Lev Tolstoj

Tolstoj písal Vojnu a mier v rokoch 1863 – 1869. Kompletné štvorzväzkové vydanie vyšlo v roku 1869. Dobová kritika najprv román odsúdila, ale čitateľský úspech bol obrovský. Dve vydania sa veľmi rýchlo rozpredali. V roku 1873 vyšlo tretie, podstatne prepracované vydanie, ktoré sa vydáva a vychádza v prekladoch dodnes. Ide o klasický veľkoromán zo života ruskej spoločnosti v prvých desaťročiach 19. storočia. Popri množstve realisticky zobrazených postáv zasadených do historických udalostí plnohodnotne zobrazuje postavy generála Kutuzova a Napoleona. Nájdeme tu opis napoleonských rusko-francúzskych vojen prebiehajúcich v rokoch 1805 – 1812 (v románe je detailne opísaná bitka pri Slavkove 1805, ale aj bitka pri Borodine a francúzske obsadenie Moskvy). Hlavnými hrdinami románu sú dvaja šľachtici Andrej Bolkonský a Pierre Bezuchov, ako aj členovia rodiny Rostovovcov. Pierre Bezuchov je nositeľom Tolstého myšlienok a často veľmi výstižne hodnotí politicko-spoločenské dianie okolo seba, ako aj významné historické postavy. Román bol niekoľkokrát úspešne sfilmovaný. V edícii Svetová klasika ODEON vychádza v druhom dvojzväzkovom vydaní. Z ruského originálu Vojna i mir (Chudožestvenaja literatura, Moskva 1972) preložila Ružena Dvořáková-Žiaranová.

Tolstoj písal Vojnu a mier v rokoch 1863 – 1869. Kompletné štvorzväzkové vydanie vyšlo v roku 1869. Dobová kritika najprv román odsúdila, ale čitateľský úspech bol obrovský. Dve vydania sa veľmi rýchlo rozpredali. V roku 1873 vyšlo tretie, podstatne prepracované vydanie, ktoré sa vydáva a vychádza v prekladoch dodnes. Ide o klasický veľkoromán zo života ruskej spoločnosti v prvých desaťročiach 19. storočia. Popri množstve realisticky zobrazených postáv zasadených do historických udalostí plnohodnotne zobrazuje postavy generála Kutuzova a Napoleona. Nájdeme tu opis napoleonských rusko-francúzskych vojen prebiehajúcich v rokoch 1805 – 1812 (v románe je detailne opísaná bitka pri Slavkove 1805, ale aj bitka pri Borodine a francúzske obsadenie Moskvy). Hlavnými hrdinami románu sú dvaja šľachtici Andrej Bolkonský a Pierre Bezuchov, ako aj členovia rodiny Rostovovcov. Pierre Bezuchov je nositeľom Tolstého myšlienok a často veľmi výstižne hodnotí politicko-spoločenské dianie okolo seba, ako aj významné historické postavy. Román bol niekoľkokrát úspešne sfilmovaný. V edícii Svetová klasika ODEON vychádza v druhom dvojzväzkovom vydaní. Z ruského originálu Vojna i mir (Chudožestvenaja literatura, Moskva 1972) preložila Ružena Dvořáková-Žiaranová.

Ilustrované vydání velkolepé románové epopeje, doplněné desítkami obrazů oceňovaného ilustrátora Igora Karashe a stovkami černobílých kreseb věhlasného výtvarníka Felikse Topolského. Vojna a mír vykresluje na pozadí napoleonských válek bohatý a mnohovrstevnatý obraz ruské společnosti počátku 19. století, v němž se velké dějinné události prolínají s vnitřními proměnami hlavních hrdinů: osobní dilemata, milostná dramata, niterné boje o lásku, čest, víru či smysl života jsou vsazeny do širšího společenského a historického kontextu bouřlivé epochy, která zásadně proměnila tvář Ruska. Důmyslné propojení obou rovin dodává dílu hloubku a komplexnost, jaká v dějinách světového realismu nemá obdoby. Nové české vydání je doplněno doslovem jednoho z největších znalců Tolstého díla, literárního badatele Garyho Saula Morsona, který ukazuje, že Tolstého mimořádný přínos světové kultuře nespočívá jen v jeho spisovatelském umu dovedeném k dokonalosti, ale také v jeho filozofickém přístupu ke světu, který byl donedávna často upozaďován, či dokonce vysmíván. Tolstoj ukazuje, že svět není řízen žádnými pevnými zákony nebo velkými teoriemi, ale je utvářen složitou sítí ne­předvídatelných okamžiků, svobodných rozhodnutí a náhod. Odmítá mechanické vysvětlení dějin i života a místo něj zdůrazňuje jedinečnost každé přítomné chvíle, která dává životu smysl a hodnotu. Vojna a mír je tak i hlubokou reflexí o povaze času, dějin, svobody a lidské existence vůbec.

Vzkriesenie je Tolstojovým posledným veľkým románom. Príbeh o šľachticovom pokuse vykúpiť utrpenie a následné nešťastie, ktoré spôsobil dievčaťu z nižších vrstiev. Tolstoj tu prináša psychologický príbeh o vine, zlyhaní, dôsledkoch sebeckých rozhodnutí a možnosti odpustenia. Zároveň sa na rozdiel od predchádzajúcich diel zameriava na tragické pomery nespravodlivého sociálneho usporiadania Ruskej spoločnosti na konci 19. storočia. Text vychádza z prekladu Márie Klimovej a boli v ňom vykonané minimálne úpravy.

Výnimočný román z vyšších spoločenských vrstiev v Rusku na začiatku 19. storočia. Anna Kareninová je súčasťou petrohradskej šľachty a osudovo sa zaľúbi do mladého grófa Vronského. Opúšťa preto manžela a syna, pričom sa stáva terčom odsúdenia celej spoločnosti. Aj napriek pokusom o rozvod sa jej spoločenská situácia nezlepšuje, práve naopak, dostáva sa do beznádejnej situácie, z ktorej neexistuje východisko. Text vychádza z prekladu Márie Klimovej a boli v ňom vykonané minimálne úpravy.

Nové vydání klenotu světové literatury s desítkami pozoruhodných obrazů Olgy Okuněvové. „Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.“ Těmito slovy začíná Tolstého román Anna Kareninová, jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách písemnictví. Základní osu románu tvoří osudový milostný poměr krásné Anny, provdané za vysoce postaveného státního úředníka Alexeje Karenina, s mladým atraktivním důstojníkem Alexejem Vronským a jeho tragické vyústění. Na pozadí příběhu titulní hrdinky, jejího milence, manžela a syna, jakož i mnoha dalších vzájemně provázaných lidských osudů, vykresluje autor celistvý obraz ruské společnosti druhé poloviny 19. století, která se s nástupem průmyslové revoluce a modernizace významně proměňuje a jejíž proměny se osudově promítají do života hrdinů románu. Anna Kareninová je ovšem především hlubokou nadčasovou reflexí o morálce, pravdivosti a autenticitě mezilidských vztahů, jakož i o hledání a (ne)nalézání smyslu života.

„Za těžké nemoci Lva Nikolajeviče Tolstého v lednu roku 1903., kdy život jeho visel na vlásku, a slavný spisovatel nemohl se oddávati práci obyčejné, cítil se nicméně silným dost, aby pročítal evangelium a aby, utrhávaje po svém zvyku každý den listy kalendáře, jenž visel v jeho ložnici, pročítal otištěné tam výroky různých znamenitých mužů. Ale kalendář onoho roku byl dočten, a Lev Nikolajevič, nemaje nic jiného po ruce, usmyslil si, že sám si sestaví výpisky z různých myslitelů na každý den. Denně, leže v posteli, na kolik mu dovolovaly síly, dělal tyto výtahy, a výsledkem této práce jest kniha, kterou předkládáme čtenářům.“ Klasika ze Zlatého fondu SME.

„Za těžké nemoci Lva Nikolajeviče Tolstého v lednu roku 1903., kdy život jeho visel na vlásku, a slavný spisovatel nemohl se oddávati práci obyčejné, cítil se nicméně silným dost, aby pročítal evangelium a aby, utrhávaje po svém zvyku každý den listy kalendáře, jenž visel v jeho ložnici, pročítal otištěné tam výroky různých znamenitých mužů. Ale kalendář onoho roku byl dočten, a Lev Nikolajevič, nemaje nic jiného po ruce, usmyslil si, že sám si sestaví výpisky z různých myslitelů na každý den. Denně, leže v posteli, na kolik mu dovolovaly síly, dělal tyto výtahy, a výsledkem této práce jest kniha, kterou předkládáme čtenářům.“ Klasika ze Zlatého fondu SME.

Rozsahom skromná novela (v mojej verzii s ilustráciami nepresahuje 166 strán) je bezpochyby jedno z najhlbších diel Leva Nikolajeviča. „Mnoho bolo variantov k veľkolepej novele Tolstého, ale pocity spravodlivosti toho, kto za ňu bojuje, vždy boli prítomné a narastali. Hadži Murat je práve ten príbeh o sedliakoch, ktorý chcel celý svoj život Tolstoj napísať“ konštatoval Viktor Šklovskij. O tom, že sa za “útlou” novelou skrýva celý intelektuálny vesmír svedčí aj konštatovanie Tolstého tajomníka A. Sergejenka o Hadži Muratovi. Celkovo zaznamenávame 23 začiatkov novely, 10 redakcií záverečného textu, 25 krát sa Tolstoj „bil“ s XV. kapitolou o Mikulášovi I. Zachovalo sa celkom 2152 rukopisné strany verzií Hadži Murata. O význame tejto novely pre Tolstého hovorí i fakt, že sa ju rozhodol nezverejniť počas života. Z druhej strany je súborný materiál spojený so vznikom novely Hadži Murat ojedinelý najmä tým, že je rozsahom nepomerne veľký, aký sa nepodarilo nájsť vo vzťahu k žiadnym iným Tolstého dielam. Preklad Hadži Murata z pera Marka Verina je výsledkom priam archeologického výskumu nielen ojedinelého štýlu Tolstého na sklonku života, rôznych variantov, ale aj dobových materiálov, ktoré Lev Nikolajevič používal počas písania novely a novších historických štúdií o vojenskej aktivite Ruska na Kaukaze od Petra I. po súčasnosť. Výsledkom sú moje poznámky a eseje v druhej časti knihy. Myslím si, že pomôžu súčasným čitateľom lepšie pochopiť nielen život skutočného avarského bojovníka, ale aj pozadie na ktorom sa odohráva dramatický príbeh. Novelu a následné eseje sú ilustrované významnými ruskými výtvarníkmi, ktorí sa venovali Kaukazskej vojne ako životnej téme.

Dve novely L.N.Tolstoja čitateľa uvedú do bojov na Kaukaze. Obidve konfrontujú predstavu o bojovej sláve a pocity nadradenosti nad rodovým usporiadaním kaukazských kmeňov s realitou a krutosťou skutočnej vojny, v ktorej veľmi málo záleží na sláve a v ktorej je niekedy ťažko odlíšiť víťaza od porazeného.

A helyszín Oroszország, a kulissza egy hosszú vonatút. Végállomás: egy nemesi marsall lelkiismeretének legmélyebb mélysége. Amikor egy kisebb társaság a házastársi hűségről és a szerelem természetéről kezd beszélgetésbe, Pozdnisev váratlan hévvel nyilatkozik a testi szerelem eredendő bűnösségéről, majd meggyónja saját vétkét. Az Athenaeum Kiadó 2021-ben útjára indított Érzelmes klasszikusok sorozatának célja, hogy - a tizenkilencedik és a huszadik század alkotásaival megszólítva a huszonegyedik század olvasóközönségét - korszakokon átívelő párbeszédet teremtsen olyan kérdések mentén, amelyeken az emberiség a kezdetek kezdete óta töpreng.

Ve světové literatuře je jen málo děl tak slavných jako Tolstého Kreutzerova sonáta. Když v roce 1890 vyšla, způsobila senzaci, která v kulturních dějinách neměla obdoby. Jestliže ji někdo neznal, pak to byl – podle tehdejších zpráv – snad jen negramotný nebo ten, kdo se o literaturu a o vztahy muže a ženy vůbec nezajímal, či kdo žil ve zvlášť zapadlém koutě světa.

Světoznámý román Lva Nikolajeviče Tolstého byl poprvé vydaný na pokračování v letech 1873 až 1877. Dočkal se mnoha překladů i filmových a hudebních adaptací. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Publikace představuje tři krátká díla ruských klasiků, která spojuje téma mystiky a tajemství v lidském životě. Je určena mírně pokročilým studentům ruštiny, kteří chtějí nevšedním způsobem rozšířit své jazykové znalosti. Kniha obsahuje upravené verze povídek A. K. Tolstého „Vlkodlaci“, I. S. Turgeněva „Po smrti“ a L. N. Andrejeva „On“. Tyto zkrácené a vhodným způsobem upravené verze jsou výbornou variantou pro čtenáře, kteří nemají zkušenost s jazykovými specifiky ruské klasické literatury 19. a začátku 20. století. V publikaci najdete: • zkrácené a vhodným způsobem upravené povídky v jazyce originálu, • zrcadlový český překlad, • komentáře gramatických a lexikálních jevů, které se vyskytují v textu, • poznámky o ruských reáliích, • kontrolní testy na porozumění v závěru každé povídky. Knihu doprovází CD ve formátu MP3, na kterém všechny příběhy vypráví rodilá mluvčí. Příběhy vyprávějí o neobyčejných, často děsivých či záhadných událostech, které vás rozhodně nenechají v klidu a při čtení vám bude běhat mráz po zádech. Nenechte se tím však odradit, právě tak poodhrnete roušku záhad a tajemství ruského jazyka.

Dvojjazyčné spracovanie svetoznámeho románu Leva Nikolajeviča Tolstého sa snaží sprístupniť mierne pokročilým študentom ruštiny tragický príbeh ženy, ktorá sa nebála pre lásku vymknúť konvenciám doby. Vďaka tejto knihe sa študenti zoznámia s majstrovským dielom jedného z naj­väčších spisovateľov Ruska, rozšíria si slovnú zásobu, rozvinú svoje schopnosti porozumieť hovorenému slovu a zdokonalia sa vo výslovnosti.V publikácii nájdete:skrátený príbeh v jazyku originálu,zrkadlový slovenský preklad,komentáre gramatických a lexikálnych javov,poznámky k ruským historickým a súčasným reáliám.Kniha je doplnená CD vo formáte MP3, na ktorom je celý príbeh vy- rozprávaný rodenou hovoriacou. V románe znalca ženskej duše Tolstého sa rozpráva osud vydatej ženy, ktorá sa kvôli svojej vášnivej láske rozhodla definitívne zmeniť svoj život. Anna Karenina, ktorá nie je schopná tajiť svoju lásku k dôstojníkovi Vronskému, je odhodlaná opustiť muža a syna, stratiť svoje spoločenské postavenie a čeliť opovrhnutiu zo strany bývalých priateľov. Ale nový život neprináša Anne to, po čom naozaj túži. Vír rýchlo sa rozvíjajúcich udalostí ju nakoniec privádza na osudové nádražie, kde má táto dráma skončiť…

Kniha Proti... je výberom na Slovensku doteraz nepublikovaných poviedok, esejí a publicistických článkov, ktoré spája obraz L. N. Tolstého (1828 – 1910) – literárneho génia, ktorý celý svoj život zasvätil hľadaniu pravdy, ľudskosti, boju proti všetkým možným formám násilia (štát, cirkev...) páchaným na ľudskej bytosti a príčinám biedy, duchovnej degradácie, neslobody a mravného úpadku a neúnavnej snahe prebudiť v ľuďoch spiace svedomie, lebo veril, že neustála komunikácia so svedomím, úprimná spoveď, sebaanalýza a ustavičné sebazdokonaľovanie sa môžu stať základom novej viery a začiatkom cesty k Božiemu kráľovstvu na zemi.