LEDA strana 33 z 64

Policista Leonard Corell svou práci nesnáší, protože v zapadákově jménem Wilmslow na severozápadě Anglie se nic zajímavého neděje. Přecitlivělý mladík se obtížně protlouká šedí dnů a jen neochotně si připouští fakt, že úmornou službou v uniformě zahazuje veškerý talent. Pak ale přichází případ nepochopitelné, logice se vzpírající sebevraždy – a Corellův život se rázem obrátí vzhůru nohama. Píše se červen roku 1954 a oním tragicky zesnulým není nikdo jiný než velmistr logiky Alan Turing. Jméno muže, jenž průkopnickými objevy v oblasti výpočetní techniky napomohl vítězství Spojenců ve druhé světové válce, ani deset let po konci války téměř nikdo nezná. Corell přesto z náhodných indicií i z rozhovorů s matematikovými blízkými, příbuznými a kolegy postupně skládá portrét jedinečné a komplikované osobnosti, která je sice obdařena výjimečnými schopnostmi, nicméně žije v příliš odlišném, a tedy trýznivém vlastním světě. A detektiv přitom mimoděk zjišťuje i ledacos překvapivého o sobě samém. Psychologická skoro-detektivka Davida Lagercrantze propojuje faktograficky podložené vyprávění o životě a díle počítačového vizionáře se strhující sondou do života mladého introverta. A čte se jedním dechem, jelikož padesátá léta v Británii se vyznačovala politickými stihomamy, které soukromým tužbám jedince navzdory vyválčené svobodě nepřály.

Policista Leonard Corell svou práci nesnáší, protože v zapadákově jménem Wilmslow na severozápadě Anglie se nic zajímavého neděje. Přecitlivělý mladík se obtížně protlouká šedí dnů a jen neochotně si připouští fakt, že úmornou službou v uniformě zahazuje veškerý talent. Pak ale přichází případ nepochopitelné, logice se vzpírající sebevraždy – a Corellův život se rázem obrátí vzhůru nohama. Píše se červen roku 1954 a oním tragicky zesnulým není nikdo jiný než velmistr logiky Alan Turing. Jméno muže, jenž průkopnickými objevy v oblasti výpočetní techniky napomohl vítězství Spojenců ve druhé světové válce, ani deset let po konci války téměř nikdo nezná. Corell přesto z náhodných indicií i z rozhovorů s matematikovými blízkými, příbuznými a kolegy postupně skládá portrét jedinečné a komplikované osobnosti, která je sice obdařena výjimečnými schopnostmi, nicméně žije v příliš odlišném, a tedy trýznivém vlastním světě. A detektiv přitom mimoděk zjišťuje i ledacos překvapivého o sobě samém. Psychologická skoro-detektivka Davida Lagercrantze propojuje faktograficky podložené vyprávění o životě a díle počítačového vizionáře se strhující sondou do života mladého introverta. A čte se jedním dechem, jelikož padesátá léta v Británii se vyznačovala politickými stihomamy, které soukromým tužbám jedince navzdory vyválčené svobodě nepřály.

Psychologický thriller, kde nikdo není tím, za koho jej zprvu pokládáme, a nic není tak, jak se to zpočátku jeví. Vychází ve 25 zemích!

Dlouho předtím, než se doktor Fingal Flahertie O’Reilly představil v úspěšném románu Patricka Taylora Doktore, fofrem, jde o život! (česky nakladatelství Leda, 2009), rozveseloval čtenáře v humoristických sloupcích kanadského časopisu pro lékaře. S těmito prapůvodními příhodami obávaného doktora oplývajícího drsně laskavým humorem uprostřed poněkud výstředních obyvatel severoirské vesničky Ballybucklebo se nyní mohou seznámit i čeští čtenáři. Poznáme nelehké začátky mladého nezkušeného lékaře na tradičním venkově v době po válce, kdy doktor O’Reilly opouští britské válečné námořnictvo a zakládá vlastní praxi. Tento bývalý přeborník v boxu a klasický vzdělanec, občasný pytlák, prchlivý hromotluk, který si nenechá nic líbit, ale i skrytý lidumil a hrdý milovník všeho irského, hlavně piva a whisky, zápasí na pozadí milé venkovské scenérie s nepřízní osudu a protivenstvím nemocí. Doktor O’Reilly se však nevzdává. Ať už objevuje nové možnosti medicíny, snaží se přelstít chronické hypochondry a simulanty, bojuje s nabubřenými zbohatlíky nebo láskyplně léčí dětské dušičky, přičemž se hašteří s paličatým kolegou se zkostnatělými názory, dělá vše jen a jen pro dobro svých svěřenců. Občas si zajde na jedno do krčmy U Kačeny, na dostihy chrtů nebo podnikne dobrodružný výlet na moře, přitom ale nezapomíná, že pracovní doba lékaře nikdy nekončí.

Psychologický thriller, kde nikdo není tím, za koho jej zprvu pokládáme, a nic není tak, jak se to zpočátku jeví. Vychází ve 25 zemích!

Psychologický thriller, kde nikdo není tím, za koho jej zprvu pokládáme, a nic není tak, jak se to zpočátku jeví. Vychází ve 25 zemích!

Isabel Archerová připomíná moderní postavu uvězněnou do staršího rámu. I po přestěhování do Evropy by si tato jiskrná mladá Američanka ráda uchovala možnost svobodné volby plynoucí z nemalé renty, a proto projevuje instinktivní touhu „uvidět, vyzkoušet, poznat“. To ji vychyluje z konvencí pozdního devatenáctého století a činí ještě neodolatelnější v očích těch, kdo v odhodlání svobodné dámy odmítající tradice spatřují kapitální úlovek. Oduševnělá, velkorysá, ale též naivní hrdinka váhá mezi nápadníky ztělesňovanými tu zámožným lordem, tu směšným panákem pronásledujícím ji až zpoza oceánu, ba i vážně churavým bratrancem. Všechny v zájmu vnitřního růstu zdvořile odmítá – a zároveň je ve své přímočarosti tak urputná, že předpokládá stejně čestné úmysly i od druhé strany, což nakonec vede k osudové chybě. Mistrovský román Henryho Jamese – známý i z filmového zpracování režisérky Jane Campionové s Nicole Kidmanovou a Johnem Malkovichem v hlavních rolích – vypráví o podlosti skryté hluboko vespod a o jizvách na celý život. Dílo vytvořené v kulisách benátské laguny, jež symbolizuje pokleslý Starý svět, však neustrnulo na frustracích zdánlivě nevinných Američanů bez řádné minulosti, jaké vylíčili autorovi krajané Hawthorne nebo Twain. Ohromující síla prózy pramení v procítěné jemnosti, s jejímž přispěním mág „dvojitě nabroušené ironie“ pozoruje utajené krajiny lidských pohnutek. Ve hře světel a stínů, dojmů a náznaků překračuje James meze dobového psychologického románu do té míry, že výsledek čtenáře uhrane i po sto letech od spisovatelova úmrtí.

Isabel Archerová připomíná moderní postavu uvězněnou do staršího rámu. I po přestěhování do Evropy by si tato jiskrná mladá Američanka ráda uchovala možnost svobodné volby plynoucí z nemalé renty, a proto projevuje instinktivní touhu „uvidět, vyzkoušet, poznat“. To ji vychyluje z konvencí pozdního devatenáctého století a činí ještě neodolatelnější v očích těch, kdo v odhodlání svobodné dámy odmítající tradice spatřují kapitální úlovek. Oduševnělá, velkorysá, ale též naivní hrdinka váhá mezi nápadníky ztělesňovanými tu zámožným lordem, tu směšným panákem pronásledujícím ji až zpoza oceánu, ba i vážně churavým bratrancem. Všechny v zájmu vnitřního růstu zdvořile odmítá – a zároveň je ve své přímočarosti tak urputná, že předpokládá stejně čestné úmysly i od druhé strany, což nakonec vede k osudové chybě. Mistrovský román Henryho Jamese – známý i z filmového zpracování režisérky Jane Campionové s Nicole Kidmanovou a Johnem Malkovichem v hlavních rolích – vypráví o podlosti skryté hluboko vespod a o jizvách na celý život. Dílo vytvořené v kulisách benátské laguny, jež symbolizuje pokleslý Starý svět, však neustrnulo na frustracích zdánlivě nevinných Američanů bez řádné minulosti, jaké vylíčili autorovi krajané Hawthorne nebo Twain. Ohromující síla prózy pramení v procítěné jemnosti, s jejímž přispěním mág „dvojitě nabroušené ironie“ pozoruje utajené krajiny lidských pohnutek. Ve hře světel a stínů, dojmů a náznaků překračuje James meze dobového psychologického románu do té míry, že výsledek čtenáře uhrane i po sto letech od spisovatelova úmrtí.

Onomaziologický slovník zásadním způsobem doplňuje a sjednocuje dříve vydané čtyři díly Slovníku české frazeologie a idiomatiky. Zahrnuje frazémy a idiomy všech čtyř vydaných svazků, které změněnou organizací a způsobem prezentace spojuje dohromady podle jednotného hlediska, a to významu. Většina tradičních slovníků nabízí svá hesla tak, že v nich hledáme abecedně podle výchozího hesla, resp. jeho formy. Tento slovník, který je onomaziologický a je vlastně tezaurem české frazeologie, vychází naopak od významu hesel a způsob hledání tedy převrací (místo od výchozí formy začíná od výchozího významu frazému a idiomu). Podle zvoleného konkrétního významu uvádí všechna hesla pro něj relevantní, která jsou uvnitř tříděná mj. podle toho, zda jde o přirovnání, výrazy neslovesné, výrazy slovesné anebo větné (což odpovídá uspořádání vydaných a abecedně uspořádaných čtyř svazků). Použité výchozí významy, podle kterých je tu vše uspořádáno, jsou jednoslovné, podle potřeby jsou ale doplněné o potřebné kombinace pokrývající významové jádro hledaného výrazu. Takto se tu pro výchozí význam „bojovat“ objevuje množství hesel různého typu z jednotlivých svazků slovníku, která sémanticky spojuje tento výchozí význam „bojovat“ a jeho podtypy, a najde se tu pak např. bojovat jako lev, nenechat něco (jen) tak (tj. bojovat proti něčemu), hájit svou existenci (tj. bojovat o svou existenci), hájit čest praporu (tj. v podtypu bojovat za ideál společný), bojovat na život a na smrt (tj. bojovat do konce), rvát se s osudem (tj. bojovat s vývojem nepříznivým), bojovat za čest a slávu (tj. bojovat nezištně), ale i Přeskoč, přelez, jenom nepodlez. (tj. bojuj vynalézavě, ne však nečestně!) a mnoho dalších. Tímto způsobem podle podobnosti seřazená a do podtypů a podle původních svazků hierarchizovaná a uspořádaná data jsou tu sesbírána a představena poprvé a jinde k dispozici nejsou; svým způsobem tvoří protiklad k onomaziologickému slovníku obecnému (např. Rogetovu, který pro češtinu nově existuje také), který je však založený pouze na jednotlivých slovech (pojmech) a frazémy neobsahuje. Princip, který se tu užívá jako výchozí, je široce pojímaná podobnost, ale i obdobnost a další významové souvislosti (včetně opozitnosti). Je třeba zdůraznit, že frazémy zde prezentované jsou přebírány z předchozích čtyř formálně orientovaných, tj. alfabetických svazků frazeologického slovníku, kde jsou však roztříštěné podle tematiky těchto svazků a nedávají představu celku frazeologie národního jazyka ani jejího složení. Pro velký rozsah dat (výchozí čtyři slovníky tvoří téměř 4000 stran) tento tezaurus tedy postupuje nutně úsporně a upouští od podrobného popisu významu (kromě stručných glos jako výše), který si lze podle potřeby ověřit pamětí či hledáním v uvedených čtyřech slovnících; slovník je tedy primárně určen pro kompetentní rodilé mluvčí češtiny. V tomto smyslu představuje vůbec první onomaziologický slovník národního jazyka tohoto druhu, který jiné jazyky postrádají. Uživateli odbornému i laickému nabízí tento slovník první ucelené pokrytí a zpracování české frazeologie a idiomatiky ve smyslu onomaziologickém, tezaurovitém. Zároveň se tu v praktické rovině nabízí i nejbohatší zdroj poznání jazyka a možnost výběru výrazů pro vytříbeného autora, autora učebnic a slovníků, překladatele, studenta, ale i lingvistu a další zájemce. Je to poutavé čtení upozorňující především na bohatost českého pojmenovávacího aparátu na úrovni frazémů a idiomů, jehož popis dosud nebyl k dispozici, ale specificky i na to, že se dá psát i mluvit vybraněji a jemněji, pro leckoho rafinovaněji, než jen pouhým řazením jednoduchých běžných slov do jednoduchých vět.

Ve Starém zákonu, svatém textu plném osudových dramat, drsného humoru i mocných emocí, zarazí současného čtenáře nezvyklá stručnost nedopovězených příběhů slavných hrdinů. Zápletka je tu vlastně druhotná. Hlavní pozornost se věnuje morálním konfliktům primitivní kmenové tradice a lidským vášním, neboť divoký a vzpurný národ kočovníků teprve vychází na cestu. Uhrančivý román Anity Diamantové, odbornice na židovské rituály, nás uvádí do života rozsáhlé rodiny patriarchy Jákoba, která čítá dvě manželky a dvě konkubíny, dvanáct synů (zakladatelů izraelských kmenů) a jedinou dceru Dínu. Dína – milovaná dědička rázné matky Ley, přičinlivá učednice porodní báby a pozorná posluchačka hovorů, jež vedou místní ženy v červeném stanu vyhrazeném pro jejich porodní a „nečisté“ dny – líčí svou zkušenost s krutou morálkou vlastního kmene. Ta vede i k dívčině tragédii a útěku do Egypta poté, co se příbuzní krvavě pomstili za Díninu náklonnost k šekemskému princi. Syrové erotické drama o lásce, zradě a ženské touze nevymizet z dějin ožilo v podání americkožidovské autorky s takovou naléhavostí, že kniha obletěla svět a dočkala se i filmového zpracování.

Ve Starém zákonu, svatém textu plném osudových dramat, drsného humoru i mocných emocí, zarazí současného čtenáře nezvyklá stručnost nedopovězených příběhů slavných hrdinů. Zápletka je tu vlastně druhotná. Hlavní pozornost se věnuje morálním konfliktům primitivní kmenové tradice a lidským vášním, neboť divoký a vzpurný národ kočovníků teprve vychází na cestu. Uhrančivý román Anity Diamantové, odbornice na židovské rituály, nás uvádí do života rozsáhlé rodiny patriarchy Jákoba, která čítá dvě manželky a dvě konkubíny, dvanáct synů (zakladatelů izraelských kmenů) a jedinou dceru Dínu. Dína – milovaná dědička rázné matky Ley, přičinlivá učednice porodní báby a pozorná posluchačka hovorů, jež vedou místní ženy v červeném stanu vyhrazeném pro jejich porodní a „nečisté“ dny – líčí svou zkušenost s krutou morálkou vlastního kmene. Ta vede i k dívčině tragédii a útěku do Egypta poté, co se příbuzní krvavě pomstili za Díninu náklonnost k šekemskému princi. Syrové erotické drama o lásce, zradě a ženské touze nevymizet z dějin ožilo v podání americkožidovské autorky s takovou naléhavostí, že kniha obletěla svět a dočkala se i filmového zpracování.

Howard Kirk, docent sociologie na jedné anglické provinční univerzitě, zosobňuje proroka nových pořádků, proti kterému je Mojžíš rozhrnující mořské vody ubohý břídil. Radí, pátrá, intrikuje, pořádá večírky a obšťastňuje studentky tak, že laik žasne a odborník se nediví, neboť neradno věřit nikomu přes třicet. Slavný univerzitní román báječného britského satirika předčí cokoli od Davida Lodge.

Howard Kirk, docent sociologie na jedné anglické provinční univerzitě, zosobňuje proroka nových pořádků, proti kterému je Mojžíš rozhrnující mořské vody ubohý břídil. Radí, pátrá, intrikuje, pořádá večírky a obšťastňuje studentky tak, že laik žasne a odborník se nediví, neboť neradno věřit nikomu přes třicet. Slavný univerzitní román báječného britského satirika předčí cokoli od Davida Lodge.

Howard Kirk, docent sociologie na jedné anglické provinční univerzitě, zosobňuje proroka nových pořádků, proti kterému je Mojžíš rozhrnující mořské vody ubohý břídil. Radí, pátrá, intrikuje, pořádá večírky a obšťastňuje studentky tak, že laik žasne a odborník se nediví, neboť neradno věřit nikomu přes třicet. Slavný univerzitní román báječného britského satirika předčí cokoli od Davida Lodge.

Matka, dcera a vnučka se setkávají na pár letních dnů ve svém rodišti blízko Michiganského jezera a přes vyprávění příběhů, které symbolizují přívěsky rodinného náramku, k sobě znovu nacházejí cestu. Snaží se si vzájemně dělat radost, chápat a řešit osobní starosti a hledat nové štěstí. Zvlášť proto, že nejstarší z nich začíná nezvratně ztrácet paměť…

Matka, dcera a vnučka se setkávají na pár letních dnů ve svém rodišti blízko Michiganského jezera a přes vyprávění příběhů, které symbolizují přívěsky rodinného náramku, k sobě znovu nacházejí cestu. Snaží se si vzájemně dělat radost, chápat a řešit osobní starosti a hledat nové štěstí. Zvlášť proto, že nejstarší z nich začíná nezvratně ztrácet paměť…