LEDA strana 28 z 64

Žít a milovat je štěstí, žít jen pro lásku je bláhovost. Rok 1957, Japonsko: Sedmnáctiletou Naoko čeká sjednané manželství, které její rodině zajistí dobré postavení v tradiční japonské společnosti. Jenže Naoko se zamilovala do amerického námořníka a stačí jeden krok, aby svou rodinu odsoudila k hanbě a společenskému pádu – je těhotná. S důsledky se budou muset vypořádat až následující generace… Dnešek, Spojené státy: Po smrti milovaného otce objeví Tori dopis se šokujícím sdělením, které ji přiměje k rozhodnutí: udělá všechno, aby odhalila tajemství, jež obklopuje otcův život. Napínavé pátrání ji po několika překvapeních zavede až do odlehlé vesnice na japonském pobřeží, a Tori dochází k poznání – jestliže chce připravit usmíření, musí zahnat démony minulosti. Příběh vyrůstá z drsného, málo známého období před několika desítkami let a inspirovaly ho skutečné události. Předkládá barvité portréty dvou výrazných žen: jedna řeší hlubokou rozpolcenost mezi příkazy rodné kultury a voláním vlastního srdce, zatímco druhá se odvážně vydává na nejistou cestu, aby zjistila, co pro ni vlastně představuje DOMOV. Navzdory tomu, že obě ženy oddělují oceány i celá desetiletí, jsou nerozlučně svázány společným tajemstvím. Jakmile se jednou sejdeme a popovídáme si, staly se z nás sestry. Japonské přísloví

„Vstoupil mi do života v únoru 1932 a nikdy z něj už neodešel.“ Je málo knih na světě, které s dokonalou a neúprosnou vyvážeností vytvářejí protichůdné emoce. Zázrak osudového mladistvého přátelství mezi potomkem staré aristokratické rodiny Konradinem a synem židovského lékaře Hansem. Lyrický svět nedospělého zanícení a vpád nacistické brutality, jež vyvolává zhnusení, strach, ale i statečný odpor. Přímočarost a upřímnost mládí na rozhraní s patosem a sentimentalitou. Jednoduché vyprávění se dlouho vznáší jako v dlouhém tunelu, za jeho slovy je cítit pustou tmu, a přesto srdce očekává nový den, kruh světla… a na konci svět vybuchne jako hroutící s hvězda. Knížka, která mrazí – a nadchne. Shledání (Reunion) není autobiografické dílo, přestože autobiografické prvky obsahuje: „Chlapec z toho příběhu, to samozřejmě jsem já,“ řekl o něm Uhlman, „jen jsem se nikdy nekamarádil s žádným Hohenfelsem. Rodina Hohenfelsových je jakýmsi smíšeným portrétem několika mých aristokratických spolužáků a jejich rodičů.“ Útlá novela vypráví o přátelství dvou dospívajících chlapců, jejichž osud tragicky poznamená dobová atmosféra v Německu, o složitém hledání mravních hodnot v době, kdy se většinový názor německé společnosti přiklonil k nacistické ideologii. Filmová verze Uhlmanovy novely vznikla v devadesátých letech, scénář napsal nositel Nobelovy ceny za literaturu Harold Pinter.

JEDINÝ OKAMŽIK NAVŽDY ZMĚNÍ JEJICH ŽIVOTY Sedmnáctiletá sjezdařka Mindy Wrightová bojuje na trati o kvalifikaci pro zimní olympijské hry… až do chvíle, kdy těžký pád a tříštivá zlomenina nohy její závod ukončí. Otazník nad další závodní kariérou však ztratí váhu, když se v nemocnici ukáže, že dívka trpí leukémií a že naléhavě potřebuje transplantaci kostní dřeně. Dárci bývají rodiče, ale testy ukáží, že MINDY VE SKUTEČNOSTI NENÍ JEJICH DCERA… DOKÁŽOU NAJÍT ODPOVĚĎ A ZACHRÁNIT JÍ ŽIVOT? Aby Mindy přežila, musí se rozplést klubko lží kolem jejího narození – vyměnili ji jako novorozence nešťastnou náhodou, nebo je ve hře něco mnohem zlověstnějšího? Hledání pravdy rodinu rozdělí… a kdosi se pustí do smrtelně nebezpečné hry, aby ochránil nejhlubší rodinná tajemství. JAK DALEKO MŮŽE MATKA ZAJÍT, KDYŽ CHRÁNÍ SVOJE DÍTĚ?

Smrtí studenta na elitní univerzitě v Nové Anglii vrcholí rozkol ve skupině přátel, z nichž jeden hraje nebezpečnou hru… Malin Ahlbergová si vybrala školu co nejdál od domova, aby se odpoutala od traumatizujících zážitků z dětství. Když si v osmi letech hrála s bratrem v domečku na stromě, chlapec vypadl a zabil se. Byla to nešťastná náhoda? Malin si tehdy předsevzala, že rodičům vynahradí bolest ze smrti syna. Od té doby se ze všech sil snaží být dokonalá. Ve škole má skvělé výsledky, stane se důležitou součástí party a důvěrnicí všech jejích členů. Zdání pohodového studentského života však postupně naruší vážné trhliny. Snad každý z jejích kamarádů má své tajemství, a to nejděsivější skrývá právě Malin. Nedokáže se jen tak dívat, jak trpí lidé, na kterých jí záleží, a usmyslí si, že jejím životním posláním bude bránit ty, kteří jsou příliš slabí, než aby to dokázali sami. Hodlá je bránit za cenu jakýchkoliv obětí, zcela bez ohledu na všechno a na všechny… ale dokáže ovlivnit život někoho, kdo o to ve skutečnosti nestojí? Opravdu může člověk zasahovat do životů lidí kolem sebe, aniž by narazil na nenávist? Co když se Malininým přičiněním váhy jen zhoupnou na opačnou stranu?

Jazyková úroveň A1 - A1/A2/B1

Sešit k učebnici francouzštiny pro začátečníky je zpracovaná podle nových poznatků o výuce cizích jazyků. Klade důraz na aktivní užívání francouzštiny, schopnost dorozumět se v nejčastějších situacích a pohotové vyjadřování.

Soubor všech tří dosud vydaných knih Yuvala Noaha Harariho v dárkovém boxu.

Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána, a současně také prvním velkým dílem umělecké kritiky a dějin umění. Vasari vypráví neuvěřitelně bohatý příběh italského renesančního umění, z něhož vycházel celý další vývoj výtvarného oboru. Nabízí portréty umělců italské renesance, počínaje Cimabuem, který působil ve 13. století, a vrcholí o tři sta let později Michelangelem, jenž byl Vasariho oblíbencem a přítelem. Vasariho kniha je prostoupena fascinovaným obdivem i ostrými kritikami. Její autor představuje umění jako skvělé životní dobrodružství, jehož protagonisté, kladní i záporní hrdinové, zažívají nejúžasnější příběhy – a než by se spokojil s nezáživným líčením, někdy si drama i přimyslí. Obdiv k výrazným individualitám a autoritám, který Vasarimu ubíral na originalitě jako malíři a sochaři, mu posloužil jako životopisci a přispěl k tomu, že Vasari ve svém literárním díle vytvořil moderní obraz umělce prostřednictvím příběhů pohybujících se na hranici mezi skutečností a fikcí. To podstatné s námi zůstává: autor touto svou knihou založil dějiny umění jako svébytnou nauku – Giorgio Vasari vynalezl dějiny umění.

Oleg Gordijevskij, syn příslušníka a příslušnice KGB, produkt nejprestižnějších sovětských institucí, zároveň ovšem inteligentní a kultivovaný muž, byl v roce 1968 poprvé vyslán do ciziny a postupně se stal nejvyšším sovětským agentem v Londýně… jenže ve stejné době se propracoval k názoru, že komunismus je zločinný a nereformovatelný, a roku 1973 začal pracovat pro britskou službu MI6. Téměř deset let, prakticky až do konce studené války, pomáhal Gordievskij odhalovat sovětské špiony a mařit zpravodajské akce související se snahou sovětského vedení za každou cenu vyrovnat jaderný náskok Spojených států. MI6 tajila identitu svého nejkvalitnějšího zdroje s nesmírnou důkladností. Dokonce ani spojencům v CIA Angličané nikdy neprozradili nic, co by mohlo byť i jen vzdáleně naznačit Gordijevského jméno. Nakonec to paradoxně byla právě britská posedlost utajením svého agenta, jež zlákala CIA, aby k jeho určení nasadila celý tým vedený Aldrichem Amesem – jenž už delší dobu pracoval pro Sověty… Ben Macintyre rozehrává mezi Amerikou, Británií a Sovětským svazem sofistikovanou a napínavou špionážní hru, jež kulminuje filmovým útěkem Gordijevského z Moskvy v roce 1985. Stejně jako v nejlepších smyšlených špionážních románech zde čtenář proniká do hluboce utajeného světa, v němž vládnou jiná pravidla. Za chybu se platí krví a momentální rozhodnutí jediného člověka dokáže přehodit výhybku ke zcela odlišné budoucnosti celých národů a států.

Úpadek a pád římské říše Edwarda Gibbona je monumentální mistrovské dílo hodné svého velkého tématu, jež dodnes nepřestává udivovat majestátní rétorikou a břitkým vtipem. Gibbon nejenže podává panoramatický obraz společnosti a dějinných událostí, ale jeho vzývání ztracených ctností římské republiky i prvních císařů navíc přesvědčivě evokuje slávu hrdé civilizace univerzálního práva, regionální autonomie a náboženské tolerance. Během dvou staletí od založení Pax Romana (od Augustova vítězství r. 27 př. Kr. do r. 180) zažívali lidé takovou míru osobního bezpečí, prosperity a svobody, jakou předtím nikdy nepoznali. Vždyť asijská impéria byla jen nuznými mocnostmi všeobecného otroctví. Řím je pro Gibbona předobrazem osvícenské budoucnosti rozumu a snášenlivé společnosti – lidé tenkrát všechny náboženské kulty „považovali za stejně oprávněné, filozofové za stejně klamné a úřady za stejně užitečné.” Dnešní evropské dědice Říma ovšem fascinuje především výstižný popis rozkladu a vědomí, že nejen každé impérium, ale i každá civilizace je smrtelná. A v úpadku římské společnosti skutečně nacházíme všechny symptomy současnosti: dekadenci, ztrátu osobních a občanských ctností včetně vlastenectví, nízkou porodnost, korupci právníků i práva, sociální politiku provozovanou uplácením římské chudiny („chléb a hry“), nezastavitelný růst daní a byrokracie, zánik střední vrstvy, zubožení drobných zemědělců a vznik astronomicky bohatých latifundistů bez vztahu k obecnému dobru, pozdější manicheistické pohrdání vezdejším životem a křesťanskou nevraživost vůči státní moci (Augustin), konec branné povinnosti a nakonec i vládu kariérní armády, jež si vypomáhala germánskými žoldáky. Mocnou říši politicky a ekonomicky oslabilo postupující rozšiřování, takže se rozdělila na dvě části. Nakonec ji zahubila kompromisní politika vůči nepřátelským imigrantům. Nedokázala je vstřebat, nepochopila závažnost problému a uplatňovala pomýlená opatření, například zakázala smíšená manželství. Gibbon napsal první svazek svých dějin v době zrodu americké republiky, jež byla inspirována Římem, a v těchto souvislostech cituje Benjamina Franklina: ”Nedokážeme-li záviset jeden na druhém, bude každý z nás viset zvlášť.” Nepochybné memento mori našich časů.

Otevírají se před námi dveře nemocnice, abychom byli svědky těžkých i krásných okamžiků, které při svém povolání zažila autorka, zdravotní sestra Christie Watsonová. Seznámíme se nejen s hluboce citlivým portrétem jedné zdravotní sestry, ale i s mnoha lidmi, do jejichž životů při plnění svých profesních úkolů vstoupila. Na novorozenecké jednotce intenzivní péče se maličcí pacienti v inkubátorech pohybují na samé hraně přežití – jako Emmanuel, kterému je pouhých čtyřiadvacet týdnů a váží jen 900 gramů. Na dětském oddělení sestry jemně myjí vlasy dvanáctileté Jasmíně, kterou otrávily zplodiny při požáru. Tělo jako by najednou bylo lehčí… to dívka zemřela. Na pohotovosti je plno jako každý den – péči je třeba poskytnout jak křehké šedovlasé Betty, jež má bolesti na hrudníku, tak pacientům, jejichž problémy vyvolala závislost na drogách nebo alkoholu. Na geriatrickém oddělení přichází nejvíc ke slovu samotná podstata ošetřovatelství: podpora důstojnosti pacienta, opravdový zájem, projevovaná něha a respekt k jeho osobnosti. A potom úrazová pohotovost: „I tentokrát mě před dveřmi na pohotovost sevře strach. Bude lepší, když se tam vydáme společně. Nádech, výdech. Když půjdete se mnou, všechno zvládneme. Chyťte mě za ruku a pevně se držte. Společně dveře rozrazíme a postavíme se čelem k čemukoli, co nás za nimi čeká, všem hrůzám i krásám života. Nelekneme se ničeho. Dokud se budeme držet, ruce se nám nebudou třást.“

V Anglii bývalo kdysi zvykem, že mladí lidé, kteří měli malou šanci na úspěch ve vlastní zemi, mířili za štěstím do kolonií. A tak se například Indie stávala cílem mladíků, kteří doufali, že zbohatnou na čajových plantážích v Darjeelingu, či nevěst bez věna, které chtěly v neznámém prostředí získat manžela. Podobně i Octavii, hrdinku našeho příběhu, jednoho dne posadí na loď sobečtí příbuzní, aby se jí zbavili – ale situace se pak odvíjí docela jinak, než si představovali. Zkušenosti z exotického prostředí, nečekané události i Londýn, kam se zanedlouho opět vrátí, postupně mění nezkušenou dívku v bystrou a na svou dobu nezvykle cílevědomou a samostatnou mladou ženu, jejíž osudy budou čtenáři sledovat s rostoucími sympatiemi.

Kniha Sapiens nám ukázala, odkud jsme přišli. Homo deus hleděl do budoucnosti. Publikace 21 lekcí pro 21. století se zabývá současností a dobou, která bude bezprostředně následovat. V jednadvaceti kapitolách věnovaných jednotlivým závažným otázkám zkoumá Yuval Noah Harari, co znamená být člověkem ve věku šířícího se chaosu. Jaké důsledky pro člověka a lidskou společnost bude mít využívání robotů a umělé inteligence? Jak se vypořádáme s životem ve světě zaplavovaném falešnými zprávami? Jakou váhu bude mít národní a náboženské cítění? Čemu bychom měli naučit svoje děti? 21 lekcí pro 21. století se do hloubky zabývá nejnaléhavějšími problémy, které před lidmi vyvstávají pro blízkou budoucnost. Technika se vyvíjí rychleji než naše porozumění technice, hackerství se stává součástí válečné strategie a svět je plný čím dál ostřejších protikladů. Harari upozorňuje na zásadní politické, technologické, sociální a existenciální otázky, jež před námi vyvstávají tváří v tvář sílícímu proudu dezorientujících změn. Pokud chce lidstvo přežít, musí na tyto otázky odpovědět. Dokážeme si pod přísným pohledem Velkého bratra uchovat svobodu volby? Jaké budou požadavky na trhu práce a jak bychom se na ně měli připravit? Jak se vypořádat s hrozbami terorismu? Proč je politický systém liberální demokracie v krizi? BUDOUCNOST JE ZA DVEŘMI, PŘIPRAVME SE NA NI!

Kniha Sapiens nám ukázala, odkud jsme přišli. Homo deus hleděl do budoucnosti. Publikace 21 lekcí pro 21. století se zabývá současností a dobou, která bude bezprostředně následovat. V jednadvaceti kapitolách věnovaných jednotlivým závažným otázkám zkoumá Yuval Noah Harari, co znamená být člověkem ve věku šířícího se chaosu. Jaké důsledky pro člověka a lidskou společnost bude mít využívání robotů a umělé inteligence? Jak se vypořádáme s životem ve světě zaplavovaném falešnými zprávami? Jakou váhu bude mít národní a náboženské cítění? Čemu bychom měli naučit svoje děti? 21 lekcí pro 21. století se do hloubky zabývá nejnaléhavějšími problémy, které před lidmi vyvstávají pro blízkou budoucnost. Technika se vyvíjí rychleji než naše porozumění technice, hackerství se stává součástí válečné strategie a svět je plný čím dál ostřejších protikladů. Harari upozorňuje na zásadní politické, technologické, sociální a existenciální otázky, jež před námi vyvstávají tváří v tvář sílícímu proudu dezorientujících změn. Pokud chce lidstvo přežít, musí na tyto otázky odpovědět. Dokážeme si pod přísným pohledem Velkého bratra uchovat svobodu volby? Jaké budou požadavky na trhu práce a jak bychom se na ně měli připravit? Jak se vypořádat s hrozbami terorismu? Proč je politický systém liberální demokracie v krizi? BUDOUCNOST JE ZA DVEŘMI, PŘIPRAVME SE NA NI!

První česká učebnice chorvatštiny přináší kompletní přehled chorvatské. gramatiky, poznámky k výslovnosti, bohatou slovní zásobu (v rozsahu zhruba 3000 slov), nejčastější frazeologii a konverzační obraty. Texty v učebnici jsou aktuální, zahrnují hlavní oblasti života se zaměřením na chorvatskou realitu. Důraz je kladen na osvojení základní struktury chorvatštiny, pochopení odlišností (zvláště lexikálních) mezi chorvatštinou a češtinou, získání dovednosti aktivně používat chorvatštinu v každodenním životě, získání dovednosti porozumět psanému i mluvenému projevu. Učebnice je určena jak pro klasickou výuku pod vedením učitele, tak pro samostatné studium. Součástí publikace je Klíč, obsahující kromě řešení cvičení z učebnice i přehled gramatiky, poznámky k výslovnosti a rozsáhlý chorvatsko-český slovníček. V závěru klíče je uveden seznam stop, podle kterého se budete snadno orientovat na dvou přiložených CD. Nahrávka je namluvena rodilými mluvčími a je zaměřena na aktivní zvládnutí jazyka.

Phoebe Sieglerová poprvé narazí na Charlese Heista v ošuntělém přívěsu v poušti poblíž Los Angeles. Phoebe se snaží najít pohřešovanou dceru své kamarádky a doslechla se, že Heist je mimořádně úspěšný při hledání nezvěstných lidí. Prostořekou, otevřenou Phoebe přitahuje ten málomluvný, neproniknutelný člověk, třebaže očividně nehraje s otevřenými kartami, ale napřed na něj musí vyzrát, aby se vůbec pustil do pátrání… Nesouměrný pár putuje rozsáhlým kalifornským vnitrozemím, prochází enklávami tuláků a hippies, kteří mají odpor ke konvenčně spořádanému životu. Ukáže se, že tihle lidé na okraji společnosti jsou rozděleni do soupeřících kmenů, že hledanou dívku drží právě v centru konfliktů – a že Heista váže k těm podivným lidem neuzavřená minulost. Všem třem pak hrozí smrtelné nebezpečí...