Kniha Zlín strana 8 z 70

Je snazší věci komplikovat než zjednodušovat. Prosté myšlenky nás lépe zasáhnou a déle nám utkví. Proto je krutě přímočaré myšlení bolestně nezbytné. Takové slogany shrnují poselství celé knihy, která se jimi sama příkladně řídí: Žádné úmorné hnidopišské výklady, jen krátký břitký úvod a po něm rychlý sled vypovídajících příkladů toho, jak krutě přímočaré myšlení tvarovalo náš svět a přineslo úspěch těm, kdo se ho nezalekli. Čárové kódy, suchý zip i vynález nuly se pomocí čistě provedené ilustrace a několika přímočarých vět představují jako nečekaně prosté odpovědi na složité otázky.

Děti mají velmi jednoduché potřeby, rodiče jsou však zahlcováni často velmi vědeckými radami, jak je naplňovat. V knize Jak je nez… (How do f… them up) tvrdí známý britský dětský psycholog Oliver James, že vaše děti mladší tří let nepotřebují výchovu. To, co doopravdy potřebují, jsou milující rodiče. Na základě spousty rozhovorů a posledních klinických výzkumů rozlišil tři druhy matek: Objímačka, Organizérka a Fleximáma. U každého typu předkládá v knize výhody i nevýhody. Ukazuje, jak se s daným typem ztotožnit a navrhuje několik jednoduchých řešení, jak skloubit kariéru a osobní úspěch s potřebami vaší rodiny a hlavně dítěte.Autorovy myšlenky jsou pečlivě podloženy, inspirují, a přesto provokují. Jak je nez… před nás klade důležité otázky o způsobu vychovávání našich dětí. Nabízíme například my, coby celá společnost, rodičům dostatečnou podporu? Jak se za několik let změnila role otce? Může pracující matka vůbec ideálně skloubit výchovu s kariérou?

Napínavý román, známý také díky stejnojmenné filmové adaptaci, se odehrává v imaginárním historickém panoramatu, ve kterém je Německo vítězem druhé světové války a chystá se na oslavu 75. narozenin Adolfa Hitlera.Berlín na jaře 1964. Xavier March je detektiv, jakých už jsme poznali desítky, jeden z těch, kteří to přehánějí s pitím i s prací, kteří špatně spí a po rozvodu žijí už léta sami a kteří s cigaretou v koutku úst cedí kousavé průpovídky. Jeden podstatný rozdíl by tu ale byl: March se pyšní titulem Sturmbannführera SS, nacistické Německo ovládá celou Evropu a tajemství, kterému je vyšetřovatel na stopě, by mohlo ošklivě zkalit oslavu Vůdcových pětasedmdesátin.Robert Harris vystudoval anglickou literaturu na univerzitě v Cambridge a jako novinář a oceňovaný sloupkař pracoval mimo jiné pro BBC a list Sunday Times. Spisovatelskou dráhu zahájil v oblasti literatury faktu, kde se jeho knihy mimo jiné věnovaly dějinám chemických a biologických zbraní a kauze údajných Hitlerových deníků (Obchod s Hitlerem). Český čtenář se už mohl seznámit s velkou částí jeho románové tvorby, mimo jiné s knižními předlohami úspěšných filmů Enigma a Muž ve stínu.

V Oslu začíná období prázdnin a dovolených a město zasáhla vlna letních veder. V jednom bytě nedaleko hřbitova Našeho Spasitele začíná ze stropu něco kapat do hrnce s vařícími se bramborami. Ve vodě se tvoří drobné černé chuchvalce. Ve svém bytě v Sofiině ulici leží tou dobou na zemi Harry Hole - opilý, opuštěný a suspendovaný. Ve zběsilém, ale neúspěšném honu za usvědčením svého policejního kolegy Toma Waalera z vraždy zradil všechny své blízké. Za čtyři týdny bude bez práce. Vtom zvoní telefon. Šéf oddělení vražd povolává Harryho k podivnému nálezu - zavražděná žena s odseknutým prstem. Harry Hole dostává svůj poslední případ. Bude na něm pracovat společně s jediným kolegou, který právě nemá dovolenou, s Tomem Waalerem, jenž Harrymu učiní jistou nabídku. Vzápětí zmizí beze stopy Lisbeth, manželka známého producenta Willyho Barliho, který chystá premiéru muzikálu My Fair Lady, v němž měla jeho žena hrát hlavní roli. A na policii dorazí v obálce useknutý prstem. Stojí za Lisbethiným zmizením její manžel, jak tvrdí tzv. Holeův první zákon, anebo někdo jiný? Brzy se ukáže, že policie má co do činění se sériovým vrahem. Dokáže Harry rozluštit vzkazy a symboly, které vrah zanechává na místech činu, a dokáže zabránit dalším vraždám? Přijme nabídku Toma Waalera? A podaří se mu vrátit svůj osobní život k normálu? Harrymu začíná být pořádně horko...

O dlouholetých soudních majetkových sporech, které mezi sebou po druhé světové válce vedli Tomáš Baťa junior se svým strýcem Janem Antonínem Baťou, se toho dlouhou dobu mnoho nevědělo. Proto byla napsána tato kniha, která vyvrací dosavadní zažitá klišé a objasňuje důvody, proč majetek nakonec získal Tomáš Baťa junior. Zároveň shrnuje i nejdůležitější milníky v životě Jana Antonína Bati a jejich souvislost s průběhem těchto nanejvýš politováníhodných soudních sporů. Autor se snaží být objektivní a vychází pouze ze soudních závěrů, které nepřepisuje ve prospěch té či oné strany. Cennou součástí knihy je překlad stěžejního rozsudku amerického soudu V New Yorku, který se tak poprvé dostává českému čtenáři do rukou, a srovnání budovatelského díla zakladatele zlínského obuvnického impéria Tomáše Bati se stopami, které ve Zlíně zanechal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa.

1. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. V Austrálii je nalezena mrtvá norská dívka. Vše poukazuje na to, že byla znásilněna a zavražděna. Oddělení vražd osloského policejního ředitelství vysílá do Sydney kriminalistu Harryho Holea, jehož úkolem je sekundovat místní policii při vyšetřování. Zároveň si zde má Harry odpočinout od problémů s alkoholem i psychických potíží. Při autonehodě totiž jeho vinou zemřel mladý kolega. Pasivně přihlížet a jen radit však Harry neumí, a tak se ve vyšetřování začíná navzdory nelibosti australských kolegů silně angažovat, zvláště poté, co vyjde najevo, že nejde o jedinou vraždu a že má policie patrně co do činění se sériovým vrahem. Harry se postupně dostává se prostředí pasáků, drogových dealerů, prostitutek, transvestitů, cirkusáků i boxerů a seznamuje se se světem a s legendami původních Austrálců a jejich prostřednictvím také s netopýrem - symbolem smrti.

Příběh nejvýznamnější ukrajinské autorky Oksany Zabužko předkládá rodinnou historii páru, který svede dohromady stará fotografie několika vojáků UPA. Dvojice je k sobě přitahována paralelními sny, které jako by již prožil někdo jiný. Hlavní hrdinka Daryna chce odkrýt osud pratety svého přítele Adrijana, která za tajemných okolností zahynula během bojů UPA se sovětskou mocí. Příběh se prolíná s osudy dalších lidí, ať už na konci 40. let, či v současnosti. Jde o přelomovou knihu v historii samostatné ukrajinské literatury. Nejedná se o historii UPA, ale o paměti, nuceném zapomnění, přerušení přirozeného běhu věcí a životů, které sovětská zvůle chtěla zlikvidovat fyzicky, ale i ponížit tím nejbrutálnějším způsobem, který by vymazal vědomí o existenci vlastní rodiny, vesnice, národa.

Děj románu se odehrává během jednoho dne v Gdaňsku, v blíže neurčené, avšak blízké budoucnosti. Ve městě došlo k řadě změn - několik ulic bylo opět přejmenováno, vedle kostelů vyrostly mešity a život obyvatel každou chvíli paralyzují tajemné výbuchy, v nichž někteří vidí útoky islámských fundamentalistů, jiní jednání šílence a další sabotáž výrobce vína značky Monsignore... Osudy hlavních hrdinů, v nichž se jako v zrcadle může spatřit celá generace Poláku, představují sotva jednu z vrstev tohoto neobyčejně hutného románu. Jeho zásadním motivem je také současně probíhající spor o moderní umění, v jehož středu je vepsán obraz, který maluje jeden z hlavních hrdinů. Na pozadí se objevuje třetí, neméně důležité téma - rostoucí význam islámu v Evropě.

Co mají společného zneuznaný lékař, nastávající matka, autor bestselleru a rebelové na útěku? V novém románu Joanny Kavenny Zrození lásky je to různě silný a vyprofilovaný vztah k rození dětí a neoddiskutovatelnému významu tohoto momentu v lidském životě. Ve čtyřech paralelních příbězích hrají plodnost, těhotenství, porody a porodnice ústřední roli, přestože převažují mužské postavy a děj se odehrává od 19. století až do ne příliš vzdálené budoucnosti. Autorka formou povídkového eseje zkoumá hranice emocí propukajících v mezních okamžicích, s citem a do hloubky pátrá v lidských duších, klade si řadu otázek a přináší jen málo odpovědí - zato spoustu lásky. Její nová kniha ani zdaleka nepatří do rukou jen ženám; dotýká se totiž celé lidské existence.

Román je ódou na pomíjivost. A nikde není pocit pomíjivosti intenzivnější než v prostředí velkoměstského hotelu, v tomto případě hotelu Imperial na londýnském náměstí Picadilly Circus. Ústřední postavou je Gabriel Lightfood, hotelový šéfkuchař. Ve svých dvaačtyřiceti se ocitá na přelomu života. Sponzoři jsou připraveni financovat naplnění jeho snu o vlastním restaurantu, a právě požádal o ruku svou přítelkyni Charlie. Objev mrtvoly vrátného v hotelovém suterénu je ale okamžikem, od kterého se Gabrielovy životní jistoty začínají hroutit. Setkává se s tajemnou dívkou Lenou z Východní Evropy, nejasně spojenou se smrtí vrátného. Lena tvrdí, že je obětí obchodu s bílým masem a Gabriel jí nabídne pomoc. A věci se začnou komplikovat. Víc než co jiného je ale román V kuchyni knihou o světě práce - jak nás mění a definuje. Gabrielovo pracoviště, v posledních letech zprofanované televizními show, se tady zdá být i nadále fascinující a kuchyňské scény jsou silnými místy románu. Své postavy autorka často používá jako prostředníky k tlumočení rozdílných názorů na Velkou Británii. A obratně tak vytváří portrét národa, jenž ztrácí pocit identity. Britská spisovatelka Monica Ali (1967) pochází ze smíšené anglicko-pákistánské rodiny, narodila se v muslimském Bangladéši, její rodiče záhy přesídlili do Británie, kde Monica vystudovala Oxfordskou univerzitu. Její prvotina Brick Lane (2003, Ve čtvrti Brick Lane) způsobila senzaci už v rukopisné podobě. Vydavatel s autorkou podepsal smlouvu už na základě pěti kapitol první verze románu a časopis Granta ji v roce 2003 zařadil mezi dvacítku "Nejlepších mladých britských romanopisců". Epická přistěhovalecká sága o bangladéšské rodině, žijící ve Velké Británii, autorce získala nominaci na Man Booker Prize v roce 2003 a v roce 2007 přišla do kin její zfilmovaná verze. Úspěch debutu znamenal pro Monicu Ali hrozbu věčného zaškatulkování mezi etnické autory, ona však takový osud jednoznačně odmítla. Její druhý román Alentejo Blue (2007, Alentejská modř) v sobě překvapivě sdružuje několik volně provázaných příběhů z portugalského venkova. Ve své třetí knize In the Kitchen (2009, V kuchyni, KNIHA ZLIN 2013) se Monica Ali vrací k tématům své prvotiny - národní identitě, rodině, loajalitě - a promítá je na pozadí nejistých, proměnlivých životních podmínek londýnských přistěhovaleckých pracovníků.

Válkou zmítaný Libanon, kde zbraně jsou dostupnější než pitná voda a padající bomby dělají každý den ještě pochmurnější než ten předešlý, na počátku 80. let… Bassam a George jsou dva nespoutaní mladí muži, jejichž dětské hry v ruinách zničeného Bejrútu nabraly nebezpečný kurz. Dny tráví projížděním nuzných ulic v křesťanských částech města a vymýšlejí plány, jak přijít k penězům. Bassam je potřebuje k tomu, aby se dostal na Západ, George touží po moci, kterou mu může nabídnout jen zločinské podsvětí. Realita životů, které si vybrali, je ale neúprosná. Sny se hroutí, naděje jsou mařeny a osudu se nedá uniknout

Nový román vlámské autorky Annelies Verbeke Záchrana ryb je milostným příběhem o bolesti nad ztracenou láskou, kterou se hlavní hrdinka snaží přebít pokusem o záchranu ryb jakožto druhu. Monique Champagne je mladá spisovatelka, která svou literární kariéru rázně ukončí ve chvíli, kdy ji opustí partner. Aby zahnala zoufalství, vrhne se se vší rozhodností do boje o záchranu ryb. Píše plamenné články do novin, v nichž kritizuje nadměrný rybolov. Obráží jeden vědecký kongres ichtyologů za druhým, spolupracuje s "rybími" aktivisty, prokousává se sáhodlouhými výzkumy. Zkrátka dělá vše proto, aby zachránila moře a jeho obyvatele, neboť ho považuje za prazačátek všeho, ze kolébku života na této planetě. Věří, že skrze ryby může vlastně spasit před záhubou celé lidstvo. Velkou otázkou ovšem zůstává, jestli tím dokáže zachránit i sama sebe.

Svazek nabízí čtenáři sebrané deníky amerického výtvarníka Keitha Haringa. Časově deníky pokrývají období od roku 1977 až do podzimu 1989, tedy do doby několika měsíců před umělcovou smrtí. Haring v nich zaznamenává svou uměleckou činnost, své pocity, nejistoty, názory, ale skrze subjektivní perspektivu i vývoj newyorské výtvarné scény v osmdesátých letech dvacátého století, kdy byl po úmrtí Andyho Warhola právě Haring její vůdčí osobností. Keith Harring (1958) se narodil v Readingu ve státě Pensylvania. Od útlého dětství se zajímal o výtvarné umění, které poté v letech 1976 až 1978 studoval na výtvarné škole v Pittsburghu. V devatenácti letech odešel do New Yorku, kde studoval na Akademii výtvarných umění. Začal se věnovat pouličnímu grafitti, které ho velice silně inspirovalo, proslavil se právě kresbami v newyorském metru. V New Yorku se seznámil s Andy Warholem a stal se výraznou postavou newyorské kulturní scény. Keith Haring zemřel v únoru 1990 na zdravotní komplikace související s chorobou AIDS, jež byla u Haringa diagnostikována v roce 1988 a jež byla posledním velkým tématem jeho díla.

Gotland uprostřed léta. Dvě malé dívky objeví v ohradě koně bez hlavy. Komisař Knutas se pouští do pátrání po pachateli odporného činu, brzy se ale s vyšetřováním ocitá ve slepé uličce. Mezinárodní skupina studentů archeologie pracuje na vykopávkách v místech, kde se právě odkrývá tisíc let starý vikinský přístav. Nálada mezi studenty je vynikající, téměř každý den pořádají společné večírky. Uvolněná atmosféra je však náhle přerušena zmizením jedné ze studentek. Knutase tentokrát nečeká klidné léto. Může být mezi oběma událostmi nějaká spojitost? Události na ostrově opět sleduje televizní reportér Johan Berg. Podaří se mu na Gotlandu obnovit stálou redakci? A naplnit svou touhu po pevném vztahu s Emmou Winarvovou?

Z rychlíku X-2000, který přijel na stockholmské hlavní nádraží, zmizela malá holčička. Policie začne brzy podezřívat jejího otce, na jehož dopadení vynaloží veškeré síly. Na jiném místě ve Švédsku se zatím před mužem, kterého zpočátku považovala za svého vysněného prince a osvoboditele, skrývá mladá žena. Dobře ví, proč holčička zmizela, a chystá se k dalšímu útěku. Policejní vyšetřování vede legendární komisař Alex Recht, kterému pomáhá horlivý kriminalista Peder Rydh a v neposlední řadě Fredrika Bergmanová, jejímž původním záměrem byla kariéra houslistky. Místo toho však skončila na policii a teď musí ze všech sil bojovat proti větru, aby zavedla vyšetřování jiným směrem, než tím, který se v první chvíli zdál nejpravděpodobnější. Případ plný rafinovaného zla zatím narůstá do stále větších rozměrů. Vyšetřovací tým nemá času nazbyt, pokud nemá dojít k dalším ztrátám na životech. Kolik mají času, než pachatel udělá další tah? A kdo je záhadná žena jako stín? Je třeba ji najít, aby na své místo zapadl i poslední kousek skládanky? Kristina Ohlssonová (1979) žije ve Stockholmu. Vystudovala politologii a pracovala mimo jiné jako analytička v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), na švédském Ministerstvu zahraničních věcí a na švédském Policejním prezidiu. V minulosti publikovala odborné texty na téma Izraelsko-palestinského konfliktu a zahraniční politiky EU. Svou literární kariéru zahájila v roce 2009 detektivním románem Askungar (Nechtění). Její druhý román Tusenskönor (Sedmikrásky) získal cenu Stabilopriset a byl v roce 2010 nominován na nejlepší švédský detektivní román roku. V letech 2011 a 2012 vyšly autorce další dvě díla: Änglavakter (Andělé strážní) a Paradisoffer (Oběti ráje).