LEDA strana 30 z 58

V mondénních anglických lázních Bath bývaly v době Jane Austenové mladé slečny uváděny do společnosti, aby se obrousily a pod dohledem matinek získaly žádoucí partii. Hrdinkou příběhu je Catherine, dcera venkovského faráře, upřímné, bezelstné, radostné stvoření, které se v nezvyklém prostředí vedle vítaných radovánek setká i s nejednou nástrahou. Ačkoliv má hlavu popletenou hrůzostrašnými gotickými romány, tehdejší oblíbenou dívčí četbou, a často vidí i v úkazech zcela běžných romantické drama, nakonec jí bystrý rozum ukáže správnou cestu a s milou Catherine jak jinak všechno dopadne šťastně.

První světová válka skoncovala se zlatým věkem a zjišťuje to i sir Clifford Chatterley. Majitel panství Wragby ležícího v kraji uhlí a železa se z fronty vrátil jako invalida na těle i na duši, a tak svou choť Connii nyní týrá metodami, jaké ovládají jedině blahosklonní britští gentlemani. Je pouze otázkou času, kdy mladá zámecká paní v necitelném prostředí najde spřízněnou duši: stane se jí Mellors, jejich svérázný myslivec a muž nejméně o dvě společenské příčky níž. Příběh o neslýchané cizoložné lásce, jehož intimní pasáže sklidily bouři nevole údajně mravné společnosti, vyťal políček britskému kastovnictví. Přináší však i svěží rozpravu o probouzejícím se právu ženy na tělesné uspokojení, partnerské štěstí a vlastní životní cestu. To vše je nicméně pro zamilovanou lady Connii obtížně dosažitelné, protože do lůna Anglie se zarylo nejen neplodné pokrytectví, ale i těžební jámy, nerudnost a zášť. Svůj vrcholný román, přes třicet let pronásledovaný ostrovními úřady jako pornografický, byl Lawrence nucen vydat v Itálii. Rok před autorovou smrtí vyšel ve Francii. První americké vydání (1959) mělo za následek, že se redaktoři nakladatelství Penguin ocitli na lavici obžalovaných. Vlna solidarity na obranu převratné knihy vzápětí prokázala, že další policejní perzekuce je neudržitelná, a tak se i v autorově vlasti objevila v desítkách vydání a v řadě filmových adaptací. Čeští čtenáři ji přesto mohli číst už roku 1930 v převodu Staši Jílovské. Nynější třetí česká verze navazuje na virtuózní moderní překlad, který v roce 1987 pořídil František Vrba.

Holandský lékař Eddy de Wind i jeho manželka Friedel byli odvlečeni do Osvětimi. Po příjezdu přežili krutou selekci a byli pracovně zařazeni na ošetřovny. Každý den a každou hodinu se v koncentračním táboře odehrával nelítostný boj o přežití – pro Eddyho to znamenalo přizpůsobit se nepředvídatelným reakcím dozorců, Friedel musela od sebe odvrátit hrozící osud oběti „lékařských“ experimentů Josepha Mengeleho. Sílu jim dodávala vzájemná láska: Friedel a Eddy si občas dokázali prostrčit přes plot lístek a výjimečně se dokonce odvážili kratičkého objetí. Když na konci války uprchli poslední dozorci, Eddy se schoval v opuštěných barácích a začal se zuřivým úsilím zapisovat svoje zážitky. Vznikl zcela ojedinělý záznam vězeňského života ve vyhlazovacím táboře zachycující z bezprostřední blízkosti každodenní boj o život, ale i záblesky radosti, když se Eddymu a Friedel podařilo zahlédnout jeden druhého.

Ben Shapiro v knize Jak zachránit západní civilizaci míří z pohledu dnešní krize Západu ke kořenům evropské kultury, na něž současná převažující ma-terialistická a hédonistická kultura zapomněla. Vysvětluje, že bez dědictví Athén a Jeruzaléma je ohrožena nejen svoboda a řád, soudržnost demo-kratické společnosti, ale i dnešní, nikdy v minulosti nevídaný blahobyt. Dramaticky popisuje 3 000 let evropských dějin, jež spojily zdánlivě neslučitelné: židovsko-křesťanskou existenciální víru s řeckou filosofií. V symbióze této víry a rozumu vyrostla nejúspěšnější civilizace, která dala světu vědu a techniku, dramatické umění a představu osobní svobody, lidské důstojnosti i občanských práv. Autor hájí řecký přirozený zákon telos, který z konečného účelu lidské přirozenosti vyvozuje, že člověk má pěstováním ctností směřovat k naplnění smyslu svého života, tedy k moudrosti a vznešenosti. Bez vyššího smyslu života se Západ zhroutí do chaosu iracionálních svárů, jak to vidíme dnes, kdy věcnou diskusi nahrazují vášně, subjektivita, etnická nebo menšinová identita a podobně. Paradoxně totiž i sám rozum závisí na víře – víře v racionální, poznatelný a objektivní svět, v němž rozpoznává Stvořitele.

V horském terénu moravsko-slovenského pomezí zasazují nacistům nepříjemné údery partyzáni, jejichž základnou je kopaničářská obec Ploština. V rozhodujícím okamžiku partyzáni zklamou důvěru kopaničářů. Není to bez následků, odvíjí se odtud pocit spoluviny, která ničí hlavní postavy románu. Okamžité radosti partyzánského života, milostné vztahy pod hrozbou konce, jenž může přijít v kterémkoliv okamžiku, tvrdá rozhodnutí partyzánských velitelů, vyčerpávající krutá štvanice, drsné dny s příchutí krve, slz a střelného prachu, kdy se nic nedá předstírat – to vše jako součást velkého lidského dramatu. Kniha vycházející z osobních autorových prožitků zobrazuje pravdivě, upřímně a otevřeně – tedy rozporuplně – ozbrojený odpor proti krvavému násilí. Je živoucí připomínkou tisíců bezejmenných, kteří přinesli nejvyšší možnou oběť ve jménu mravních zásad: věrnosti, cti a spravedlnosti.

Učebnice francouzštiny pro začátečníky je zpracovaná podle nových poznatků o výuce cizích jazyků. Klade důraz na aktivní užívání francouzštiny, schopnost dorozumět se v nejčastějších situacích a pohotové vyjadřování. Obsahuje základní gramatiku a slovní zásobu potřebnou pro komunikaci v nejběžnějších situacích, a to s důrazem na potřeby českého turisty ve Francii. Je určena pro výuku ve školách, v kursech, a také pro samostatné studium. Předpokládá se samostatná práce doma s žákovským sešitem, proto je do sešitu pro žáky zařazen i klíč téměř ke všem cvičením.

Sešit k učebnici francouzštiny pro začátečníky je zpracovaná podle nových poznatků o výuce cizích jazyků. Klade důraz na aktivní užívání francouzštiny, schopnost dorozumět se v nejčastějších situacích a pohotové vyjadřování.

Jede se představit rodičům svého přítele Jakea, jenže zimní návštěva odlehlé farmy asi není nejlepší nápad, zvlášť když se kolem vztahu těch dvou od začátku vrší pochybnosti. Jakeův domov se sice nachází jen dvě tři hodiny jízdy z města, ale stejně by pro ni asi bylo bývalo lepší nikam se nehrnout, protože nadaný vědec, s nímž se zná sotva sedm týdnů, je pořádný intelektuální svéráz. A ten vemlouvavý Hlas v mobilu, který jí denně naléhavě volá, si neumí k nikomu známému rozumně přiřadit… Když pár dorazí na farmu, v mrazu se válí mrtvá zvířata a samo stavení uvnitř vypadá málem jako motel Normana Batese. Křečovitě usměvavá máti je chodící sbírkou neuróz a Jakeova prababička zešílela. Další hrůzy tam snad nečekají – avšak co ve sklepě…? Debutová novela Kanaďana Iaina Reida výtečně vrství a převrací děsivé zákonitosti oblíbeného viktoriánského žánru ve zprávu o duši, z níž tuhne krev ještě víc, než je v nelítostné tundře nezbytné. Nejočekávanější horor sezony na filmové plátno pro kanál Netflix převedl další znalec pokroucených závitů dnešní lidské mysli: oscarový scenárista a režisér Charlie Kaufman.

Čapkovo dílo vítězí nad časem a stejně i Krakatit, vědeckofantastický utopický román vycházející z děsivé vize o vynálezu nesmírně účinné trhaviny, jenž vzbudí nevítaný zájem vojáků, politiků i teroristů. V románu najdeme poutavý milostný, erotický a psychologický příběh s dobrodružnými, detektivními, hororovými i komediálními rysy, jenž zdůrazňuje dobrodružství svobodného a intenzivního života. V hlavním hrdinovi objevíme romantickou duši, erotického básníka, talentovaného chemika a taky psychicky labilního člověka, jehož motivace vede kamsi do neznáma, do neproniknutelného zásvětí geniální inženýr Prokop po celou dobu hledá dívku, jejíž krása ho zasáhla v úvodu románu: Čím víc mi uniká, tím je to silnější; prostě je to osud či co. Souběžně s hrdinskými činy se Prokop v romanci s princeznou Wille projevuje jako lyrický milovník: Když přišel po večeři, nevěřící už a celý ve střehu, stěží ji poznal, jak byla krásná. Cítila jeho užaslý a žárlivý pohled, pohled, který ji obléval od hlavy k patě; i zazářila a tak se mu oddávala očima bez ohledu k ostatním, že trnul Bděli přimknuti k sobě a s očima vytřeštěnýma do polotmy. Cítil její srdce horečně bíti; nepromluvila slova za ty hodiny, líbala ho nenasytně a opět se odtrhla, kladla šáteček mezi své a jeho rty, jako by se bála na něho dýchnout Jejich trýznivý a výbušný erotický vztah prostupuje nejdramatičtější pasáže knihy, také tu, kdy oba rozechvěně čekají na výbuch třaskaviny, kterou Prokop vyrobil z princeznina pudru: Známá pronikavá vůně Prokopa omámila; srdce se v něm splašeně rozbouchalo, a v tom chtěl vyskočit, nemysle už na explozi, jež musí vyletět v nejbližší vteřině. Tu však cítil, že jektající kolena obemkla a svírají jeho nohu a dvě paže mu křečovitě opínají hlavu i šíji; a na tváři pocítil vlhký, palčivý, třesoucí se dotyk úst a jazyka. Zaúpěl hrůzou a hledal svými rty ústa princeznina. Vtom třeskla strašlivá exploze, sloup hlíny a kamení se vyryl ze země, něco prudce udeřilo Prokopa do temene, ale ten o tom ani nevěděl; neboť v tom okamžiku se zaryl do horoucí vláhy bezdechých úst a líbal rty, jazyk, zuby, ústa otevřená a vrkající; pružné tělo pod ním rázem ochablo a chvělo se dlouhými vlnami. Milostná zápletka s princeznou Wille se odehrává v Balltinu, pohádkovém zámku ležícím v prostoru vojenských muničních skladů, odkud je takřka nemožné uniknout (jeviště známe i z novely F. S. Fitzgeralda Diamant velký jako Ritz vydané v r. 1922, těsně před Krakatitem). V Balttinu se Prokop ukáže jako skutečný dobrodruh, když spolu s princeznou uprostřed noci prchají v autě ze zámku a v akčních scénách likvidují nepřátele jednoho po druhém

Vrcholný román a zároveň tvůrčí závěť Nathanaela Westa se sarkasticky trefuje do hollywoodské velkovýrobny amerických snů, nebo spíš do panoptika lidských typů potácejících se v jejích nižších patrech a na samém okraji. Krajinou oněch divotvorných náhražek nás provede rozkreslovač kulis Tod původem z kultivovaného východního pobřeží USA, jenž doufá, že tu najde inspiraci pro majestátní obraz zachycující požár prohnilého Los Angeles. Zaznamenává touhy těch, kdo si chtějí z tamějšího pozlátka urvat aspoň střípek, aby unikli fádnímu zaměstnání a na chvíli vybředli z kolotoče zmaru. Naráží při tom na všelijaké groteskní zástupce hollywoodského živočichopisu: na vysloužilé varietní umělce, prkenné statisty i podivínské šíbry, na ženy z nepřehledného pomezí mezi komparsistkami a prostitutkami, dokonce i na tragický pravzor všech budoucích ušlápnutých Homerů Simpsonů. Z nenaplnitelných nadějí pěšáků americké „nižší střední třídy“ nakonec vzejde frustrovaný dav – dav jako v biblickém podobenství o kobylkách, který vše mimo filmové atrapy lynčuje a žene příběh k apokalypse.

Nechme se okouzlit vypravěčským mistrovstvím Arthura Conana Doylea, jehož dílo vyzařuje žíznivou zvědavost, roznícenou fantazii i neuhasitelnou touhu po lepším světě, což ho jednoznačně vřazuje do jednadvacátého století. Tento první svazek zahrnuje Doyleovy prózy s tajemstvím, a to v moderním a jiskřivém českém překladu. Dvě z těchto próz vycházejí česky vůbec poprvé, jsou to Záhada údolí Sasassa a Strašidlo pro Goresthorpe Grange. Svazek obsahuje mimo jiné novelu Parazit, která reflektuje autorův celoživotní zájem o paranormální jevy. Druhý svazek, jenž vychází současně, nese výmluvný název Dobrodružství na moři i na souši. Následující třetí se bude jmenovat Doktoři a další vědci a čtyřdílnou Doyleovskou sérii uzavřeme novým překladem slavného Psa baskervillského, jenž vyjde s doprovodem působivých dobových ilustrací.

Bojujte, stateční rytíři! Člověk umírá, sláva přežije! – Bojujte! Je lepší zemřít, než se vzdát! Mladý rytíř Wilfred z Ivanhoe se ve věci lásky vzepřel otcově vůli, a tak musel opustit Anglii. S vojskem krále Richarda Lví srdce se zúčastnil křížové výpravy do Svaté země a nyní se vrací poháněn vášnivou touhou po své Roweně, jíž míní dokázat nejen, že je naživu, ale že jí zůstal věrný. Je však vtažen do mimořádně nebezpečné hry – do krvavého mocenského zápasu mezi králem Richardem a jeho zlopověstně krutým intrikánským bratrem Johnem. Příběh strašlivého nepřátelství a věrného bratrství, v němž vystupují vnitřně silné, nezávislé, věrné a krásné ženy, stateční rytíři i slavný zbojník Robin Hood s hordou dalších veselých kumpánů, vytahujících z rukávu jednu mazanou fintu za druhou, líčí nevyčerpatelnou sérií turnajů, bitek a riskantních dobrodružství, jež se odehrávají v romantickém světě středověkých ctností. Napínavé vyprávění míří čtenáři jedenadvacátého století k srdci – taková je moc vynalézavého českého překladu…