Jota strana 77 z 226

Ohromující, ale přesto cudná sága, jdoucí přes čtyři generace. Román, jehož námět čerpala autorka z vlastní zkušenosti, zabírá období let 1950-2006 ve čtyřech zemích: Rumunsku, Izraeli, Spojených státech amerických a Francii. Podobně jako v předchozích svých románech tu vystupuje Catherine Cussetová, skrytá pod jménem Marie. Hlavní linii románu tvoří nesnadná cesta matky k přijetí snachy a smíření s vlastním dítětem. Příběh ale přináší i nahlédnutí do života a psychiky lidí z bývalého socialistického bloku, kteří se rozhodli pro svobodu. Hlavní napětí tvoří dějinný kontrapunkt: syn se ožení s dívkou, kterou jeho matka nedokáže přijmout, stejně jako kdysi její rodiče odmítali přijmout jejího budoucího manžela. Elena je mladá Rumunka, která se v roce 1958 seznámí s mužem, do něhož se vášnivě zamiluje. Jenže mladík je Žid, jeho rodiče žijí v Izraeli a rodiče Eleny jsou proti svatbě. Elena si však nakonec svého vyvoleného vezme a s ním a dítětem uskuteční svůj sen - opustí komunistické a antisemitské Ceauşeskovo Rumunsko. Nejprve se pokoušejí žít v Izraeli, později však odcestují do Říma a nakonec odcházejí do USA. V knize, v níž se zajímavou formou prolíná minulost se současností, se jakoby ironií osudu opakuje situace - syn se ožení s někým, koho jeho matka nedokáže přijmout, stejně jako kdysi její rodiče jejího manžela. Dojde tím pádem k bolestné, téměř fatální roztržce mezi ním a jeho matkou. Románem Skvělá budoucnost (Un briliant avenir, Gallimard, 2008) získala autorka prestižní ocenění - Prix Goncourt des Lycéens 2008 Catherine Cussetová (*1963) je francouzská spisovatelka, esejistka a vysokoškolská pedagožka. Vydala dosud devět románů (všechny v nakladatelství Gallimard), jejichž tématem jsou často rodinné vztahy, sexuální, ale i citová touha po naplnění, stejně jako i obecně kulturní konflikty mezi Amerikou a Evropou.

Ohromující, ale přesto cudná sága, jdoucí přes čtyři generace. Román, jehož námět čerpala autorka z vlastní zkušenosti, zabírá období let 1950-2006 ve čtyřech zemích: Rumunsku, Izraeli, Spojených státech amerických a Francii. Podobně jako v předchozích svých románech tu vystupuje Catherine Cussetová, skrytá pod jménem Marie. Hlavní linii románu tvoří nesnadná cesta matky k přijetí snachy a smíření s vlastním dítětem. Příběh ale přináší i nahlédnutí do života a psychiky lidí z bývalého socialistického bloku, kteří se rozhodli pro svobodu. Hlavní napětí tvoří dějinný kontrapunkt: syn se ožení s dívkou, kterou jeho matka nedokáže přijmout, stejně jako kdysi její rodiče odmítali přijmout jejího budoucího manžela. Elena je mladá Rumunka, která se v roce 1958 seznámí s mužem, do něhož se vášnivě zamiluje. Jenže mladík je Žid, jeho rodiče žijí v Izraeli a rodiče Eleny jsou proti svatbě. Elena si však nakonec svého vyvoleného vezme a s ním a dítětem uskuteční svůj sen - opustí komunistické a antisemitské Ceauşeskovo Rumunsko. Nejprve se pokoušejí žít v Izraeli, později však odcestují do Říma a nakonec odcházejí do USA. V knize, v níž se zajímavou formou prolíná minulost se současností, se jakoby ironií osudu opakuje situace - syn se ožení s někým, koho jeho matka nedokáže přijmout, stejně jako kdysi její rodiče jejího manžela. Dojde tím pádem k bolestné, téměř fatální roztržce mezi ním a jeho matkou. Románem Skvělá budoucnost (Un briliant avenir, Gallimard, 2008) získala autorka prestižní ocenění - Prix Goncourt des Lycéens 2008 Catherine Cussetová (*1963) je francouzská spisovatelka, esejistka a vysokoškolská pedagožka. Vydala dosud devět románů (všechny v nakladatelství Gallimard), jejichž tématem jsou často rodinné vztahy, sexuální, ale i citová touha po naplnění, stejně jako i obecně kulturní konflikty mezi Amerikou a Evropou.

Hind Husejní zakládá v roce 1948 sirotčinec pro palestinská děvčata, která v první arabsko-izraelské válce přišla o rodiče. Získává pro svůj projekt širokou podporu, takže se sirotčinec brzy rozroste o školu s internátem, do níž už nejsou přijímáni pouze sirotci. A právě její svěřenkyně jsou dalšími postavami knihy. Zvláštní pozornost věnuje autorka postavě Miral, která se po sebevraždě matky dostává do péče Hind Husejní. Když se stává svědkem izraelských kampaní proti intifádě, rozhodne se, že se zapojí do boje. Avšak laskavý přístup Hind a přátelství s izraelským socialistou zmírní její radikalismus a zároveň jsou určitou nadějí do budoucna. V knize je nastíněna historie izraelsko-palestinského konfliktu, ale jde v ní především o osobité příběhy žen, o jejich emoce — o lásku k muži, rodičům, o přátelství, bolest ze ztráty blízkého člověka. Osudy hrdinek nejsou určovány jen izraelsko-palestinským krvavým konfliktem, ale také patriarchálně založeným prostředím arabských rodin. Kniha tedy vypovídá jak o střetu palestinských žen s válkou a bídou, tak i o hledání identity a touze po emancipaci a nezávislosti. A tu může přinést právě vzdělání.

Kniha je psaná jako nezadržitelný vodopád autorčiných úvah a myšlenkových pochodů, v nichž se mísí jednotlivé životní etapy, kterými prošla. Autorka rychle přechází od jedné události k další, v nichž autenticky popisuje svůj hektický život: nejsilnější je ta část, která se zabývají nezadržitelným pádem do osidel drogové závislosti. Lévy podává svůj pravdivý příběh velmi upřímně, místy až překvapivě tvrdě, což knize jen dodává na ryzí spontánnosti a neúprosnosti.

Jeden z nejsilnějších skutečných příběhů nazvaný Dlouhá cesta o lidské vůli a touze po svobodě, který byl přeložen do 25 jazyků je vydáván dodnes. Slavomira Rawicze jako důstojníka polské kavalerie zatkla sovětská tajná služba brzy po invazi Polska, v listopadu 1939. Po brutálních výsleších v charkovském vězení a soudní frašce v neblaze proslulé moskevské věznici Lubjanka byl nařčen ze špionáže proti Sovětskému svazu a odsouzen ke 25 letům nucených prací v gulagu. Spolu s tisíci dalšími vězni podstoupil Rawicz krutý tříměsíční transport do pracovního tábora na Sibiři. A tady po několika měsících pochopil, že setrvat v nelidských podmínkách tábora znamená téměř jistou smrt. Podařilo se mu spolu se šesti společníky uprchnout - aniž tušili, že to nejhorší je teprve čeká…Jejich strastiplná cesta trvala devět měsíců, ušli 6 500 kilometrů nejdrsnějšími končinami: vymanili se ze sevření nelítostné sibiřské zimy, prošli oblastí jezera Bajkal, překročili Transsibiřskou magistrálu. Před sebou však měli ještě mnohem krutější zkoušky lidské odolnosti a vůle, poušť Gobi a Himálaje. V březnu 1942 se smrtelně vyčerpaným uprchlíkům podařilo vstoupit na území Indie, cíle jejich takřka celoroční pouti za svobodou.

Chris Kuzneski nepřestává překvapovat svými napínavými, správně opepřenými příběhy. Známá dvojka Payne–Jones se tentokrát vypraví do Bavorska, kde je v bývalém nacistickém bunkru objeveno několik beden a v nich listiny oražené černou labutí, znakem krále Ludvíka Bavorského, jenž zemi vládl v devatenáctém století. A hned se začnou rojit otázky. Jeho smrt byla dlouho záhadou. Roku 1886 jej vlastní vláda prohlásila za šílence a sesadila z trůnu, den nato jej našli mrtvého v jezeře Starnberg. Byl zavražděn, nebo spáchal sebevraždu? Jaké tajemství si s sebou vzal do hrobu? Objev dávno ztracených dokumentů postupně vynáší na světlo šokující, nikým netušené historické souvislosti. Úkolem našich hrdinů je dokumenty chránit, ale brzy se ocitnou v tuhém boji s neznámým nepřítelem, který je hodlá stůj co stůj zabít. Aby se tomuto osudu vyhnuli, musí vyřešit záhadu spojenou s královou smrtí. Jejich cesta je zavede na řadu míst po celém Německu, do podzemí v Bavorsku, a dokonce ve slunné Itálii.

Kniha je psaná jako nezadržitelný vodopád autorčiných úvah a myšlenkových pochodů, v nichž se mísí jednotlivé životní etapy, kterými prošla. Autorka rychle přechází od jedné události k další, v nichž autenticky popisuje svůj hektický život: nejsilnější je ta část, která se zabývají nezadržitelným pádem do osidel drogové závislosti. Lévy podává svůj pravdivý příběh velmi upřímně, místy až překvapivě tvrdě, což knize jen dodává na ryzí spontánnosti a neúprosnosti.

Cestovatel, etnolog a spisovatel Miloslav Stingl se v této knize vydává za tajemstvím indiánských měst a indiánských pyramid. Představuje jejich civilizaci jako nesmírně vyspělou, což platí zejména o Mayích, jimž věnuje nejvíce pozornosti, neboť je považuje za nepozoruhodnější a nejinteligentnější z kultur předkolumbovské Ameriky. Čtení o Mayích je velmi aktuální, neboť na 21. 12. 2012 předpověděli zánik světa

Fenomén českého cestopisu Jedinečná kniha dvou českých cestovatelů, jejichž popularita ve své době dosáhla slávy filmových hvězd. Cestopisy Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda vycházely ve stotisícových nákladech v celkovém počtu šesti milionů výtisků. Unikátní dvoudílný svazek Legenda H+Z mapuje společnou cestu Hazelky a Zikmunda po Africe a Americe. Desítky let staré texty vás přesvědčí o neuvěřitelné pracovitosti a schopnosti obou cestovatelů a zároveň vás mile překvapí svou nadčasovostí a poetikou. Snažili jsme se, aby se tyto publikace staly skutečným skvostem. Knihy jsou vybaveny bohatou obrazovou přílohou a dosud nepublikovanými snímky z archivu obou cestovatelů. Speciálním bonusem je pak unikátní barevný plakát. Obě knihy by neměly chybět v knihovně žádného milovníka cestování, dobrodružných příběhů a slavné cestovatelské dvojice Hanzelky a Zikmunda. Výběr toho nejlepšího z cest Hanzelky a Zikmunda po více než padesáti letech upravil Miroslav Zikmund. Speciální vložená obálka tvoří originální přílohu, která obsahuje dosud nezveřejněné dobové dokumenty: šestnáctistránkový barevný komiks o výstupu na Kilimandžáro, původní pas pana Zikmunda, povolení k průjezdu Núbijskou pouští, zápis o nehodě v Sirtě, první originální reportáž vydanou ve Světě motorů a další zprávy z dobového tisku. Unikátní knihu z první cesty brzy doplní i kniha o cestě druhé.

Postavení planet při narození zkoumali hvězdáři již od nepaměti. Již tenkrát věřili, že vlastnosti jednotlivých planet a jejich vzájemné postavení výrazně určuje osud, předpoklady, nadání i životní úskalí každého člověka. I my pohlížíme na sluneční znamení člověka jako na důležitý zdroj hledání informací o nás samých. Vždyť ne náhodou jsme si vybrali čas svého narození. Snad proto, abychom se identifikovali s energiemi vlastními tomu kterému času, abychom měli nejvhodnější podmínky pro úkol, jenž jsme si stanovili.

„Špionážní román, který ze všech ostatních špionážních románů dělá trpaslíky,“ napsal americký recenzent, a je nutno dodat, že zdaleka ne pouze svým rozsahem, ale filozofickým a ideologickým vhledem do zpravodajské džungle studené války od založení CIA na konci čtyřicátých let dvacátého století po konec osmdesátých let. Norman Mailer proplétá skutečnost a fikci, skutečné postavy a události s fiktivními postavami a událostmi takovým způsobem, že mezi jedním a druhým nenalézáme sebemenší stopu po neorganickém švu. Román se od běžné špionážní literatury liší naprostou absencí obvyklých žánrových rekvizit, staví se jako nepřikrášlené a upřímné memoáry a profesní bilancování svého vypravěče, řadového člena Firmy, který s rukopisem (překopírovaným na mikrofilm) v bezvýchodné osobní a profesionální situaci prchá do Sovětského svazu. Mailerovy schopnosti, zkušenosti a nesmírný přehled, stejně jako pečlivé studium materiálů dosud nepřístupných veřejnosti povyšují fiktivní skutečnost na realitu, která díky zvoleným literárním postupům působí reálněji než samotné dějiny. Duch Děvky je poslední velký román N. Mailera a jeden z jeho nejčtivějších, nejhlubších svým záběrem a navzdory četným detailům a změnám vyprávěcích technik i nejnapínavější právě díky pevnému spojení s reálnými postavami a reálnou politickou situací.

Cesty lásky, ztráty a bolestných absurdit moderního života v dojemném, ironickém a upřímném románu vysoce uznávané spisovatelky Ayelet Waldmanové. Když Emilii zemře její novorozená dcera, přivádí ji pohled na kterékoli jiné dítě k slzám. Středeční odpoledne trávená ve společnosti nevlastního syna — obsedantního a vševědoucího předškoláka Williama vytrubujícího do všech stran moudra své matky — ji tlačí na okraj vlastních možností. A když se jeho nekonečné dotazy začnou obracet ke smrti jejího miminka, Emilie je v koncích. Copak nikdo nechápe, jak časově náročná sebelítost vůbec je? Skrze mnohé nezdařené pokusy navázat vztah s Williamem si Emilie uvědomuje ironické kouzlo rodinného života.

Kniha Vaška Vašáka Pouť za černým Kristem pěti světadíly vznikala dvanáct let, během nichž autor projel (jako hráč fotbalového mužstva osobností Amfora nebo jako novinář časopisu Xantypa) takřka třicet zemí světa. O sedmnácti z nich pak napsal pár postřehů a doplnil je fotografiemi, které dávají jeho zážitkům konkrétnější podobu. Poslední kapitolu tvoří fotogalerie Amfory. Při čtení knihy, která je napsaná většinou v humorném duchu, se budete mít možnost přenést do exotických zemí (Kostarika, Chile, Paraguay, Brazílie, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Kambodža, Indonésie, Spojené arabské emiráty a Jihoafrická republika), ale i do obvyklejších lokalit (Anglie, Ruska, Malty, Thajska, Tuniska a USA) a přečíst si, proč byste se tam či onam měli vypravit.

Kniha Vaška Vašáka Pouť za černým Kristem pěti světadíly vznikala dvanáct let, během nichž autor projel (jako hráč fotbalového mužstva osobností Amfora nebo jako novinář časopisu Xantypa) takřka třicet zemí světa. O sedmnácti z nich pak napsal pár postřehů a doplnil je fotografiemi, které dávají jeho zážitkům konkrétnější podobu. Poslední kapitolu tvoří fotogalerie Amfory. Při čtení knihy, která je napsaná většinou v humorném duchu, se budete mít možnost přenést do exotických zemí (Kostarika, Chile, Paraguay, Brazílie, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Kambodža, Indonésie, Spojené arabské emiráty a Jihoafrická republika), ale i do obvyklejších lokalit (Anglie, Ruska, Malty, Thajska, Tuniska a USA) a přečíst si, proč byste se tam či onam měli vypravit.

Mysteriózní román s detektivní zápletkou vypráví příběh spisovatele Enriquea Alonsa, který jednoho dne dostane dopis od svého nevlastního otce. Artur Aiguader, známý barcelonský starožitník, mu píše o existenci latinsky psaného textu z patnáctého století, jehož pravděpodobným autorem je jeden ze stavitelů barcelonské katedrály. Když je Artur zavražděn, Enrique přijíždí do Barcelony s cílem odhalit tajemství rukopisu i vraha svého nevlastního otce. Pátrání ho zavede do minulosti, kdy křesťané, židé a mystičtí kabalisté usilovali o nalezení takzvaného Božího kamene, který jim měl pomoci získat pozemskou a duchovní moc. Je možné, že je kámen ještě stále ukryt někde v Barceloně? Enrique a tajemný vrah jsou o tom přesvědčeni... ale kdo ho najde jako první? Strhující tempo Sánchezova příběhu udrží čtenářovu pozornost do poslední stránky. Stavba barcelonské katedrály, chladná a vypočítavá vražda, kabalistická tradice, stopy magie a tajemství přísně střežená v barcelonské židovské čtvrti — to jsou jen některé z přísad tohoto podmanivého příběhu.

Jeho největší autoritou je Adolf Hitler a jeho biblí Mein Kampf. Patnáctiletý Henryk se považuje za pravého Poláka. Angažovaně brání „čistotu“ polské krve. Bezohledně a brutálně aplikuje své neonacistické myšlenky v praxi. Opravdu si však uvědomuje, za co bojuje? Byl by stejně oddaný těmto idejím, kdyby zažil peklo koncentračního tábora Osvětim? Nejnovější román Grzegorze Gortata nutí k zamyšlení nad tím, jak živé a stále nebezpečné jsou myšlenky, které v minulém století vedly k holocaustu. Autor zvolil pro odpověď na stále naléhavé otázky neobvyklou formu: Po pouliční bitce Henryk v bezvědomí prožívá příběh osvětimských vězňů i jejich trýznitelů.