Magna Erudio

První státní forma se na čínském území objevuje již kolem roku 2000 př. Kr., tedy ve stejném období, kdy ve starověkém Egyptě začíná psát své dějiny tzv. Střední říše a v Mezopotámii končí období sumerských států. Přibližně v téže době prožívá na Krétě rozkvět minojská kultura a do pevninského Řecka, kolébky evropské civilizace, přicházejí indoevropské kmeny doby bronzové. Čínské a evropské dějiny se poprvé prolnuly asi během tažení Alexandra Makedonského ve středoasijském prostoru. Přímé kontakty Číny a Evropy se datují až od 13. století a do značné míry souvisejí s hrozbami mongolské invaze. Ironií osudu se ale benátský kupec Marco Polo na Dálný východ dostal až v době, kdy se již celá Čína stala součástí Mongolské říše. Pro českého zájemce Čína není neznámou zemí, ale naše znalosti jsou kusé a podléhající dějinným stereotypům. Tato kniha se nabízí čtenáři jako stručný chronologický průvodce po čínských dějinách, umožňující v každém okamžiku srovnání s nejdůležitějšími událostmi českých a evropských dějin. Právě toto srovnání umožňuje sledovat dějinný vývoj a jeho prvky ve světle vzájemných souvislostí.

Atlas čínských dějin představuje první kroky na nijak probádané cestě. Rychle se probouzející zájem o nejlidnatější zemi světa, jenž v posledních měsících a letech zaznamenáváme, přináší velkou poptávku po nejrůznějších zpracováních čínských reálií, historii nevyjímaje. Autoři se tomuto trendu snaží vyjít vstříc a v nijak rozsáhlé formě se pokusili zachytit nejvýznamnější okamžiky oněch asi 2 500 let čínských dějin, a to s důrazem na poslední století. Publikací, zabývajících se historií i současností Číny, asi nebude v nejbližších letech dostatek. Lze tedy doufat, že atlas si nalezne nejen příznivce, ale také následovníky, neboť kartografické ztvárnění dějin patří mezi nejefektivnější způsob poznávání historie jak vlastní země, tak i zemí ostatních.