Aleš Valenta

Kniha Daniela P. Baggeho se zabývá aktuálním tématem informační války v digitálním světě. Autor zkoumá, jakým způsobem Rusko začlenilo digitální potenciál do doktríny informačních operací, přičemž upozorňuje, že pojalo kybernetickou moc nikoliv pouze z hlediska informačnětechnologického, ale také informačně-psychologického. Přitom je pro pochopení ruského přístupu důležité si uvědomit, že Rusko je přesvědčeno, že je samo vystaveno útoku v nepřátelském kybernetickém prostředí. Jádrem Baggeho textu je rozbor ruských strategických a doktrinárních dokumentů z posledních let, k němuž jsou připojeny návrhy možných protiopatření, které by otupily dlouhodobou vlivovou kampaň Ruska namířenou proti Západu.

Kniha Thomase Rida pojednává o dezinformacích jako nástroji politického zápasu. Podnětem k jejímu sepsání se staly pokusy ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016, jimiž se autor profesionálně zabýval. Zároveň poukazuje na to, že dezinformace, jejichž šíření se v digitálním věku neobyčejně usnadnilo, představují závažnou hrozbu pro západní liberální demokracii. K jejich náležitému pochopení a zhodnocení je nezbytné znát pestrou historii dezinformačních kampaní různých států, kterou autor sleduje od roku 1921, přičemž jedním z významných informačních zdrojů se pro něj stal bývalý československý komunistický rozvědčík Ladislav Bittman (1931–2018), jenž od roku 1968 žil ve Spojených státech.

Římskou říši známe jako přehlídku slavných císařů a jejich vojenských triumfů, nepřehlédnutelných staveb či silnic, které až dodnes formují podobu mnoha částí evropského kontinentu a jeho okolí. Michael Sommer, přední znalec dějin starověkého Říma, poskytuje jiný pohled na dějiny slavné říše. Nahlíží takříkajíc klíčovou dírkou a ukazuje ty stránky života Římanů, které oni sami raději skrývali. Poutavou formou provází čtenáře kriminálním podsvětím římské společnosti, umožňuje nahlédnout do světa úkladných vražd, konzumace drog, korupce, intrik, bizarních náboženských kultů, ale i tajů sexuálního života ve starém Římě. Nezůstává přitom jen v samotném centru impéria, ale věnuje se i jeho periferiím. Svět ctnostných řečníků, důstojných matron a válečníků ověnčených vavříny se tak jeví bližší, uvěřitelnější. Věděli jste například, že císař a filosof Marcus Aurelius byl konzumentem opia?

Monumentální publikace, která představuje historii světa v nových souvislostech Dějiny se mnohdy ubíraly jinými cestami, než jsme si doposud mysleli. Přelomové dílo britského autora sleduje historii perspektivou „hedvábných cest“ – tras, které spojovaly země i kontinenty a vytvářely globální svět dávno před moderní dobou. Jaké zboží a myšlenky po nich mezi Východem a Západem proudily? Čtivé podání dějin přináší nečekané odpovědi a vysvětluje ekonomické i politické souvislosti, které měly vliv na podobu dnešního světa.

Věděli jste, že Vikingové se dostali k moci díky katastrofální neúrodě? Že za změnu režimu v Bagdádu v 11. století mohl propad cen bavlny, který způsobily neobvyklé klimatické podmínky? Napadlo vás, že expanzi hranic v Severní Americe ovlivnily sluneční erupce? Nebo že sopečná aktivita na Islandu pomohla srazit na kolena Osmanskou říši? Klimatické změny a příroda hrály v dějinách vždy zásadní roli. Brilantní publikace od Petera Frankopana radikálně změní váš pohled na svět, jeho utváření i jeho budoucnost.

Kniha "NELÍTOSTNÝ SPASITEL – Jak dr. Jordan Peterson zachraňuje západní civilizaci" je prvním životopisem pověstného kanadského psychologa a obhájce tradičních hodnot západního světa. Jednotlivé fáze Petersonova celoživotního osobního boje s vážným postižením depresemi se proplétají s jeho kariérou jungovského psychologa, který byl postupně vtažen do zápasu proti nepřátelům svobody a zdravého rozumu – nejprve na Harvardu, poté na Torontské univerzitě a posléze v kanadské politice. Autor hojně čerpá z Petersonových textů a přednášek, které jsou dostupné na internetu, a přibližuje čtenáři šokující poměry na severoamerických univerzitách, které ovládli nepřátelé svobody. V poslední části kniha přerůstá v obecnější nástin vývoje fundamentálního sporu mezi tzv. progresivisty a konzervativci, resp. tradicionalisty v Kanadě a ve Spojených státech.

Po několik tisíciletí národy žijící kočovnickým způsobem prostředkovaly důležité podněty mezi usedlými civilizacemi. Civilizace Středomoří a biblické Palestiny, římská, arabská, čínská a mongolská říše - všechny tyto země byly podstatně ovlivněny nomádsky žijícími etniky a kulturami. Z pohledu velkých městských center byli kočovníci vždy vnější, narušitelskou silou, zároveň ale zdrojem kulturních inovací. Čtivě psaná kniha anglického cestovatel nahlíží i do života dnešních posledních přežívajících nomádů .

„Roubini lehce proniká do nejzávažnějších problémů a způsob jeho myšlení je mezi ekonomy nebývale průzračný. Tak výstižný a přiléhavý popis světové politicko-ekonomické situace jsem jinde nenašel. Po přečtení jeho knihy se čtenáři asi uleví a kdyby si její poselství osvojili centrální bankéři a další aktéři moci, ulevilo by se i světu.“ Nicholas Taleb, autor knihy Černá labuť Nouriel Roubini, jenž proslul svými úspěšnými předpověďmi náhlých obratů v hospodářském a politickém vývoji světa, vykresluje vyhlídky lidstva pro 21. století. Analyzuje deset fundamentálních problémů ekonomické, finanční, politické a ekologické povahy, k jejichž destruktivnímu potenciálu nelze přirovnat nic z toho, co lidstvo zažilo v minulosti. Patří k nim obrovské celosvětové zadlužení, negativní demografický vývoj, dramaticky se zhoršující stav penzijních systémů, deglobalizace se závažnými důsledky pro mezinárodní obchod, růst geopolitického napětí v důsledku soupeření mezi Spojenými státy a Čínou, nevypočitatelný faktor v podobě rychlého rozvoje počítačových technologií a z nich bouřlivý vstup tzv. „umělé inteligence“ i výhled „přehřáté“, částečně neobyvatelné planety. Závěrečná kapitola přináší pozitivní autorovy návrhy, jak by bylo možné odvrátit některé z těchto hrozících katastrof.

„Všechny cesty kdysi vedly do Říma. Dnes vedou do Pekingu.“ Svět se mění a je provázaný více než kdy v dějinách. Peter Frankopan, přezdívaný „rocková hvězda mezi historiky“, nabízí svěží pohled na síť vztahů vznikající podél někdejší Hedvábné stezky. Na východ od Evropy přes Rusko, Blízký Východ, Indii a Střední Asii až po Čínu se utvářejí nová mocenská centra – a v titulcích západních médií se o nich často nedočtete. Tato publikace jasně a s bravurou objasňuje témata, na nichž záleží budoucnost nás všech.

Demografie, zemědělství, energie a hospodářství – to jsou čtyři „velké civilizační přechody“, jež zcela proměnily náš způsob života. Ačkoli jimi mnoho společností prošlo, na Zemi stále žijí stovky milionů lidí, kteří jsou tímto vývojem nedotčeni. Co to pro planetu znamená a kam tato nerovnováha lidstvo v blízké budoucnosti zavede? Mezinárodně uznávaný vědec Václav Smil představuje největší výzvy současnosti, které už nyní formují podobu našeho světa.

Dalajlamovo poselství míru a soucitu rezonuje s lidmi všech vyznání po celém světě. Jaký je skutečný příběh jedné z nejvlivnějších osobností moderní historie? Fascinující biografická publikace odhaluje komplikovaný vztah mladého dalajlamy a čínských komunistů, jeho dramatický útěk ze země, usazení v exilu i složité hledání hlasu ve světové politice. Poznejte do detailu osobnost Tändzina Gjamccha i dějinné souvislosti, které formovaly jeho duchovní cestu!

Knihu Dějiny Francie – Od Galů k de Gaullovi napsal diplomat a autor historických prací, pro nějž se Francie stala druhou vlastí. Norwich jako syn britského velvyslance ve Francii hluboce srostl s francouzskou kulturou a k jejím dějinám má osobní, ba možno říci citový vztah. Jeho kniha sleduje především politické dějiny Francie. Dozvídáme se, jak významní panovníci a vládci od franských králů přes Hugo Kapeta, Filipa Augusta, Františka I., Jindřicha IV., Napoleona I. až po Napoleona III. poznamenali osudy své země. Norwiche zajímá i jejich soukromý život; věnuje pozornost jejich manželkám a milenkám, charakteristickým vlastnostem, přednostem a slabostem, které podává s citem a porozuměním. Prostor dostávají i další významné osobnosti jako jsou bankéř Karla VII. Jacques Coeur, kardinál Richelieu, Robespierre, sestra krále Ludvíka Filipa Adelaida a významní státníci a vojáci republiky včetně de Gaulla. Autor komentuje významné bitvy, revoluce i pařížskou Komunu z roku 1871, na níž demonstruje specificky destruktivní mentalitu obyvatel francouzského hlavního města. Čtenář si díky této knize britského autora uvědomí zcela unikátní vztah Francie a Anglie, resp. Británie; neexistují patrně jiné dva evropské národy, jejichž historie by byla po mnoho staletí tak těsně propletena.

Stručné středomořské dějiny se zaměřují na historii jihoevropských zemí, pozornost ale věnují i Balkánu, Turecku, Sýrii, Libanonu a Izraeli (starověké Levantě) a arabským zemím v severní Africe. Výklad počíná antickým starověkem a je doveden až do posledních let. V souladu s autorovým zaměřením (dnešní profesor historie působil také jako průvodce turistů) má text charakter bedekru s širším prostorem pro informace historického rázu, upozorňujícího na důležité památky a kulturní zajímavosti. V knize najdete několik desítek rámečků zabývajících se vybranými dílčími tématy jako je Caesarovo dobytí Marseille, nové archeologické objevy v Soluni, normanské výboje v jižní Itálii, renesanční Benátky, neúspěšný pokus Španělů dobýt koncem 18. století pevnost Alžír, osudy Kréty v 19. století, úloha letectva při tzv. suezské krizi v roce 1956 atd. Zvláštní kapitola je věnována přítomnosti Středomoří v hrách Williama Shakespeara.

Zatímco konzervativci interpretují rok 1968 na Západě jako první krok na cestě, která přivedla Západ na práh „měkké“ varianty totalitarismu, názor dnešních západních elit i mnoha společenskovědních intelektuálů v bývalé „východní“ Evropě je právě opačný. Podle jejich soudu rozbili studentští rebelové autoritativní struktury poválečné společnosti ve prospěch vyššího stupně demokracie a osvobodivé plurality. Tyto dva postoje jsou zcela protichůdné, jelikož první z nich klade na první místo svobodu, zatímco druhý upřednostňuje rovnost, resp. permanentní levicovou radikalizaci „liberalismu“. Předmětný text představuje polemiku s ideologií kulturní revoluce, ale chtěl by rovněž přispět povšechně k lepšímu poznání tohoto nesmírně důležitého politického jevu v českém prostředí. „Osmašedesátý“ u nás je a vždy nepochybně zůstane spojen především s traumatem, vyvolaným sovětskou okupací, následnou vlnou emigrace a tzv. normalizací. Dostupné literatury v češtině o západním roce 1968 je s přihlédnutím k jeho osudovému významu pro dnešní Západ (a nejpozději od vstupu České republiky do EU i pro nás) poměrně málo, přičemž zcela chybí kritická pojednání. Do roku 2021 nevznikl text, který by českého zájemce seznámil se zřetelnou vazbou mezi idejemi a praxí šedesátého osmého roku a stavem veřejných záležitostí dnešních západních společností.

Stručné ruské dějiny od Marka Galeottiho se soustřeďují na stěžejní události a postavy, které zformovaly tvář Ruska a které se dodnes promítají do komplikovaných vztahů této země se Západem. Jde především o varjažské (vikingské) počátky ruských dějin, poté o více než dvousetletou nadvládu Mongolů (Tatarů) a z pozdějších panovníků zvláště o Ivana IV. Hrozného, Petra I., Kateřinu II. a Mikuláše I. Kniha sleduje především politickou historii, přičemž za její charakteristický rys považuje neustálé potíže Rusů s vlastní identitou, oscilující mezi přesvědčením o vlastní výjimečnosti a inklinací k Západu. Ruskou výjimečnost prosazuje také současný ruský prezident Putin, kterého autor považuje za přechodný typ mezi érou sovětskou a skutečně postsovětskou, tedy liberální. Ale zatímco Putin posiluje nacionalistickou verzi ruských dějin a v zahraniční politice vsadil na konfrontaci se Západem, běžní Rusové sdílejí podobné tužby jako lidé na Západě – v tomto smyslu je nynější Rusko Západu blíž než kdykoli předtím.

Stručné španělské dějiny přinášejí průřez historií této jihoevropské země od prehistorických prvopočátků až po současnost. Text doplňují desítky rámečků věnovaných vybraným tématům, jako např. španělské kuchyni, křesťanskému válečníkovi Cidovi či malíři Goyovi, vzniku moderní Barcelony, účasti George Orwella ve španělské občanské válce, španělskému surrealismu, katalánské autonomii atd. Kniha je vhodná jako rozšířený průvodce pro návštěvníky Španělska, neboť upozorňuje na důležité historické památky, kulturní, umělecké, kulinářské a sportovní veličiny a zajímavosti.