LEDA strana 58 z 58

Americkému filosofu a sociologu Robertu Nisbetovi se v této čtivé analytické rozpravě podařilo téměř nemožné: precizně definovat a srozumitelně vysvětlit politický konzervatismus. Konzervatismus patří spolu se socialismem a liberalismem ke třem hlavním politickým ideologiím současnosti, avšak na rozdíl od svých protivníků se vzpírá snadné definici, dokonce se sám za ideologii ani nepovažuje. Vychází totiž z přesvědčení, že jsme formováni tradicí a loajalitou vůči civilizaci a národní kultuře, z níž pocházíme. Že z ní máme vybírat všechno prověřené a zásadní – nejen proto, že jsme „trpaslíci na ramenou gigantických předchůdců“ a že pravá „politika znamená dát hlas mrtvým,“ ale díky vědomí, že nepochopíme, kde jsme, natož kam jdeme, nepochopíme-li, kde jsme byli až dosud. Konzervativní instinkt (solidní předsudek) „lze přirovnat k chabé naději, že svět může být lepší, která skomírá po boku zdrcujícího přesvědčení, že všechno může být daleko horší.“ Nisbet v tradici Edmunda Burkeho dokonale vykládá skeptické, umírněné politické zásady svobody a občanské společnosti a vysvětluje konzervativní odpor vůči konstruktivistickému, lidskou přirozenost popírajícímu státu i příklon k "spontánní racionalitě" svobodného trhu.

Učebnice angličtiny pro středně pokročilé až pokročilé studenty je zaměřena na problematiku Evropské unie. S využitím originálních unijních textů, záznamů projevů i tiskových zpráv seznamuje s jazykem oficiálních dokumentů a se základními tématy, jako je podnikání, sociální politika, zdravotní péče, právní otázky a mnoho dalších. Její předností je, že nejen rozvíjí schopnost porozumět tomuto specifickému vyjadřování, ale že se uživatel také naučí o této problematice diskutovat.