LEDA strana 21 z 58

Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet. Za zdánlivě pouze zábavnou a vtipnou satirou na novinové senzace se postupně odkrývá to, co Čapek považoval za největší nebezpečí pro lidskou civilizaci. Totiž snahu vydělat na všem, co slibuje zisk, i kdyby to vzápětí mělo přinést zkázu. Také potřebu většiny lidí usnadnit si život, pokud možno nepracovat a jen si užívat, jen se bavit a nedomýšlet nic z toho, co se jeví jako hrozba vší kultuře a nakonec i existenci lidstva samého.

Sladká Francie přinese obdivovatelům ovoce výlučně jako celek, a proto není moudré omezovat její krásy na pozlátko předváděné v Paříži. Svérázné kouty této různorodé země uhranuly i vyznavači pitoreskna Henrymu Jamesovi, a tak se jimi jako nejslavnější americký reprezentant zjemnělé tradice konce devatenáctého století kochá s týmž zaujetím, jaké ve svých románech věnoval třeba ladným liniím kávového šálku. Mladík z dobré newyorské rodiny, pro nějž byla francouzština vstupenkou do Starého světa, přitom prokáže sympatie k joie de vivre francouzského Jihu, elegantní styl a bystrozrak znalce umění. Ale ať už se toulavý spisovatel zabývá nabubřelostí některých zámků na Loiře, rozebírá rekonstrukci středověké pevnosti v Carcassonne či linie nejznámějších katedrál, ať obhlíží antické památky v Provenci nebo jen na pláži v Normandii glosuje rovnostářské poměry třetí francouzské republiky, vysvítá zpod tohoto něžného pošklebování cosi vážného, co předčí i zápisky jeho předchůdce Stendhala. James si cení neopakovatelného kouzla, jímž hostitelská země dýchá a jež je třeba uchovat, protože na něj poutník jinde na světě nenarazí. S odstupem jednoho a čtvrt století vypovídají autorovy črty mimo jiné o pravém smyslu moderního „bytí na cestě“, které se pod tlakem rychlosti a banalit změnilo v uniformní turistickou zábavu pro masy.

Jurský park, jenž patří k nejslavnějším knihám žánru sci-fi, nás vtahuje do ztraceného světa pradávných živočichů, který na zeměkouli kdysi skutečně existoval. V napínavém příběhu sledujeme dobrodružství, u jehož počátků stála odvěká lidská pýcha toužící ovládat živly mocnější než člověk. Příběh je vyprávěn z pohledu zúčastněných postav: protiváhou chamtivých sobců je paleontolog Grant, na kterého by se hodila přezdívka Indiana Bones, a také Tim a Lex – vnuk a vnučka miliardáře, který chce na riskantním projektu znovuzrození dinosaurů velkolepě vydělat. Jenže „život je ve skutečnosti celou řadou náhod, z nichž každá událost může změnit všechny následující zcela nepředvídatelným až zničujícím způsobem“.

Dálkový výslech Václava Havla je nejosobitější a také nejúspěšnější knihou našeho bývalého prezidenta. Je vyznáním jeho vztahu k lidem, umění, politice a je i jeho životopisem. Tím, že tento rozhovor Karlu Hvížďalovi poskytl, ze sebe sejmul povinnost jednou napsat paměti. Později jen spolu s ním připravil pokračování s názvem Prosím stručně. Dálkový výslech vyšel poprvé česky v Londýně v roce 1986 k Havlovým 50. narozeninám. Nové, dvanácté české vydání jsme připravili po třiceti letech od chvíle, kdy na textu začal s K. Hvížďalou pracovat. Interview bylo přeloženo do více než dvaceti jazyků včetně japonštiny a čínštiny.

Nové a přepracované vydání základní učebnice angličtiny určené pro všechny, kteří mají z jakýchkoli důvodů obavy z výuky cizího jazyka. Zkušená autorka učebnic i zkušená pedagožka vysvětluje a procvičuje krůček po krůčku probíranou látku a bere přitom ohled na potřeby i těch nejméně talentovaných. Učebnice je spolehlivou pomůckou pro ty, kteří neuspěli v boji s obtížnějšími jazykovými materiály.

Jedna z nejvýraznějších amerických autorek současnosti navazuje na úspěšný román Gilead, poctěný Pulitzerovou cenou, a posílá do městečka na Středozápadě otřískanou tulačku Lilu Dahlovou. Život se s ní nemazlil, a přece věřme tomu, že ona i my obýváme nejlepší možný svět. Hrdinka, jejíž osud se před námi rozklene jako pestrobarevná louka, dojemně naplňuje vzkaz vepsaný do americké Ústavy, který člověka ponouká hledat štěstí, přestože k němu mezi lány Iowy vede cesta klikatá.

Slavný román Jane Austenové přenesla do dnešního světa vynikající současná anglická spisovatelka Joanna Trollopeová. Provedla to s mimořádnou empatií, humorem, pokorou k originálu, ale také s nevídanou odvahou. Za dvě stě let se změnilo naše vyjadřování, společenské zvyklosti, životní styl, přibyly technické vymoženosti, zůstala ale touha po lásce, bezpečí, po blízkosti druhého. Z lásky možná není úniku ani emancipace – ještě že rozum i cit jsou stále s námi!

Malý Stříbrný lipan se odloučil od svého hejna a začal samostatný život. Poznává nebezpečí i krásu rodného potoka, jako zázrakem překonává četná nebezpečí, která mu horská říčka a člověk připravují – anebo uniká, když nepřítel je větší a silnější. O dramatických zážitcích i klidných, šťastných chvílích jedné výjimečné ryby vypráví vnímavý a trpělivý pozorovatel Jaromír Tomeček bohatou řečí člověka milujícího přírodu – krásnou, občas divokou, jindy laskavou anebo také krutou. Působivé ilustrace namaloval Mirko Hanák, proslulý u nás i ve světě osobitou výtvarnou tvorbou s přírodními náměty.

Psychologické drama CAROL, syrový a současně romantický příběh, jehož postavy hledají na morálně spletitých cestách pravdivý obraz sebe samých, je výjimečným dílem, v němž Patricie Highsmithová osvědčila vynikající vypravěčské umění. Od prvních stránek se nad románem vznáší atmosféra nezadržitelného směřování k zatím neznámému cíli, dychtivosti a prapůvodní energie, s níž si obě hlavní postavy posedle zahrávají s osudem a připravují si tak téměř nesnesitelnou úzkost a napětí. Smysl cesty, po které se vydaly, lze rozpoznat až při pohledu zpět proti proudu času – není to kniha, je to život sám. Mistrovský milostný román CAROL patří k vrcholům americké i světové literatury a je jmenován mezi nejvlivnějšími knihami 20. století. Podle románu natočil režisér Todd Haynes stejnojmenný film, který je uváděn mezi nejvážnějšími kandidáty na cenu Oscar za rok 2015.

Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy.

Víš, milý čtenáři, co je to zrada a jak podle se někdy může zachovat druh ve zbrani? Vždyť i ostřílený hraničář a zkušený traper ve službách Kožešinové společnosti Skalnatých hor Hugh Glass zjišťuje krátce poté, co byl na lovu napaden rozzuřenou medvědicí, že mušketýrské heslo „Všichni za jednoho“ nemusí na americkém Západě v roce 1823 nutně platit. Těžce raněného zbaběle opustí dva členové výpravy, kteří ho měli chránit. S nicotným zbytkem výbavy, o nějž už tito zrádci neměli zájem, se pak zubožený Hugh plazí stovky mil čarokrásnou, byť chladně netečnou panenskou přírodou poháněn vidinou, že musí přežít, aby se pomstil. Vyprávění o nezdolné síle vůle, zasazené na území dnešního Wyomingu, Montany, obou Dakot a Nebrasky, přináší vedle úchvatných scenerií, zálesáckých receptů, krutých střetů s indiány i okamžiků bezmoci rovněž existenciální rovinu, poměřující lidské pohnutky ve světle věčnosti. Románová verze jedné z nejdramatičtějších legend z časů objevování Divokého západu, v jejíž filmové adaptaci ztvárnil hlavního hrdinu Leonard DiCaprio, je v Punkeho podání oceňována jako vrcholná moderní klasika westernového žánru.