LEDA strana 36 z 58

Rudá jízda – kniha ohlušující jako výstřel z děla, něžná, děsivá a ohromující. Příběhy sentimentální krásy a strašlivého násilí zobrazené se zneklidňující odevzdaností osudu. Černý, ironický humor. Pohled na svět, který se zbláznil. Kniha soucitná, efektní, žhavá a vášnivá. Kniha, kterou nelze nijak nahradit. Kniha, po jejímž přečtení hledíme na svět jinak. Jorge Luis Borges o Rudé jízdě napsal: „Hudba vět je zde v rozporu s málem nevýslovnou brutalitou některých výjevů. Jedna z povídek – „Sůl“ – se těší pověsti, která je jinak vyhrazena jen básním, a próze se jí dostává jen zřídka: mnozí ji znají nazpaměť.“ Babel píše s jakousi tesknou pronikavostí, kombinuje slova s nenucenou precizností: „Země se před námi prostírala jako kočičí hřbet, porostlý svítivou srstí obilí.“ „Spí a chvěje se a v sadě za oknem, pod černou vášní nebe, hraje alej všemi barvami. Žíznivé růže se kolébají ve tmě. Zelené blesky planou v kopulích. Vysvlečená mrtvola se válí pod svahem. A měsíční třpyt plyne po mrtvých nohou, trčících každá jinam.“ Jak dokonalý a úžasný je překlad Jana Zábrany! Rudá jízda se zrodila z autorova deníku, který si vedl v roce 1920 jako válečný zpravodaj u 1. jízdní armády. Účastnil se polsko-sovětské války o ovládnutí území dnešní Ukrajiny – konfliktu, v němž bojoval každý s každým a také s civilním obyvatelstvem. Vojáci oplakávají své zabité koně a pláčou, když je nějaká píseň obzvlášť dojímá… pak se otočí a páchají zvěrstva, masové vraždy civilistů. V roce 1939 byl Babel zatčen, osm měsíců vyšetřován a mučen. 27. ledna 1940 ho zastřelila popravčí četa v moskevském vězení Lubjanka.

Stručné ruské dějiny od Marka Galeottiho se soustřeďují na stěžejní události a postavy, které zformovaly tvář Ruska a které se dodnes promítají do komplikovaných vztahů této země se Západem. Jde především o varjažské (vikingské) počátky ruských dějin, poté o více než dvousetletou nadvládu Mongolů (Tatarů) a z pozdějších panovníků zvláště o Ivana IV. Hrozného, Petra I., Kateřinu II. a Mikuláše I. Kniha sleduje především politickou historii, přičemž za její charakteristický rys považuje neustálé potíže Rusů s vlastní identitou, oscilující mezi přesvědčením o vlastní výjimečnosti a inklinací k Západu. Ruskou výjimečnost prosazuje také současný ruský prezident Putin, kterého autor považuje za přechodný typ mezi érou sovětskou a skutečně postsovětskou, tedy liberální. Ale zatímco Putin posiluje nacionalistickou verzi ruských dějin a v zahraniční politice vsadil na konfrontaci se Západem, běžní Rusové sdílejí podobné tužby jako lidé na Západě – v tomto smyslu je nynější Rusko Západu blíž než kdykoli předtím.

Držíte v rukou třetí díl neholmesovských próz, který obsahuje především povídky věnované lékařům a jiným badatelům. Snad právě proto, že A. C. Doyle byl sám původním povoláním lékař, jsou jeho příběhy prostoupeny hlubokým porozuměním pro trpící i pro ty, kdo na sebe berou břemeno zodpovědnosti za jejich uzdravení. I těžké životní zkoušky v podobě nemoci dokáže vykreslit s nadhledem a podtrhnout tragikomické aspekty utvářejících se situací. Zavede nás na operační sál ve viktoriánské nemocnici, do ordinace novopečeného lékaře, který s napětím čeká na svého prvního pacienta (Začátek nanečisto, jenž česky vychází vůbec poprvé), anebo mezi lékaře klábosící u sklenky o svých případech. Ve většině těch próz nacházíme humorné až ironické prvky, které dokládají autorův smysl pro humor. Zklamáni nebudou ani ti, kdo si libují v dobrodružných příbězích s vysloveně detektivní zápletkou: pro ně jsou ve výboru prózy Černý doktor a Doktor na blatech. Nechybí pak povídky týkající se konstruktérů, vynálezců a dalších smělých odborníků. Osu výboru však tvoří texty s láskou a pokorou věnované profesi lékařské, která hraje nenahraditelnou úlohu v každé společnosti a v každé době. Nechme se znovu okouzlit fantazií a vypravěčským mistrovstvím sira Arthura Conana Doylea, jehož touha po poznání a po lepším světě oslovuje stále nové a nové generace čtenářů. Závěrečný čtvrtý díl doyleovské série přinese nový překlad slavné knihy The Hound of the Baskervilles s českým názvem Pes rodu Baskervillů.

Kdo začne číst Henryho Jamese, je okamžitě oslněn a omámen. Jamesův styl totiž má magické účinky. Věty působící dojmem virtuózně sestaveného labyrintu evokují prchavou křehkost okamžiku vyzdviženého do vědomí z matoucí složitosti každodenní skutečnosti. Pociťujeme tápavou neurčitost, údiv z právě poznaného, nejistotu přijatých a zase odvržených domněnek, návaly jasného pochopení a pak klidnou, radostnou jistotu z odvíjejícího se příběhu. Tento svazek nabízí z Jamesova díla čtyři skvosty, jež česky vycházejí poprvé. Novela V kleci patří k autorovým nejlepším nerománovým prózám – a nejen díky tomu je stále častým předmětem literárních diskusí. Mladá žena za přepážkou poštovní pobočky, kde se křižují telegramy příslušníků vyšší společnosti, sleduje podle obsahu zpráv dramatické obraty osudu mileneckého páru kapitána Everarda a lady Bradeenové. Jejich vztah se ale postupně odhalí ve zcela jiném světle… Oltář mrtvých – příběh lásky, života a smrti, v němž věrnost památce mrtvých a prázdnota, kterou po sobě zanechali, soupeří se vzájemnými city dvojice, jíž ke společnému štěstí nechybí nic než odpuštění… Odhalení dalších dvou příběhů ponecháváme čtenářům…

Zcela nový překlad románu podle posledního německého kritického vydání

První česká učebnice srbštiny pro samouky přináší kompletní přehled srbské gramatiky, bohatou slovní zásobu v rozsahu zhruba 3000 slov, nejčastější frazeologii a slovní obraty. Systematicky upozorňuje na slovíčka stejného znění, ale odlišného významu, ve kterých se dělají často chyby. Texty v učebnici jsou aktuální a zaměřené jak na každodenní komunikaci, tak na srbské reálie. Od osmé lekce se střídá latinské a cyrilské písmo, Klíč a Slovník jsou pro větší přehlednost napsány celé latinkou. Důraz je kladen na: zvládnutí základní struktury srbštiny pochopení odlišností mezi srbštinou a češtinou získání dovednosti aktivně používat srbštinu v každodenním životě získání dovednosti porozumět mluvenému a psanému projevu Učebnice srbštiny je určena jak pro klasickou výuku pod vedením učitele, tak pro samostatné studium. Součástí publikace je brožura s klíčem obsahujícím řešení cvičení a se srbsko-českým slovníkem. Publikaci doplňuje přibližně tříhodinová audionahrávka ve formátu MP3 namluvená rodilými mluvčími, která je k dispozici ke stažení na www.leda.cz. Jazyková úroveň

Vzdáváme hold A. C. Doyleovi vydáním čtyřdílné série jeho známých i poprvé přeložených próz. Po třech svazcích neholmesovských povídek (Tajemství a záhady a Dobrodružství na moři i na souši, Tajnosti z ordinací a laboratoří) nyní vychází čtvrtý, závěrečný díl. Ten věnujeme nejslavnějšímu detektivovi všech dob Sherlocku Holmesovi. Pes rodu Baskervilllů, bezkonkurenčně nejznámější dílo A. C. Doylea, vyšel na pokračování v časopise Strand v letech 1901–1902. Tou dobou už autor z duše nenáviděl svou literární postavu, jež zastínila vše, co jiného v životě vytvořil. Byl spisovatelem velmi plodným: napsal více než tři sta beletristických děl (v tom 24 romány) a více než 1200 dalších prozaických prací, mimo jiné monumentální šestisvazkové dějiny 1. světové války. Přesto se při zmínce o tomto spisovateli každému ihned vybaví excentrický detektiv z Baker Street! Doyle to sice cítil jako křivdu, avšak jeho příběhy o Holmesovi, tyto pohádky pro dospělé, se těší značné oblibě i dnes. Nejenže v nich dobro vítězí nad zlem a pevná morálka nad zkažeností – jejich kouzlo spočívá i v romantickém koloritu místa a doby, v nichž se odehrávají. Slavný román o psu z dartmoorských blat vychází v novém překladu a s novým českým názvem. Nechme se znovu okouzlit fantazií a vypravěčským mistrovstvím sira Arthura Conana Doylea, jehož touha po poznání a po lepším světě oslovuje nové a nové generace čtenářů.

Vrcholné dílo z dob největšího flámu v dějinách USA, který Francis Scott Fitzgerald označil za „jazzový věk“ a sám do něj vydatně přispěl mnoha soukromými improvizacemi a pocity „ztracené generace“, přináší milostný příběh z lepší společnosti. Selfmademan Jay Gatz řečený Velký Gatsby i krasavice Daisy Buchananová pronikli v éře prohibice do těchto sfér každý po svém a tak se vyrovnávají i s novým životním stylem a břemenem americké „nevinnosti“. Nesoulad v jejich představách je leitmotivem románu, jenž přezkoumává romantický ideál mámivého „zeleného světla“ – oné „šílené, vzrušující budoucnosti, která před námi rok za rokem ustupuje“ – a posléze ho nemilosrdně obětuje na oltář mýtu o věčné lásce. Fitzgeraldovo působivé zpracování meziválečné podoby amerického snu přinášíme v novém, moderním překladu.

Aktualizovaná a doplněná verze oblíbené učebnice určené samoukům, účastníkům jazykových kurzů, studentům i věčným začátečníkům, kteří si potřebují osvěžit své znalosti. Učebnice má 35 lekcí a každá obsahuje úvodní text, slovíčka, frazeologismy i francouzské reálie spjaté s každodenním životem. Následuje mluvnická část, na niž navazují cvičení. Výslovnost a pravopis jsou probírány v prvních 15 lekcích, každý fonetický jev je důkladně procvičen. Součástí učebnice je jednak brožura s klíčem ke cvičením a francouzsko-českým slovníčkem, jednak audio CD s MP3, na nichž rodilí mluvčí nahráli úvodní texty, dialogy, všechna fonetická a vybraná mluvnická cvičení. Pokud uživatel poctivě prostuduje celou učebnici, měly by jeho jazykové znalosti odpovídat nejlepšímu maturitnímu průměru. Jazyková úroveň A1 - A2/B1

Gogolovy Mrtvé duše jsou téměř jistě docela jiný román, než jste si dosud představovali. Tryská z něj svobodná, radostná energie uměleckého díla, které je první určitého druhu a nemá tedy vzor, jemuž by se snažilo vyrovnat nebo který by mělo napodobit. Setkáváme se zde s fantazmagorickými, rychle se měnícími obrazy, přetékajícími roztodivnými postavami a jevy. Skutečnost obdařená kvalitami až halucinogenními místy překotně proráží hranice reálného světa. Autor po právu mluvil o tomto románu jako o básni v próze, protože měnlivý tón a neodolatelný rytmus vět opravdu napomáhá sugestivnímu líčení svébytných individuálních postav i jevů. Jde o jedno z mála mistrovských děl, jejichž četba navždy změní způsob, jakým člověk vidí další knihy – a také život. Jen prosím neposlouchejte ty fádní učitele, kteří si tuhle nakažlivou grandiózní frašku spletli s pouhým satirickým líčením společenských poměrů.

Totalitární praktiky tajné policie na nejmenovaném ostrově ztraceném kdesi v japonském souostroví vrcholí při honech na paměť. Postupně a v tichosti dochází k podivnému jevu: z paměti obyvatel bez varování a natrvalo mizí určitý předmět denní potřeby, někdy i celý rostlinný nebo živočišný druh. Při každém takovém zániku se lidé se zaniklou věcí ještě rituálně davově rozloučí, aby na ni během následujících několika okamžiků úplně zapomněli. Ty, jejichž paměť je z neznámých důvodů proti zapomnění odolná, jsou tajnou policií vyhledáváni a nemilosrdně likvidováni. Surreálným příběhem s prvky místy až bizarními se jako červená nit táhne pouto pevné lidské soudržnosti mezi mladou hrdinkou – spisovatelkou, jejím starým opatrovníkem a jejím nakladatelským redaktorem. V příběhu ovšem jde o mnohem víc než o pouhé podobenství na téma totality. Stáváme se účastníky nejasného světa, v němž často chybí racionální motivace i ryzí cit a jehož podstatnou složkou je všudypřítomný strach deformující lidské prožívání a myšlení. Nejde tedy o klasickou modernistickou dystopii, ale spíše o postmoderní hru nejrůznorodějších okolností. Román byl zrakům české čtenářské veřejnosti dlouhá léta ukryt a teprve po dvaceti sedmi letech od prvního vydání přichází mezi čtenáře jeho český překlad.

Odysseia navazuje na předchozí Homérův epos Ilias. Ithacký král Odysseus se zde vrací z trojské války domů, po cestě však rozhněvá boha Poseidona, který mu pak strojí nejrůznější překážky a útrapy, takže plavba zpět se protáhne na mnoho let. Odysseus všechny nástrahy překoná a po dlouhé době konečně spatří kouř z Ithaky, kde na něj čeká věrná Penelopa. Vše končí v Odysseově paláci – tam dojde k dramatickému rozuzlení. Hrdiny jsou tu lidé jednoznačně dobří nebo zlí: první jsou předurčeni k vítězství, druhým není pomoci. Do hlavního proudu děje jsou mistrně vpleteny pohádkové příběhy z cizokrajných zemí za devatero moři a devatero ostrovy… Mimořádně poutavý příběh je vyprávěn s velkým citem pro krásu výrazu a pro dramatický účinek – právě proto s námi Homérovo vyprávění žije už téměř tři tisíce let. Kdybychom tak uvízli na pustém ostrově a mohli si v osamocení krátit čas touto knihou, bylo by ztroskotání snad i příjemné! Homérovo líčení si v překladu Vladimíra Šrámka zachovává svěžest i po téměř třech tisíciletích. Rušný děj ve volném, rychle plynoucím rytmizovaném verši, nechávajícím vyniknout proudu hlavního děje, to je Odysseia vyprávěná modernímu člověku.

Velkolepý antický epos Ilias, líčící obléhání Tróje, začíná ve vojsku stiženém morovou nákazou. Výpravnou epickou báseň o šestnácti tisících verších z 8. století př. n. l. dějově sjednocuje téma Achilleovy urážky a jeho hněvu, znovu a znovu však k nám z děje proniká tragicky sžíravý pocit lidské smrtelnosti. Hrdinové podstupují volbu mezi všedností a stálou blízkostí smrti jako běžnou součást každodennosti. Ilias ukazuje i hranice takového postoje: v závěru je Achilleovi dovoleno , aby alespoň na okamžik překročil svůj stín a pocítil společně s otcem muže, jehož v boji zabil, hořkost a nesmyslnost lidského údělu. Tento pocit v lidech ostatně vzbuzují i bohové, jejichž jednání je kruté, lstivé a nevypočitatelné – jako samotný osud. Tři tisíce let, možná déle, se potýkáme stále se stejnými pocity, které kotví v lidské povaze, a tak nás v dnešním bolestně tápajícím světě homérské příběhy oslovují naléhavěji než jindy. Homérovo líčení si v překladu Vladimíra Šrámka zachovává svěžest i po téměř třech tisících letech. Rušný dobrodružný příběh ve volném, rychle plynoucím rytmizovaném verši nechávajícím vyniknout proud hlavního děje; to je Ilias pro moderního člověka.

Zatímco konzervativci interpretují rok 1968 na Západě jako první krok na cestě, která přivedla Západ na práh „měkké“ varianty totalitarismu, názor dnešních západních elit i mnoha společenskovědních intelektuálů v bývalé „východní“ Evropě je právě opačný. Podle jejich soudu rozbili studentští rebelové autoritativní struktury poválečné společnosti ve prospěch vyššího stupně demokracie a osvobodivé plurality. Tyto dva postoje jsou zcela protichůdné, jelikož první z nich klade na první místo svobodu, zatímco druhý upřednostňuje rovnost, resp. permanentní levicovou radikalizaci „liberalismu“. Předmětný text představuje polemiku s ideologií kulturní revoluce, ale chtěl by rovněž přispět povšechně k lepšímu poznání tohoto nesmírně důležitého politického jevu v českém prostředí. „Osmašedesátý“ u nás je a vždy nepochybně zůstane spojen především s traumatem, vyvolaným sovětskou okupací, následnou vlnou emigrace a tzv. normalizací. Dostupné literatury v češtině o západním roce 1968 je s přihlédnutím k jeho osudovému významu pro dnešní Západ (a nejpozději od vstupu České republiky do EU i pro nás) poměrně málo, přičemž zcela chybí kritická pojednání. Do roku 2021 nevznikl text, který by českého zájemce seznámil se zřetelnou vazbou mezi idejemi a praxí šedesátého osmého roku a stavem veřejných záležitostí dnešních západních společností.

Dějiny Židů jsou svého druhu dějiny světa, ovšem viděné pod velmi neobvyklým úhlem, očima inteligentní a vzdělané oběti. Johnsonovi však jde ještě o víc: ukázat podstatu samé historie a křesťanské civilizace. Žádný národ netrval nikdy s větší neochvějností než Židé na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud. Od nepaměti se drželi této víry tváří v tvář strašnému utrpení. Jejich víra a osud daly vzniknout mnoha velkolepým projektům pro lidstvo, vzniklým jak z božské inspirace, tak vytvořených člověkem. S jistou nadsázkou lze proto říci, že Židé stojí v samém středu věčného úsilí dát lidskému životu vznešený záměr. Tato kniha je nejen monumentální kronikou v čase (4 000 let) a prostoru (celý svět), ale syntézou i dramatem. Zároveň nám dává jakoby nahlédnout na odvrácenou stranu naší vlastní rozporuplné civilizace.

Obětavý doktor O'Reilly má zlaté srdce, a třebaže roky běží a on tu a tam zabručí, stojí věrně při svých pacientech v časech úzkosti i radosti. Stále se svými kolegy provozuje lékařskou praxi v irském městečku Ballybucklebo. Do života lékařů zasahují nejen neduhy místních obyvatel, ale i další jejich strasti – a ovšem také humorné příhody. A pak jsou zde události, které se týkají osudu celého Severního Irska, pouliční nepokoje související s náboženským rozdělením společnosti a s rozdílnými pohledy Irů na budoucnost. Na pozadí tohoto dění řeší lékaři a jejich blízcí i své osobní problémy. Komplikované těhotenství kolegovy manželky, blížící se odchod na penzi a také rozhodování o tom, zda život v Severním Irsku ještě vůbec nabídne něco dobrého. Vědět o sobě dává i okolní svět. Do městečka přijíždí dcera dávné lásky manželky doktora O'Reillyho, první lidé přistávají na Měsíci a jeden z O'Reillyho přátel se chystá vyrazit na plavbu kolem světa. V samotném městečku dosud vládne klid a mír, jenže nikdo si nemůže být jistý, co přinesou následující týdny a měsíce…