Jota strana 154 z 227

Kniha Jak se dožít 100 let – Tajemství lidí, kteří nejsou nikdy nemocní vypráví příběhy pětadvaceti lidí, z nichž každý má vlastní tajemství skvělého zdraví – tajemství, které dává smysl a je vědecky podloženo. Patří k nim tajemství zdravé stravy – proč jíst česnek a brát vitamín C, jíst víc probiotik, stát se veganem nebo pít kvasnicový nápoj. Jiná tajemství se týkají cvičení – prospěšnost strečinku nebo zvedání činek. Tajemství spojená se životním prostředím – život v Modré zóně, pochopení významu mikrobů. Citová tajemství – udržování kontaktu s přáteli a pěstování spirituality. Tajemství tělesné zdatnosti – studená sprcha po ránu, krátké zdřímnutí přes den. A po generace předávaná moudrost: ano, slepičí polévka opravdu pomáhá.

Hitler tvrdil, že roky, které prožil jako voják německé armády v první světové válce, jej zformovaly pro zbytek života. Avšak celých šedesát let od chvíle, kdy skončil svůj život v ruinách Říšského kancléřství, zůstávalo toto období jeho života nepro zkoumanou oblastí.Až doposud všechno, co jsme věděli o Hitlerově účasti v první světové válce a o Listově pluku, u kterého sloužil, pocházelo z jeho vlastního vyprávění v knize Mein Kampf a neméně mytizujících svědectví jeho kamarádů.Publikace Hitler ova první válka ukazuje vůbec poprvé, co všechno se Hitlerovi a mužům bavorského Listova pluku za války přihodilo. Kniha je radikální revizí pověstí o této klíčové etapě Hitlerova života.Kniha přináší autentická svědectví mužů, jako byl třeba důstojn ík, jenž se pak ve třicátých letech stal Hitlerovým osobním pobočníkem, ale který pak nabídl své služby britské zpravodajské službě; vojáka, z něhož se posléze stal velitel koncentračního tábora; židovského veterána, jenž se stal obětí holocaustu; a dalších, kteří se po skončení první světové války prostě vrátili ke svým životům v Bavorsku. Historik Thomas Weber představuje vůbec poprvé portrét skutečného Hitlera, jiného, než jak se viděl sám a jak se prezentoval navenek. Máme před sebou obraz p olního kurýra, kterému se ostatní vojáci, bojující přímo v zákopech, vyhýbali, neboť ho sami považovali za týlové prase. Adolf Hitler, a to je snad nejsilnější sdělení, neměl až do konce první světové války jasno ve svých politických názorech. Auto r také popisuje poválečné období a životy ostatních veteránů Listova pluku a polemizuje se všeobecně rozšířeným názorem, že první světová válka představovala zásadní katastrofu německých dějin dvacátého století, a odpovídá na otázku, jak hluboce by la ve skutečnosti nacistická ideologie zakořeněna v srdcích a myslích Němců.

Kniha Parrot a Olivier v Americe byla v loňském roce v užším výběru na nejvyšší britské literární ocenění Man Booker Prize.Může být politická fikce románem? Spisovatel Peter Carey oživuje velkého francouzského filozofa Alexise de Tocqueville a jeho c estu do Ameriky, z níž vzešlo dílo Demokracie v Americe první velká studie o mravech, morálce a politice ve Spojených státech, prostřednictvím fiktivních postav Oliviera de Garmonta a Johna Parrota Larrita, jeho sluhy a špicla zároveň.Olivier je syn francouzských šlechticů, kteří jen tak tak během revoluce nepřišli o hlavu. Je to nešťastník se špatným zrakem, chorobně opečovávaný matkou, snob, který má za to, že šlechta má absolutní právo povyšovat se nad každého. Parrot (nebo také papoušek) je naopak synem potulného anglického tiskaře, jako dvanáctiletý utíká do Paříže, kde se stává v Olivierově rodině sluhou. A když odjíždí Olivier do Nového světa studovat vězeňský systém, ač si chce ve skutečnosti jen zachránit krk, k pramalé radosti je Parrot vypraven s ním. Děj cesty je vyprávěn střídavě z perspektivy obou protagonistů jako pikareskní dobrodružství lásky a politiky na pozadí dějin staré vlasti a v perspektivě dobývání nových zemí. Navzdory okolnostem vzniká mezi oběma přátelst ví.

Volné pokračování knihy Největší špeky mýho života po šesti letech. Čtyřicetiletá londýnská novinářka Klára vypráví s vtipným nadhledem o peripetiích života v novém manželství.Druhý manžel, třetí dítě, několikrát rozvedená vlastní matka, pár nevlastn ích sourozenců a k tomu rozvětvená irská rodina z manželovy strany to je realita Klářina hektického života několik let po rozvodu s prvním manželem, který je nyní jejím nejlepším kamarádem. Příběh se odehrává během tří po sobě jdoucích Vánoc, kdy s e Klářina početná rodina i nejbližší přátelé scházejí u jejího stolu. Tradiční oslavy se však občas zvrtnou neočekávaným způsobem a mohou řádně zamíchat osudy všech zúčastněných.Humorné vyprávění o lásce a sexu v každém věku, o tom, jak udržet funkčn í manželský život i po několika dětech, jak se vypořádat s příliš emancipovanou vlastní matkou a jak se při tom všem udržet při zdravém rozumu a nezbláznit se.

Volné pokračování knihy Největší špeky mýho života po šesti letech. Čtyřicetiletá londýnská novinářka Klára vypráví s vtipným nadhledem o peripetiích života v novém manželství.Druhý manžel, třetí dítě, několikrát rozvedená vlastní matka, pár nevlastn ích sourozenců a k tomu rozvětvená irská rodina z manželovy strany to je realita Klářina hektického života několik let po rozvodu s prvním manželem, který je nyní jejím nejlepším kamarádem. Příběh se odehrává během tří po sobě jdoucích Vánoc, kdy s e Klářina početná rodina i nejbližší přátelé scházejí u jejího stolu. Tradiční oslavy se však občas zvrtnou neočekávaným způsobem a mohou řádně zamíchat osudy všech zúčastněných.Humorné vyprávění o lásce a sexu v každém věku, o tom, jak udržet funkčn í manželský život i po několika dětech, jak se vypořádat s příliš emancipovanou vlastní matkou a jak se při tom všem udržet při zdravém rozumu a nezbláznit se.

Kniha Parrot a Olivier v Americe byla v loňském roce v užším výběru na nejvyšší britské literární ocenění Man Booker Prize.Může být politická fikce románem? Spisovatel Peter Carey oživuje velkého francouzského filozofa Alexise de Tocqueville a jeho c estu do Ameriky, z níž vzešlo dílo Demokracie v Americe první velká studie o mravech, morálce a politice ve Spojených státech, prostřednictvím fiktivních postav Oliviera de Garmonta a Johna Parrota Larrita, jeho sluhy a špicla zároveň.Olivier je syn francouzských šlechticů, kteří jen tak tak během revoluce nepřišli o hlavu. Je to nešťastník se špatným zrakem, chorobně opečovávaný matkou, snob, který má za to, že šlechta má absolutní právo povyšovat se nad každého. Parrot (nebo také papoušek) je naopak synem potulného anglického tiskaře, jako dvanáctiletý utíká do Paříže, kde se stává v Olivierově rodině sluhou. A když odjíždí Olivier do Nového světa studovat vězeňský systém, ač si chce ve skutečnosti jen zachránit krk, k pramalé radosti je Parrot vypraven s ním. Děj cesty je vyprávěn střídavě z perspektivy obou protagonistů jako pikareskní dobrodružství lásky a politiky na pozadí dějin staré vlasti a v perspektivě dobývání nových zemí. Navzdory okolnostem vzniká mezi oběma přátelst ví.

Osmého září 1941, jedenáct krátkých týdnů poté, co Hitler zahájil operaci Barbarossa, byl obklíčen Leningrad. Obležení se nepodařilo prorazit dva a půl roku a během 872 dní blokády ve městě zahynuly dva miliony lidí. Pokud by město padlo, zřejmě by historie druhé světové války a dvacátého století vypadala jinak. V knize Leningrad autorka poutavě popisuje celou blokádu i to, co jí předcházelo. Široce čerpá z rozhovorů s pamětníky a deníkových zápisků účastníků bojů a obléhání z obou stran, oficiálních memorand, hlášení a jiných zdrojů. Vychází také z nově otevřených sovětských archivů, které jí umožňují odhalit závoj nad skutečností, jímž realitu města zakrývala po dlouhou dobu sovětská propaganda. Obyvatelé města, Evropané dvacátého století, kteří jako by se chvílemi v obchváceném městě vrátili do století osmnáctého, zažívali neuvěřitelné útrapy. Po zamrzlých ulicích a schodech se museli krást po čtyřech, když táhli kbelíky s vodou. Stráže na hřbitovech stavěly čerstvě přivezená zmrzlá těla do sněhu, aby jimi označily místa masových hrobů. Životně důležité bylo vlastnit sáňky, podomácku vyrobená kamínka a lampy. Součástí živoření v obleženém městě bylo také rabování, vraždy a kanibalismus na straně jedné a ve stejných chvílích neobyčejná statečnost a sebeobětování na straně druhé. V knize Leningrad Anna Reidová zodpovídá řadu otázek. Mohla lepší práce leningradského vedení, jeho menší bezohledná krutost a nekompetentnost zabránit tak ohromným ztrátám na životech? Jak blízko měl Leningrad k tomu, aby padl do německých rukou? Jakou úlohu při obklíčení a blokádě města sehrál Stalin a Moskva? Proč město Němci nikdy nedobyli? Proč se město nezhroutilo v nejhorších chvílích blokády do čiré anarchie? Co rozhodovalo o přežití či smrti? A hlavně, jak ti, kteří ve městě žili, dokázali všechny útrapy přežít?

Po Historii trochu jinak (Jota, 2009) tu máme Historii zase trochu jinak a opět nevážně o vážném. To je autorovi vlastní.Naše země se nachází ve středu Evropy, souvislosti českých dějin s evropskými nemohou nebýt. Přesto jsou jejich znalosti mezi l idem malé. Pro názornost je uvedeno několik skoro detektivních šetření, pár úvah a srovnání v příbězích evropské historie. Autorovou dlouholetou zálibou je uvádět na pravou míru obecně zažité historické omyly. Nyní si k tomu přibral i různá tajemství , spiknutí a překvapení, ze kterých si občas dělá legraci. Bulvár existoval vždy, nevyhýbaly se mu ve starých časech ani intelektuální elity. Zapisovaly se různé zajímavé příhody o významných lidech a činech své doby. Spíše prudernost dob pozdějších začala skrývat tyto pikantní perličky. Pár jich je odkryto. Lidé se rádi bojí, proč jim to nedopřát v textech o popravách všeho druhu a příbězích s nimi spojených? Statistika je suchopárná a říká se, že se dá dobře falšovat. Pokus o několik statistic kých shrnutí velice různých dějů tomu nedává za pravdu, nebo ano? Velká část knihy má téma české válčení. V úplnosti probere všechny konflikty, které měli Češi v minulosti se svými sousedy. Je docela zajímavé zjistit (třeba), který z těch sousedů byl vůči nám největším agresorem. Nebo jsme to byli my slovanští holoubci?

Hitler tvrdil, že roky, které prožil jako voják německé armády v první světové válce, jej zformovaly pro zbytek života. Avšak celých šedesát let od chvíle, kdy skončil svůj život v ruinách Říšského kancléřství, zůstávalo toto období jeho života nepro zkoumanou oblastí.Až doposud všechno, co jsme věděli o Hitlerově účasti v první světové válce a o Listově pluku, u kterého sloužil, pocházelo z jeho vlastního vyprávění v knize Mein Kampf a neméně mytizujících svědectví jeho kamarádů.Publikace Hitler ova první válka ukazuje vůbec poprvé, co všechno se Hitlerovi a mužům bavorského Listova pluku za války přihodilo. Kniha je radikální revizí pověstí o této klíčové etapě Hitlerova života.Kniha přináší autentická svědectví mužů, jako byl třeba důstojn ík, jenž se pak ve třicátých letech stal Hitlerovým osobním pobočníkem, ale který pak nabídl své služby britské zpravodajské službě; vojáka, z něhož se posléze stal velitel koncentračního tábora; židovského veterána, jenž se stal obětí holocaustu; a dalších, kteří se po skončení první světové války prostě vrátili ke svým životům v Bavorsku. Historik Thomas Weber představuje vůbec poprvé portrét skutečného Hitlera, jiného, než jak se viděl sám a jak se prezentoval navenek. Máme před sebou obraz p olního kurýra, kterému se ostatní vojáci, bojující přímo v zákopech, vyhýbali, neboť ho sami považovali za týlové prase. Adolf Hitler, a to je snad nejsilnější sdělení, neměl až do konce první světové války jasno ve svých politických názorech. Auto r také popisuje poválečné období a životy ostatních veteránů Listova pluku a polemizuje se všeobecně rozšířeným názorem, že první světová válka představovala zásadní katastrofu německých dějin dvacátého století, a odpovídá na otázku, jak hluboce by la ve skutečnosti nacistická ideologie zakořeněna v srdcích a myslích Němců.

V sedmnácti letech Conway vyrazil do hor oblečený jen v kůžích, lovil a jedl. A když se blížil čtyřicítce, „vlastnil“ tisíc akrů čisté divočiny a žil jen v týpí v lese.Gilbertová je Conwayova dobrá přítelkyně a ví o něm každou podrobnost. Se svým typicky odlehčeným a současně pronikavým stylem tak líčí životní příběh Eustace Conwaye, dobrodruha, milovníka přírody a propagátora nového životního stylu, podle jehož mínění dnešní Američané uvízli v nekonečném kolotoči honby za penězi a konzumu. Gilbertová popisuje Conwayův osobní a myšlenkový vývoj od dětství, kdy řešil neustálé konflikty s otcem, až po dospělost, v níž se snaží šířit své neortodoxní názory. Poutavě vypráví o jeho početných dobrodružstvích – putování Appalačskými horami, přejezdu Spojených států na koni a dalších – a současně bez sentimentálního idealizování kreslí jeho portrét. Dozvídáme se o jeho vztahu k současné společnosti, ale také třeba jeho početných neúspěšných milostných vztazích. To vše se odehrává na pozadí řady pronikavých kulturně-historických úvah, jimiž autorka nabízí čtenáři odstup a širší perspektivu. Podařilo se jí tak vytvořit propracovaný portrét komplikovaného muže.

V sedmnácti letech Conway vyrazil do hor oblečený jen v kůžích, lovil a jedl. A když se blížil čtyřicítce, „vlastnil“ tisíc akrů čisté divočiny a žil jen v týpí v lese.Gilbertová je Conwayova dobrá přítelkyně a ví o něm každou podrobnost. Se svým typicky odlehčeným a současně pronikavým stylem tak líčí životní příběh Eustace Conwaye, dobrodruha, milovníka přírody a propagátora nového životního stylu, podle jehož mínění dnešní Američané uvízli v nekonečném kolotoči honby za penězi a konzumu. Gilbertová popisuje Conwayův osobní a myšlenkový vývoj od dětství, kdy řešil neustálé konflikty s otcem, až po dospělost, v níž se snaží šířit své neortodoxní názory. Poutavě vypráví o jeho početných dobrodružstvích – putování Appalačskými horami, přejezdu Spojených států na koni a dalších – a současně bez sentimentálního idealizování kreslí jeho portrét. Dozvídáme se o jeho vztahu k současné společnosti, ale také třeba jeho početných neúspěšných milostných vztazích. To vše se odehrává na pozadí řady pronikavých kulturně-historických úvah, jimiž autorka nabízí čtenáři odstup a širší perspektivu. Podařilo se jí tak vytvořit propracovaný portrét komplikovaného muže.

V sedmnácti letech Conway vyrazil do hor oblečený jen v kůžích, lovil a jedl. A když se blížil čtyřicítce, „vlastnil“ tisíc akrů čisté divočiny a žil jen v týpí v lese.Gilbertová je Conwayova dobrá přítelkyně a ví o něm každou podrobnost. Se svým typicky odlehčeným a současně pronikavým stylem tak líčí životní příběh Eustace Conwaye, dobrodruha, milovníka přírody a propagátora nového životního stylu, podle jehož mínění dnešní Američané uvízli v nekonečném kolotoči honby za penězi a konzumu. Gilbertová popisuje Conwayův osobní a myšlenkový vývoj od dětství, kdy řešil neustálé konflikty s otcem, až po dospělost, v níž se snaží šířit své neortodoxní názory. Poutavě vypráví o jeho početných dobrodružstvích – putování Appalačskými horami, přejezdu Spojených států na koni a dalších – a současně bez sentimentálního idealizování kreslí jeho portrét. Dozvídáme se o jeho vztahu k současné společnosti, ale také třeba jeho početných neúspěšných milostných vztazích. To vše se odehrává na pozadí řady pronikavých kulturně-historických úvah, jimiž autorka nabízí čtenáři odstup a širší perspektivu. Podařilo se jí tak vytvořit propracovaný portrét komplikovaného muže.

Kolik zlosynů se může sejít na jednom místě? Ve virtuální simulaci PoloSvět nechybí nikdo: inkvizitor Torquemada, revolucionář Robespierre, nacista Heydrich, divous Rasputin, ani velký mystifikátor Aleister Crowley. První díl světově úspěšné tetralog ie PoloSvět začíná Zimou... PoloSvět je nejpokročilejší počítačová simulace, která kdy byla americkou vládou vyvinuta. Jejím cílem bylo připravit vojáky na strašlivé podmínky při vedení současných válek. Virtuální PoloSvět je tak odsouzený k nekončíc í občanské válce. Třicet milionů jeho digitálních obyvatel ovládají vybraní duplikovaní nejkrutější tyrani. Nějakou dobu to vypadá, že se nemůže nic stát. Avšak něco se v PoloSvětě zvrtne a Norma, dcera prezidenta Spojených států amerických, v něm uv ízne. Unese ji jeden z nejproslulejších tyranů všech dob: duplikát Reinharda Heydricha. Podaří se Normu zachránit? Na pomoc je jí vyslána osmnáctiletá jazzová zpěvačka Ella Thomasová. Když Ella vstoupí do PoloSvěta, postupně zjišťuje, že není všechno takové, jak se na první pohled zdá. Virtuální zdi totiž jen s námahou zadržují zlo uvnitř PoloSvěta a ten skutečný svět, v němž lidé žijí, je v mnohem větším nebezpečí, než si kdo uvědomuje...

Kolik zlosynů se může sejít na jednom místě? Ve virtuální simulaci PoloSvět nechybí nikdo: inkvizitor Torquemada, revolucionář Robespierre, nacista Heydrich, divous Rasputin, ani velký mystifikátor Aleister Crowley. První díl světově úspěšné tetralog ie PoloSvět začíná Zimou... PoloSvět je nejpokročilejší počítačová simulace, která kdy byla americkou vládou vyvinuta. Jejím cílem bylo připravit vojáky na strašlivé podmínky při vedení současných válek. Virtuální PoloSvět je tak odsouzený k nekončíc í občanské válce. Třicet milionů jeho digitálních obyvatel ovládají vybraní duplikovaní nejkrutější tyrani. Nějakou dobu to vypadá, že se nemůže nic stát. Avšak něco se v PoloSvětě zvrtne a Norma, dcera prezidenta Spojených států amerických, v něm uv ízne. Unese ji jeden z nejproslulejších tyranů všech dob: duplikát Reinharda Heydricha. Podaří se Normu zachránit? Na pomoc je jí vyslána osmnáctiletá jazzová zpěvačka Ella Thomasová. Když Ella vstoupí do PoloSvěta, postupně zjišťuje, že není všechno takové, jak se na první pohled zdá. Virtuální zdi totiž jen s námahou zadržují zlo uvnitř PoloSvěta a ten skutečný svět, v němž lidé žijí, je v mnohem větším nebezpečí, než si kdo uvědomuje...

Autorka suverénně a přesvědčivě vyměnila epochy a přivádí nás do středověkých chudinských čtvrtí, univerzitního prostředí i ke královskému dvoru plnému intrik, neřestí a poprav, ale i lásky, soucitu a tragédií. Ústředním hrdinou románu Navzdory básní k zpívá je Franois Villon, buřič, tulák, člověk nevázaného života, především však básník. Je považován za předchůdce prokletých básníků a jeho poezie, ač poplatná středověké, přináší už mnohé moderní prvky. Narodil se roku 1431 a zemřel někdy po roc e 1463, neznámo s určitostí kde a kdy. Vyprávění Jarmily Loukotkové na nás dýchne atmosféru středověké Francie, především Paříže, ale hlavně nás nechává nahlédnout do srdce muže, jenž sice zemřel mladý, ale bohatý zkušenostmi a zážitky jako málokdo; muže, který prožil za pět let, co stovky lidí nepotká celý život. V jeho duši se mísí dobro se zlem, láska a nenávist, hledání Boha a zatracování, radost pozemského života s marností světa. Na své životní pouti poznává krásu i ošklivost, věznice i pa láce, pařížské podsvětí i pařížskou smetánku, krčmy i nevěstince, ale také hlubokou vášnivou lásku ke Kateřině, která je nevědomou příčinou jeho věčného putování.

Po napínavém závěru prvního dílu Hlas nože se třináctiletý Todd Hewitt probouzí jako vězeň ve vesmírné kolonii Nový Prentisstown, bývalém Havenu, jenž padl do rukou dobyvačného diktátora a samozvaného prezidenta Prentisse. Také Toddova přítelkyně Vio la skončila v zajetí a Todd se rozhodne, že ji najde a zachrání. Musí však svůj záměr držet v přísné tajnosti, což nesmírně ztěžuje Hluk, který je od války s domorodci prokletím Nového světa, neboť vyzrazuje myšlenky. Zdá se však, že vynalézavý Prent iss objevil způsob, jak Hluk zkrotit, a to nejen u sebe, ale i svých pochopů, Toddových věznitelů. V této knize se z nepřátel stávají přátelé a z přátel nepřátelé. Tempo není tak zběsilé jako v knize první, nicméně čtenáři se stejně svírá žaludek. O kolnosti nutí Todda k činům, které by nikdy předtím nedělal, a začíná tak poněkud ztrácet sám sebe. Věci přestávají být černé a bílé, přičemž odstíny šedi mohou být velmi nebezpečné. Jedno však o Toddovi víme je silný. A v jádru dobrý. Na tom se ne může nic změnit. Nebo snad ano? Příběh Todda a Violy vás opět zcela uchvátí. Snaha dvou mladých lidí po opětovném shledání v podmínkách krutého, nelidského světa se knihou vine jako červená nit. Milovníci dobré sci-fi se budou těšit na další pokračo vání této svižné a imaginativní série.