LEDA strana 35 z 64

Slovník francouzsko-českých zrádných slov je určen studentům, učitelům a překladatelům, kteří se chtějí v běžné i odborné komunikaci vyvarovat nežádoucích záměn a předejít tak možným, mnohdy trapným či směšným nedorozuměním. Publikace nabízí pomoc nejen Čechům studujícím francouzštinu, ale i Francouzům, kteří se učí česky. Heslová slova jsou pro větší názornost uvedena v příkladech čerpaných z beletristických děl a z denního tisku a názorně tak dokládají správné použití zrádného slova v kontextu.

Ve velkolepém panoramatickém záběru onoho dlouhého evropského století od Francouzské revoluce (1789) do pruského masakru civilistů ve Flandrech (1914) líčí významný anglický historik politický zápas křesťanských církví s emancipačním, liberálním národním státem na pozadí humanistických kultů – Robespierrova jakobínského deismu, comtovské Velké bytosti lidstva, saint-simonovského a marxistického beztřídního ráje budoucnosti – s jejich zatím ještě komickou, protože předtotalitní občanskou liturgií a rituály odvozenými z křesťanství. Politická náboženství měla paradoxně původ v racionalismu osvícenství, tedy v osvícenském kultu člověka, osvěty a rozumu, z něhož vychází i prakticky celá historiografie 20. století, která považuje náboženství za pouhou dekoraci socioekonomického vývoje, aniž by zaregistrovala, že se sekularizovala pouze Evropa. Klíčem k porozumění evropskému vývoji je právě rozumářská utopická víra v dokonalé společenské uspořádání, jež zatratila křesťanskou transcendenci i posmrtnou spásu a stává se vražedným plánem na totální přestavbu tohoto světa – předznamenaným už jakobínskou genocidou ve Vendeé. Burleigh názorně dokládá, jak v kotli pozemských ideologií ve století stále ještě křesťanském dozrávaly plány, z nichž se později zrodila dvojčata nacionálního a internacionálního socialismu. Dílo na výsost aktuální možná povede i k zamyšlení nad budovatelským plánem nové Evropy.

Poláčkův intenzivní pohled na šťastné dětství nemá ve světové literatuře obdoby, neboť své vrcholné dílo psal v tragické době, kdy nejenže nesměl publikovat, ale v roce 1944 už věděl, že ho čeká transport do pekla, odkud se lidé nevracejí. Jakou úlevu mu asi přinesl návrat do úžasné krajiny dětství, kdy je všechno pod sluncem nové a podivuhodné a kde se znovu setkává se svou matkou – šťastný čtenář ani nevytuší, že ji Poláček ztratil už v sedmi letech. Jako zkušený autor a bystrý pozorovatel lidí i světa se vyhnul sentimentální idyle a malého hrdinu nechal, aby své příběhy a lapálie popsal vypůjčeným, šroubovaným jazykem školy a dospělých, takže se dosyta nasmějeme staromódní, umravňující řeči v kontrastu s vážnou dětskou naivitou. Autor – ten zlý satirik, který se ve svém rodišti nemohl deset let objevit – se střední třídě malých ctností a malého rozhledu neposmívá a humor má laskavý. Svět oněch konvencí se ovšem už dávno zhroutil. „Bejval Antonín pravil tichým hlasem, že byl tuhle na poli a tam v mezičce vynalezl vosí hnízdo. I pravil, že bysme to hnízdo mohli vybrat a plástve s mladými doneseme domů a založíme si vosí úl. Vůbec se diví, že lidi chovají jenom včeličky, když přece vosy snášejí také med. Až bude mít hodně medu, tak ho bude prodávat a bude mít peněz habaděj. Já jsem pravil, že je to prauda, jenomže se vosy musejí ochočit, aby snášely. Bejval pravil, že to je to nejmenší, že si je ochočí, že ho vosy budou poslouchat na slovo, a ptal se mě, jestli půjdu s ním do spolku.“

Poláčkův intenzivní pohled na šťastné dětství nemá ve světové literatuře obdoby, neboť své vrcholné dílo psal v tragické době, kdy nejenže nesměl publikovat, ale v roce 1944 už věděl, že ho čeká transport do pekla, odkud se lidé nevracejí. Jakou úlevu mu asi přinesl návrat do úžasné krajiny dětství, kdy je všechno pod sluncem nové a podivuhodné a kde se znovu setkává se svou matkou – šťastný čtenář ani nevytuší, že ji Poláček ztratil už v sedmi letech. Jako zkušený autor a bystrý pozorovatel lidí i světa se vyhnul sentimentální idyle a malého hrdinu nechal, aby své příběhy a lapálie popsal vypůjčeným, šroubovaným jazykem školy a dospělých, takže se dosyta nasmějeme staromódní, umravňující řeči v kontrastu s vážnou dětskou naivitou. Autor – ten zlý satirik, který se ve svém rodišti nemohl deset let objevit – se střední třídě malých ctností a malého rozhledu neposmívá a humor má laskavý. Svět oněch konvencí se ovšem už dávno zhroutil. „Bejval Antonín pravil tichým hlasem, že byl tuhle na poli a tam v mezičce vynalezl vosí hnízdo. I pravil, že bysme to hnízdo mohli vybrat a plástve s mladými doneseme domů a založíme si vosí úl. Vůbec se diví, že lidi chovají jenom včeličky, když přece vosy snášejí také med. Až bude mít hodně medu, tak ho bude prodávat a bude mít peněz habaděj. Já jsem pravil, že je to prauda, jenomže se vosy musejí ochočit, aby snášely. Bejval pravil, že to je to nejmenší, že si je ochočí, že ho vosy budou poslouchat na slovo, a ptal se mě, jestli půjdu s ním do spolku.“

Okresní město je humornou mozaikou společenství, jež opustilo venkovský rytmus přírody, přitom ale má daleko do anonymní velkoměstské masy. Tato obecní pospolitost, jakou už dnes nepoznáme, žije prchavými vzruchy svého malého světa. Poláček se malichernostem a zlovolnosti jejích příslušníků sice posmívá (a byl za to potrestán zákazem navštěvovat své rodné město), ale i tak dnes na nás – obyvatele studeného neosobního světa 21. století – z anekdotických postřehů geniálního pozorovatele dýchne trocha laskavého řádu konzervativního včerejška.

Dnes už kultovní a také světově proslulý román Josefa Škvoreckého, jednoho z nejvýraznějších autorů české moderní literatury, zobrazuje osm posledních dnů druhé světové války na malém městě viděných očima dospívajících „pásků“, kteří se vysmívají falešným frázím a zdánlivě ušlechtilým gestům, ať už znějí srdečně vlastenecky, anebo pateticky revolučně. Teatrálnímu revolučnímu vzepětí svých otců proti kapitulujícím Němcům se kluci neubrání a Danny s kamarádem dokonce – spíš náhodou – zlikviduje německý tank a vítá Rudou armádu. Všeobecný nával vlasteneckého nadšení a výjevy mučení německých vojáků, kteří nestačili utéct, ho ale odpuzují a do mysli se mu vtírá obava ze sovětských vojáků, jejichž příchod už zmobilizoval místní komunisty. Škvoreckého román přinesl ve své době nejen převratný generační, nelítostně realistický a nemoralizátorský pohled na historické události, ale též sugestivně podanou psychologickou sondu do duše dospívajícího mladíka, jehož životní náplní byli dosud jen kamarádi, jazz a touha po Ireně, nedosažitelné lásce. Jazyk románu je živý a autentický, nesvázaný konvencemi. Režim autora za to vše pobouřeně odsoudil a zatratil, naopak čtenáři dílo uvítali s nadšením.

Víš, milý čtenáři, co je to zrada a jak podle se někdy může zachovat druh ve zbrani? Vždyť i ostřílený hraničář a zkušený traper ve službách Kožešinové společnosti Skalnatých hor Hugh Glass zjišťuje krátce poté, co byl na lovu napaden rozzuřenou medvědicí, že mušketýrské heslo „Všichni za jednoho“ nemusí na americkém Západě v roce 1823 nutně platit. Těžce raněného zbaběle opustí dva členové výpravy, kteří ho měli chránit. S nicotným zbytkem výbavy, o nějž už tito zrádci neměli zájem, se pak zubožený Hugh plazí stovky mil čarokrásnou, byť chladně netečnou panenskou přírodou poháněn vidinou, že musí přežít, aby se pomstil. Vyprávění o nezdolné síle vůle, zasazené na území dnešního Wyomingu, Montany, obou Dakot a Nebrasky, přináší vedle úchvatných scenerií, zálesáckých receptů, krutých střetů s indiány i okamžiků bezmoci rovněž existenciální rovinu, poměřující lidské pohnutky ve světle věčnosti. Románová verze jedné z nejdramatičtějších legend z časů objevování Divokého západu, v jejíž filmové adaptaci ztvárnil hlavního hrdinu Leonard DiCaprio, je v Punkeho podání oceňována jako vrcholná moderní klasika westernového žánru.

Víš, milý čtenáři, co je to zrada a jak podle se někdy může zachovat druh ve zbrani? Vždyť i ostřílený hraničář a zkušený traper ve službách Kožešinové společnosti Skalnatých hor Hugh Glass zjišťuje krátce poté, co byl na lovu napaden rozzuřenou medvědicí, že mušketýrské heslo „Všichni za jednoho“ nemusí na americkém Západě v roce 1823 nutně platit. Těžce raněného zbaběle opustí dva členové výpravy, kteří ho měli chránit. S nicotným zbytkem výbavy, o nějž už tito zrádci neměli zájem, se pak zubožený Hugh plazí stovky mil čarokrásnou, byť chladně netečnou panenskou přírodou poháněn vidinou, že musí přežít, aby se pomstil. Vyprávění o nezdolné síle vůle, zasazené na území dnešního Wyomingu, Montany, obou Dakot a Nebrasky, přináší vedle úchvatných scenerií, zálesáckých receptů, krutých střetů s indiány i okamžiků bezmoci rovněž existenciální rovinu, poměřující lidské pohnutky ve světle věčnosti. Románová verze jedné z nejdramatičtějších legend z časů objevování Divokého západu, v jejíž filmové adaptaci ztvárnil hlavního hrdinu Leonard DiCaprio, je v Punkeho podání oceňována jako vrcholná moderní klasika westernového žánru.

Víš, milý čtenáři, co je to zrada a jak podle se někdy může zachovat druh ve zbrani? Vždyť i ostřílený hraničář a zkušený traper ve službách Kožešinové společnosti Skalnatých hor Hugh Glass zjišťuje krátce poté, co byl na lovu napaden rozzuřenou medvědicí, že mušketýrské heslo „Všichni za jednoho“ nemusí na americkém Západě v roce 1823 nutně platit. Těžce raněného zbaběle opustí dva členové výpravy, kteří ho měli chránit. S nicotným zbytkem výbavy, o nějž už tito zrádci neměli zájem, se pak zubožený Hugh plazí stovky mil čarokrásnou, byť chladně netečnou panenskou přírodou poháněn vidinou, že musí přežít, aby se pomstil. Vyprávění o nezdolné síle vůle, zasazené na území dnešního Wyomingu, Montany, obou Dakot a Nebrasky, přináší vedle úchvatných scenerií, zálesáckých receptů, krutých střetů s indiány i okamžiků bezmoci rovněž existenciální rovinu, poměřující lidské pohnutky ve světle věčnosti. Románová verze jedné z nejdramatičtějších legend z časů objevování Divokého západu, v jejíž filmové adaptaci ztvárnil hlavního hrdinu Leonard DiCaprio, je v Punkeho podání oceňována jako vrcholná moderní klasika westernového žánru.

Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy.

Psychologické drama CAROL, syrový a současně romantický příběh, jehož postavy hledají na morálně spletitých cestách pravdivý obraz sebe samých, je výjimečným dílem, v němž Patricie Highsmithová osvědčila vynikající vypravěčské umění. Od prvních stránek se nad románem vznáší atmosféra nezadržitelného směřování k zatím neznámému cíli, dychtivosti a prapůvodní energie, s níž si obě hlavní postavy posedle zahrávají s osudem a připravují si tak téměř nesnesitelnou úzkost a napětí. Smysl cesty, po které se vydaly, lze rozpoznat až při pohledu zpět proti proudu času – není to kniha, je to život sám. Mistrovský milostný román CAROL patří k vrcholům americké i světové literatury a je jmenován mezi nejvlivnějšími knihami 20. století. Podle románu natočil režisér Todd Haynes stejnojmenný film, který je uváděn mezi nejvážnějšími kandidáty na cenu Oscar za rok 2015.

Psychologické drama CAROL, syrový a současně romantický příběh, jehož postavy hledají na morálně spletitých cestách pravdivý obraz sebe samých, je výjimečným dílem, v němž Patricie Highsmithová osvědčila vynikající vypravěčské umění. Od prvních stránek se nad románem vznáší atmosféra nezadržitelného směřování k zatím neznámému cíli, dychtivosti a prapůvodní energie, s níž si obě hlavní postavy posedle zahrávají s osudem a připravují si tak téměř nesnesitelnou úzkost a napětí. Smysl cesty, po které se vydaly, lze rozpoznat až při pohledu zpět proti proudu času – není to kniha, je to život sám. Mistrovský milostný román CAROL patří k vrcholům americké i světové literatury a je jmenován mezi nejvlivnějšími knihami 20. století. Podle románu natočil režisér Todd Haynes stejnojmenný film, který je uváděn mezi nejvážnějšími kandidáty na cenu Oscar za rok 2015.

Malý Stříbrný lipan se odloučil od svého hejna a začal samostatný život. Poznává nebezpečí i krásu rodného potoka, jako zázrakem překonává četná nebezpečí, která mu horská říčka a člověk připravují – anebo uniká, když nepřítel je větší a silnější. O dramatických zážitcích i klidných, šťastných chvílích jedné výjimečné ryby vypráví vnímavý a trpělivý pozorovatel Jaromír Tomeček bohatou řečí člověka milujícího přírodu – krásnou, občas divokou, jindy laskavou anebo také krutou. Působivé ilustrace namaloval Mirko Hanák, proslulý u nás i ve světě osobitou výtvarnou tvorbou s přírodními náměty.

Malý Stříbrný lipan se odloučil od svého hejna a začal samostatný život. Poznává nebezpečí i krásu rodného potoka, jako zázrakem překonává četná nebezpečí, která mu horská říčka a člověk připravují – anebo uniká, když nepřítel je větší a silnější. O dramatických zážitcích i klidných, šťastných chvílích jedné výjimečné ryby vypráví vnímavý a trpělivý pozorovatel Jaromír Tomeček bohatou řečí člověka milujícího přírodu – krásnou, občas divokou, jindy laskavou anebo také krutou. Působivé ilustrace namaloval Mirko Hanák, proslulý u nás i ve světě osobitou výtvarnou tvorbou s přírodními náměty.

Malý Stříbrný lipan se odloučil od svého hejna a začal samostatný život. Poznává nebezpečí i krásu rodného potoka, jako zázrakem překonává četná nebezpečí, která mu horská říčka a člověk připravují – anebo uniká, když nepřítel je větší a silnější. O dramatických zážitcích i klidných, šťastných chvílích jedné výjimečné ryby vypráví vnímavý a trpělivý pozorovatel Jaromír Tomeček bohatou řečí člověka milujícího přírodu – krásnou, občas divokou, jindy laskavou anebo také krutou. Působivé ilustrace namaloval Mirko Hanák, proslulý u nás i ve světě osobitou výtvarnou tvorbou s přírodními náměty.

Vítejte znovu v malebném irském městečku Ballybucklebo mezi jeho bodrými obyvateli, jejichž radosti i trable humorně a s láskou líčí Patrick Taylor. Opět se setkáváme s Fingalem O’Reillym, svérázným a občas drsným, ale obětavým doktorem, za nímž pacienti chodí nejen s neduhy, ale i s osobními trampotami. Teď se ale doktor ohlíží do mladých let, kdy se chtěl jako čerstvý absolvent lékařské fakulty oženit s půvabnou porodní asistentkou Deirdre Mawhinneyovou. Jeho plány tehdy překazila válka; on narukoval jako vojenský lékař na bitevní křižník a Deirdre… Vzpomínky na dobu, kdy odpovídal za zdraví dvanácti set členů lodní posádky a léčil mnoho zraněných, už naštěstí vybledly a života v městečku se dávno netýkají. Doktor a jeho mladší kolega se ale i tak musejí vypořádat s náročnými úkoly – zastavit epidemii zarděnek nebo potlačit výskyt podivné tropické nemoci. A pak jsou tu problémy, které do medicíny rozhodně nespadají, třeba nesmiřitelný boj účastnic soutěže o nejlepší domácí ovocný koláč nebo spor otce a syna, v němž jde o synovu budoucnost. Empatický a moudrý O´Reilly snad má recept na každou bolest a potíž – dokud se nevynoří tajemství z jeho bouřlivé minulosti.