Jota strana 185 z 185

Kámen, který Stella a Kit objeví, není jen tak obyčejný. Je to křišťálová lebka v životní velikosti, zhotovená Mayi, aby zachránila svět před zkázou, safírově modrý kámen tak dokonalý a tak mocný, že lidé po staletí byli ochotni zabíjet a zabíjeli, aby se ho zmocnili či aby ho zničili. Nyní se o tom přesvědčila i Stella a někdo už se ji pokusil zabít. Stella a její partner jsou pronásledováni - ale kým?

Biela smrť – White Death – je neoficiálny názov žraloka v anglosaských zemiach. Carcharodon carcharias - Veľký biely ľudožravý žralok a čakanie na neho je hlavnou témou tejto po všetkých stránkach fascinujúcej knižky. Steve Loveček Lichtag, ako veľký obdivovateľ týchto tvorov, využil príležitosť a zostavil špičkový filmársky a potápačský tím a tak behom jedného roku vznikal pri pobreží Afriky film, dokument unikátny tým, že sa filmári poprvý krát odvážili k desivému objektu bez akýchkoľvek ochranných prostriedkov. Vzniklo pri tom veľa fotografií a táto knižka, kde Lichtag opisuje svoju cestu za životným snom od prvého nápadu až po vyvrcholenie afrického dobrodružstva.

Amazonka je největším veletokem světa, „sladkým mořem“ a její nedostupnost je magnetem, který k ní od samotného objevení v patnáctém století přitahovala objevitele, dobrodruhy, kartografy i cestovatele. Někteří byli vedeni čistě vědeckými pohnutkami, jiní hledali naleziště zlata a kaučuku, jiní bájná zlatá města. Všichni trpěli hladem, odolávali nájezdům hmyzu i nepřátelských indiánských kmenů a jen málo z nich se vrátilo domů do Evropy, aby o fascinujícím koutu světa vydali svědectví. Osm kapitol, osm příběhů odvážných mužů a žen, čtenáře provede historií dobývání ryzí džungle. Provede vás příběhy odvahy, zrady, přátelství i nenávisti. A to ve zcela unikátní knize, opatřené dobovými ilustracemi, mapami i citacemi z cestovatelských deníků přímých účastníků jednotlivých výprav.

Lékařka Adélie se ve čtvrtém pokračování historické kriminální série nazvané Vrahova motlitba stává ochránkyní mladé princezny. Píše se rok 1176 a král Jindřich II. posílá svou desetiletou dceru Johanu do Palerma, aby ji tam provdal za krále Viléma I I. Sicilského. Válka a mor v Evropě činí z takové cesty velmi nebezpečný podnik. Král proto vybral své dceři za společnici ženu, které důvěřuje ze všech nejvíc: svou vykladačku smrti Adélii Aguilarovou. Vystudovaná lékařka Adélie, jež pochází ze si cilského království, má princeznu doprovázet a starat se o její bezpečí a zdraví až do svatby. Adélie by sice nabídku nejraději odmítla odcestovat s královským průvodem pro ni znamená rozloučit se na dlouhou dobu s vlastní dcerkou. Král ale její dc eru pohotově přesídlil na královský dvůr jako svou chráněnku, ale současně i jako rukojmí, aby si pojistil, že se Adélie k němu zase vrátí. Adélii tím pádem nezbývá než vydat se na dlouhou cestu. Doprovázejí ji arabský ochránce a společník Mansur, mi lenec Rowley a také irský námořní kapitán ODonnell, jenž by mohl být Adélii daleko prospěšnější, než by se Rowleymu mohlo zamlouvat. Ke královskému průvodu se ovšem připojuje ještě jeden člověk vrah bažící po strašlivé pomstě. Když začnou v prince znině okolí umírat lidé, Adélie i Rowley pojmou podezření, že vrah se skrývá na dohled. Co bude následovat? Má se jeho příští obětí stát princezna Johana? Nebo snad dokonce samotná Adélie?

Vůbec první vydání autentického deníku dívky z pražské židovské rodiny, která přežila holocaust, vychází s předmluvou Zdeňka Mahlera a doslovem Ivana Klímy. Deník Helgy Weissové je autentickým svědectvím dívky z pražské židovské rodiny, která přežila hrůzy druhé světové války. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu, jež se stane součástí paměti lidstva.V roce 1938, kdy si Helga začala deník psát, jí bylo devět let. Spolu s rodiči prožívala první příkoří, kterých se Židé v protektorátu dočkali, a jen bezmocně přihlížela postupným deportacím svých kamarádů, spolužáků i příbuzných. Roku 1941 se Weissovi dostali do Terezína, kde žili společně až do otcovy deportace do Osvětimi v roce 1944. V tragické nevědomosti se Helga s maminkou rozhodly jej tam následovat. Školní sešit, do kterého Helga po celé ty roky tužkou zapisovala děsivý vývoj událostí i své pocity, zazdil její strýc do jedné z terezínských zdí. Helžin tatínek byl v Osvětimi zavražděn, ale Helga i její maminka jako zázrakem přežily pobyt v Osvětimi, Freibergu a Mauthausenu i náročnou cestu zpátky domů do Prahy. Helze je patnáct a půl, když do deníku dopisuje své zážitky od odjezdu z Terezína. Je jednou z mála Židů, kteří se do Prahy vrátili a i po válce ve městě zůstali. V češtině vychází autentický deník Helgy Weissové (provdané Hoškové) vůbec poprvé. Doprovází jej ilustrace, na nichž malá Helga zachytila svou touhu po normálním životě, pospolitost lidí žijících v Terezíně, snahu dospělých děti i v tak složitých podmínkách vzdělávat i každodenní podobu života v ghettu. V knize najdete také několik stránek přetištěných ze sešitu, který její příběh uchoval, a rodinných fotografií.

Do rukou se vám dostává dlouho očekávané beletrické zpracování úspěšného pořadu České televize Na cestě po České republice. Autor nás zasvěceně a s humorným nadhledem provede po čtrnácti krajích naší země - všude tam, jak sám říká, kde „nejsme zdejší“. Navštívíme nejzajímavější místa krajů, jako jsou Kokořínsko, Český ráj, Haná, Krušnohoří, Lednicko-valtický areál, Šumava a mnohé další, projdeme se po turisticky vyhledávaných lokalitách i zapadlých koutech Čech, Moravy i Slezska, které však rozhodně stojí za zhlédnutí. Nechybí ani autentické výpovědi místních obyvatel, jejichž znalosti regionálních zvláštností jsou nedocenitelné.

Významný český cestovatel Miloslav Stingl tentokrát zvolil poněkud jiný pohled - svých bohatých cestovatelských zkušeností využil k vytvoření poutavého vyprávění o milostných a sexuálních praktikách na pěti kontinentech. Pro českého čtenáře je bezesporu zajímavé vydat se do exotických míst a nahlédnout do tajemství tak intimního, jako je sex. Ještě dnes existují některé indiánské kmeny a africké národy, nad jejichž svatebními či zásnubními rituály člověk žasne. Jako by necestoval pouze prostorem, ale i v čase. Jak a s kým se milovali staří Řekové a Římané, co všechno je v sexu dovoleno a kde už musely zakročit příslušné orgány, kam až sahá lidská fantazie…

Příroda je pro řadu z nás místem, které intuitivně vyhledáváme, když potřebujeme zbavit hlavu tíživých myšlenek, nabrat energii a zahnat stres. Při procházkách v lese se často cítíme mnohem lépe než jinde, lehčí a zdravější. V posledních letech tyto pocity potvrzují i věda a medicína: příroda prospívá našemu zdraví. Napadlo vás ale, že tento léčivý vztah lze cíleně podpořit a prohloubit tím, co a jak v lese děláme? Češi jsou známí tím, že do lesa chodí rádi, třeba sbírat houby. Ve skutečnosti však mnozí z nás vnímali vztah s přírodou naposledy v dětství, kdy jsme si v ní dokázali uvolněně hrát a tvořit. Tuto radost a štěstí však můžeme zažívat i jako dospělí, začneme-li se s přírodou propojovat skrze své smysly. Lesní terapie na principech metody šinrin-joku má své kořeny v Japonsku, kde pomáhá obnovovat zdraví lidí i lesa posilováním jejich vzájemného vztahu. Vede nás k tomu, abychom si vzpomněli na naši přirozenou schopnost prožívat přítomný okamžik a sebe samé na hlubší úrovni, než nám zrovna naše mysl dovoluje. A to má celou řadu zdravotních benefitů. S lesní terapií, moderní metodou v oblasti zdravého životního stylu, vás seznámí Aleš Miklík, jeden z prvních certifikovaných průvodců ve svém oboru.