Jota strana 125 z 226

Když se Partridgovi, Pressii a jejich přátelům podařilo uniknout ze spárů Speciálních jednotek, dobře věděli, že zdaleka nemají vyhráno. Jejich protivník sice utrpěl pár šrámů, ale jeho síla a odhodlání zůstaly nezlomené. Pokud jej mají porazit, bude je to něco stát. Partridge zatím přežívá v úkrytech a snaží se připravit podrobné plány Dómu a cestu, kudy by mohli proniknout dovnitř. Lyda se učí, jak přežít v neznámém světě plném netušených nebezpečí. El Capitan dává dohromady armádu, se kterou by mohl jednoho dne Dóm dobýt. Bradwell zkoumá černé skříňky, které objevili v sutinách vyhořelé farmy a které podle všeho skrývají klíč k pravdě o minulosti a o tom, co se s jejich světem skutečně stalo. A Pressia touží ze všeho nejvíc po klidu, lásce, rodině – po obyčejných věcech, o které ji Exploze nenávratně připravily.A pak se najednou objeví tajemná dívka Wilda, která přináší vzkaz z Dómu: „Vraťte nám našeho syna, jinak zabijeme rukojmí.“ A první mrtví jasně dokazují, že jsou tato slova míněna zcela vážně. Partridge dobře ví, že to on je tím synem, jehož žádají zpět, ale také je mu jasné, že víc než o něj jim jde o obsah zkumavek, které dostal od své matky. Ty totiž skrývají důležitou složku léku na nemoc, na niž pomalu umírá jeho otec i další obyvatelé Dómu.

Příběh Amandy Lindhoutové začíná jako úžasný cestopis inspirovaný magazínem National Geographic. Malá Amanda celé dětství vybírá z popelnic zálohované láhve, aby si mohla v charitativním obchodě koupit stará čísla časopisu, díky jehož reportážím uniká z neutěšených domácích poměrů do neznámého, vzrušujícího světa. Po střední škole začne pracovat jako servírka a veškeré našetřené peníze investuje do cestování. To je její školou života – zvědavost ji zavede na nejkrásnější a nejodlehlejší místa planety a touha stát se novinářkou na volné noze do nebezpečných zemí, jako je Afghánistán či Irák, a nakonec také do Somálska. Lindhoutová ví, že Somálsko je nejnebezpečnější země světa, přesto přemluví svého bývalého přítele, nezávislého australského fotožurnalistu Nigela Brennana, aby se tam s ní vydal. Do té doby spolu bez sebemenších problémů procestovali tolik neznámých míst, že možnost skutečného ohrožení je pro ně abstraktním pojmem. Druhý den pobytu v Somálsku jsou však uneseni ozbrojenými extremisty, kteří za ně požadují výkupné ve výši tří milionů amerických dolarů...

Moravské pohádky Matěje Mikšíčka patří mezi jedny z prvních pohádek sebraných na území Moravy. Toto upravené vydání vychází z edice vydané v roce 1927 nakladatelstvím I. L. Kober v Praze a obsahuje 41 klasických pohádek a legend. Vydáme se na cestu do krásných i smutných království, mezi obry a skřítky, zakleté prince a princezny, zlé babice a čarodějníky, ale i chudé a prosté lidi. S hloupými Janky, chytrými Honzíčky a silnými kováři či statečnými pannami zažijeme prapodivná dobrodružství, abychom byli nakonec svědky jejich zasloužených odměn a vítězství, často vykoupených opravdu krutými chvilkami a drsnými zážitky. Na dnešního čtenáře mohou mnohé z těchto příběhů působit příliš surově, ale jak už to v pohádkách chodí, odměnu nakonec dostane vždy ten, kdo je ochoten pomoci druhým, kdo je čestný, schopný překonat svůj strach a rozšířit hranice svých možností. A to není nikdy zadarmo.

Moravské pohádky Matěje Mikšíčka patří mezi jedny z prvních pohádek sebraných na území Moravy. Toto upravené vydání vychází z edice vydané v roce 1927 nakladatelstvím I. L. Kober v Praze a obsahuje 41 klasických pohádek a legend. Vydáme se na cestu do krásných i smutných království, mezi obry a skřítky, zakleté prince a princezny, zlé babice a čarodějníky, ale i chudé a prosté lidi. S hloupými Janky, chytrými Honzíčky a silnými kováři či statečnými pannami zažijeme prapodivná dobrodružství, abychom byli nakonec svědky jejich zasloužených odměn a vítězství, často vykoupených opravdu krutými chvilkami a drsnými zážitky. Na dnešního čtenáře mohou mnohé z těchto příběhů působit příliš surově, ale jak už to v pohádkách chodí, odměnu nakonec dostane vždy ten, kdo je ochoten pomoci druhým, kdo je čestný, schopný překonat svůj strach a rozšířit hranice svých možností. A to není nikdy zadarmo.

„Až umřu, budu slavný.“ To jsou slova Tuvji Bělského, jednoho ze tří bratrů, stojících v čele největší a nejúspěšnější židovské partyzánské a zároveň záchranné organizace. Jejich dobře organizovaný oddíl nejenže zabil stovky nepřátelských vojáků, ale především umožnil velkému množství Židů uniknout nacistickému vyhlazení. Pro oněch dvanáct set Židů, kteří v červenci 1944 vyšli z běloruských lesů, a pro generace jejich potomků se Tuvja, Asael a Zus Bělští stali legendami, uctívanými hrdiny. Hrdinství Bělských by však bylo nemyslitelné bez houževnatosti, odhodlání, stejně tak i utrpení a oběti mnoha dalších mužů i žen okolo nich. Dramatický příběh, sledující cestu trojice sourozenců od mládí přes vpád nacistů a krutý boj o přežití až po emigraci, vystavěl autor na vzpomínkách a mnoha rozhovorech se samotnými aktéry, opíral se rovněž o informace z archivů. Výsledkem je detailní, důvěrně nahlížený obraz partyzánského života v rozsáhlých lesích západního Běloruska, které Bělským a jejich skupině poskytly jediné možné útočiště před neustávající brutalitou Němců. Příběh o židovské obci skryté mezi stromy, kterou si mnozí z jejích příslušníků zvykli nazývat „lesní Jeruzalém“. Text je doplněn unikátními dobovými fotografiemi, stručným poznámkovým aparátem a mapkou oblasti, v níž se děj knihy odehrává.

„Až umřu, budu slavný.“ To jsou slova Tuvji Bělského, jednoho ze tří bratrů, stojících v čele největší a nejúspěšnější židovské partyzánské a zároveň záchranné organizace. Jejich dobře organizovaný oddíl nejenže zabil stovky nepřátelských vojáků, ale především umožnil velkému množství Židů uniknout nacistickému vyhlazení. Pro oněch dvanáct set Židů, kteří v červenci 1944 vyšli z běloruských lesů, a pro generace jejich potomků se Tuvja, Asael a Zus Bělští stali legendami, uctívanými hrdiny. Hrdinství Bělských by však bylo nemyslitelné bez houževnatosti, odhodlání, stejně tak i utrpení a oběti mnoha dalších mužů i žen okolo nich. Dramatický příběh, sledující cestu trojice sourozenců od mládí přes vpád nacistů a krutý boj o přežití až po emigraci, vystavěl autor na vzpomínkách a mnoha rozhovorech se samotnými aktéry, opíral se rovněž o informace z archivů. Výsledkem je detailní, důvěrně nahlížený obraz partyzánského života v rozsáhlých lesích západního Běloruska, které Bělským a jejich skupině poskytly jediné možné útočiště před neustávající brutalitou Němců. Příběh o židovské obci skryté mezi stromy, kterou si mnozí z jejích příslušníků zvykli nazývat „lesní Jeruzalém“. Text je doplněn unikátními dobovými fotografiemi, stručným poznámkovým aparátem a mapkou oblasti, v níž se děj knihy odehrává.

„Až umřu, budu slavný.“ To jsou slova Tuvji Bělského, jednoho ze tří bratrů, stojících v čele největší a nejúspěšnější židovské partyzánské a zároveň záchranné organizace. Jejich dobře organizovaný oddíl nejenže zabil stovky nepřátelských vojáků, ale především umožnil velkému množství Židů uniknout nacistickému vyhlazení. Pro oněch dvanáct set Židů, kteří v červenci 1944 vyšli z běloruských lesů, a pro generace jejich potomků se Tuvja, Asael a Zus Bělští stali legendami, uctívanými hrdiny. Hrdinství Bělských by však bylo nemyslitelné bez houževnatosti, odhodlání, stejně tak i utrpení a oběti mnoha dalších mužů i žen okolo nich. Dramatický příběh, sledující cestu trojice sourozenců od mládí přes vpád nacistů a krutý boj o přežití až po emigraci, vystavěl autor na vzpomínkách a mnoha rozhovorech se samotnými aktéry, opíral se rovněž o informace z archivů. Výsledkem je detailní, důvěrně nahlížený obraz partyzánského života v rozsáhlých lesích západního Běloruska, které Bělským a jejich skupině poskytly jediné možné útočiště před neustávající brutalitou Němců. Příběh o židovské obci skryté mezi stromy, kterou si mnozí z jejích příslušníků zvykli nazývat „lesní Jeruzalém“. Text je doplněn unikátními dobovými fotografiemi, stručným poznámkovým aparátem a mapkou oblasti, v níž se děj knihy odehrává.

„Až umřu, budu slavný.“ To jsou slova Tuvji Bělského, jednoho ze tří bratrů, stojících v čele největší a nejúspěšnější židovské partyzánské a zároveň záchranné organizace. Jejich dobře organizovaný oddíl nejenže zabil stovky nepřátelských vojáků, ale především umožnil velkému množství Židů uniknout nacistickému vyhlazení. Pro oněch dvanáct set Židů, kteří v červenci 1944 vyšli z běloruských lesů, a pro generace jejich potomků se Tuvja, Asael a Zus Bělští stali legendami, uctívanými hrdiny. Hrdinství Bělských by však bylo nemyslitelné bez houževnatosti, odhodlání, stejně tak i utrpení a oběti mnoha dalších mužů i žen okolo nich. Dramatický příběh, sledující cestu trojice sourozenců od mládí přes vpád nacistů a krutý boj o přežití až po emigraci, vystavěl autor na vzpomínkách a mnoha rozhovorech se samotnými aktéry, opíral se rovněž o informace z archivů. Výsledkem je detailní, důvěrně nahlížený obraz partyzánského života v rozsáhlých lesích západního Běloruska, které Bělským a jejich skupině poskytly jediné možné útočiště před neustávající brutalitou Němců. Příběh o židovské obci skryté mezi stromy, kterou si mnozí z jejích příslušníků zvykli nazývat „lesní Jeruzalém“. Text je doplněn unikátními dobovými fotografiemi, stručným poznámkovým aparátem a mapkou oblasti, v níž se děj knihy odehrává.

„Jak to, že jsem pořád ještě panna?“ ztrápeně si opakuje každý den při pohledu do zrcadla Bliss Edwardsová, na první pohled úspěšná a bezproblémová studentka herectví obklopená množstvím přátel, kteří však absolutně netuší, čím se jejich pohledná a inteligentní kamarádka užírá. Hodlá skoncovat s panenstvím – jenže ten pravý stále ne a ne přijít. V okamžiku, kdy se její sexem protřelá kamarádka Kelsey dozví, že Bliss není přes svůj „handicap“ ani lesbička, ani nehodlá odejít do kláštera, navleče ji do úzkých šortek a trička s tak velkým výstřihem, jaké by si samotná Bliss nikdy neoblékla. A potom ji s prohlášením „konečně si vrzneš“ odtáhne do blízkého baru, kde ji po konzumaci několika panáků na kuráž vybízí, aby si našla kvalitního milence na jedno použití. Bliss prchá zbaběle na záchod, ale cestou narazí na zajímavého mladíka jménem Garrick, zabraného do čtení Shakespeara. Neplánovaně přeskočí jiskra a Bliss má tu noc skutečně šanci prožít pohádkový sex…, ze kterého však na poslední chvíli s mnoha nepodařenými výmluvami vycouvá. Další den ráno, první hodinu posledního semestru, Bliss málem omdlí: zjišťuje, že Garrick, který před necelými osmi hodinami ležel nahý v její posteli, je jejím novým profesorem!

Je nedělení odpoledne a skoro třináctiletá Aurora Bílá právě vešla do knihkupectví, jehož prodavačka umí… létat! A nejen to, taky čarovat! Aurora díky ní zjistí, že pod jejím milovaným městem Římem se nachází vedení světa kouzel, a aby o něm nikomu neřekla, dostane od jeho královny velkolepý dar: 100 přání! 99 z nich však musí splnit ostatním a jen to poslední může být její. Aurořin život, předtím poklidný a plný knížek, se obrátí vzhůru nohama a nic už není jako dřív. Kvůli bláznivým přáním kamarádů a zákeřným přáním mladšího bratra se dostává z jednoho průšvihu do druhého, čeká ji domácí vězení i karbanátková bitva ve školní jídelně, ale také magický výlet do Paříže, spousta legrace a možná i první láska… Co si asi bude Aurora v závěru tohoto kouzelného dobrodružství přát? Bude dál jenom přihlížet snům ostatních, nebo se stane hrdinkou toho svého?

Je nedělení odpoledne a skoro třináctiletá Aurora Bílá právě vešla do knihkupectví, jehož prodavačka umí… létat! A nejen to, taky čarovat! Aurora díky ní zjistí, že pod jejím milovaným městem Římem se nachází vedení světa kouzel, a aby o něm nikomu neřekla, dostane od jeho královny velkolepý dar: 100 přání! 99 z nich však musí splnit ostatním a jen to poslední může být její. Aurořin život, předtím poklidný a plný knížek, se obrátí vzhůru nohama a nic už není jako dřív. Kvůli bláznivým přáním kamarádů a zákeřným přáním mladšího bratra se dostává z jednoho průšvihu do druhého, čeká ji domácí vězení i karbanátková bitva ve školní jídelně, ale také magický výlet do Paříže, spousta legrace a možná i první láska… Co si asi bude Aurora v závěru tohoto kouzelného dobrodružství přát? Bude dál jenom přihlížet snům ostatních, nebo se stane hrdinkou toho svého?

Román Láskobraní je výsostně ženskou četbou. Je příběhem ženy ve středním věku, na kterou doléhá syndrom prázdného hnízda a zároveň velmi těžce nese chování svého manžela, který ji nechává v prázdném domě i na vinici samotnou a plní si své obchodní (a jak se později ukáže i citové) sny a potřeby jinde. Nejprve bojuje, pak rezignuje, a když se blíží k samému dnu svých sil, vstoupí jí do života nový muž. Happyend? Ani v nejmenším. Autorka čtenářky provede příběhem, ze kterého přímo bytostně cítíte vůni právě utržených hroznů s takovou samozřejmostí a lehkostí, že závěrečné prozření vámi přinejmenším otřese. Co vše se může skrývat za zdánlivou idylou vinařského kraje? Stačí se začíst!

Mitsuko Aoyama, provdaná ke konci 19. století za rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, byla jednou z prvních Japonek, jež přicestovaly do Evropy. Hrabě Heinrich, manžel Mitsuko, o 15 let starší než jeho žena, patřil v době na přelomu 19. a 20. století k nejvzdělanějším a nejvýznamnějším osobnostem rakouské aristokracie, ovládal 18 světových jazyků a jako diplomat působil na vyslanectvích po celém světě. Mitsuko po jeho boku pronikla i do prostředí císařského dvora a seznámila se s výkvětem tehdejší rakousko-uherské společnosti. Stala se matkou sedmi dětí, ze kterých vyrostly výrazné osobnosti – nejznámější z nich je Richard, zakladatel mírového hnutí Pan-Evropa, předchůdce dnešní Evropské unie. Po předčasné smrti manžela zůstala na správu celého panství sama a její psychická i fyzická odolnost byla vystavena mnoha náročným zkouškám. Později pobývala jako vdova ve Vídni, kde její děti navštěvovaly vyšší školy a kde je dnes pohřbená. Nikdy se jí však nepodařilo vrátit se zpět do vlasti. Zemřela na počátku 40. let 20. století a její jméno je dnes známé jen úzkému okruhu odborníků.

Mimořádně oblíbený čínský spisovatel Mai Jia, jehož předchozí knihy se staly předlohou televizních i filmových scénářů, nás ve svém novém románu uvádí do atraktivního prostředí tajných služeb. Hlavní hrdina T'inčen Žung, nechtěný potomek slavné a vlivné rodiny čínských matematiků, vyrůstá v ústraní, ve společnosti geniálního, ale současně výstředního cizince, který se ho ujal poté, co ho vlastní rodina zavrhla. Probouzí v něm lásku k matematice a předurčuje tak T'inčenovu životní pouť. Na prestižní univerzitě později T'inčen udivuje svými vynikajícími schopnostmi, ale také podivínským a pro mnohé nepřijatelně výstředním chováním. Pod vedením věhlasného zahraničního matematika se z T'inčena stává klíčový člen vědeckého týmu zabývajícího se výzkumem umělé inteligence, ovšem jen do chvíle, kdy se o něj začnou zajímat lidé z čínských tajných služeb. T'inčen je naverbován do šifrovací jednotky a znovu se ocitá v ústraní, tentokrát v komplikovaném světě ovládaném zájmy mocných. Zabředá do husté pavučiny intrik, a přestože profesně dosahuje skvělých výsledků, postupně ztrácí kontakt se svým okolím i se sebou samým. Román Rozluštěno je další z řady úspěšných knih čínského spisovatele Mai Jii a současně prvním románem přeloženým do angličtiny a vydaným i v zahraničí. Mai Jia částečně zpracovává své vlastní životní zážitky, které podrobuje hluboké psychologické analýze, a současně čtenářům nabízí vhled do lákavého tajemného světa tajných služeb a matematiky. Rozluštěno je možné číst jako psychologickou studii, napínavý thriller i historický román zachycující nelehké období napjatých vztahů mezi světovými velmocemi. Nadchne každého, kdo rád nahlíží do skrytých zákoutí moderní společnosti i lidské duše.

Mitsuko Aoyama, provdaná ke konci 19. století za rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, byla jednou z prvních Japonek, jež přicestovaly do Evropy. Hrabě Heinrich, manžel Mitsuko, o 15 let starší než jeho žena, patřil v době na přelomu 19. a 20. století k nejvzdělanějším a nejvýznamnějším osobnostem rakouské aristokracie, ovládal 18 světových jazyků a jako diplomat působil na vyslanectvích po celém světě. Mitsuko po jeho boku pronikla i do prostředí císařského dvora a seznámila se s výkvětem tehdejší rakousko-uherské společnosti. Stala se matkou sedmi dětí, ze kterých vyrostly výrazné osobnosti – nejznámější z nich je Richard, zakladatel mírového hnutí Pan-Evropa, předchůdce dnešní Evropské unie. Po předčasné smrti manžela zůstala na správu celého panství sama a její psychická i fyzická odolnost byla vystavena mnoha náročným zkouškám. Později pobývala jako vdova ve Vídni, kde její děti navštěvovaly vyšší školy a kde je dnes pohřbená. Nikdy se jí však nepodařilo vrátit se zpět do vlasti. Zemřela na počátku 40. let 20. století a její jméno je dnes známé jen úzkému okruhu odborníků.

Mitsuko Aoyama, provdaná ke konci 19. století za rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, byla jednou z prvních Japonek, jež přicestovaly do Evropy. Hrabě Heinrich, manžel Mitsuko, o 15 let starší než jeho žena, patřil v době na přelomu 19. a 20. století k nejvzdělanějším a nejvýznamnějším osobnostem rakouské aristokracie, ovládal 18 světových jazyků a jako diplomat působil na vyslanectvích po celém světě. Mitsuko po jeho boku pronikla i do prostředí císařského dvora a seznámila se s výkvětem tehdejší rakousko-uherské společnosti. Stala se matkou sedmi dětí, ze kterých vyrostly výrazné osobnosti – nejznámější z nich je Richard, zakladatel mírového hnutí Pan-Evropa, předchůdce dnešní Evropské unie. Po předčasné smrti manžela zůstala na správu celého panství sama a její psychická i fyzická odolnost byla vystavena mnoha náročným zkouškám. Později pobývala jako vdova ve Vídni, kde její děti navštěvovaly vyšší školy a kde je dnes pohřbená. Nikdy se jí však nepodařilo vrátit se zpět do vlasti. Zemřela na počátku 40. let 20. století a její jméno je dnes známé jen úzkému okruhu odborníků.