LEDA strana 43 z 64

Všichni je dobře známe – poletují kolem nás, valí se na nás, často je sami použijeme, ani nevíme jak: časované bomby, třešničky na dortu, drtivé většiny, mantinely, prizmata, pohody, tahy na branku, úlety, vlajkové lodi, špičky ledovců... Některé z nich p

Kdo miluje Čapkovy fejetony, nesmí pominout toto sebrání Čapkových cestopisných sloupků, které před pětaosmdesáti lety za svého dvouměsíčního pobytu v Británii psal a navíc skvěle kreslil pro Lidové noviny. Čapka tehdy pozvali na zasedání nově vzniklého spisovatelského klubu PEN, ale Čapek si svůj pobyt v Británii protáhl a projel ji křížem krážem. Jeho nadání vnímat každou drobnost, v tomto případě vše, co mu připadlo jako příznačné pro tuto ostrovní říši, a zároveň jeho schopnost vnímat všechny obecné tendence zase příznačné pro naši civilizaci vydaly pozoruhodný výsledek: tento cestopis ani po letech neztratil nic ze své svěžesti nebo dokonce aktuálnosti. Čapek se svým smyslem pro humor poví o svých pocitech z anglické neděle, z pýchy Oxfordu či Cambridge, vlídně zažertuje o anglické kuchyni, poví slovem i kresbou o svých setkáních s tehdejšími velikány světové literatury, jakými byli Bernard Shaw, H. G. Wells nebo G. K. Chesterton. Zároveň vysloví svoji úzkost z moderní civilizace, vyjádří tísnivý pocit, který se ho zmocní v obrovitém Londýně plném automobilů a valícího se davu, jinde se vyzná ze svého obdivu k Anglii jako ke kolébce demokracie. Právě v Čapkových cestopisných črtách nejvíc vynikne bohatost jeho jazyka, vtipnost jeho vidění i osobitost jeho vnímání světa.

Základní učebnice angličtiny určená pro všechny, kteří mají z jakýchkoli důvodů obavy z výuky cizího jazyka. Zkušená autorka učebnic i zkušená pedagožka vysvětluje a procvičuje krůček po krůčku probíranou látku a bere přitom ohled na potřeby i těch nejméně talentovaných. Učebnice je spolehlivou pomůckou pro ty, kteří neuspěli v boji s obtížnějšími jazykovými materiály.

KAREL ČAPEK se stal světoznámým díky svému dramatu R.U.R., mnozí jej tedy považovali především za dramatika či za autora scifi. Brzy nato se předvedl i jako vynikající autor cestopisů a fejetonista, který vynikal vtipem a pozorovatelským nadáním vidět nevšední stránku všedních věcí. Koncem dvacátých let minulého století si získal čtenářskou přízeň svými dvěma sbírkami mistrných krátkých próz Povídky z první kapsy a Povídky z druhé kapsy. Jeho dílo však vyvrcholilo ve třech románových prózách – třetí z nich byl právě Obyčejný život. Jeho hrdinou je železniční úředník, který se na sklonku svého života pokusí popsat běh svého obyčejného života. Když jej vypoví, začne však sám se svým pohledem vést stále vášnivější spor o to, kdo vlastně byl, jaký život skutečně žil. Postupně nachází v sobě jakoby přehlížené motivy svých činů, jakési skryté osoby, které se zdají z rámce obyčejného života vybočovat. Každý lidský život, i ten zdánlivě nejobyčejnější, dokazuje Čapek, je ve skutečnosti bohatý a složitý, všichni žijeme jen jednu ze svých možností. Ale i ty neuskutečněné možnosti nám pomáhají porozumět druhým lidem a chápat jejich životy. Obyčejný život patří k nejpozoruhodnějším dílům nejen Čapkovy, ale celé naší moderní prózy.

Pokud vás Patrick Taylor už okouzlil knihou Doktore, fofrem, jde o život!, vracíte se do vesničky Ballybucklebo právem domovským. Teď to tam právě pod zdánlivě klidným povrchem jenjen vře. Mladý doktor Barry Laverty začal u výstředního staršího kolegy Fingala Flahertieho O’Reillyho pracovat jako asistent teprve před nedávnem, ale už se v Ballybucklebo cítí jako doma. Čáru přes rozpočet mu však udělá náhlá smrt pacienta. Barryho pověst velmi utrpí a naděje, že by se mohl ve vesnici usadit jako uznávaný lékař, je silně ohrožena. Mladík si nyní musí znovu vydobýt důvěru svých pacientů, což ve venkovské komunitě, jejíž hybnou silou jsou klevety a předsudky, není snadné. Jak se Barry vypořádá se záhadnou vyrážkou mladé prodavačky, s komplikovaným těhotenstvím, se zcela atypickou neurologickou poruchou a dalšími případy? Bude mít úspěch a dokáže očistit své jméno? A co udělá, aby spolu s O’Reillym uchránili místní hospodu, něžně nazývanou Ucouraná kačena, před hamižností radního Bishopa, který z ní chce udělat lákadlo pro turisty z Ameriky? Dobří občané Ballybucklebo přece potřebují nějaké místo, kde by si mohli připít na zdraví…

Jim Talbot, věčný smolař, jenž se svými literárními pokusy u nakladatelů ne a ne pochodit, je ochoten kvůli vytouženému úspěchu obětovat duši i nemocnou matku. Charles Randall naopak ztělesňuje svérázného starosvětského vydavatele, který byl právě „odejit“ po třicetileté službě kvalitní literatuře jen proto, že parta finančních šíbrů hodlá z jeho nakladatelství učinit ukázkově výdělečnou položku nesourodého podnikatelského konglomerátu. V ovzduší plném intrik se tito dva vášniví zastánci psaného slova tu a tam míjejí, ale nestřetnou. Prvotřídní britská satira, kterou autor pojal jako tragikomedii mravů, je zároveň zoufalou fraškou nakladatelského podnikání pronásledovaného „červenými čísly“ a věčným čekáním na bestseller. Gallenzi, jenž sám patří k hrstce bojovníků na poli nekomerční literatury, líčí s ironickou škodolibostí britský „jarmark marnosti“, pro nějž se kniha stala výhradně zbožím – vždyť průměrně se v této světové vydavatelské velmoci prodá od titulu pouhých třicet výtisků. Každý druhý Brit přitom touží napodobit autorku Harryho Pottera a sní o pohádkovém jmění, jež získá sepsáním vlastní knihy; mnozí kvůli tomu absolvují kurzy „tvůrčího psaní“ a pak spisují ostošest. Autorský úspěch na poli literatury je ovšem mimořádně vrtkavá záležitost, a stejně tak úspěch nakladatelský. Anglický humor a vtip zato konkurenci nemá.

Jim Talbot, věčný smolař, jenž se svými literárními pokusy u nakladatelů ne a ne pochodit, je ochoten kvůli vytouženému úspěchu obětovat duši i nemocnou matku. Charles Randall naopak ztělesňuje svérázného starosvětského vydavatele, který byl právě „odejit“ po třicetileté službě kvalitní literatuře jen proto, že parta finančních šíbrů hodlá z jeho nakladatelství učinit ukázkově výdělečnou položku nesourodého podnikatelského konglomerátu. V ovzduší plném intrik se tito dva vášniví zastánci psaného slova tu a tam míjejí, ale nestřetnou. Prvotřídní britská satira, kterou autor pojal jako tragikomedii mravů, je zároveň zoufalou fraškou nakladatelského podnikání pronásledovaného „červenými čísly“ a věčným čekáním na bestseller. Gallenzi, jenž sám patří k hrstce bojovníků na poli nekomerční literatury, líčí s ironickou škodolibostí britský „jarmark marnosti“, pro nějž se kniha stala výhradně zbožím – vždyť průměrně se v této světové vydavatelské velmoci prodá od titulu pouhých třicet výtisků. Každý druhý Brit přitom touží napodobit autorku Harryho Pottera a sní o pohádkovém jmění, jež získá sepsáním vlastní knihy; mnozí kvůli tomu absolvují kurzy „tvůrčího psaní“ a pak spisují ostošest. Autorský úspěch na poli literatury je ovšem mimořádně vrtkavá záležitost, a stejně tak úspěch nakladatelský. Anglický humor a vtip zato konkurenci nemá.

"První moderní anglická autorka" - "Mladší sestra Shakespearova" - to jsou jen dva z mnoha lichotivých atributů, jimiž obdivovatelé vzdávají hold autorce, která už víc jak dvě století poutá neutuchající lásku vděčných čtenářů. Austenová žila v době, kdy v literatuře vládl romantismus, bouřlivé city, temné tragično, přemíra sentimentu, jí však bylo dáno hravé, ironicky laděné, komické vidění okolního světa, smysl pro mravní hodnoty, schopnost vidět lidem až na dno duše, a k tomu suverénní vypravěčský talent. "Píšu o lásce a penězích, o čem jiném lze taky vůbec psát?" podotkla kdysi. A láska ve svých proměnlivých podobách, věrná i zrazující, ztracená i znovunalezená, sebestředná i obětavá, provází jemnou Annu, popelku v rodině pošetilého, ješitného baroneta, a nejedné zkoušce je její citlivá duše vystavena, než ona i všichni kolem ní dohrají svou lidskou komedii. Román, který jsme nazvali "Pýcha a přemlouvání" vyšel posmrtně v roce 1818 pod názvem "Persuasion."

Tematicky uspořádaná příručka, která v 18 kapitolách pokrývá základní komunikační situace. Zamýšlena je především pro rychlé vyhledání informací při setkáních s cizinci za hranicemi i doma, hodit se vám ale bude také při soustavném studiu jazyka jako doplňková pomůcka. Kromě větné a slovní zásoby obsahuje navíc přehled španělské výslovnosti, stručné seznámení s španělskou mluvnicí, vybrané španělské reálie, podrobný obsah a abecední rejstřík. Příručka je určena všem, kdo se španělštinu učí nebo kdo ji používají, a to od začátečníků až po středně pokročilé, případně pokročilé (ve stupnici podle Evropského jazykového rámce od úrovně A1 až po B2, případně C1).

Ruština v praxi je učebnice současného, živého jazyka pro pokročilé uživatele. V prvních devíti lekcích se opakují běžné konverzační obraty potřebné při společenském styku, při seznamování, navazování kontaktů, při cestování, nákupech, návštěvě u lékaře apod. Dalších osm lekcí je zaměřeno na odbornou ruštinu v těchto tematických okruzích: peněžnictví, burza a obchod komoditami, akciové společnosti a jejich organizace, export a import, podnikání v cestovním ruchu, výstavnictví, celní kontrola. Kniha je doplněna ukázkami úředních formulářů, kapitolou o obchodní korespondenci a smlouvách, přehledem ruské mluvnice a skladby, rusko-českým a česko-ruským slovníkem a klíčem ke cvičením. Samostatně se vydává audionahrávka vybraných textů a cvičení. Učebnice je určena obchodním školám, gymnáziím, posluchačům vysokých škol, zvláště bakalářského studia, i široké veřejnosti. Součástí učebnice jsou 2 audio CD.

Barack Obama jako hlavní řečník na bostonském konventu Demokratické strany v červenci 2004 uchvátil svým projevem, jehož prostřednictvím se obracel ke všem Američanům bez ohledu na politické přesvědčení či barvu pleti. V myslích posluchačů zakotvila zvlášť jeho slova „odvaha doufat“, kterými připomněl, že bez ohledu na všechny konflikty a zápasy vyskytující se v historii Ameriky byl lid této země vždy veden v duchu zarytého optimismu v budoucnost. V knize Odvaha doufat vyzval Obama – tehdy ještě jako senátor za stát Illinois – k vytvoření odlišného druhu politiky, jež by dokázala naplnit očekávání obyčejných lidí, unavených už věčným hašteřením politických stran a znechucených „nekonečným řinčením zbraněmi“, jaké je k vidění v kongresových politických půtkách nebo při předvolebním boji. Taková politika konsensu by měla být založena na důvěře a vzájemnosti. S překvapivou sdílností, vytříbeností i sebekritickým humorem tato kniha popisuje nejen vizi, jak by americká společnost dokázala překonat vnitřní rozpory a vypořádat se s konkrétními problémy, ale také rozličné společenské tlaky, které dokážou udolat i politika vedeného nejlepšími úmysly. Text se zabývá rostoucí ekonomickou nejistotou amerických rodin, rasovým a náboženským napětím ve státě i nadnárodními hrozbami v podobě terorismu či pandemií, snaží se vyrovnat s úlohou náboženství v demokracii a určit, kde má být víra životně důležitou součástí procesu demokracie a kde by se neměla do jeho uplatňování vměšovat. Obama napsal převratnou knihu, schopnou inspirovat čtenáře a občany po celém světě. Podle jeho přesvědčení mohou Američané napravit špatně fungující politický proces jedině tak, že se vrátí k principům stojícím u zrodu americké Ústavy a znovu přimějí správně pracovat státní moc, která se až nebezpečně vzdálila uvažování milionů obyčejných občanů. A tyto miliony, jak autor poznamenává, zatím venku „čekají, až s nimi republikáni a demokraté srovnají krok“.

Barack Obama jako hlavní řečník na bostonském konventu Demokratické strany v červenci 2004 uchvátil svým projevem, jehož prostřednictvím se obracel ke všem Američanům bez ohledu na politické přesvědčení či barvu pleti. V myslích posluchačů zakotvila zvlášť jeho slova „odvaha doufat“, kterými připomněl, že bez ohledu na všechny konflikty a zápasy vyskytující se v historii Ameriky byl lid této země vždy veden v duchu zarytého optimismu v budoucnost. V knize Odvaha doufat vyzval Obama – tehdy ještě jako senátor za stát Illinois – k vytvoření odlišného druhu politiky, jež by dokázala naplnit očekávání obyčejných lidí, unavených už věčným hašteřením politických stran a znechucených „nekonečným řinčením zbraněmi“, jaké je k vidění v kongresových politických půtkách nebo při předvolebním boji. Taková politika konsensu by měla být založena na důvěře a vzájemnosti. S překvapivou sdílností, vytříbeností i sebekritickým humorem tato kniha popisuje nejen vizi, jak by americká společnost dokázala překonat vnitřní rozpory a vypořádat se s konkrétními problémy, ale také rozličné společenské tlaky, které dokážou udolat i politika vedeného nejlepšími úmysly. Text se zabývá rostoucí ekonomickou nejistotou amerických rodin, rasovým a náboženským napětím ve státě i nadnárodními hrozbami v podobě terorismu či pandemií, snaží se vyrovnat s úlohou náboženství v demokracii a určit, kde má být víra životně důležitou součástí procesu demokracie a kde by se neměla do jeho uplatňování vměšovat. Obama napsal převratnou knihu, schopnou inspirovat čtenáře a občany po celém světě. Podle jeho přesvědčení mohou Američané napravit špatně fungující politický proces jedině tak, že se vrátí k principům stojícím u zrodu americké Ústavy a znovu přimějí správně pracovat státní moc, která se až nebezpečně vzdálila uvažování milionů obyčejných občanů. A tyto miliony, jak autor poznamenává, zatím venku „čekají, až s nimi republikáni a demokraté srovnají krok“.

"První moderní anglická autorka" - "Mladší sestra Shakespearova" - to jsou jen dva z mnoha lichotivých atributů, jimiž obdivovatelé vzdávají hold autorce, která už víc jak dvě století poutá neutuchající lásku vděčných čtenářů. Austenová žila v době, kdy v literatuře vládl romantismus, bouřlivé city, temné tragično, přemíra sentimentu, jí však bylo dáno hravé, ironicky laděné, komické vidění okolního světa, smysl pro mravní hodnoty, schopnost vidět lidem až na dno duše, a k tomu suverénní vypravěčský talent. "Píšu o lásce a penězích, o čem jiném lze taky vůbec psát?" podotkla kdysi. A láska ve svých proměnlivých podobách, věrná i zrazující, ztracená i znovunalezená, sebestředná i obětavá, provází jemnou Annu, popelku v rodině pošetilého, ješitného baroneta, a nejedné zkoušce je její citlivá duše vystavena, než ona i všichni kolem ní dohrají svou lidskou komedii. Román, který jsme nazvali "Pýcha a přemlouvání" vyšel posmrtně v roce 1818 pod názvem "Persuasion."

Ruština v praxi je učebnice současného, živého jazyka pro pokročilé uživatele. V prvních devíti lekcích se opakují běžné konverzační obraty potřebné při společenském styku, při seznamování, navazování kontaktů, při cestování, nákupech, návštěvě u lékaře apod. Dalších osm lekcí je zaměřeno na odbornou ruštinu v těchto tematických okruzích: peněžnictví, burza a obchod komoditami, akciové společnosti a jejich organizace, export a import, podnikání v cestovním ruchu, výstavnictví, celní kontrola. Kniha je doplněna ukázkami úředních formulářů, kapitolou o obchodní korespondenci a smlouvách, přehledem ruské mluvnice a skladby, rusko-českým a česko-ruským slovníkem a klíčem ke cvičením. Samostatně se vydává audionahrávka vybraných textů a cvičení. Učebnice je určena obchodním školám, gymnáziím, posluchačům vysokých škol, zvláště bakalářského studia, i široké veřejnosti. Součástí učebnice jsou 2 audio CD.

Základní přehled francouzské mluvnice kladoucí důraz na jednoduchost použité terminologie, která je navíc v úvodu vysvětlena, jasný, srozumitelný výklad a přehlednost, jíž napomáhá využití tabulek a dvoubarevný tisk. Výklad provázejí četné názorné příklad

Tematicky uspořádaná příručka, která v 18 kapitolách pokrývá základní komunikační situace. Zamýšlena je především pro rychlé vyhledání informací při setkáních s cizinci za hranicemi i doma, hodit se vám ale bude také při soustavném studiu jazyka jako doplňková pomůcka. Kromě větné a slovní zásoby obsahuje navíc přehled francouzské výslovnosti, stručné seznámení s francouzskou mluvnicí, vybrané francouzské reálie, podrobný obsah a abecední rejstřík. Příručka je určena všem, kdo se francouzštinu učí nebo kdo ji používají, a to od začátečníků až po středně pokročilé, případně pokročilé (ve stupnici podle Evropského jazykového rámce od úrovně A1 až po B2, případně C1).