokázali zachovat své „já“…

Izzy je sedmnáct a je poloviční sirotek. Žije u pěstounů a okolnosti smrti jejího otce jsou víc než tragické. Nešťastná dívka najde vítané vytržení, když v místním zrušeném psychiatrickém sanatoriu najde starý deník. Objeví v něm okno do své vlastní minulosti. – Claře Cartwrightové bylo v roce 1929 právě osmnáct let. Zmítá se mezi autoritativními rodiči a láskou k italskému přistěhovalci. Když odmítne vnuceného ženicha, nechá ji otec zavřít do soukromého útulku pro duševně choré… I když se Izzy musí porvat s potížemi spjatými s novým životním začátkem, Clařin příběh ji stále poutá k dávné minulosti. Pokud Clara opravdu nebyla duševně nemocná, může to nějak objasnit i Izzyino trauma? Pátrání po Clařině osudu přiměje Izzy přehodnotit vlastní životní rozhodnutí – s šokujícími důsledky.

Co se skrývá v jednom lidském životě? Láska i nenávist, naděje stejně jako rány osudu. Albína to všechno zažila na vlastní kůži. Narodila jako dcera bohatého a oblíbeného sedláka, bohužel ale brzy ztratila maminku a nová macecha jí udělala ze života peklo. Oporu nenašla v poblouzněném otci, ani v bratrovi, kterého nenávist zahnala do rukou prospěchářských právníků. Macecha Albínin život dál ztrpčovala stovkami drobných ústrků, a nakonec dohodla i manželství bez lásky a připravila ji o rodinné dědictví. Přesto se Albína nikdy nevzdala. Všechnu svou vůli napřela k tomu udržet svou novou rodinu pohromadě a šťastnou. Navzdory válečnému nedostatku, těm nejkrutějším ztrátám i osobním démonům manžela a nejbližších. Třinácté okno je rodinnou ságou klenoucí se přes polovinu dvacátého století. Od konce monarchie po léta komunistické diktatury sleduje osud statečné ženy, která se odmítla sklonit a vytrvala. Její život nebyl lehký, ale dokázala být příkladem dalším. Venkovskou amazonkou, díky jejíž síle a vůli jiní zvítězili, i když se to zdálo nemožné.

Kdo vlastně jsou „děti vyrůstající v dětských domovech“? Odkud do dětských domovů přicházejí a proč? Co mají za sebou? Jaká mají přání a sny? Jak to v běžném dětském domově vypadá? Mezi veřejností přežívá názor, že dětský domov je to nejhorší, co může dítě potkat. Pro mnoho skvělých a šikovných mladých lidí dětský domov znamenal záchranu, a to v mnoha případech doslova. Organizace Dejme dětem šanci si dala za cíl zažité mýty vyvracet. Autentické příběhy dětí a mladých lidí, kteří strávili část života v dětském domově, vám poskytnou odpovědi na tyto otázky a ještě mnohem víc…

Nový román od autorky úspěšné Dynastie Morlandů se odehrává na samém počátku 20. století v jižní Anglii na svazích malebného údolí řeky Ash, s majestátní budovou zámku, jemuž místní lidé stále ještě říkají hrad a kde sídlí několikátá generace váženého hraběcího rodu Staintonových. Historie rodiny a jejich služebnictva začíná tragickou smrtí lorda Staintona na lovu, po níž se musí ujmout titulu a rodinného majetku nejstarší syn Giles. Zjišťuje, že nezdědí jen majetek, ale i tajemství, která rodinu tíží, a obrovské dluhy. Nezbývá mu než se bohatě oženit, aby zachránil panství a postaral se o matku a sourozence. V románu, který se čte jedním dechem, nechybí ani romantika a jemný anglický humor. Historické rodinné drama pro fanoušky Panství Downton.