Kopp strana 19 z 25

Šumavská hranice byla místem, kudy po únorových událostech v roce 1948 opouštělo ilegálně svoji vlast tisíce našich spoluobčanů. Zabránit těmto útěkům měly nově vytvořené specializované útvary ochránců hranic a to i za pomoci střelné zbraně. Právě o těchto ozbrojených střetech strážců hranice a jejími tzv. narušiteli tato kniha pojednává. Čtenář bude seznámen se skutečnými příběhy, které se odehrály poblíž Českých Žlebů v letech 1949 až 1951 a při nichž umírali mladí lidé na obou stranách tehdejší ideologické barikády. V převážné části příběhů je hlavní postavou Josef Hasil – jeden z tzv. Králů Šumavy. Čtenář bude podrobně obeznámen se všemi rozhodujícími okamžiky jeho kariéry agenta zahraniční zpravodajské služby CIC. V knize jsou vůbec poprvé zveřejněny informace o činnosti Josefa Hasila, které doposud nebyly nikde a nikým publikovány.

Kniha o historii, přírodě a lidech ze šumavských Lad Milí čtenáři, zveme vás na cestu, která nebude příliš dlouhá, a přesto vás povede časem minulým i přítomným. Kraj, náš domov, malá část naší vlasti, o které budeme vyprávět, je jen nepatrným úsekem Šumavy mezi Vimperkem a Kvildou. Povedeme vás krajem „Lad“ s poetickými názvy osad Borová, Hrabická, Pravětínská, Černá, Svinná, Švajglova. Tento přívlastek ke jménu obcí je příjemný a velmi lahodí našemu sluchu. Ovšem vezmete-li k ruce naučný slovník, pak slovo lada upozorňuje na kraj chudý, s pozemky se skromnou vegetací a s množstvím vřesovišť a slatí. Původní německý název obcí s přídavky HAIDEN, což znamená vřesoviště, již tehdy vyjadřoval chudost tohoto území. Je nutno ještě na počátku našeho vyprávění říci, že toto území až do roku 1945 bylo dosídleno a obýváno převážně obyvateli německé národnosti. Proto při našem vyprávění budou použity i původní německé názvy míst. Ještě jeden dodatek na úvod je důležitý. Až do ukončení druhé světové války v roce 1945 byl farní a správní obcí této oblasti Nový Svět (Neugebäu). Dnešní správní obcí celého rozsáhlého území jsou Borová Lada (Ferchehaid). Nachází se v nadmořské výšce 901 m n. m, je ohraničena okolními horami s nadmořskou výškou přes 1 000 m n. m a leží na soutoku tří horských říček: Teplé Vltavy (dříve Černý potok – Schwarzbach) Malé Vltavy, někdy označované jako Vltavický potok (Wuldaubach) a Vydřího potoka (Thierbach). Obec leží v rozsáhlém náhorním vrchovištním údolí, vyplněném slatěmi, které se staly jednou z dominant tohoto území. Chalupská slať, Novosvětská slať jsou pro mnohé lidi pojmy, které nejsou neznámé. Převážná část správního území leží v Národním parku Šumava, část pak na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Dnes obec spravuje i území bývalé správní obce Knížecí Pláně (Fürstenhund) na samotné česko-bavorské hranici. Naše skromné vyprávění o již páté generaci lidí, kteří tuto krajinu tvořili a tvoří nejen k obrazu svému vás poučí, že není rozhodující, jaké národnosti byli lidé, kteří před dávnými 250 roky zde postavili první obydlí a vykáceli les. Jejich úporná a namáhavá práce je dodnes vidět na každém kroku. Ať chceme či nechceme, stále si neseme životem zkušenosti předchozích generací. Vážení čtenáři, přečtěte naše skromné vyprávění a pak se vydejte na toulky tímto krajem. Jeho kouzlo ať k vám promlouvá. Kraj šumavských Lad je od nepaměti krajem krásným, ale velmi chudým. Kniha o něm je skromným vyprávěním o jeho dávné historii. Tímto krajem nikdy nevedla žádná významná obchodní cesta. Samotný bývalý název správní obce Nový Svět symbolizuje odlehlé místo, zastrčené v pustině. Celý kraj Lad patřil do jazykové oblasti čistě německé. Těch několik českých rodin zde žilo ve vzájemné pohodě s Němci. Kniha „Krajem šumavských Lad“ pouze oživuje vzpomínky dávných dob, kdy vesnice žily životem lidí, kostely ještě stály, školy byly plné dětí a lidé měli k sobě blízko. Bohužel přišla doba, kdy dobro a pohoda se postupně vytrácely. Dny se měnily stále více k horšímu. Nenávist, podezíravost a udavačství se usadily pod střechami chalup. Jak to dopadlo, všichni víme. Původní obyvatelé odešli a šumavské vesničky se z velké části staly pouhými pojmy na mapě. Tato kniha čtenáře provádí krajem, ve kterém se již nikdy neobnoví bývalé vesnice s jejich způsobem života.

Šumavská hranice byla místem, kudy po únorových událostech v roce 1948 opouštělo ilegálně svoji vlast tisíce našich spoluobčanů. Zabránit těmto útěkům měly nově vytvořené specializované útvary ochránců hranic a to i za pomoci střelné zbraně. Právě o těchto ozbrojených střetech strážců hranice a jejími tzv. narušiteli tato kniha pojednává. Čtenář bude seznámen se skutečnými příběhy, které se odehrály poblíž Českých Žlebů v letech 1949 až 1951 a při nichž umírali mladí lidé na obou stranách tehdejší ideologické barikády. V převážné části příběhů je hlavní postavou Josef Hasil – jeden z tzv. Králů Šumavy. Čtenář bude podrobně obeznámen se všemi rozhodujícími okamžiky jeho kariéry agenta zahraniční zpravodajské služby CIC. V knize jsou vůbec poprvé zveřejněny informace o činnosti Josefa Hasila, které doposud nebyly nikde a nikým publikovány.

Příručka podává přehled základní technické dokumentace, pravidla jejího vytváření a způsoby zhotovení zejména se zřetelem na využití grafického systému AutoCAD. Výběr a zpracování rozsáhlé problematiky je v knize zaměřen zejména na získání nejdůležitějších poznatků pro zhotovení technických výkresů v elektrotechnice a strojnictví. Kniha je především určena pro potřeby posluchačů elektrotechnických fakult, může se však uplatnit i jako pomůcka pro práci v projekčních a konstrukčních odděleních i kurzech programových systémů z oboru technické dokumentace. Vzhledem k tomu, že pravidla pro vytváření technické dokumentace se spolu se snahou o zjednodušení zobrazování stále vyvíjejí a metody počítačového zpracování trvale zdokonalují, nelze všechna citovaná ustanovení českých norem (ČSN) považovat za časově neměnná. V poslední době je velký počet změn norem vyvolán zejména přechodem na normy Evropské unie. V knize jsou tyto normy citovány s označením ČSN EN (poř. ISO) a uvedením čísla mezinárodní normy. Jako doplňující údaj v závorce se uvádí třídící znak norem ČSN. Publikace zahrnuje ustanovení platná k 31. říjnu 2008.

Kniha Trénujeme na motocyklu“ je lehce čitelné shrnutí praktických doporučení a navrhovaných tréninků, které ocení každý motorkář. Jednotlivá cvičení se dají do praxe uvádět denně, doslova při každé jízdě. Užitnou hodnotu knihy zvyšují přiložené samolepky a cvičební karty. S jejich pomocí můžeme cíleně vylepšovat jízdu a pilovat zvolený průběh tréninku. V knize najdeme vše, co musí znát každý motorkář pro bezpečné a příjemné ježdění. Kniha volně doplňuje již dříve vydaný titul „Dokonalá jízda na motocyklu“.

Publikace čtenáře seznamuje se vznikem osad v šumavské oblasti Stašska a Zdíkovska, se způsobem zdejšího života v posledním století a s příběhy lidí zde žijících. Při tom odkazuje na skutečnost, že Stašsko a Zdíkovsko za protektorátu bylo poslední českou výspou a představovalo česko-německou národnostní hranici. V té době bylo zejména Stašsko i největším českým lyžařským a horským rekreačním střediskem. V první části je popsána historie oblasti, vznik některých osad ve spojitosti s dávným sklářstvím a těžbou nerostů používaných při výrobě skla. V další části je popsána novodobá historie oblasti, způsob života šumavských obyvatel v předválečném období, za protektorátu a jejich osudy po komunistickém převzetí moci. Podstatnou částí knihy jsou příběhy šumavských chalup a jejich obyvatel z pohledu generací až do druhé poloviny 19. století. Nejvěrněji jsou popsány příběhy z Lesních Chalup, v jejichž katastru se nachází převážná část současného Lyžařského areálu Zadov. Příběhy byly posbírány z vyprávění dosud žijících pamětníků a ze získaných dokumentů a odrážejí ducha příslušné doby. Kniha je doplněna velkým množstvím původních historických fotografií získaných od pamětníků a dokumentů vztahujících se k jednotlivým příběhům.