Knižní klub strana 206 z 256

Komisař Maigret patří k nejznámějším románovým detektivům a jeho příběhy přinesly francouzskému spisovateli Georgesovi Simenonovi celosvětovou slávu. Maigretův nezaměnitelný životní styl, zahrnující nepostradatelnou dýmku, zálibu v dobrém jídle a pití, jeho schopnost vcítit se do zločincova jednání a v neposlední řadě intuice, která jej často - i když ne vždy - vede k odhalení zločinu účinněji než rozumová úvaha, se staly - také zásluhou filmového ztvárnění Jeana Gabina - klasikou kriminálního žánru. Dostaveníčko u rybářů pojednává o zločinu spáchaném na rybářské lodi - Maigret musí vyřešit násilnou smrt jejího kapitána, muže dvojího života, do níž jsou zapleteni jak členové posádky, tak záhadná osudová žena. Příběh pod názvem Maigret má strach nás přivádí do intrikářského prostředí malého francouzského města - navenek poklidného, uvnitř však rozděleného do dvou nesmiřitelných táborů -, v němž dojde k sérii až příliš podobných vražd.

Komisař Maigret patří k nejznámějším románovým detektivům a jeho příběhy přinesly francouzskému spisovateli Georgesovi Simenonovi celosvětovou slávu. Maigretův nezaměnitelný životní styl, zahrnující nepostradatelnou dýmku, zálibu v dobrém jídle a pití, jeho schopnost vcítit se do zločincova jednání a v neposlední řadě intuice, která jej často - i když ne vždy - vede k odhalení zločinu účinněji než rozumová úvaha, se staly - také zásluhou filmového ztvárnění Jeana Gabina - klasikou kriminálního žánru. Dostaveníčko u rybářů pojednává o zločinu spáchaném na rybářské lodi - Maigret musí vyřešit násilnou smrt jejího kapitána, muže dvojího života, do níž jsou zapleteni jak členové posádky, tak záhadná osudová žena. Příběh pod názvem Maigret má strach nás přivádí do intrikářského prostředí malého francouzského města - navenek poklidného, uvnitř však rozděleného do dvou nesmiřitelných táborů -, v němž dojde k sérii až příliš podobných vražd.

Jane Austenová, která dala světu šest úžasných románů, byla oddaná a posedlá pisatelka dopisů. Mnohé z nich byly uchovány a poskytují cenný vhled do autorčiny mysli, povahy a soukromého života. Přesto její životopisci často přemýšleli, zda si spisovatelka vedla nějaké paměti nebo deník, protože se nikdy žádné pozůstatky takového dokumentu nenalezly. Až nyní... Ten kufr, k údivu celé party dělníků, byl napěchován něčím, co vypadalo jako staré rukopisy. V malé sametové krabičce na dně kufru ležel jaksi nepatřičně zlatý prsten s rubínem... Tak začíná fiknivní příběh Jane Austenové, při jehož čtení se několikrát vrátíte na začátek knihy a znovu se ujistíte, že to, co čtete, je fikce. Tak dovedně vymyslela, uspořádala a napsala vzpomínky slavné spisovetelky Syrie Jamesová. Memoáry, které máte před sebou, zahrnují rané období života Jane Austenové, dobu, kdy (možná...?) prožila milostné vzplanutí. Jsou skvělou sondou do duše výjimečné, inteligentní a vzdělané ženy, která duchem a talentem daleko předčila dobu, v níž žila. Další spekulace by všechno zmařily. Je na čtenáři, aby si z Janina románku a bolestného příběhu udělal své vlastní závěry.

Podle zápisků archeoložky lady Sarah Kincaidové Paříž 1882 Mladá anglická aristokratka Sarah Kincaidová nemá už dva měsíce sebemenší zprávy o svém otci, významném archeologovi. Až z vládní depeše, kterou obdrží, se dozví, že Gardiner Kincaid plní na neznámém místě tajný úkol vlády, a je vyzvána, aby ho zastoupila na vědeckém sympoziu v Paříži. Sarah už je rovněž zkušená archeoložka, i když jí v Britanii jako ženě nebylo dovoleno vystudovat. Kvůli intrikám konkurentů je však posléze ze Sorbonny ostudně vykázána. Řízením osudu se v Montmartru setká s věštcem a hypnotizérem Mauricem du Gardem, jenž jí předá záhadnou kostku, kterou pro ni u něho lord Kincaid zanechal. Na otcovo přání má Sarah okamžitě odjet domů a vyčkat na jeho návrat. Du Gard se dívce svěří, že ve svém nedávném živém snu viděl jejího otce ve smrtelném nebezpečí. Sarah se okamžitě rozhodne po otci pátrat a zachránit ho, přičemž jediné vodítko pro ni představuje tajemný codicubus. V doprovodu du Garda podnikne dobrod

ERICH VON DÄNIKEN Narozen 14. dubna 1935 ve švýcarském Zollfingenu, je považován za zakladatele takzvané spekulativní archeologie a patří k nejprodávanějším a nejčtenějším světovým autorům literatury faktu. Jeho nejslavnější dílo Vzpomínky na budoucnost bylo zfilmováno a přeloženo do téměř 30 jazyků. Autor vydal kolem třiceti knih v celkovém nákladu více než 62 milionů výtisků. Všechny byly přeloženy i do českého jazyka. Mayský kalendář byl nejpřesnější ze všech: odchyloval se od exaktní, astronomy vypočítané délky roku oběžné dráhy Země okolo Slunce jen minimálně. Vědci se shodují v názoru, že mystické nulové datum, od kterého fenomenální mayský kalendář začíná, je 11. srpna 3114 před Kristem. Co se ten den stalo? Proč Mayové, dědicové neznámé minulosti, stanovili pro svůj kalendář pevný počátek? Jejich předkům se zřejmě muselo v hodině nula přihodit něco neuvěřitelně důležitého. Závěry mayské archeologie však nejsou schopny se s problémem mayského kalendáře vypořádat. Proč kalendář začíná celá tisíciletí před vlastní mayskou epochou? Kdo určil toto počáteční datum? S čím je spojeno? Je to den, kdy přišli na Zem bohové?

Jane Austenová, která dala světu šest úžasných románů, byla oddaná a posedlá pisatelka dopisů. Mnohé z nich byly uchovány a poskytují cenný vhled do autorčiny mysli, povahy a soukromého života. Přesto její životopisci často přemýšleli, zda si spisovatelka vedla nějaké paměti nebo deník, protože se nikdy žádné pozůstatky takového dokumentu nenalezly. Až nyní... Ten kufr, k údivu celé party dělníků, byl napěchován něčím, co vypadalo jako staré rukopisy. V malé sametové krabičce na dně kufru ležel jaksi nepatřičně zlatý prsten s rubínem... Tak začíná fiknivní příběh Jane Austenové, při jehož čtení se několikrát vrátíte na začátek knihy a znovu se ujistíte, že to, co čtete, je fikce. Tak dovedně vymyslela, uspořádala a napsala vzpomínky slavné spisovetelky Syrie Jamesová. Memoáry, které máte před sebou, zahrnují rané období života Jane Austenové, dobu, kdy (možná...?) prožila milostné vzplanutí. Jsou skvělou sondou do duše výjimečné, inteligentní a vzdělané ženy, která duchem a talentem daleko předčila dobu, v níž žila. Další spekulace by všechno zmařily. Je na čtenáři, aby si z Janina románku a bolestného příběhu udělal své vlastní závěry.

Komisař Maigret patří k nejznámějším románovým detektivům a jeho příběhy přinesly francouzskému spisovateli Georgesovi Simenonovi celosvětovou popularitu. Maigretův nezaměnitelný životní styl, zahrnující nepostradatelnou dýmku, zálibu v dobrém jídle a pití, jeho schopnost vcítit se do zločincova jednání a v neposlední řadě intuice, která jej často - i když ne vždy - vede k odhalení zločinu účinněji než rozumová úvaha, se staly - také zásluhou filmového ztvárnění Jeana Gabina - klasikou kriminálního žánru. V příběhu pod titulem Liberty Bar je komisař povolán do Antibes vypátrat - diskrétně a nenápadně - vraha zdánlivě bohatého Australana, který se nechal zlákat neřestmi a pozlátky bezstarostného života na Azurovém pobřeží. Maigret v noční Paříži čelí nelehkému úkolu usvědčit hlavu drogového gangu ze zosnování několika hrdelních zločinů. Zejména v klíčovém, mistrně vystavěném dialogu dvou rovnocenných protivníků lze naplno vychutnat přednosti, sílu i přesvědčivost Maigretova umění vhlé

Jane Austenová, která dala světu šest úžasných románů, byla oddaná a posedlá pisatelka dopisů. Mnohé z nich byly uchovány a poskytují cenný vhled do autorčiny mysli, povahy a soukromého života. Přesto její životopisci často přemýšleli, zda si spisovatelka vedla nějaké paměti nebo deník, protože se nikdy žádné pozůstatky takového dokumentu nenalezly. Až nyní... Ten kufr, k údivu celé party dělníků, byl napěchován něčím, co vypadalo jako staré rukopisy. V malé sametové krabičce na dně kufru ležel jaksi nepatřičně zlatý prsten s rubínem... Tak začíná fiknivní příběh Jane Austenové, při jehož čtení se několikrát vrátíte na začátek knihy a znovu se ujistíte, že to, co čtete, je fikce. Tak dovedně vymyslela, uspořádala a napsala vzpomínky slavné spisovetelky Syrie Jamesová. Memoáry, které máte před sebou, zahrnují rané období života Jane Austenové, dobu, kdy (možná...?) prožila milostné vzplanutí. Jsou skvělou sondou do duše výjimečné, inteligentní a vzdělané ženy, která duchem a talentem daleko předčila dobu, v níž žila. Další spekulace by všechno zmařily. Je na čtenáři, aby si z Janina románku a bolestného příběhu udělal své vlastní závěry.

Dvacetiletá Kaarina Lauraeusová, mírně unuděná, a přece ve zlaté klícce své zajištěné existence spokojená dcerka z dobré helsinské rodiny, se jednoho jarního dne setká s nepříliš movitým studentem psychologie Josefem Huttunenem, a její život nabere nečekaný spád. Díky svému novému známému totiž pozná, že na světě nejsou jen kavárny a jejich prostoduché osazenstvo, rychlé vozy a poslední výkřiky módy. Pozná, že žít se dá jinak, zajímavěji a lépe, a to i bez balíku peněz na rodinném kontě. Není proto divu, že k mladému muži, který jí svou bezelstností a upřímností otevřel nové obzory, brzy pocítí lásku - opravdový cit, jenž se zcela vymyká krátokodechým flirtům, odehrávajícím se vždy podle očekávatelného scénáře... Jistě, zápletka jak vystřižená z červené knihovny. Ale v rukou skvělého vypravěče, jímž Mika Waltari bezesporu byl, se romantický příběh o nalezení štěstí stává čímsi víc než veselou poctou nenáročné literatuře. Waltari psal svoje dílko s laskavým pochopením pro pravidla žánr

Ačkoli vyprávění o Jidáši Iškariotském, tragické postavě novozákonních příběhů, je velmi sugestivní, je třeba mít na paměti, že se jedná o fikci - mimořádně dobře napsanou, ale přece jen fikci. Jefrrey Archer, vynikající americký romanopisec, se vydává po Jidášových stopách a na základě novozákonních evangelií předkládá čtenáři svou verzi dávné historie... Jeho záměr byl jednoduchý, ale smělý. Archer chtěl napsat příběh pro čtenáře 21. století a zárověň si přál, aby tato kniha byla důvěryhodná jak pro dnešní křesťany, tak pro židy.

Magie nám odhaluje tajemství přírody a vesmíru V nové knize známé české věštkyně ožívá tentokrát runová magie. V runách je obsaženo prastaré vědění o skrytých nebeských i zemských proudech a runové rituály si dodnes uchovávají velkou sílu. Publikace se věnuje především významu jednotlivých znaků, které jsou výtvarně ztvárněné na kartách, a typům věštění, ale obsahuje i základy severské mytologie a uvádí využití run v lidovém léčitelství i oblíbené receptury našich severských předků. Knihu doplňuje překrásně barevně provedená sada karet od Romana Caldy.

Komisař Maigret patří k nejznámějším románovým detektivům a jeho příběhy přinesly francouzskému spisovateli Georgesovi Simenonovi celosvětový ohlas. Maigretův nezaměnitelný životní styl, zahrnující nepostradatelnou dýmku, zálibu v dobrém jídle a pití, jeho schopnost vcítit se do zločincova jednání a v neposlední řadě intuice, která jej často - i když ne vždy - vede k odhalení zločinu účinněji než rozumová úvaha, se staly - také zásluhou filmového ztvárnění Jeana Gabina - klasikou kriminálního žánru. V Maigretově gangsterské partii se komisař potýká nejen s horlivým inspektorem Lognonem a jeho churavou chotí, ale především s triem amerických gangsterů, kteří si v Paříži počínají jako v ulicích Chicaga. V příběhu Maigret a bláznivá stařenka pak stojí před případem vraždy staré paní, jež se mu pár dní předtím svěřila s podezřením, že je někým sledována. Motiv tohoto činu mu zůstává dlouho utajen…

Komisař Maigret patří k nejznámějším románovým detektivům a jeho příběhy přinesly francouzskému spisovateli Georgesovi Simenonovi celosvětový ohlas. Maigretův nezaměnitelný životní styl, zahrnující nepostradatelnou dýmku, zálibu v dobrém jídle a pití, jeho schopnost vcítit se do zločincova jednání a v neposlední řadě intuice, která jej často - i když ne vždy - vede k odhalení zločinu účinněji než rozumová úvaha, se staly - také zásluhou filmového ztvárnění Jeana Gabina - klasikou kriminálního žánru. V Maigretově gangsterské partii se komisař potýká nejen s horlivým inspektorem Lognonem a jeho churavou chotí, ale především s triem amerických gangsterů, kteří si v Paříži počínají jako v ulicích Chicaga. V příběhu Maigret a bláznivá stařenka pak stojí před případem vraždy staré paní, jež se mu pár dní předtím svěřila s podezřením, že je někým sledována. Motiv tohoto činu mu zůstává dlouho utajen…

V sérii detektivních příběhů Záhadný pan Quin se českému čtenáři poprvé představuje nejtajuplnější a nejneuchopitelnější postava, jakou kdy Agatha Christie stvořila, pan Harley Quin. Tento muž se zjevuje či mizí naprosto nečekaně a do běhu událostí zasahuje téměř nepostřehnutelně, takže nejen čtenář, ale dokonce i samotné postavy v příbězích nejednou zapochybují o jeho reálné existenci. Zanechává však za sebou zcela změněné, znovu rozehrané nebo jinak završené osudy lidí živých i dávno zemřelých; ne nadarmo v jedné z povídek sám sebe nazve "obhájcem mrtvých". Ačkoli jsou povídky s panem Quinem o poznání nejednoznačnější než většina děl Agathy Christie a mají i značně melodramatičtější atmosféru, vedle typicky přesných charakteristik postav v nich většinou nechybí ani ta - pro autorku nejzásadnější - ingredience: úkladná vražda; ať už mrtvola tvoří dokonale naaranžované zátiší v saloncích starobylých a poněkud strašidelných rodinných sídel či v jejich rozlehlých zahradách nebo je obklopena mondénním prostředím přímořských letovisek s luxusními hotely a restauranty, v nichž krásné dámy šustí nákladnými róbami a skrývají temná tajemství…

V sérii detektivních příběhů Záhadný pan Quin se českému čtenáři poprvé představuje nejtajuplnější a nejneuchopitelnější postava, jakou kdy Agatha Christie stvořila, pan Harley Quin. Tento muž se zjevuje či mizí naprosto nečekaně a do běhu událostí zasahuje téměř nepostřehnutelně, takže nejen čtenář, ale dokonce i samotné postavy v příbězích nejednou zapochybují o jeho reálné existenci. Zanechává však za sebou zcela změněné, znovu rozehrané nebo jinak završené osudy lidí živých i dávno zemřelých; ne nadarmo v jedné z povídek sám sebe nazve "obhájcem mrtvých". Ačkoli jsou povídky s panem Quinem o poznání nejednoznačnější než většina děl Agathy Christie a mají i značně melodramatičtější atmosféru, vedle typicky přesných charakteristik postav v nich většinou nechybí ani ta - pro autorku nejzásadnější - ingredience: úkladná vražda; ať už mrtvola tvoří dokonale naaranžované zátiší v saloncích starobylých a poněkud strašidelných rodinných sídel či v jejich rozlehlých zahradách nebo je obklopena mondénním prostředím přímořských letovisek s luxusními hotely a restauranty, v nichž krásné dámy šustí nákladnými róbami a skrývají temná tajemství…

V sérii detektivních příběhů Záhadný pan Quin se českému čtenáři poprvé představuje nejtajuplnější a nejneuchopitelnější postava, jakou kdy Agatha Christie stvořila, pan Harley Quin. Tento muž se zjevuje či mizí naprosto nečekaně a do běhu událostí zasahuje téměř nepostřehnutelně, takže nejen čtenář, ale dokonce i samotné postavy v příbězích nejednou zapochybují o jeho reálné existenci. Zanechává však za sebou zcela změněné, znovu rozehrané nebo jinak završené osudy lidí živých i dávno zemřelých; ne nadarmo v jedné z povídek sám sebe nazve "obhájcem mrtvých". Ačkoli jsou povídky s panem Quinem o poznání nejednoznačnější než většina děl Agathy Christie a mají i značně melodramatičtější atmosféru, vedle typicky přesných charakteristik postav v nich většinou nechybí ani ta - pro autorku nejzásadnější - ingredience: úkladná vražda; ať už mrtvola tvoří dokonale naaranžované zátiší v saloncích starobylých a poněkud strašidelných rodinných sídel či v jejich rozlehlých zahradách nebo je obklopena mondénním prostředím přímořských letovisek s luxusními hotely a restauranty, v nichž krásné dámy šustí nákladnými róbami a skrývají temná tajemství…