Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Během druhé poloviny 20. století prošla Praha nejradikálnější urbanistickou proměnou ve své mnohasetleté historii. Získala tak současnou podobu, která se všemi klady i zápory denně ovlivňuje život každého Pražana. Dokážeme však říci, jak v hlavním městě probíhalo územní plánování? Kdo stál za výstavbou rozsáhlých panelových sídlišť, rozhodoval o jejich rozmístění či řešil problémy s rostoucí dopravou? Kniha sestavená třemi historiky architektury a urbanismu Martinou Koukalovou, Milanem Kudynem a Evou Novotnou pomáhá čtenáři zorientovat se ve složitém systému dobových plánovacích a stavebních organizací. Prostřednictvím bohaté obrazové přílohy rovněž přibližuje průběh prací od náčrtu územního plánu až po jeho realizaci. Především však v širším kontextu představuje dějiny Útvaru hlavního architekta organizace, která sehrála v novodobém pražském urbanismu zásadní roli a jež má dnes svého pokračovatele v Institutu plánování a rozvoje (IPR). Kniha podrobně shrnuje práci této významné organizace. Potřebné a často překvapivé informace v ní však najdou nejen odborníci, ale i zájemci o novodobé dějiny hlavního města.

Památky nechráníme pouze pro ně samotné, ale především pro kulturní hodnoty, jichž jsou nositeli a které jsou důležité pro člověka a společnost. Mohli bychom tedy říci, že památky chráníme proto, aby zlepšovaly lidský život, současný i budoucí. Kniha spojuje do dialogu eseje Jorgeho Otero-Pailose, profesora a ředitele památkové péče na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, a texty přizvaných českých a slovenských autorů, mezi nimiž nejsou pouze architekti či odborníci na památkovou péči, ale také lidé z dalších kulturních oborů. Jorge Otero-Pailos zkoumá možnosti ochrany památek jako nové formy kulturní produkce. Rozšiřuje význam památek za hranice institucionálně chráněných objektů, stejně jako škálu tvůrčích nástrojů, jakými zjevovat, a tedy i chránit paměť. Texty dalších autorů jsou reakcí na témata a otázky, které Jorge Otero-Pailos ve svých úvahách předkládá, někdy reagují adresněji, jindy jsou pro ně spíše iniciační. Zkoumají možné uplatnění podobných přístupů a zkušeností ve specifikách zdejšího prostředí a doplňují je o vlastní pohledy na problematiku, osobní postoje, náměty či příklady z praxe. Publikace obohacuje diskusi na téma památkové péče o širší možnosti vnímání pojmů památka a její ochrana, a to zejména v oblasti začlenění památek do současného života.

Expati přináší příběhy, které se odehrávají doslova po celém světě. Od Spojených států amerických přes Velkou Británii, Portugalsko, Dánsko, Švýcarsko, Vietnam a Japonsko. Příběhy, v nichž se setkáte s takovými jmény světové architektury, jako jsou Norman Foster, Bjarke Ingels, Thomas Heatherwick, Kenzo Tange a další. Osobní vyprávění českých architektů a architektek poprvé zazněla v CAMPu ve stejnojmenném cyklu vedeném architektem Adamem Gebrianem. Kniha Expati – Příběhy českých architektů a architektek v zahraničí je jejich literárním zpracováním a je určena všem zájemcům o světovou architekturu a design. Ačkoliv mají všechny kapitoly stejnou strukturu v podobě souvislého vyprávění v první osobě, každá z nich je jedinečná ve svém obsahu a zaměření, stejně jako jsou jedinečné osudy lidí, o kterých vypráví. A tak zatímco Jan Vranovský podává velmi zasvěcený a přitom srozumitelný exkurz do japonské kultury, Ondřej Tichý detailně popisuje způsob fungování velké mezinárodní kanceláře, Bára Šafářová a Dana Čupková vyprávějí každá ze svého úhlu pohledu o působení na americké akademické scéně, Jan Magasanik poutavě přibližuje nejen tvorbu, ale také osobnost dánského architekta Bjarkeho Ingelse, Matěj Draslar vysvětluje kontext obdivované švýcarské architektury, Marek Obtulović rozkrývá pravidla fungování vietnamské společnosti, Petr Štefek a Lenka Holcnerová čtenáře provázejí meandry cesty architekta, který hledá vlastní cestu v cizím prostředí, a Veronika Martykán rozebírá komplexnost takového obřího projektu, jakým byla konverze památkově chráněné elektrárny Battersea na jižním břehu Temže.