LEDA strana 26 z 58

V chladném červnovém ránu se na anglickém pobřeží prochází kdosi z místních lidí se psem. Zvíře vyhrabe věc, kterou jeho paní zpočátku považuje za trouchnivou větev, po chvíli ale zjistí, že se jedná o cosi podstatně zlověstnějšího. Hned nazítří dostanou tři mladé ženy žijící v Londýně Fatima, Thea a Isa textovku, kde stojí pouze dvě slova: Potřebuju tě! Isa a její kamarádky kdysi v internátní škole hrávaly takzvanou hru na lháře: vykládaly smyšlené historky spolužačkám, učitelkám a vlastně kdekomu. Jenomže jejich poťouchlá zábava se neobešla bez následků, a tak dívky vyloučili ze školy. Po téměř dvou desetiletích je volá zpět Kate, poslední ze čtveřice nerozlučných přítelkyň. Nebude to ale sentimentální setkání po letech. Roky bájného lhaní si vyžádaly svou daň a teď je třeba uvést věci na pravou míru hra na lháře má totiž ještě tahle dvě pravidla: NIKDY SI NELŽEME NAVZÁJEM! POZNEJ, KDY S LHANÍM PŘESTAT!

Chestertonova dnes už klasická romantická Ortodoxie je osobní i univerzální obhajobou zdravého rozumu, hlubokého smyslu lidské existence, demokracie a vznešeného poslání Západní civilizace. Jeho zábavná a veselá polemika s morbidními kazisvěty té doby, kterých za sto let od napsání ješte přibylo, je návodem k aktivnímu, dobrodružnému a barvitému životu plnému fantazie. Mistr paradoxu mluví o potřebě spojovat důvěrně známé s neznámým (s tajemnem) a dívat se na svět tak, abychom měli současně pocit úžasu, daru i toho, že jsme tu vítáni. Má-li člověk v životě to pravé poslání, stává se každý den dobrodružstvím, každodennost zázrakem a zdánlivě malé věci vyrostou do nebeských výšin. Jako detektiv pátrá Chesterton metodicky po příčině psychologicky udržitelné radosti ze života, která může vycházet jenom z určité víry, tak jako každý pesimismus vychází z nevíry. V novém, stručném a soudobém překladu zní autorova gigantická životní energie naplno.

Urozená mladá dáma, a stát se malířkou? Dívka z přední rodiny a živit se samostatně štětcem a barvami? V Anglii na počátku předminulého století pro ženu věc zcela vyloučená, společensky nepřijatelná, ba přímo skandální. Cassandra z proslulého rodu Darcyových, hrdinka našeho příběhu, je postižena nejen výtvarným talentem, ale i schopností samostatně přemýšlet a překračovat zavedená pravidla. Proto nebude její osud jednoduchý, ale pro čtenáře, sledující jej z perspektivy dalších dvou století, tím zajímavější.

Frank Sheeran, obr s kouzlem osobnosti a výborný vypravěč se smyslem pro humor, líčí svou životní dráhu chlapce z chudé irské rodiny a posléze chladnokrevného zabijáka ve službách mafie, schopného vejít do baru, zastřelit terč v místnosti plné lidí a bez náznaku emocí se vytratit. Z jeho vyprávění o životě mafiána vyplývají i další pozoruhodné skutečnosti, osvětlující pozadí atentátů na prezidenta Kennedyho i jeho mladšího bratra Roberta. V sedmdesátých letech byl Sheeran alias Irčan neoficiálním bodyguardem odborářského bosse Jimmyho Hoffy. Když Hoffa beze stopy zmizel, soudilo se, že se mu stalo osudným propojení odborů s mafií, proti němuž tak vášnivě vystupovali právě Kennedyovi. Agenti FBI vytipovali několik podezřelých, mezi nimi i Sheerana, ale nenašli dost důkazů. Sheeran mezitím skončil ve vězení za jiný přečin a jeho advokátem se stal autor knihy Charles Brandt. Ten studoval soudní spisy, vedl rozhovory s agenty, podnikl vlastní zkoumání a hlavně získal důvěru stárnoucího mafiána. Nakonec objasnil, proč, jak a čí rukou Hoffa zemřel. Lahůdka pro všechny milovníky mafiánských příběhů přináší netradiční non-fiction detektivku a současně barvité vylíčení nechvalně proslulé éry amerických odborů, které se v poválečném období staly prodlouženou rukou organizovaného zločinu. Režisér Martin Scorsese s oscarovým scenáristou Stevem Zaillianem připravují podle knihy film (2019), v němž hlavní role ztvárňují Robert De Niro, Al Pacino, Joe Pesci a Harvey Keitel.

Už půldruhého století fascinuje Jana Eyrová čtenářky i čtenáře a znalci si dodnes lámou hlavu, proč je tohle dílo tak oblíbené. Jak už to bývá u knih, které zůstávají stále živé, musí příběh obsahovat něco víc, než jen nečekané zvraty romantických epizod a dramatické prvky gotického románu. Čas odvál upjatost viktoriánské epochy a utišil skandálnost chování a názorů nevázané hrdinky, na jejíž obranu spisovatelka napsala: Nepleťme si konvenci s morálkou! Královna Viktorie byla ostatně knihou přímo nadšena. Tajemství velké a široce oblíbené literatury se nedá definovat, ale něco nám generace nadšených čtenářů přece jen prozradí. Uvědomujeme si, že čteme smyšlený příběh, přitom ale cítíme, že hlas vypravěčky je podivuhodně skutečný, emoce jsou opravdové a události výbušné. Proto zápas nezdolné a statečné hrdinky s její nelidskou opatrovnicí, krutými podmínkami v internátní škole a s tuhým sociálním řádem působí tak mocně. Prozrazuje autorčinu vlastní zkušenost, prožitek šikanované dívky po ztrátě rodičů. A nemějme autorce za zlé, že v jejím velkém epickém příběhu láska překoná krutá protivenství, nepřízeň osudu i tíhu strašného tajemství. Myslíte si snad, pane Rochestere, že když jsem chudá, nenápadná a bezvýznamná, že nemám duši ani srdce?

Patnáctiletá Olive je na svou matku pyšná, miluje ji, jsou si tak blízké. Jenomže jednou se Billie Flanaganová vydá sama na horskou túru a už se nevrátí. Její tělo se nenašlo, nechala po sobě jenom rozbitý telefon a botu zapadlou v blátě. Manžel a dcera se s tragédií vyrovnávají každý po svém: Jonathan se uchýlí k whisky a ze smutku se snaží vypsat v něžných vzpomínkách na ztracenou lásku, Olive se změní v uzavřenou samotářku. Jednoho dne se jí ale máma najednou mihne před očima. Byla to jen halucinace? Co když Billie smrt jenom předstírala? Příběh nabírá na obrátkách, otec s dcerou se dozvídají o událostech z Billiiny minulosti a začínají pochybovat, že svou manželku a matku doopravdy znali. S kým celé ty roky vlastně žili? Kdo byla Billie Flanaganová ve skutečnosti? Fascinující příběh, který ukazuje, že o těch, které milujeme, ani zdaleka nevíme všechno a že nás tajemství, které skrýváme, může nakonec zavést do slepé uličky.

Tankový prapor Josefa Škvoreckého se vyznačuje humorem, který umí léčit. Krouží kolem nás temné síly? Otevřeme román a ponoříme se do osvobodivé esence komické absurdity, jejíž nezanedbatelnou výhodou je, že se už stala a že se přihodila komusi jinému, autobiografickému Dannymu Smiřickému, kterého známe ze Zbabělců, nyní veliteli tanku, jenž si u Sedmého tankového praporu kroutí poslední půlrok vojny. Střely neodolatelného humoru a mistrných dialogů, u nichž se propuká do hlasitého smíchu, ale také vědomí, že za branami kasáren čeká cosi mnohem neurčitějšího, nejasného, budoucnost, život kdo může říct? Tupost se tam venku maskuje rafinovaněji než pod důstojnickou čepicí.

Učebnice, která svou úrovní navazuje na publikaci Angličtina pro mírně a středně pokročilé samouky, je určena nejen studentům-samoukům, ale je použitelná i v nejrůznějších jazykových kurzech odpovídající úrovně. Učebnice je zaměřena na nácvik tří základních dovedností: porozumění textu poslech s porozuměním řízený nácvik ústního projevu na takové úrovni, která uživatelům zaručí dosažení stupně pokročilosti C1 (pokročilý uživatel) podle doporučení Rady Evropy. Učebnice je vybavena klíčem ke cvičením, anglicko-českým slovníčkem a slovníčkem anglické gramatické terminologie, dále přehledem slovesných časů a tvarů nepravidelných sloves. Nedílnou součástí učebnice jsou dvě audio CD. Ke kontrole úspěšnosti poslouží závěrečný test.

Ve svých cestopisech pozoruje Karel Čapek navštívené cizí země se zaujetím a úžasem téměř dětským, sleduje jejich podstatu a zvláštnosti, vybírá to nejcharakterističtější a s neuvěřitelnou lehkostí přenáší svůj dojem na čtenáře. Texty i ilustrace balancují na hranici vážnosti a nezvladatelného veselí a zachycují zemi výstižněji než zdlouhavé průvodce. Objevitelský instinkt autora vede, aby se vyhýbal nejobvyklejším turistickým místům a vyšlapaným cestám. Svým svěžím, hravým, vtipu nakloněným pohledem však dovede objevit překvapivé a kouzelné stránky i u věcí známých, zdánlivě všedních. Cesta do neznáma vyvolává v autorovi i v nás, kteří ho na jeho poutích následujeme, okouzlení rozmanitostí světa, euforický pocit bytí mimo určité místo a navrací nás k sobě samým jsou to chvíle dokonalého štěstí Zahrady Alcázaru jsou svým způsobem typické pro španělské zahrady; je tam sice ledacos, co není nikde jinde, na příklad baňos čili klenutá koupací síň doni Marie de Padilla, milenky křesťanského krále Petra Ukrutného. Praví se, že tehdejší zdvořilost žádala, aby dvorští kavalíři pili vodu z její koupele; ale já tomu nevěřím, protože jsem viděl málokterého caballera v Seville pít vodu.

Emily je okouzlující žena s oslnivou kariérou v módním oboru a s pohledným manželem Seanem tvoří pár, kterému leckdo závidí. Zároveň je zodpovědná a milující matka. Její kamarádka Stephanie, jejíž manžel před několika lety tragicky zahynul při autonehodě, se stará o malého syna a úzkostné pocity ventiluje na svém blogu určeném komunitě matek s malými dětmi. Všechno začalo drobnými laskavostmi. Mohla bys vyzvednout Nickyho ze školy? prosila Emily už několikrát svoji nejlepší kamarádku. A Stephanie je pokaždé ráda, že může být přítelkyni užitečná. Jednoho dne si ale Emily pro syna nepřijde, nezvedá mobil, neodpovídá na textovky. Nejistota trvá několik měsíců, až se v jezeře najde tělo utonulé ženy, kterou policie identifikuje jako Emily. Případ je uzavřen jako sebevražda jenomže Stephanie náhodou narazila na důvod k pochybnostem a nejistota ji svírá čím dál naléhavěji. Neví Sean o Emilyině zmizení víc, než přiznává? Jak dobře znala svoji nejlepší kamarádku? Co ví o jejím dřívějším životě? Neudělala chybu, když se jí svěřila s tím, na co by ze své minulosti nejraději zapomněla? Co když se za kamarádstvím skrývá záludný, detailně promyšlený ďábelský plán?

Mládí je jiný světadíl a jiná je i kniha, kterou si vysnil dvacetiletý autor. Jeho intuitivní, vytušený román o ztrátě nevinnosti, hledání ztraceného ráje a útěku před štěstím se vymyká žánrům. Je to romantický příběh pramenící ve fantazii, dokonce možná pohádka s realistickými prvky… Čtenáře fascinuje právě díky svému podivně hybridnímu charakteru. Je to kniha, pod jejímž vlivem vznikl Fitzgeraldův Velký Gatsby. Děj tohoto románu zasahuje do malého města v srdci Francie a do Paříže, ale celý příběh bližšímu určení v místě a času odolává. Je všude a nikde, přichází odnikud a vede nikam. Bez ohledu na to, jak jasně, přesně a určitě vidíme skutečnost, uvědomíme si později, že to, co jsme měli před očima, byla pouhá ozvěna představ, které už dlouho sníme. Je to také kniha o stmívání. Kdykoli je zde radostná nálada, cítíme zároveň, že dějiště brzy zahalí temnota. Ale co je zvláštní – než dočteme do konce, zapomněli jsme už, jak tvrdými a krutými místy jsme ve vyprávění prošli a jak temné pasáže v něm jsou. Sal Paradise, hrdina Kerouacova románu Na cestě, si na tři roky trvající cestu po Americe vzal jedinou knihu, právě tuhle. Ukradl ji v Hollywoodu u knižního stánku a v autobuse do St. Louis ji bere do ruky.

Zvedněme hlavu z proudu dní, kterým se necháváme nést, a rozhlédněme se – kam to vlastně máme namířeno? K úvahám potřebujeme klid, tak opusťme město přeplněné lidmi. Bude stačit pouť lesem, při které nohama rozhrnujeme listí? Aspoň jediný tichý týden přemítat v lesních samotách! „Člověk je tím bohatší, čím méně má věcí, o které se musí starat. (…) Šel jsem do lesů, poněvadž jsem chtěl žít uvážlivě, utkat se s podstatou života… Nechtěl jsem žít tím, co není život, vždyť žití je cosi tak vzácného, a nechtěl jsem žít odevzdaně – to jen kdyby nic jiného nezbývalo. Přál jsem si žít všemi smysly a zcela vysát morek života, žít tak zásadově a spartánsky, abych se odpoutal od všeho, co není život.“ Thoreau líčí život spjatý s přírodou, dva roky prožité uprostřed massachusettských lesů ve srubu postaveném vlastníma rukama. Jeho pohled je inspirující a naléhavě aktuální…