IN-EL spol. s r. o.

Tato příručka dává náhled na projektovou přípravu elektroinstalací ve stavbách, ale i jako samostatná technologická díla, kdo projekty může připravovat a pro kterou fázi díla. Tato oblast výstavby je podřízena legislativním předpisům z více oborů: jedná se především o legislativní předpisy pro stavby a pro bezpečnost. Pro tyto obory jde o stavební zákon č. 283/2021 Sb. (tak zvaný nový stavební zákon) a především na něj navazující vyhlášku č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, dále zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě (autorizační zákon). Z hlediska bezpečnosti práce se jedná především o zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů a na něj navazující nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti a vyhlášku č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami. První část řeší pojem projektování v elektrotechnice, obecné požadavky na projektanta, kdy projektant elektrických rozvodů musí být autorizovanou osobou a v jakém stupni a jak této autorizace dosáhnout. Dále se zabývá možností projektování elektrických rozvodů neautorizovanými osobami dle zákona č. 360/1992 Sb. Jsou uvedeny i další činnosti projektanta elektroinstalace, které napomohou hladkému průběhu prací. Druhá část je věnována konkrétním požadavkům vyplývajícím ze stavebního zákona a navazující vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Je uveden souhrn nových pojmů zaváděných stavebním zákonem, nových požadavků na dokumentaci, kterou mohou zpracovávat jen autorizované osoby a kterou mohou zpracovat i neautorizované osoby. Jsou zde i základní povinnosti projektanta, zhotovitele a vlastníka stavby, které jim ukládá stavební zákon. V této části jsou rovněž legislativní požadavky na podporu elektromobility. Třetí část se zabývá možnostmi a podmínkami zajištění dodávky elektřiny. Jsou zde uvedeny též vybraná práva a povinnosti provozovatele distribuční soustavy z hlediska projektu odběrného zařízení, připojování elektrického zařízení (objektu) k distribuční síti, vztahu elektrické přípojky a hlavního domovního vedení, možnosti překládky zařízení a vedení přenosové a distribuční soustavy. Rovněž jsou uvedeny základní podmínky a pravidla pro možnost sdílení elektřiny jak v rámci vlastní spotřeby výrobce na jiném odběrném místě, tak s jiným zákazníkem, či v rámci komunity. Čtvrtá část pojednává o ochranných pásmech elektrizační soustavy. Jsou zde přehledy rozsahu ochranných pásem jak pro liniová vedení (přenosové i distribuční soustavy), tak pro elektrické stanice a výrobny elektřiny, včetně výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV a instalovaným výkonem do 50 kW včetně, tedy obvyklé zdroje OZE (nejčastěji fotovoltaické zdroje). Pátá část objasňuje základní podmínky pro projektování elektronických komunikací. Uvádí základní definice z tohoto oboru, požadavky na ochranu elektronických komunikací před rušivými vlivy, možnosti styku těchto veřejných komunikací s okolím. Tato část uvádí i legislativní požadavky vztažené na provozovatele zařízení, které je zdrojem vysokofrekvenční energie, jež může mít rušivý vliv na elektronické komunikace. Též jsou uvedeny rozsahy ochranných pásem vedení elektronických komunikací a omezení zásahů do těchto pásem, a možnosti využívání cizích nemovitostí pro tato vedení. Šestá část se věnuje vnějším vlivům, jejich určování a protokolu o určení vnějších vlivů. Sedmá část uvádí základní požadavky na bezpečnost elektrických rozvodů a jejich řešení v oblasti ochrany před nebezpečím úrazu elektrickým proudem a před účinky zkratových proudů. Uvedeny jsou podmínky jedné poruchy, ochrana dvěma nezávislými ochrann

Tato příručka je oproti předchozímu vydání aktualizována podle nových legislativních předpisů, a to podle zákona č. 250/2021 Sb. a navazujících nařízení vlády č. 190/2022 Sb., případně i č. 194/2022 Sb. Je třeba zdůraznit, že ustanovení legislativních předpisů mají vždy větší právní sílu než technické normy. Provádění revizí elektrických instalací se řídí právními předpisy a technickými normami. Důležité elektrické instalace spadají mezi tzv. vyhrazená technická zařízení, pro něž základní požadavky stanoví zákon č. 250/2021 Sb. Ten upravuje obecně požadavky na bezpečnost provozování technických zařízení. Na tento zákon navazují další právní předpisy a technické otázky řeší navazující technické normy. Jak zákon č. 250/2021 Sb., tak na něj navazující právní předpisy (pokud jde o revize, tak je to nařízení vlády č. 190/2022 Sb.) mají svou předlohu v předpisech Evropské unie. Technické normy ČSN řešící technické otázky provozu technických zařízení jsou (až na ČSN 33 1500:1990) převzatými evropskými normami nebo evropskými harmonizačními dokumenty, jež zase vycházejí z mezinárodních norem IEC. To objasňuje kapitola 1 této publikace. To, že účelem revize je podat vlastníku nebo uživateli elektrického zařízení přesný obraz o jeho stavu, je uvedeno v kapitole 2. Podle ní by revizní technik měl také dát základní pokyny pro nutné opravy, popř. doplnění a také směrnice, jak s elektrickým zařízením zacházet. Pokyny týkající se toho, jak se zařízením zacházet, aby nebyla ohrožena bezpečnost, stanoví právní předpisy. O otázkách legislativy k revizím podrobněji pojednává kapitola 3 této publikace. Ta uvádí v současné době platné předpisy, které se k revizím elektrických instalací vztahují. Otázkám revizí, aby jejich provedení odpovídalo platným legislativním předpisům a technickým normám, se věnuje kapitola 4. V ní je, jako výsledek zavádění mezinárodních norem lEC a evropských norem EN našimi českými technickými normami, poukázáno na ČSN 33 2000-6 ed. 2. Tato norma je vlastně „prováděcím předpisem“ k národní ČSN 33 1500 a svým určením odpovídá bývalým normám ČSN, které se zabývaly postupy při provádění revizí elektrických instalací. Pro provádění revizí je důležitá potřebná dokumentace a další potřebné informace (o vnějších vlivech apod.). Tomu se věnuje kapitola 5. Další důležitou záležitostí je zajištění bezpečnosti při revizích, tzn., aby se při nich nezranil ani revizní technik, ani osoby, které na provádění revizí nejsou zúčastněny. Těmto otázkám se věnuje kapitola 6. Další kapitoly, které jsou poměrně rozsáhlé, se věnují samotnému průběhu revize. Kapitola 7 se zabývá prohlídkou elektrické instalace, kapitoly 8 a 9 jejímu zkoušení a měřením v instalaci. V kapitolách 8 a 9 uvádí tato příručka jako doplnění požadavků ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 základní postupy při provádění výchozích revizí elektrických zařízení, tj. prohlídku, zkoušení prováděné měřením, a to zejména z hlediska ověřování ochrany před úrazem elektrickým proudem (spojitosti ochranných vodičů, izolačních odporů, ochrany automatickým odpojením, měření odporu uzemnění, zkoušky doplňkové ochrany proudovými chrániči a doplňujícího pospojování, zkoušky polarity a pořadí fází, funkční zkoušky, úbytku napětí, ověření ochrany proti tepelným účinkům atd.). Doplňující jsou stručné kapitoly 10 až 12 pro ověřování funkce zařízení, úbytků napětí a sledu fází. Oproti předchozím vydáním obdobných norem (jejichž příkladem je ČSN 33 2000-6-61 ed. 2) ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 kromě zásad pro vypracování zprávy o výchozí revizi uvádí v kapitole 13 již i zásady pro provádění pravidelných revizí, zásady pro určování jejich lhůt i zásady pro vypracování zprávy o pravidelné revizi. Důležité v této ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 je ustanovení, že revizi musí provádět osoba znalá, která je k provádění revizí odborně způsobilá. (Tato evropská norma samozřejmě netvrdí, že revizi musí provádět revizní technik, protože je na legislativě každé členské země CENELEC, jakým způsobem požadavek na odbornou zp

Tato příručka navazuje na sérii dvanácti Příruček pro zkoušky elektrotechniků – požadavků na základní odbornou způsobilost a také na sérii čtyř Příruček pro zkoušky vedoucích elektrotechniků, s nimiž tvoří jeden celek. Reaguje tak na novou legislativu (zákon č. 250/2021 Sb. a nařízení vlády č. 194/2022 Sb.). Příručka, obdobně jako příručky z řady předchozích příruček pro zkoušky elektrotechniků, obsahuje logický přehled základních poznatků z elektrotechniky a požadavků na elektrická zařízení, zejména z hlediska bezpečnosti, které by měl kvalifikovaný elektrotechnik znát. Podává výklad základních poznatků, které jsou důležité, aby elektrotechnici uměli rozpoznat nebezpečí, která mohou při provozu elektrického zařízení vznikat a aby uměli včas těmto nebezpečím zabránit. Nemusí se přitom jednat pouze o nebezpečí pro osoby, ale může jít i o ohrožení majetku a okolí. Příručka je aktualizována podle norem a právních předpisů platných v době jejího vydání. První část vychází z jednoduchých a představitelných základních vztahů nutných k pochopení elektrických jevů. Na nich jsou totiž založeny nejen samotné funkce elektrických zařízení, ale i působení elektřiny na materiály i živé bytosti včetně lidí, a různých elektrických účinků se využívá i k fungování prostředků ochrany před nebezpečími, která elektřina vyvolává. Na tento základ navazuje druhá část, která je zpracována podle principů uvedených v ČSN EN 50110-1 ed. 4, v níž jsou vysvětleny zásady bezpečnosti v elektrotechnice. Zásadám práce na elektrických zařízeních a jejich obsluhy je věnována další, třetí část této publikace. Čtvrtá část se zmiňuje o potřebě provádění revizí elektrických zařízení. Pátá část probírá zásady první pomoci při úrazu elektrickým proudem. Jedna z nejobsáhlejších částí, část šestá, je tradičně věnována problematice ochrany před úrazem elektrickým proudem. Ta je upravena s ohledem na sjednocené pojetí ochrany před úrazem elektrickým proudem ve veškerých elektrických zařízeních, i s ohledem na zásady této ochrany v elektrických instalacích. To je vysvětleno v souladu s platnými mezinárodními a evropskými normami (ČSN EN 61140 ed. 3:2016, ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018 a dalšími). Na začátku této části je také vysvětleno, proč se již pro ochranu před úrazem elektrickým proudem v elektrických instalacích do 1 000 V neuplatňuje rozdělení prostorů na normální, nebezpečné a zvlášť nebezpečné. Jako vodítka pro volbu ochranných opatření mohou posloužit tabulky této publikace, a to tab. 29 uvádějící jaké proudové chrániče volit v určitých případech, a tab. 31 uvádějící jaká ochranná opatření volit v závislosti na vnějších vlivech. Zásadám správného provedení, připojení a ochrany zařízení před nadproudy, ochranným opatřením v elektrických rozvodech, elektrických stanicích a u strojních zařízeních je věnována další, sedmá část příručky. I v té je zachycen nejnovější vývoj požadavků týkajících se také zajištění bezpečného provozu strojů podle ČSN EN 60204-1 ed. 3:2019. V této části je uvedena též informace o tzv. obloukových ochranách (označují se AFDD), které doplňují mezeru v ochranách před vznikem požáru z důvodu jiskření v narušených částech elektrických vedení. Ochranou před bleskem, a to nejen před jeho účinky na objekty, ale i na vnitřní elektrická, a především elektronická zařízení a výpočetní techniku, se v souladu s druhým vydáním souboru norem ČSN EN 62305 řešících tuto problematiku zabývá osmá část příručky. Devátá část je věnována měřením při údržbě a revizích elektrických zařízení. Tyto činnosti jsou totiž podstatnou a velmi důležitou součástí práce elektrotechniků i vedoucích elektrotechniků. Na konci jednotlivých kapitol jsou opět kontrolní otázky včetně stručných odpovědí, případně odkazů na příslušnou pasáž v textu. Příručka, jež obsahuje standard požadavků na odbornou způsobilost elektrotechniků i vedoucích elektrotechniků (podle § 6 a § 7 nařízení vlády č. 194/2022 Sb.), by měla být nejen dobrou pomůckou pro jejich přípravu ke zkouškám, a

Rok 2022 byl pro vyhrazená technická zařízení a pro odbornou způsobilost v elektrotechnice přelomovým rokem. Dne 1. 7. 2022 vstoupila v účinnost nová legislativa, která nahradila mnohdy více jak 40 let staré právní předpisy. Tato publikace si tak klade za cíl vám novou legislativu přiblížit, a to srozumitelnou formou, kdy v příslušných kapitolách se snaží řešit jak problematiku zákona č. 250/2021 Sb., tak i problematiku prováděcích nařízení vlády č. 190/2022 Sb. a č. 194/2022 Sb. komplexně. Celá publikace je rozdělena do několika částí. Po úvodní části se druhá část obecně věnuje legislativnímu procesu a změně legislativy, kdy upozorňuje na to, které legislativní předpisy byly zrušeny, a kterými byly naopak nahrazeny. Třetí část se pak věnuje problematice vyhrazených elektrických zařízení. V této části naleznete odpovědi na otázky, kdo musí disponovat oprávněním, kdo naopak osvědčením, jaké povinnosti splnit při uvádění vyhrazených elektrických zařízení do provozu, co musíte splnit k řádnému a bezpečnému provozu provozovaných vyhrazených elektrických zařízení, otázky týkající se revizí a zprávy o revizi, ale v neposlední řadě také které vyhrazené elektrické zařízení se nesmí provozovat, protože nesplňuje požadavky na bezpečnost. Ve čtvrté části se autor věnuje problematice odborné způsobilosti v elektrotechnice, porovnání stupňů odborné způsobilosti dle staré a nové legislativy a dále jednotlivým stupňům odborné způsobilosti. Pozornost je věnována i tomu, co je považováno za uznatelné elektrotechnické vzdělaní, nebo jaké profesní kvalifikace jsou přípustné pro který stupeň odborné způsobilosti. V této části naleznete rovněž vzory dokumentů. Pátá část je věnována uznávání odborné způsobilosti zahraničních fyzických osob a část šestá se zabývá kontrolní činností a možnými pokutami za nesplnění povinností dle této legislativy. Autorem knihy je Mgr. Radek Roušar, který se z pozice prezidenta Elektrotechnického svazu českého, z. s. a předsedy Sekce pro vyhrazená technická zařízení Hospodářské komory České republiky 8 let spolupodílel na tvorbě této legislativy. Ve své činnosti autor pokračuje po vstoupení nové legislativy v účinnost a snaží se na základě jednání se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního úřadu inspekce práce řešit sporná ustanovení nové legislativy a vytvářet k nim stanoviska. V této příručce tak naleznete v řadě míst nejen informaci o tom, jaké znění má daná problematika, ale i jaký je doporučený postup v dané oblasti. Na publikaci se dále podílel Ing. Michal Kříž, který je viceprezidentem Elektrotechnického svazu českého, z. s. a zpracovatelem řady technických norem, který publikaci doplnil o souvislosti s platnými technickými normami. Publikace je určena všem elektrotechnikům, kteří montují, udržují, opravují a revidují vyhrazená elektrická zařízení. Je určena také právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, které provádějí montáž, opravy, údržbu a revize vyhrazených elektrických zařízení i těm, které tato zařízení provozují. V neposlední řadě je určena i právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, které zajišťují školení a zkoušky odborné způsobilosti osob poučených a znalých (elektrotechniků a vedoucích elektrotechniků).

I když účel a princip uplatnění těch základních elektrických spotřebičů se v podstatě za více než 100 let využívání elektrické energie nezměnil, přibyla a neustále přibývá řada spotřebičů nových. Zvýšil se jejich výkon, zvýšilo se napětí, na něž jsou připojovány, a tím se kladou i větší nároky na bezpečnost jejich provedení. Pro jejich ovládání a řízení se využívá elektronika, spotřebiče jsou zapojovány do sestav, které na sebe vzájemně navazují a jsou propojovány datovými spoji. Spotřebiče se připojují na síť dodavatele elektrické energie. Ta musí být k připojení spotřebiče vhodná. Kromě toho se spotřebiče musí používat pouze v prostředí, pro něž jsou určeny. Proto jsou různé spotřebiče různým způsobem označovány a podle toho se pak používají. Náš trh je přitom plný spotřebičů dovezených z celého světa. V zásadě všechny vypadají stejně a systém jejich označení i jejich celkové bezpečnosti je stejný. Nikoho to dnes nezarazí. Je to však výsledek celosvětového úsilí o sjednocení technických norem, které pro elektrické spotřebiče platí. Elektrotechnik by však měl vědět, jak spotřebič připojit a kam jej umístit. Celosvětově se totiž sjednocují i pravidla pro připojení a použití spotřebičů. Jsou stanovena v celé řadě mezinárodních technických norem a předpisů, které se neustále propracovávají a odrážejí tak současný stav vědy a techniky. K běžné práci elektrotechnika by měl stačit základní výběr informací a požadavků ze všech těchto podkladů. K tomu, aby se s nimi seznámil, by mu měla napomoci právě tato příručka. Jsou v ní uvedeny zásady připojení a použití nejen spotřebičů pro domácnost, ale i kancelářské a výpočetní techniky, svítidel a osvětlovacích soustav, komunálních spotřebičů a dalších. Při používání elektrických spotřebičů se považuje za naprosto samozřejmé, že jsou bezpečné. Aby spotřebiče byly bezpečné je nutné uplatňovat obecné zásadní požadavky zakotvené i v legislativě. Jsou-li spotřebiče používány zaměstnanci v pracovním poměru, je povinností zaměstnavatele i zaměstnanců udržovat je v bezpečném stavu. Udržovat spotřebiče v bezpečném stavu je i povinností běžných uživatelů. I ti jsou totiž odpovědni za případné škody, které by jejich provozováním mohly způsobit. V současné době se klade důraz na to, aby se neplýtvalo přírodními zdroji surovin ani energií, a proto je snahou užívat výrobky, tzn. i spotřebiče co nejdéle. Výrobky je třeba opravovat a dále používat. I po opravě musí být spotřebiče nejen funkční, ale i bezpečně použivatelné. Bezpečné musí být i spotřebiče, které již byly používány a prodávají se dalšímu uživateli. Proto je nutné jejich bezpečnost ověřovat, a to nejen u výrobce, ale i po opravě a v průběhu jejich života. Z těchto důvodů se spotřebiče pravidelně kontrolují a rovněž se na nich provádějí pravidelné zkoušky zaměřené nejen na jejich funkčnost, ale především na jejich bezpečnost. Zkoušky spotřebičů se provádějí i po opravách. Kontrolám, ale především pak důkladnějším revizím a zejména měřením, která se při revizích elektrických spotřebičů provádějí, je věnován závěrečný oddíl této příručky. Toto čtvrté vydání publikace bere v úvahu změny a úpravy v technických normách a ostatních příslušných předpisech, k nimž od předchozího vydání v roce 2012 došlo. Zejména se jedná o ČSN EN 50678 a ČSN EN 50699. Příručka je určena všem, firmám i elektrotechnikům, kteří provozují, půjčují a ve své práci používají elektrické spotřebiče i elektrické ruční nářadí.

Příručka určena široké elektrotechnické veřejnosti, aktualizovány požadavky norem.

Příručka rozšiřuje stávající, třetí vydání stále velmi žádané publikace Rekonstrukce a opravy elektrických rozvodů v panelových domech. Toto téma jsme rozšířili o zřizování a rekonstrukce elektrických instalací v nástavbách, vestavbách a přístavbách. Problematika je velmi aktuální v souvislosti s chronickým nedostatkem bytů. Příručka popisuje základní kritéria pro projektování a provádění elektrických instalací v nástavbách, vestavbách (přístavbách) a v panelových domech. Uvedeny jsou i požadavky na provádění elektroinstalace v nových nástavbách a vestavbách (přístavbách) rodinných domků. Autor klade důraz na provádění nových, částečných či celkových rekonstrukcí elektrických instalací v nástavbách, vestavbách (přístavbách), a to jak jednotlivých bytů, tak i celých objektů bytových domů. V návaznosti na specifické podmínky a vnější vlivy jsou uvedeny postupy pro volbu a ukládání elektrických zařízení v souladu s ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 a ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 a vybranými stavebními konstrukcemi. Čtenář se seznámí i s podmínkami používání různých svítidel určených pro použití v bytové výstavbě, které vycházejí ze současných norem, a to jak pro bezpečný provoz, tak pro optimalizaci z hlediska spotřeby elektřiny při zachování požadované osvětlenosti prostoru umělým osvětlením. Obsah příručky je rozdělen do několika kapitol: vybrané pojmy související s touto problematikou, legislativní zásady, příprava rekonstrukce elektrických rozvodů v bytovém domě, připojení objektu a hlavní domovní skříň, uzemnění a navazující ochranné vodiče, hlavní domovní vedení, osvětlení společných komunikací a bytů, rozvody elektronických komunikací, elektrické rozvody v bytech, nástavby v bytových domech a rodinných domcích, vestavby (přístavby) v bytových domech a rodinných domcích a zázemí bytových domů včetně doporučení pro zřizování napájecích bodů pro elektrická vozidla. Text příručky byl zpracován i s přihlédnutím k novému stavebnímu zákonu č. 283/2021 Sb. Příručka je určena široké odborné veřejnosti: od projektantů elektrických zařízení, investorů a pracovníků montážních firem, přes revizní techniky, až po laiky mající zájem o tuto problematiku, kteří chtějí mít přehled při zadávání zakázky odborné firmě či OSVČ podnikající v oblasti elektroinstalací. Mohou ji využít též studenti elektrotechnických oborů, mistři odborného výcviku odborných učilišť i učitelé středních a vyšších stupňů škol se zaměřením na elektrotechniku.

V současné době jsou koupelny, případně další prostory s vanou nebo se sprchou, důležitou součástí rodinných domů, bytů, ale i dalších objektů, jako jsou hotely, penziony, pečovatelské domy, zdravotnická zařízení, fitness centra, sportoviště atd. Tyto prostory slouží nejen hygienickým účelům, ale mají i významnou estetickou funkci. Vybavenost těchto prostor elektrickým zařízením a používání nejrůznějších elektrických spotřebičů v nich se neustále rozšiřuje. Tím se zvyšují nároky na bezpečnost při používání elektrických zařízení v těchto prostorách.Obdobná situace je i u saun a bazénů. Již dávno neplatí, že sauny a bazény jsou součástí veřejně poskytovaných služeb. Výrazné rozšiřování těchto zařízení v privátním sektoru současně vytváří další potenciální rizika při jejich používání v souvislosti s jejich vybaveností elektrickým zařízením.Značná jsou rizika i při provozu fontán. Ty jednak dotvářejí architektskou a estetickou tvář mnoha náměstí, parků apod., jednak mají i nezanedbatelnou funkci při osvěžování lidí v horkých dnech. I v tomto případě je jejich funkce zajišťována elektrickými zařízeními. Při posuzování zmíněných rizik spojených s jejich provozem je třeba navíc vzít v úvahu, že fontány jsou přístupné velkému množství lidí.Aby všechna tato zařízení byla bezpečná, je třeba zajistit nejen při jejich zřizování důsledné dodržování příslušných technických norem a legislativních předpisů včetně hygienických (v rámci zpracování projektové dokumentace), ale i pravidelnou údržbu, revize a další úkony směřující k zachování bezpečnosti provozu a používání elektrických zařízení, která jsou jejich součástí.Cílem této příručky je přiblížit investorům staveb, projektantům, elektromontážním firmám a osobám, revizním technikům, ale i laickým zájemcům základní požadavky na elektrické instalace v koupelnách, respektive i v dalších prostorech s vanou nebo sprchou, v saunách, bazénech a fontánách a zásady pro jejich provádění, a to zejména z pohledu legislativních předpisů a technických norem platných v době zpracování příručky, případně norem připravovaných.Druhé vydání této příručky je aktualizováno dle technických norem a legislativních předpisů platných k 1. 3. 2021.Úvod obsahuje základní legislativní předpisy mající vliv na návrh a provedení popisovaných děl. V této části je přehled hlavních požadavků vyplývajících ze stavebního zákona a na něj navazujících vyhlášek včetně platných vyhlášek ministerstva zdravotnictví. U norem platných pro dané téma je uveden přehled vývoje těchto norem z hlediska časového období, kdy byly platné. Dále jsou uvedeny i normy, které se této problematiky dotýkají okrajově, avšak jsou důležité například z hlediska hygienického posuzování daného prostoru s dopadem na elektrická zařízení (například umělé osvětlení).Další kapitola pojednává o elektrických instalacích v prostorách s vanou a/nebo se sprchou a umývacích prostorách. Dělí se na část popisující základní požadavky na koupelny i další prostory s vanou a/nebo se sprchou a je doplněná o specifické požadavky u bytových koupelen. Další část je věnována požadavkům pro koupelny a umývárny určené pro zdravotně postižené osoby. Poslední část této kapitoly je věnována koupelnám a obdobným prostorům pro nebytové účely.Elektrickým instalacím v bazénech a fontánách se věnuje další kapitola. Dělí se na část popisující základní požadavky na bazény určené pro soukromé užívání a část s požadavky na elektrická zařízení bazénů určených pro veřejnost a sportovní účely a na fontány.Čtvrtá kapitola se věnuje elektrickým instalacím v saunách. I ta je rozdělena na část popisující základní požadavky na sauny určené pro soukromé užívání a část s požadavky na elektrická zařízení saun určených pro veřejnost.Jednotlivé kapitoly jsou doplněny o odpovědi na nejčastější dotazy k této problematice, které byly uvedeny na internetovém portálu www.in-el.cz, u zpracovatele příslušných norem nebo na odborných školeních.V příloze jsou uvedeny vysvětlující definice některých termínů použi

Třetí vydání této velmi žádané příručky vychází z druhé edice souboru ČSN EN 62305 a je aktualizováno podle norem platných k 1. 1. 2020. Autor toto téma podává logicky a srozumitelně a velký důraz klade při návrhu jak vnější, tak i vnitřní ochrany před bleskem a přepětím na využití výpočetní techniky. V současné době totiž existuje celá řada programů, které elektrotechnikům podstatně usnadňují práci např. při výpočtu rizik. Norma pro realizaci každé části systému ochrany nabízí několik variant. Žádná z nich není univerzálně platná pro každou situaci. Tato příručka je průvodcem při návrhu hromosvodu a přepěťových ochran. Povede vás za ruku přes jednotlivé křižovatky a ukáže vám výhody a nevýhody jednotlivých cest směrů. Poté, co se rozhodnete, kterým směrem pokračovat, nabídne vám konkrétní, praktické informace, které tak nemusíte držet v paměti. Pro úspěšný návrh hromosvodu a ochran před přepětím je důležité pochopit logiku celého systému. Nelze vymyslet žádný univerzální postup, podle kterého by se dal celý systém navrhnout. Systém ochrany nebude nikdy navrhovat počítač, kde bychom vložili odpovědi na spoustu otázek. Každý dobrý systém bude navržen člověkem, který ví, co je jeho cílem, ví, jak věci fungují, a dokáže si představit, co se při úderu blesku děje. Příručka je rozdělena na dvě části. První část pojednává o blesku a dějích na jeho cestě do země. Dále také o výpočtu rizika, ale hlavně o vnějším LPS neboli o jímačích, svodech, uzemnění a pospojování. Vše z norem ČSN EN 62305-1 až 3 ed. 2. Druhá část se zabývá ČSN EN 62305-4 ed. 2 a doplňuje mnoho praktických informací souvisejících s instalací vnitřního systému, hlavně svodičů přepětí. Příručka předpokládá, že čtenář má základní znalosti jak teoretické elektrotechniky, tak i příslušných norem. Jejím účelem totiž není opisovat text norem, ale podat vysvětlení jejich ustanovení a doplnit je dalšími informacemi, které autor pokládá za důležité. Je ale doplněna řadou názorných obrázků a tabulek. V závěru příručky jsou 4 přílohy: - příklad zprávy o revizi vnější ochrany před bleskem (hromosvodu), - příklad zprávy o revizi vnitřního systému ochrany proti přepětí, - praktická pomůcka Ochrana před bleskem podle souboru ČSN EN 62305, - praktická pomůcka Přibližné hodnoty odporu zemničů podle jejich rozměrů a charakteru půdy. Kniha je určena projektantům, montérům i provozovatelům (včetně revizních techniků) vnějších i vnitřních ochran před bleskem. Je též vhodná jako základní literatura pro vzdělávání elektrotechniků na odborných středních i vysokých školách i pro přípravu elektrotechniků ke zkouškám a přezkoušení jejich odborné způsobilosti. Obsah: ČÁST PRVNÍ: VNĚJŠÍ SYSTÉM OCHRANY PŘED BLESKEM - HROMOSVOD 1. NÁZVOSLOVÍ 2. PROTI ČEMU SE CHRÁNÍME STAVBOU HROMOSVODU 2.1 Jiskření 2.2 Proud 2.3 Elektromagnetické pole 2.4 Napětí 2.5 Dynamické účinky 3. VÝPOČET RIZIKA A STANOVENÍ TŘÍDY LPS 3.1 Výsledky vypočteného rizika 3.2 Rozměry objektu sběrná plocha 3.3 Přítomnost osob 3.4 Podlaha 3.5 Riziko požáru 3.6 Služby veřejnosti 3.7 Stínění při LPZ 0/1 3.8 Stínění při LPZ 1/2 a 2/3 3.9 Provedení vedení (kabely stíněné, nestíněné, s a bez vyloučení indukčních smyček) 18 3.10 Transformátor na přívodním vedení 3.11 Rozměry objektu, ze kterého přívodní vedení nn přichází 4. VNĚJŠÍ LPS 4.1 Typ hromosvodu 4.1.1 Izolovaný (oddálený) hromosvod 4.1.2 Hromosvod upevněný na stavbě 4.2 Jímací soustava 4.2.1 Metoda valící se koule 4.2.2 Metoda ochranného úhlu 4.2.3 Metoda mřížové sítě 4.2.4 Další požadavky 4.2.5 Náhodné jímače 4.2.6 Ochrana střešních nadstaveb 4.3 Svody 4.4 Uzemnění 5. MATERIÁLY 5.1 (Ne)snášenlivost materiálů 6. VNITŘNÍ SYSTÉM OCHRANY PŘED BLESKEM (VNITŘNÍ LPS) 6.1 Ekvipotenciální pospojování proti blesku (EB) 6.2 Elektrická izolace vnějšího LPS 7. ÚDRŽBA A REVIZE 8. LPS V PŘÍPADECH STAVEB S PROSTORY S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU 8.1 Názvosloví 8.2 Zásady 8.2.1 Základní požadavky 8.2.2 Stavby, kde se vyskytují tuhé výbušniny 8.2.3 Stavby s nebezpečnými prostory ČÁST DRU

Příručka obsahuje základní kritéria pro projektování a provádění elektrických instalací v bytových domech, rodinných domcích a objektech občanské výstavby i s přihlédnutím ke specifickým potřebám osob se zdravotním postižením. I v tomto sedmém vydání je kladen důraz na provádění elektrických instalací v nástavbách, dostavbách, vestavbách, částečných či celkových rekonstrukcích jednotlivých bytů nebo kompletních elektrorozvodů v objektu bytového domu či objektu občanské výstavby. Příručka se podrobně věnuje specifické problematice projektování vnitřních elektrických rozvodů včetně stanovení vhodných elektrických spotřebičů dle parametrů domácnosti. V návaznosti na specifické vnější vlivy jsou ukázány postupy pro volbu a ukládání elektrických zařízení v souladu s ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 a ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 a vybranými stavebními konstrukcemi. Jsou zde rovněž uvedeny zásady zmírnění elektromagnetického rušení vycházející z ČSN 33 2000-4-444. Čtenář se seznámí i s podmínkami používání různých svítidel určených pro zabudování do podhledů a nábytku, které jsou v současné době zapracovány do publikací IEC. Obsah příručky je rozdělen do několika kapitol: projektování elektrických rozvodů, popis hlavních částí elektrických rozvodů v bytových domech a administrativních budovách, rozváděče, rozvodnice a elektroměrová jádra, elektrické přístroje (základní rozdělení, použití), montáž elektrických rozvodů (základní pravidla) a základy volby elektrických spotřebičů v domácnosti dle velikosti domácnosti a velikosti jí obývaného bytu. I sedmé vydání je doplněno o možnosti modernizace starších elektrických rozvodů pomocí nových přístrojů a o elektrické instalace a zařízení určené pro venkovní použití. Text je aktualizován podle technických norem a legislativních předpisů vydaných od roku 2015, zejména ČSN 33 2130 ed. 3, změna Z1 ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, která doporučuje opatření na ochranu před účinky obloukových poruch v koncových obvodech a další. Široké elektrotechnické veřejnosti se tak dostává do rukou příručka, která představuje standard požadavků na znalosti vedoucích elektrotechniků pro bytové instalace a instalace v občanské výstavbě (mimo elektrické instalace v objektech se shromažďovacími prostory a ve výškových budovách). Příručka je určena jednak jako učební pomůcka pro žáky elektrotechnických učilišť a středních odborných škol, jednak jako pomůcka pro přípravu ke zkouškám a přezkušování odborné způsobilosti vedoucích elektrotechniků pro bytové instalace a instalace v občanské výstavbě. Stejně tak poslouží i projektantům, revizním technikům a dalším zájemcům o tuto problematiku.

Správně, a přitom optimálně dimenzovat a jistit elektrická zařízení není snadné. Vždy je totiž nutné sladit celou řadu požadavků. Přitom dva základní, tj. zajištění bezpečnosti provozovaného zařízení a zároveň celkovou hospodárnost jeho provedení, jsou z principu protichůdné. Vždy jde o to, aby zařízení a přívodní vedení ani za těch nejnepříznivějších provozních, a dokonce ani poruchových podmínek, neohrožovalo své okolí. Na druhé straně nás finanční možnosti nutí k tomu, aby celé zařízení nebylo předimenzované, zbytečně nákladné ani prostorově náročné. Elektrotechnické předpisy určují otázku bezpečnosti elektrického zařízení. Zařízení se nesmí při přetížení nadměrně zahřívat, úbytky napětí na přívodu nesmějí za žádných provozních podmínek přesahovat dovolenou mez, ochrana automatickým odpojením od zdroje musí v případě poruchy reagovat v dostatečně krátkém čase. Zdá se, že pokud zařízení a přívod k němu budou dostatečně dimenzovány, bude těmto požadavkům vyhověno. Nicméně ani u předimenzovaného zařízení nemusí být vždy jistota, že toto zařízení z hlediska bezpečnosti vyhoví. V tomto případě totiž mohou při poruše vznikat nadměrně velké zkratové proudy. Právě možným zkratovým proudům musí zařízení, a to každá jeho součást, vyhovět. Chybná volba zařízení z tohoto hlediska může vážně ohrozit nejen jeho bezpečnost, ale i bezpečnost okolí. Rovněž není možné, aby při poruše způsobené jednou částí zařízení bylo celé zařízení, celý objekt vyřazen z provozu. Aby se vyhovělo tomuto požadavku, je zapotřebí jisticí prvky přiřadit k jednotlivým částem zařízení vhodným způsobem. Požadavkům, které jsou na tomto místě naznačeny, lze vyhovět správnou volbou zařízení, vedení a jisticích prvků. Těch je v současné době k dispozici poměrně široký sortiment. Každý typ má trochu jinou charakteristiku a hodí se k jinému účelu. V první části si příručka vzala za úkol ukázat, na čem spočívají zásady jištění. Jedná se v podstatě o základy teorie dimenzování a jištění elektrických zařízení. Ve druhé praktické části obsahuje příručka tabulky, z nichž se dá velice rychle a jednoduše zjistit, jak který vodič, za jakých podmínek jistit. Zjednodušení volby jisticích prvků oproti předchozím publikacím obdobného zaměření bylo umožněno tím, že do praxe jsou již zavedeny jisticí prvky odpovídající novým normám. Ty pro většinu případů dobře respektují oteplovací charakteristiky jištěných vedení. Při volbě jiných jisticích prvků (jističů a pojistek starších typů, jisticích relé apod.) je nutno postupovat tak, jak je vysvětleno v první části. Tabulky jsou uvedeny výkladem a vysvětlením zásad, z nichž se při jištění elektrických vedení a zařízení vychází. Čtenář zde nalezne návod, jak v jednotlivých případech postupovat. Text tohoto pátého vydání je aktualizován podle technických norem platných k 1. 1. 2019. Přílohy obsahují řadu příkladů, vzorců a praktických tabulek, které se týkají tématu příručky a zatížitelností hliníkových a měděných přípojnic. Příručka je určena širokému spektru elektrotechniků, od projektantů až po provozní elektrikáře. Velmi užitečná je i pro studenty elektrotechnických oborů všech stupňů škol.

Elektrická zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů, jakož i s nebezpečím výbuchu výbušnin patří k nejnáročnějším, ne-li vůbec k nejnáročnější kategorii elektrických zařízení. A to jak z hlediska jejich projektování, tak i montáže a nakonec i provozu, tj. údržby, oprav, kontrol a revizí. Na elektrotechniky ve všech fázích vývoje elektrických zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu, tj. od projektování až po provoz, jsou kladeny velmi vysoké požadavky na jejich teoretické znalosti i praktické zkušenosti. Požadované znalosti nejsou omezeny pouze na elektrotechniku, ale též na chemii, fyziku i další obory. Praktické zkušenosti elektrotechniků získané při montážích, opravách, údržbě i dalších činnostech na elektrických zařízeních v prostorách s nebezpečím výbuchu jsou nezbytným předpokladem pro bezpečný a spolehlivý provoz těchto elektrických zařízení. Tato příručka, jejímiž autory jsou naši nejvýznamnější odborníci v daném oboru, je jako jedna z mála komplexním průvodcem touto problematikou. Oblast určování prostorů s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů a konstrukčních a instalačních požadavků pro nevýbušná elektrická zařízení prochází neustálými změnami, které jsou ovlivňovány jak novými technickými znalostmi, tak měnící se legislativou, normami a předpisy. Třetí vydání této unikátní příručky je aktualizováno podle legislativních předpisů a technických norem, které byly vydány od roku 2012. Příručka obsahuje praktické rady a poznatky související se zařazováním nebezpečných prostorů, a to jak s nebezpečím výbuchu plynů a par, tak prostorů s nebezpečím výbuchu prachů i prostorů s nebezpečím výbuchu výbušnin. Obecná část uvádí vlastnosti hořlavých látek, jejich vztah k zařazování prostorů a k jednotlivým typům ochrany před výbuchem. Tato část je doplněna praktickými návody pro určování typu a velikosti jednotlivých zón s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů. Obsahuje i řadu příkladů s praktickými výpočty pro konkrétní situace a zařízení. Další část je zaměřena na nové požadavky týkající se konstrukce a neustále se měnícího označování elektrických zařízení pro prostory s nebezpečím výbuchu včetně základních požadavků pro kombinaci strojního a elektrického zařízení v těchto prostorech. Následují požadavky pro instalaci jednotlivých typů ochran před výbuchem včetně nových požadavků pro elektrické instalace v prostorách s nebezpečím výbuchu prachů. Zmíněny jsou též zásady pro praktické provádění revizí, oprav a údržby nevýbušných elektrických zařízení. Nově byla doplněna kapitola týkající se požadavků na elektrická zařízení pro výbušinářské provozy. Závěrečná část uvádí stručný přehled nejnovějších změn v certifikačních postupech pro zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostorech s nebezpečím výbuchu, a to především ve vztahu k evropské legislativě a mezinárodnímu certifikačnímu systému IECEx. Příručka je doplněna přílohami s praktickými tabulkami, v nichž jsou uvedeny základní technicko bezpečnostní parametry hořlavých plynů, par a prachů. V závěru je uveden seznam platných i připravovaných norem vztahujících se k dané problematice. Nově jsou na konci jednotlivých kapitol uvedeny kontrolní otázky včetně stručných odpovědí. Příručka je určena jak projektantům, montážním firmám a revizním technikům, tak provozovatelům elektrických zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů. Zároveň poslouží jako studijní materiál pro přípravu elektrotechniků ke zkouškám odborné způsobilosti pro elektrická zařízení v objektech třídy B.

Tato publikace navazuje na příručky Příručka pro zkoušky elektrotechniků požadavky na základní odbornou způsobilost a Příručka pro zkoušky vedoucích elektrotechniků všeobecné požadavky, aby s nimi vytvořila základ pro vzdělávání odborníků profese elektro. Příručka vychází ze základního poznání, že projektování elektrických instalací je profese velice náročná na důkladné znalosti nejen samotné elektrotechniky, ale i dalších oborů, a to jak ostatních technických zařízení budov (TZB), technologických zařízení (TZS), tak i stavebních oborů, především hlavní stavební výroby. Při srovnání s ostatními TZB i TZS je nutno mít stále na paměti, že elektrickými rozvody jsou stavby v převážné většině stále hustěji protkány, zvláště pokud je požadována alespoň základní inteligence budovy. Současně musí mít projektant na paměti, že elektrická instalace, při jeho zdánlivě malém odchýlení od hlavních zásad bezpečnosti v elektrotechnice, může být zdrojem úrazu osob, ať již přímo (úrazem elektrickým proudem), nebo zprostředkovaně (například ohněm iniciovaným elektrickým zařízením), o hmotných škodách nemluvě. Obsah příručky je členěn na kapitoly obsahující všeobecné i odborné požadavky kladené na projektanty elektro. V první části se zabývá možnostmi a podmínkami zařazení projektanta do procesu výstavby v souladu se stavebním zákonem a jeho možnostmi k přispění hladkého průběhu akce. Ve druhé části je věnována pozornost základním legislativním požadavkům na elektrické rozvody, vyplývajícím ze stavebního zákona a navazujících vyhlášek. V třetí a čtvrté části je základ vztahů mezi dodavatelem a odběratelem elektrické energie a základními požadavky na elektrické rozvody vyplývající z energetického zákona. Pátá část je věnována základním požadavkům na elektronické komunikace, které musí projektant elektro znát, zvláště chce-li mít možnost zastupovat investora při projednávání akce s provozovateli těchto zařízení. Šestá část se zabývá základním předpokladem vhodného návrhu (ale i posouzení) elektrických rozvodů a zařízení určováním vnějších vlivů, zásadami pro vypracovávání protokolů a prezentací v dokumentaci. Sedmá část se věnuje nejzákladnějším podmínkám bezpečnosti, zvláště pak bezpečnosti elektrických zařízení určených pro všeobecné využití včetně ochrany před účinky zkratových proudů. Podrobněji se věnuje nejčastěji využívanému typu ochrany před úrazem elektrickým proudem ochraně samočinným odpojením od zdroje. Osmá část popisuje vybrané způsoby provádění elektrických rozvodů včetně jejich kladů a záporů. V publikaci, vzhledem k jejímu rozsahu, nebylo možno popsat všechny, takže ty, které se dodávají od výrobce jako stavebnice (například kanály s nosníky svítidel), nejsou podrobně rozebírány. V deváté části jsou uvedeny alespoň základy problematiky osvětlování prostorů a budov. Tato kapitola vychází z dosud běžné praxe, kdy návrh převážně umělého osvětlení je požadován od projektanta elektro, bez ohledu na náročnost tohoto úkonu. Desátá část se zabývá základními požadavky na projektovou dokumentaci. Na závěr každé kapitoly jsou uvedeny kontrolní otázky včetně stručných odpovědí. Příručka obsahuje standard všeobecných požadavků na odbornou způsobilost projektantů elektrických instalací. Naznačuje, které oblasti musí projektant průběžně sledovat, a to jak po stránce technologické, tak, a to zejména, po stránce legislativní a normotvorné. Pro projektování elektrických zařízení jednotlivých druhů a napětí však bude projektant potřebovat i další studijní materiály příručky již vydané nebo k vydání připravované. Tato kniha by měla být nejen základní pomůckou pro přípravu projektantů elektrických zařízení ke zkouškám odborné způsobilosti a pro jejich celoživotní vzdělávání, ale i užitečným dílem pro jejich každodenní praxi. Zcela určitě však bude užitečná i pro elektrotechniky, kteří elektrická zařízení neprojektují.

Cílem této příručky je přiblížit projektantům, investorům staveb, elektromontážním společnostem, novým žadatelům o připojení, ale i stávajícím odběratelům elektřiny zákazníkům, současně platné požadavky na připojení odběrných elektrických zařízení k rozvodům distribučních soustav, normativní požadavky na elektrické přípojky a zásady jejich provádění. A to zejména z pohledu v době zpracování příručky platných legislativních předpisů a technických norem, případně předpisů k vydání připravovaných. Příručka obsahuje i řadu ustanovení a odkazů na podnikové normy energetiky (PNE), jejichž technické předpisy jsou řadě elektrotechniků již známé, neboť pro činnosti v zařízeních do 1 000 V i nad 1 000 V jsou nezbytné. Volný přístup k těmto technickým normám na internetové adrese www.csres.cz je velkým přínosem. Změny v legislativních předpisech se promítají zejména v úvodních částech příručky. Zde se čtenář seznámí se základními ustanoveními energetického zákona z oblasti elektroenergetiky, s právy a povinnostmi zákazníků z hlediska dodávky elektřiny z distribuční soustavy i s požadavky vyplývajícími z Pravidel provozování distribučních soustav, které se této oblasti dotýkají. Podmínky a postup při připojování odběrných elektrických zařízení žadatelů budoucích zákazníků, a náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu žadatele, platné od 1. února 2016, jsou předmětem druhé části příručky. V následujících dvou částech příručky je pojednáno o způsobech připojení zařízení žadatele na zařízení provozovatele distribuční soustavy z pohledu předpisů a technických norem jak ČSN, ale zejména podnikových norem energetiky, které v řadě případů jako jediné danou problematiku řeší. V navazující části je přiblížena problematika rozvodů za přípojkovou skříní z hlediska elektrického zařízení připojovaného objektu v rozsahu přívodního vedení od pojistkové skříně po podružné rozváděče za měřicím zařízením. Součástí je i kapitola obsahující podmínky provozovatelů distribučních soustav pro osazování ochran před přepětím v neměřených částech rozvodů objektů za přípojkovou skříní. V části týkající se měření spotřeby elektřiny jsou připomenuty základní technické požadavky vyplývající z podnikových norem energetiky na provedení elektroměrových rozváděčů a požadavky distributorů elektřiny na umístění a řešení měřicích míst pro osazení fakturačního měření jak pro měření ze sítí nízkého napětí, tak z distribučních sítí vysokého a velmi vysokého napětí. Na závěr této příručky jsou uvedena ustanovení legislativních předpisů týkající se neoprávněného odběru, dodávky, přenosu nebo distribuce elektřiny a návazně způsobu stanovení náhrady škody při jejich zjištění. Příručka je určena široké odborné veřejnosti, od projektantů elektrických zařízení, investorů a pracovníků montážních firem, přes revizní techniky, až po provozovatele distribučních soustav a ostatní provozovatele elektrických zařízení. Mohou ji využít budoucí i stávající zákazníci, ale též studenti elektrotechnických oborů, mistři odborného výcviku odborných učilišť i učitelé středních a vyšších stupňů škol. Druhé vydání této příručky je aktualizováno s platnými ustanoveními technických norem a legislativních předpisů, které nabyly účinnost v období od předchozího prvního vydání v roce 2010. Na neplatné technické normy, které byly podkladem pro první vydání příručky, je poukázáno v textu kapitol.

Problematika ochrany před iniciací požáru elektrickými rozvody a dalším elektrickým zařízením je řešena od doby prvotní elektrizace objektů. Pouze s narůstajícími nároky na přenášené výkony a hustotu elektrických rozvodů v objektech se dostává stále více do popředí. Tato příručka, jediná na toto téma v České republice, reaguje na rozšiřující se výstavbu nejen dřevostaveb, zejména dřevěných srubů a chat, ale i na používání dřeva a podobných materiálů dotvářejících jak interiér, tak exteriér staveb z klasických materiálů (betonu, cihel, železné konstrukce apod.). Současně s ochranou objektů před iniciací požáru elektrickým zařízením jsou důležité i požadavky na elektroinstalaci, která musí zůstat funkční i v době požáru. Příručka se skládá z devíti kapitol, které se věnují: - základním legislativním a normativním požadavkům, kterým se jednotlivé požadavky na ochranu před požárem přiřazují k určeným objektům, - požadavkům na provedení rozvodů v důležitých částech objektů, základním požadavkům na elektroinstalaci v prostorech s hořlavým materiálem, kde se uvádí všeobecné požadavky na elektrická zařízení, jevům, které mohou být příčinou zranění či poškození, přístrojům užívaným pro ochranu před iniciací požáru elektrickým proudem a dalším možným podnětům, které je nutné respektovat, - požadavkům na svítidla, - požadavkům na elektroinstalaci v rodinných domcích vybudovaných zcela či z části ze dřeva a jejich dodatečným úpravám, respektive úpravám v bytech bytových domů pomocí normálně hořlavých materiálů, - problematice elektroinstalace obecně v dřevěných stavbách, - problematice odpojování elektroinstalace bytu při požáru, - požadavkům na elektroinstalaci v dílně pro zpracování dřeva, - užívaným definicím jak v legislativě, tak v normách týkajících se této oblasti. Toto druhé vydání je aktualizováno podle technických norem platných k 1. 9. 2018 a je doplněno o některé nové poznatky získané při projektování, montáži a údržbě elektrických instalací, ale i spotřebičů v dřevostavbách. Příručka je určena jak projektantům, montážním firmám a revizním technikům, tak provozovatelům elektrických zařízení. Zároveň poslouží jako součást studijních materiálů pro přípravu elektrotechniků ke zkouškám odborné způsobilosti pro elektrická zařízení v objektech třídy B.

Publikace navazuje na příručky „Příručka pro zkoušky elektrotechniků – požadavky na základní odbornou způsobilost“, „Příručka pro zkoušky vedoucích elektrotechniků“ a „Příručka pro zkoušky projektantů elektrických instalací“, s nimiž vytváří základ pro vzdělávání elektrotechniků, v tomto případě elektrotechniků zabývajícími se elektrickými zařízeními nad 1 000 V. Její obsah vychází z platných legislativních předpisů a technických norem a obsahuje i řadu ustanovení a odkazů na podnikové normy energetiky, jejichž technické předpisy jsou řadě elektrotechniků již známé, neboť pro činnosti na zařízeních nad 1 000 V jsou nezbytné. Současný volný přístup k těmto technickým normám možný na internetové adrese www.csres.cz je velkým přínosem. Příručka sestává ze sedmi kapitol, z nichž každá se dotýká vybrané, převážně bezpečnostní problematiky elektrických instalací a elektrických zařízení nad 1 000 V. V první kapitole se čtenář seznámí se základními legislativními podmínkami a požadavky pro připojení elektrických zařízení k elektrizační soustavě. Druhá kapitola se zcela zabývá ochrannými pásmy jednotlivých zařízení elektrizační soustavy – jejich stavem platným k 1. 1. 2016. Zásady bezpečnosti při obsluze a práci na elektrických zařízeních nad 1 000 V jsou předmětem třetí kapitoly. Podkladem při zpracování této části byla vedle ČSN EN 50110-1 ed. 3 zejména podniková norma energetiky PNE 33 0000-6 ed. 3 a v ní uvedené zásady bezpečnosti ověřené dlouholetým praktickým využíváním a zkušenostmi. Problematika ochrany před úrazem elektrickým proudem v zařízeních nad 1 000 V je podrobně rozvedena ve čtvrté kapitole, a to jak z hlediska prostředků ochrany základní – před dotykem živých částí, tak prostředků ochrany při poruše zařízení – ochrany před dotykem neživých částí.