LEDA strana 23 z 58

Ve Starém zákonu, svatém textu plném osudových dramat, drsného humoru i mocných emocí, zarazí současného čtenáře nezvyklá stručnost nedopovězených příběhů slavných hrdinů. Zápletka je tu vlastně druhotná. Hlavní pozornost se věnuje morálním konfliktům primitivní kmenové tradice a lidským vášním, neboť divoký a vzpurný národ kočovníků teprve vychází na cestu. Uhrančivý román Anity Diamantové, odbornice na židovské rituály, nás uvádí do života rozsáhlé rodiny patriarchy Jákoba, která čítá dvě manželky a dvě konkubíny, dvanáct synů (zakladatelů izraelských kmenů) a jedinou dceru Dínu. Dína – milovaná dědička rázné matky Ley, přičinlivá učednice porodní báby a pozorná posluchačka hovorů, jež vedou místní ženy v červeném stanu vyhrazeném pro jejich porodní a „nečisté“ dny – líčí svou zkušenost s krutou morálkou vlastního kmene. Ta vede i k dívčině tragédii a útěku do Egypta poté, co se příbuzní krvavě pomstili za Díninu náklonnost k šekemskému princi. Syrové erotické drama o lásce, zradě a ženské touze nevymizet z dějin ožilo v podání americkožidovské autorky s takovou naléhavostí, že kniha obletěla svět a dočkala se i filmového zpracování.

Onomaziologický slovník zásadním způsobem doplňuje a sjednocuje dříve vydané čtyři díly Slovníku české frazeologie a idiomatiky. Zahrnuje frazémy a idiomy všech čtyř vydaných svazků, které změněnou organizací a způsobem prezentace spojuje dohromady podle jednotného hlediska, a to významu. Většina tradičních slovníků nabízí svá hesla tak, že v nich hledáme abecedně podle výchozího hesla, resp. jeho formy. Tento slovník, který je onomaziologický a je vlastně tezaurem české frazeologie, vychází naopak od významu hesel a způsob hledání tedy převrací (místo od výchozí formy začíná od výchozího významu frazému a idiomu). Podle zvoleného konkrétního významu uvádí všechna hesla pro něj relevantní, která jsou uvnitř tříděná mj. podle toho, zda jde o přirovnání, výrazy neslovesné, výrazy slovesné anebo větné (což odpovídá uspořádání vydaných a abecedně uspořádaných čtyř svazků). Použité výchozí významy, podle kterých je tu vše uspořádáno, jsou jednoslovné, podle potřeby jsou ale doplněné o potřebné kombinace pokrývající významové jádro hledaného výrazu. Takto se tu pro výchozí význam „bojovat“ objevuje množství hesel různého typu z jednotlivých svazků slovníku, která sémanticky spojuje tento výchozí význam „bojovat“ a jeho podtypy, a najde se tu pak např. bojovat jako lev, nenechat něco (jen) tak (tj. bojovat proti něčemu), hájit svou existenci (tj. bojovat o svou existenci), hájit čest praporu (tj. v podtypu bojovat za ideál společný), bojovat na život a na smrt (tj. bojovat do konce), rvát se s osudem (tj. bojovat s vývojem nepříznivým), bojovat za čest a slávu (tj. bojovat nezištně), ale i Přeskoč, přelez, jenom nepodlez. (tj. bojuj vynalézavě, ne však nečestně!) a mnoho dalších. Tímto způsobem podle podobnosti seřazená a do podtypů a podle původních svazků hierarchizovaná a uspořádaná data jsou tu sesbírána a představena poprvé a jinde k dispozici nejsou; svým způsobem tvoří protiklad k onomaziologickému slovníku obecnému (např. Rogetovu, který pro češtinu nově existuje také), který je však založený pouze na jednotlivých slovech (pojmech) a frazémy neobsahuje. Princip, který se tu užívá jako výchozí, je široce pojímaná podobnost, ale i obdobnost a další významové souvislosti (včetně opozitnosti). Je třeba zdůraznit, že frazémy zde prezentované jsou přebírány z předchozích čtyř formálně orientovaných, tj. alfabetických svazků frazeologického slovníku, kde jsou však roztříštěné podle tematiky těchto svazků a nedávají představu celku frazeologie národního jazyka ani jejího složení. Pro velký rozsah dat (výchozí čtyři slovníky tvoří téměř 4000 stran) tento tezaurus tedy postupuje nutně úsporně a upouští od podrobného popisu významu (kromě stručných glos jako výše), který si lze podle potřeby ověřit pamětí či hledáním v uvedených čtyřech slovnících; slovník je tedy primárně určen pro kompetentní rodilé mluvčí češtiny. V tomto smyslu představuje vůbec první onomaziologický slovník národního jazyka tohoto druhu, který jiné jazyky postrádají. Uživateli odbornému i laickému nabízí tento slovník první ucelené pokrytí a zpracování české frazeologie a idiomatiky ve smyslu onomaziologickém, tezaurovitém. Zároveň se tu v praktické rovině nabízí i nejbohatší zdroj poznání jazyka a možnost výběru výrazů pro vytříbeného autora, autora učebnic a slovníků, překladatele, studenta, ale i lingvistu a další zájemce. Je to poutavé čtení upozorňující především na bohatost českého pojmenovávacího aparátu na úrovni frazémů a idiomů, jehož popis dosud nebyl k dispozici, ale specificky i na to, že se dá psát i mluvit vybraněji a jemněji, pro leckoho rafinovaněji, než jen pouhým řazením jednoduchých běžných slov do jednoduchých vět.

Psychologický thriller, kde nikdo není tím, za koho jej zprvu pokládáme, a nic není tak, jak se to zpočátku jeví. Vychází ve 25 zemích!

Policista Leonard Corell svou práci nesnáší, protože v zapadákově jménem Wilmslow na severozápadě Anglie se nic zajímavého neděje. Přecitlivělý mladík se obtížně protlouká šedí dnů a jen neochotně si připouští fakt, že úmornou službou v uniformě zahazuje veškerý talent. Pak ale přichází případ nepochopitelné, logice se vzpírající sebevraždy – a Corellův život se rázem obrátí vzhůru nohama. Píše se červen roku 1954 a oním tragicky zesnulým není nikdo jiný než velmistr logiky Alan Turing. Jméno muže, jenž průkopnickými objevy v oblasti výpočetní techniky napomohl vítězství Spojenců ve druhé světové válce, ani deset let po konci války téměř nikdo nezná. Corell přesto z náhodných indicií i z rozhovorů s matematikovými blízkými, příbuznými a kolegy postupně skládá portrét jedinečné a komplikované osobnosti, která je sice obdařena výjimečnými schopnostmi, nicméně žije v příliš odlišném, a tedy trýznivém vlastním světě. A detektiv přitom mimoděk zjišťuje i ledacos překvapivého o sobě samém. Psychologická skoro-detektivka Davida Lagercrantze propojuje faktograficky podložené vyprávění o životě a díle počítačového vizionáře se strhující sondou do života mladého introverta. A čte se jedním dechem, jelikož padesátá léta v Británii se vyznačovala politickými stihomamy, které soukromým tužbám jedince navzdory vyválčené svobodě nepřály.

Addie Baumová, narozená na prahu dvacátého století jako nejmladší dcera v přistěhovalecké rodině východoevropských Židů, se musí v Bostonu potýkat s mnoha překážkami. Do cesty se jí stavějí přísná výchova zahořklé matky a pravidla starosvětské domácnosti daná odporem rodičů vůči okolní bezuzdné kultuře, chudoba rodiny i nevraživost většinové společnosti. A kolik neštěstí vidí dívka kolem: duševně nemocnou sestru, lynčování, zneužívané sirotky, epidemii chřipky po první světové válce i depresi z frontových zážitků, která nepřeje lásce… Navzdory tomu všemu dokončí střední školu a sní o tom, že bude dál studovat a pomáhat druhým. Jak se ze stydlivé holky obklopené bezpočtem předsudků stane samostatná žena? Životní rekapitulace podnikavé bojovnice svědčí o tom, že to chce uchovat si elán, neztratit humor, nenechat se odradit a porvat se s nepřízní osudu. A taky hodně zvídavosti, přátel a moudrosti uložené v knihách. A především si znovu a znovu uvědomovat, že život – přestože občas stojí za psí štěk – je dar a veliký zázrak.

Psychologická próza Domov představuje samostatný literární protějšek k úspěšnému románu Gilead, ověnčenému Pulitzerovou cenou, a je součástí stejnojmenné volné trilogie završené knihou Lila. Jack – „černá ovce“ rodiny Amesova nejbližšího přítele, presbyteriánského pastora Boughtona – se po mnoha letech vrací k zestárlému, mrzoutskému otci, z jehož láskyplného sevření zamlada věčně někam utíkal. O soužití i soužení v jejich domácnosti vypráví Jackova sestra Glorie, odkvétající neprovdaná učitelka, která do rodného domu přijela krátce předtím, aby se o churavého tatínka postarala. Oba sourozenci si pod pátravým otcovým zrakem pečlivě střeží své nitro a jen neradi se s okolním světem dělí o pocity ztroskotanců. Jejich snaha, aby k sobě v domově dávného dětství nalezli cestu, rámuje elegický příběh o touze překonat vlastní charakter, osudově ovlivněný předchozím životem. Přední americká spisovatelka Marilynne Robinsonová je přivedla na scénu, kde bude třeba svést zápas o vlastní názor, o schopnost přijmout laskavost, o upřímný úsměv. Domov je však i posvátné místo, poněvadž nabízí občasnou útěchu a prchavé okamžiky milosti, v nichž nehrdinské postavy překonávají samy sebe.

"Rád sem ubližoval ženskejm… Tejral sem je psychicky… Dělalo mi to dobře.“ Jen dokud se všecko neobrátilo proti mně, přiznává v brutálně upřímné, vtipné a zřejmě autentické zpovědi čtyřicetiletý mediální šíbr, cynik a bývalý alkoholik. Vstupte do zmateného světa špičkové reklamy, kam se vyšvihl jako nanicovatý mladík z irského buranova, poznejte drsnou atmosféru velkoměsta, kde se tento privilegovaný kretén snaží překřičet samotu posedlostí, silnými slovy a občas i pěstmi. Příběh sice vypráví kreativec znalý mnoha profesionálních triků, v tomto případě je ale nepoužil, protože na tak horečnaté chrlení bolesti lidská fantazie nemá. Svůj životní příběh tu totiž čtenářům předkládá zavilý manipulátor a zoufalý trosečník, který svým životním stylem požírá sám sebe – zároveň však člověk poctivě přiznávající, že sklidil, co zasel, jedinec budící současně odpor i soucit… a místy dokonce překvapivé ztotožnění. Jeho nahlédnutí do pofiderních zákoutí raněné lidské duše vyvolává ohlas po celém světě.

Jednatřicetileté Sonje se rozpadlo manželství – po dramatickém rozvodu se ocitla prakticky bez prostředků… a bez syna. V islandské krizi je Sonja bez práce a síly jí docházejí. Její rozvodový advokát jí nabídne pracovní cestu do ciziny a Sonja si pozdě uvědomí nebezpečí… Banka, kde pracoval její bývalý manžel, zkrachovala a jeho vyšetřují kvůli účasti na rozsáhlých finančních machinacích. Sonja celou dobu nic netušila – co všechno ještě před ní skrýval? Domyslí si to, když jí syn náhodně ukáže jednu fotografii… Pod hrozbou, že jí gang unese syna, je schopna vymýšlet nové a nové způsoby, jak uniknout pozornosti celníků, nakonec ji ale jeden z nich zastaví. Znamená to pro Sonju definitivní konec, anebo naopak naději na únik z pasti?