LEDA strana 19 z 58

Milan Lasica je u nás znám snad každému nad dvacet jako velký komediální herec. Protože ale píše slovensky, jsou jeho texty v české slovesné kultuře přítomny mnohem méně, než si zasluhují. Laskavému čtenáři nyní předkládáme v českém překladu jeho satirickou novelu v dopisech. Anekdotickou formou zachycuje životní situaci starší generace, v níž přetrvávají světlé ozvěny budovatelského mládí – a občas dokonce vítězí nad smutně zábavnými absurditami svobodomyslné nevázané doby. Nic však není černobílé a nakonec se ukáže jako v detektivce, že vše bylo jinak. "Po skončení prohlídky mi lékařka, velmi sympatická paní v nejlepších letech, řekla, že můj zdravotní stav je přiměřený mému věku. Z toho vyplývá, že je to docela vážné, ale s tím se asi nedá nic dělat. Trochu jsem si chtěl s tou doktorkou popovídat, jen tak nezávazně o zdravotnictví a o jiných věcech, ale když jsem se jí zeptal, co dělá večer kolem deváté, začala se smát a řekla, že v devět bych už měl být v posteli. Já jsem se zeptal, jestli ve svojí, a ona řekla, abych nemístně nevtipkoval, protože by to mohlo mít nepříjemnou dohru. … To ti mě tak rozhodilo, že jsem si musel zajít naproti do bistra a dát si dvě becherovky. Já vím, že můj zdravotní stav je přiměřený mému věku a že jiný už asi nebude, ale proč mi to doktorka připomíná, místo aby si se mnou aspoň zavtipkovala: Co děláte kolem deváté večer, paní doktorko? To už jsem v posteli a vy byste tam měl být taky. V tý samý, paní doktorko? Jestli vám nevadí, že tam bude i můj manžel… Takhle nějak inteligentně se to dá dělat a člověka by to hned trochu povzbudilo."

Mladý doktor Barry Laverty se těší na první Vánoce v útulné vesnici Ballybucklebo, radost mu však pokazí jeho dívka Patricie, protože nemíní na svátky přijet. Jenomže Barry se nemůže svými srdečními záležitostmi příliš zabývat – on a jeho starší kolega Fingal Flahertie O’Reilly mají plno práce s běžnými chorobami i s naléhavými případy vyžadujícími plnou pozornost. A navíc se objeví velký problém. V blízkém okolí si otevře ordinaci nový doktor, jenž podvodně přetahuje pacienty a jehož šarlatánství začíná ohrožovat zdraví důvěřivých venkovanů. Je možné, aby se ve zdejším kraji uživili tři praktičtí lékaři? Barry o tom začíná pochybovat. Leč i v nepříjemném zimním období nastávají bezstarostné chvíle a páni doktoři z Ballybucklebo si uprostřed shonu kolem vánočních sešlostí a veselic dokážou najít čas, aby obstarali třeba nadílku pro děti osamělé matky. Sníh tady sice padá jen zřídka a ani zázraky se nedějí jako na běžícím pásu, to ovšem neznamená, že musejí být Vánoce nutně na blátě a lidé že by měli přestat doufat a věřit… Ať už jste staří známí, anebo se s oběma doktory a jejich bližními setkáváte dnes poprvé, vítejte do světa humoru, přátelství a lásky!

V Tetě Joleschové nás Friedrich Torberg uvádí do kavárenského života Prahy a Vídně 20. a 30. let, kde ještě přežívá útulná a snášenlivá kultura mnohonárodního starého Rakouska, kde se střední vrstva stále považuje za spoluobčany a tráví neuvěřitelné tisíce hodin (často až do rána) v družných diskusích o lidech, kultuře a stavu světa. Tady pěstovala dnes už zaniklé konverzační umění repartee – okamžité, hbité a především vtipné odpovědi. Jak dokládají Torbergovy anekdoty, nepochybně v něm excelovala proslavená i zneslavená židovská výmluvnost, sebeironie a sebeobranný humor, v nemalé míře i proto, že židé ztratili ochranu starého mocnářství. Bonmot či epigram mohou vzniknout právě jen v takové pestré pospolitosti. Skutečně: v podivuhodné symbióze se v tehdejších kavárnách prolíná svět obchodníků a prokuristů s literáty a umělci všeho druhu a pozdní květ rakouské kultury po první válce má své kolektivní kořeny, tak často židovské a české, právě zde: Stefan Zweig, Rainer Maria Rilke, Karl Kraus, Peter Altenberg, Leo Perutz, Franz Werfel, Robert Musil – máme-li jmenovat alespoň ty nejvýznačnější. Svět rakouských kaváren zanikl, ta tam je legendární Tante Jolesch, ale vtip trvá.

Učebnice obsahuje v 23 lekcích témata, která se vyskytují nejen u maturitních zkoušek, ale i v běžném životě - rodina, školství, kultura, divadlo, cestování atd. Každá lekce je rozdělena do několika částí - od jednodušších ke složitějším, a tedy i obtížnějším. Kromě konverzačních výrazů běžného života má každá lekce i slovníček k danému tématu - obsahuje nejnovější termíny denního života, které lze těžko nalézt ve slovnících. Součástí učebnice je 1 audio CD.

Učebnice mluvené ruštiny určená každému, kdo si chce doplnit nebo osvěžit znalosti ruského jazyka a používat ho při běžné komunikaci. Učebnice je vhodná pro obeznámené začátečníky až středně pokročilé (vstupní úroveň A2 až B2), a v závislosti na úrovni vstupních znalostí vám pomůže dosáhnout výstupní úrovně mírně pokročilý až pokročilý (B1 až C1). Učebnice obsahuje: • 18 moderně zpracovaných lekcí • zrcadlové překlady ruských rozhovorů • audioorální cvičení založená na efektivní metodě řízených odpovědí • 1300 ruských slov, slovních spojení a frazeologismů • současné ruské reálie • klíč ke kontrole většiny písemných cvičení • rusko-český slovník. Učebnice je určena jak pro studující ve školách a kursech, tak pro ty, kdo se učí sami. Nedílnou součástí učebnice jsou dvě audio CD s nahrávkami vybraných rozhovorů a cvičení.

Obsahuje více než 19 300 srbských výrazů a 26 900 českých ekvivalentů v srbsko-české části, 19 800 českých výrazů a 29 000 srbských ekvivalentů v česko-srbské části. Je určen širokému okruhu uživatelů k běžné konverzaci, například na dovolené, stane se nepostradatelnou pomůckou i pro studenty, ekonomy, komerční pracovníky a mnohé další.. Jelikož jsou v něm zachovány i některé vžité pojmy ostatních jazyků národů původní federace, může být využíván pro potřeby základního dorozumívání i v jiných republikách bývalé SFRJ. S ohledem na potřeby českého uživatele obsahuje slovník přílohu s podrobným přehledem srbské gramatiky včetně pravidel týkajících se výslovnosti a pravopisu.

Kniha pamětí generála Františka Moravce zachycuje fascinující životní příběh československého důstojníka, jehož válečné osudy začaly v roce 1915 odvodem do rakousko-uherské armády, pokračovaly ruským zajetím, činností v legiích a poté kariérou v armádě Československé republiky ve zpravodajské sekci generálního štábu. Moravcovo působení vyvrcholilo v anglickém exilu, kde v letech 1940–45 řídil československou zpravodajskou službu, která dodávala Spojencům cenné poznatky, mj. i díky spojení s agentem A-54 Paulem Thümmelem, vysokým důstojníkem Abwehru. Legendární špion poskytoval československým zpravodajcům mimořádně závažné informace – např. o chystaném napadení Francie, o přípravě útoku na Sovětský svaz či o vývoji nových německých zbraní –, ovšem Spojenci jim ke své škodě ne vždy přikládali dostatečnou důležitost. Právě toto období Moravcova života, které se definitivně uzavřelo jeho odchodem do exilu v roce 1948, je těžištěm knihy nabité informacemi ze zákulisí zpravodajských služeb a vysoké politiky.

Je určen především českému uživateli, bylo však přihlédnuto i k potřebám uživatele dánského. Tento slovník praktického kapesního formátu pomůže těm, kteří se poprvé setkají s dánštinou nebo češtinou, ocení ho však i ti, kteří mají hlubší zájem o tyto dvě země a jejich jazyky. Kromě základní slovní zásoby ve slovníku nechybí ani výrazy z oblasti publicistiky, ekonomie, obchodu, techniky, politiky a kultury. První vydání přináší více než 26 000 dánských výrazů a 34 000 českých ekvivalentů.

Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury. Na rozdíl od dnešních revizionistů, kteří tvrdí, že Spojené státy jsou jen slepencem rasových a národnostních skupin bez společně sdílené kultury, nebo těch, kteří tvrdí, že Američané jsou pouze politickým národem, je autor přesvědčen o specifickém významu náboženských a kulturních angloamerických znaků, které se vyvíjely od příchodu prvních osadníků až po dnešní dny. Johnsonova kniha způsobila ve světě senzaci nejen proto, že nebere ohledy na politickou korektnost a bojuje s různými levicově liberálními mýty, ale také autorovým nesmlouvavým smyslem pro fakta a mimořádně dramatickou dikcí. Recenzenti se vesměs shodují v názoru, že tak otevřeně, přímočaře by ji žádný Američan nemohl napsat.