Mi:Lu Publishing

V románu Temná řeka Ping Lu na základě skutečné události a reálných dobových dokumentů vykresluje vnitřní svět dvou hlavních postav z případu dvojnásobné vraždy. Obě jsou ženy, jednou z nich je obžalovaná a druhou jedna z jejích obětí. K dokreslení atmosféry Ping Lu přidává výňatky ze soudobých dokumentů, které prokládají myšlenky a vnitřní monology obou hlavních ženských postav. Vzniká tak barvitá mozaika, kterou dotváří i promluvy ze soudní síně, prohlášení obžalované, názory jejích známých, reakce společnosti a úryvky tehdejších textů. Ty všechny narušují tok vyprávění i graficky a uvádějí do hry další prvek, a tím je reakce okolí na celou situaci. Ping Lu svým osobitým stylem píše o temné řece, jež se může skrývat v každém z nás. Činí tak neotřelým způsobem a v přitažlivých a do jisté míry exotických kulisách asijské společnosti a pro českého čtenáře vzdáleného Tchaj-wanu. Touhy cloumající postavami se však stejně dobře mohou týkat i nás a naší společnosti a mít na nás katalyzační účinek.

Sbírka Mé mistrovské dílo a jiné povídky uvádí čtenáře do každodenního života na Tchaj-wanu, zejména v autorově rodném kraji Tchao-jüanu – plném tiché nostalgie, lidskosti a jemných zvratů osudu. Tzeng Ching-wen s mistrovskou lehkostí vykresluje obyčejné lidi, dětství a rodinné vztahy, ale i svět pověr a tajemných příběhů, v nichž se odráží touha, vina či hledání identity.

Tomáš Řízek (1963) je renomovaný český ilustrátor, autor knih, nakladatel a pedagog, člen Klubu ilustrátorů dětské knihy. Na poli evropské ilustrace působí již od počátku 90. let 20. století jako autor neuvěřitelné žánrové šíře, dynamického výtvarného projevu a nadání k dokonalému vystižení ilustrovaného textu. Ilustroval pro celou řadu českých i zahraničních nakladatelství. Zároveň již téměř dvacet let působí na Tchaj-wanu, kde nejen, že šíří českou kulturu a umění jako výtvarník, pedagog a nakladatel, ale především se nechává inspirovat zdejším prostředím k tvorbě jedinečných děl v oblasti knižní kultury a umění. Je také jediným českým autorem, jehož knihy jsou oficiálně doporučeny tchajwanským Ministerstvem kultury jako doporučená četba pro tamější školáky a středoškoláky. Ať už se jedná o domorodý příběh z knihy Sestřelte slunce, nebo zcela českou Erbenovu Kytici. V roce 2023 za tuto svou činnost získal ocenění „Gratias Agit“, jež uděluje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky všem, kdo budují dobré jméno Česka v zahraničí. V letošním roce zazářily jeho ilustrace na knižním veletrhu v italské Bologni, kde získal prestižní „Bologna illustration competition award“ za ilustrace knihy Julie Liu: Pippi a Chichi vydané ve svém nakladatelství Mi:Lu Publishing. Tomáš Řízek je jednoznačně jedním z pokračovatelů skvělé české ilustrátorské tradice, kteří udržují renomé kvalitní české knihy ve světě. Připravovaná výstava je autorovou první retrospektivou v českém prostředí po dlouhých čtrnácti letech. Bude obsahovat ilustrace k prvním pohádkovým příběhům vydaným na počátku 90. let až po výše zmíněné oceněné ilustrace ke knize Pipi a Čiči.

Román Letní deště (2010) lze číst jako detektivku, jako psychologické drama i jako sled surreálných obrazů využívajících specifik tchajwanské imaginace a reálií. Vychází z krajiny autorova dětství, čerpá z místních zvyků, víry a přírody, z pocitů ztrát i vlastní nedostatečnosti, z nostalgie i touhy po vzájemné blízkosti, která překračuje hranice života a smrti. Poutavě vás vtáhne do života čtyř generací jedné rodiny, odhalí traumatické prožitky i cesty k usmíření a podmaní si vás nezaměnitelnou atmosférou vyprávění. Zavede vás na sever Tchaj-wanu do starých čtvrtí měst, do přímořských oblastí a do vesnice v srdci hor a poodhalí vám život na jednom z malých ostrovů v Tchajwanské úžině.

Chystaná publikace je souborným překladem básnického díla indonéského básníka Chairila Anwara doplněným o několik jeho drobných prozaických textů a populárně-naučný doslov překladatele popisující společensko-historický kontext, ve kterém dané dílo vzniklo. Básně Chairila Anwara se dotýkají mnoha rozličných témat: jak kulturně specifických (např. boj Indonésanů proti Holandské koloniální nadvládě, problematičnost muslimské víry, život v moderní Jakartě ve 40. let 20. století), tak témat obecně lidských (vztahy mezi přáteli a milenci, role umění v životě člověka, obavy ze smrti). Autobiografická povaha těchto básní umožňuje čtenáři, aby si z nich poskládal barvitou mozaiku vykreslující život indonéského člověka a umělce v období bouřlivých dějinných zvratů provázejících vznik Indonéské republiky. Díla Chairila Anwara se vyznačují experimentováním s básnickými formami a jazykovými registry, využitím neobvyklých metafor a větné skladby, jakožto i významovou mnohoznačností.

Výbor současné tchajwanské prózy V cizí kůži se obrací k tématu identity a naší schopnosti vyrovnávat se s překážkami a traumaty, které život přináší v průběhu dospívání a stárnutí, v době historických zvratů, politických tlaků, technického pokroku, rostoucí mezidruhové citlivosti, při hledání vlastních kulturních kořenů i při emancipaci těla. Autoři i autorky různých generací v neotřelých barvách zachycují rozmanitost životních zkušeností, která v unikátní situaci mnohonárodnostního Tchaj-wanu vzniká. Humor v hořkosti, jemnost v syrovosti, strach, nadhled i odvaha, stejně jako přijetí, vzdor i odsouzení, teskné blouznění i vášnivé probuzení z citové vyprahlosti – to vše tváří v tvář konečnosti člověka, jehož existence však nakonec nemusí být vždy konečná. Výbor moderní tchajwanské prózy V cizí kůži navazuje na předchozí antologii Vzpomínky a sny na obratníku Raka (2021). Přináší tvorbu cenami ověnčených tchajwanských spisovatelů a spisovatelek několika generací. Představuje v Česku dosud nevydané povídky a eseje, jejichž autory jsou: Pai Hsien-Yung (1937), Wang Wen-hsing (1939 až 2023), Ping Lu (1953), Kaori Lai (1969), Chen Xue (1970), Wu Ming-yi (1971), Tumas Hayan (1972), Kan Jao-ming (1972), Egoyan Zheng (1977) a Yan Shu-xia (1982). Výbor sestavil mezinárodní tým editorů ve složení: Lin Pei-jung, Chang Li-hsuan, Olga Lomová, Táňa Dluhošová, Jana Šimonová, Lin Shi-hui a Pavlína Krámská.

Novela Membrány, která stojí v čele souboru próz z devadesátých let, představuje ikonické dílo žánru science fiction. Setkala se s velkým ohlasem nejen na Tchaj-wanu, ale i v mnoha jiných zemích a její znepokojující vize budoucnosti v technicky vyspělé civilizaci nás nutí nově definovat člověka. Napínavé příběhy ukazují lidské vědomí i touhu po vztazích – a ve světě, kde se prolíná iluze se skutečností, zkoumají tělesné hranice člověka a světlé i temné proudy lidské mysli.

Kniha o přátelství a cestě k vzájemnému respektu. Příběh o tom, jak je důležité mít se rád a umět ocenit druhé. Ačkoli má obrovské tělo, je pro většinu tvorů neviditelný. Díky své šedé a matné srsti totiž vypadá jako obyčejný kámen u cesty. Jednoho dne se setká s nelétavým ptákem Čičim a ze setkání vznikne přátelství. Proč má ale Čiči stále pocit, že Pipimu něco chybí? A myslí si to Pipi také?

Já a popelářské auto, které se snažím dohonit je název jednoho z esejů i celé sbírky. Současně se jedná o určitý obraz a narážku. Pod rukama Shieh Zi-Fan získává popelářské auto a jeho pronásledování mnoho významů. Může odkazovat na kancelářského nováčka, jenž musí venčit psa, vynášet odpadky a čelit zásadním zvratům, které přináší život. Kromě symbolu bezmoci a bezradnosti mladé zaměstnankyně, čelící životu tváří v tvář, ale může být i symbolem záchrany a vykoupení. S odpadky může ze života zmizet všechno, co už je v životě člověka nadbytečné a nefunkční. Shieh Zi-Fan se čistým, obratným a výrazným stylem dotýká nejhlubších míst v srdci moderního člověka. Píše o osamělosti, o životě a smrti, prochází citovou pouští opuštěnosti. Přemýšlí nad tyranií pracoviště, na němž je třeba zůstat potichu a polykat urážky. Setkává se s kdejakou pastí, které se nelze v životě vyhnout. Její eseje však nejsou jen vážným čtením plným hlubokomyslných úvah – autorka totiž dokáže psát s nadhledem, jenž čtenáře nejed¬nou pobaví a umožní mu podívat se na běžné věci a mezilidské vztahy z trochu jiného úhlu. V jistém slova smyslu jsou to eseje o dozrávání – dozrávání osobnosti člověka, který hledá sám sebe a své místo ve světě. Shieh Zi-Fan – o autorce * Laskavá žena s chladným pohledem. Na základě životních zkušeností podrobně popisuje rodný kraj i neznámá města, ohlíží se za zraněními a přemýšlí nad současností. Její dílo získalo nejedno ocenění – konkrétně cenu China Times, cenu města Tchaj-peje nebo cenu spisovatelů etnika Hakka. Sbírka esejů Já a popelářské auto, které se snažím dohonit byla vybrána mezi finalisty Literárních cen Tchaj-wanu.

Sbírku autobiografických esejů vycházející hvězdy současné tchajwanské prózy, spisovatele Sie Kchaj-tche. Vydání jeho knihy Můj mravenčí otec je součástí projektu, který si klade za cíl představit významné autory čínsky psané literatury. Kniha získala literární cenu Nadace Lin Žung San za esejistickou tvorbu.

V knize Město Tchao-jüan: Brána na Tchaj-wan se Chen Ming-Pan po řadě literárních cestopisů o Japonsku znovu tematicky vrací na Tchaj-wan a tentokrát se novýma očima dívá na město Tchao-jüan, kde na mezinárodním letišti začíná svou cestu po Tchaj-wanu většina návštěvníků. Chen Ming-Panovým cílem je představit Tchao-jüan jako kulturní a moderní město, ve kterém našel svůj nový domov. Objevování Tchao-jüanu je tak plné emocí a úvah, kterými odpovídá sám sobě na otázku, proč se z hlavního města Tchaj-peje přestěhoval právě do Tchao-jüanu. Kniha je osobní a literární cestou a zároveň praktickým průvodcem. Chen Ming-Pan se snaží zachytit typickou atmosféru Tchao-jüanu a přiblížit prožitek, který při návštěvě jednotlivých míst čtenář zažívá. Pro zahraničního čtenáře je to nejen uvedení do zdejšího prostředí, ale i do způsobu myšlení a prožívání tchajwanských literátů.

Kočičí rytíř a Měsíční bohyně je druhý svazek v sérii komiksů o Rysovi, kočičím rytíři, jejíž překlad do češtiny se připravuje. V příběhu boje Rysa a jeho kamarádky proti krutým démonům představuje novou postavu – Čchung I-fa, mladíka ze staré taoistické rodiny. Zapojí se s společně s Jü Süan Čchung I-fa do bitvy proti démonům hor a moří? Změní se mu život k horšímu? A co skupina slabých a milých žab a monster, které však zdegenerovaly do ropuších démonů a prahnou po lidských životech? Toto je hořký příběh. Toto je tisíc let starý mýtus o měsíci… A čeští čtenáři také nedočkavě prahnou dozvědět se, jak bude příběh roztomilého, avšak nemilosrdného Kočičího rytíře a jeho přátel pokračovat…

Sbírka Rozžehni lampu ve svém srdci )obsahuje 104 krátkých lyrických próz, jimž dominují motivy lásky, přátelství a pokory. Drobná ponaučení pro každodenní život jsou podána s velkou laskavostí a nadhledem. Prózy nezapřou inspiraci učením buddhismu, jehož je autor stoupencem, i přes četné kulturní zvláštnosti jsou univerzálně srozumitelným sdělením pro příslušníky různých kultur. Český čtenář se prostřednictvím Liu Yongových próz může seznámit s hodnotami a kulturními vzorci, které jsou důležité pro Tchajwance, potažmo pro Číňany obecně, a současně získat poučení a inspiraci pro vlastní život. Prózy jsou psány prostým, avšak elegantním jazykem, autor své myšlenky sděluje jednoduchou, současně však duchaplnou a zábavnou formou. České vydání sbírky je koncipováno jako zrcadlové vydání próz v čínském originálu a českém překladu. Díky dvojjazyčnému formátu je publikace vhodná jak pro zájemce o tchajwanskou či čínskojazyčnou literaturu, tak i pro české studenty čínštiny či čínsky mluvící studenty českého jazyka.

Chudoba a sociální rozpory, příroda a kultura domorodých obyvatel, dějinné zvraty po konci japonské koloniální vlády a příchodu Čínské národní strany, i život člověka v moderní společnosti a psychologický zápas mysli a těla, to vše představuje témata Lee Chiaových povídek a utváří často hořké osudy jejich hlavních hrdinů. Lee Chiao nechává postavy projít duševním martýriem a pak, jak sám říká, sleduje, jak se v nich samotných rodí síla se vzepřít a protestovat. Životní filozofii, kterou nalézá v myšlenkách buddhismu a taoismu, propojuje s filozofií existencialismu, a my tak můžeme sledovat zápas mysli a těla moderního člověka pod tlakem společnosti. Lee Chiaova tvorba se postupně tematicky vyvíjí. Co ale zůstává, je překvapivá linka děje, nečekaný vývoj příběhu, který dokáže povídku ozvláštnit a čtenáře zaujmout. Lee Chiao je tak nejen kronikářem místa, lidí a historie Tchaj-wanu, ale i spisovatelem, který po literární stránce rozvinul škálu literárního projevu moderní tchajwanské literatury a zaslouženě získal řadu literárních ocenění.

Čtení na sedm dní je sbírka esejů tchajwanského spisovatele Walise Nokana (Walisi Yougan), která se věnuje autorskému psaní v období 1999 – 2016. Tři oddíly sbírky zkoumají minulost domorodých lidí na Tchaj-wanu a jejich procházení moderní společností. Walis Nokan má na paměti osud amerických domorodých obyvatel a je si dobře vědom toho, že lidé, kteří si neuvědomují svou minulost, se musí rozpustit v majoritní společnosti a být zapomenuti. Eseje představují příběh domorodých lidí a jejich pocity na dnešním Tchaj-wanu.

Autorská kniha pro náctileté a dospělé od českého výtvarníka Tomáše Řízka s jeho obrázky a texty určenými k přemýšlení. „Malý žlutý deštník je pro mne symbolem „klíčového bodu“. Na své cestě se opíráme o tyto „klíčové body“, které se nám zjevují, přichází, ovlivňují nás, utváří. Přichází tak, aby nás pak minuly a my mohli zase vyhlížet nový žlutý deštník. Díky těmto malým žlutým deštníkům, mohu pokračovat na své životní cestě ...“ „To me, Small Yellow Umbrella is a symbol of "key point". On our life journeys, we rely on these "key points", which come to us at different stages, affect us, and shape us to become who we are now. A key point comes to greet us then leaves, so we can move on with our lives to look for the next small yellow umbrella. Because of these small yellow umbrellas in life, I can carry on my life journey...“