Mi:Lu Publishing

Nakladatelství Mi:Lu Publishing v rámci edice Wen připravilo sbírku esejů v České republice dosud nepublikovaného tchajwanského autora Yang Mua, který patří mezi nejvýznamnější a nejvšestrannější čínsky píšící autory současnosti. Yang Mu, básník, esejista, literární kritik a teoretik, ve své tvorbě spojuje literární erudici s romantickým pohledem básníka, který se nechává uchvátit krajinou i lidmi a historickými událostmi. Jeho kniha Vzpomínky na horu Čchi-laj představuje první část jeho pamětí, které zachycují jeho dětství a mládí strávené na východním pobřeží Tchaj-wanu. Čtenář může sledovat, jak se autorův život dotýká historických událostí poválečného Tchaj-wanu a jak z něj čerpá inspiraci pro své pozdější umělecké dílo. Yang Mu se v knize představuje nejen jako esejista, ale i jako básník. Jeho autobiografická próza propojuje romantické a pastorální scény s kritickým i ironickým nadhledem. I když na své dětství vzpomíná z perspektivy zralého a zkušeného muže, dokáže si zachovat otevřenost a čistotu dětské mysli. Kniha zahrnuje tři sbírky esejů publikovaných v 80. a 90. letech. Dotýká se poválečné historie Tchaj-wanu a dekóduje význam historických událostí prostřednictvím své osobní zkušenosti. Pohledem básníka se můžeme blíže seznámit s proměnami, kterými prošla tchajwanská společnost na konci japonské koloniální éry a poté pod vládou KMT.

Tchajwanská manga jsou významnou součástí současné tchajwanské kultury. Představují umění mladé generace tchajwanských umělců, které určitě osloví české teenagery, kteří teprve začínají objevovat tento živý svět. Dozví se, že démoni hledají starodávný poklad a shromažďují se na malém ostrově chráněném duchy přírody na Tchaj-wanu. Zvěřinec démonů vycházející z Klasické knihy Hor a moří odráží zvláštnosti moderní společnosti v tomto fantastickém, ale milém příběhu, který byl oceněn několika cenami.

Tři příběhy tří domorodých kmenů Rukai, Atayal a Pangcah (Amis) nás vrací zpět na počátek ke kořenům tchajwanské domorodé kultury. Tchaj-wan známý též pod názvem Formosa, neboli Krásný ostrov, leží v Tichém oceánu nedaleko čínské provincie Fu-ťien, mezi Filipínami a Japonskem. Zde jej omývá teplý mořský proud Kurošio, který k jeho břehům přináší bohatý mořský život. Hornatý ostrov ležící na pomezí tropického a subtropického podnebného pásu je nejen domovem řady unikátních endemických druhů, ale i domorodých kmenů melanésko-polynéského původu, jejichž kultura vyrůstá v těsném sepětí s místní přírodou. Příběhy původního obyvatelstva se prochází levharti obláčkoví, černí medvědi ušatí či obávané zmije, jakými jsou ploskolebci nosorozí. Kmeny s nimi uzavírají své pokrevní svazky. Čelenky náčelníků zase zdobí peří bažantů mikádo. Boje, které bojovníci svádí, se vedou proti nelítostným Sluncím nebo obludám, které ohrožují život kmene a teprve s velkým úsilím je lze překonat. Bohatě ilustrovaná kniha dává nahlédnout do ústní tradice melanésko-polynéských kmenů a je určena čtenářům každého věku, od těch nejmenších až po ty nejstarší.

Kniha popisuje šedesátidenní plavbu zaoceánské rybářské lodi z ostrova Tchaj-wan, přes Indický a Atlantický oceán, až k rybářským oblastem u pobřeží Argentiny, jíž se autor zúčastnil jako člen posádky na přelomu let 2001 a 2002. Plavba po moři je pro autora únikem ze svazujících pravidel života v lidské společnosti na pevnině, jistým odchodem do klidu a ústraní, tak jak ho po staletí praktikovali čínští mudrci a poustevníci. Kniha oplývá barvitými a poetickými popisy přírodních scenérií a proměn moře v různých podnebných pásmech a za různých povětrnostních podmínek. Tyto popisy ale stejnou měrou vyjadřují i autorovy niterné pocity a jeho názory na místo člověka ve světě. Nakladatelství Mi:Lu Publishing v rámci edice Wen připravilo k publikaci autobiografické vyprávění z pera tchajwanského spisovatele, ekologa a rybáře Liao Chung-ťiho (???). Vydání jeho knihy "Plující ostrov" (??) je součástí projektu, který si klade za cíl

Autorská kniha pro náctileté a dospělé od českého výtvarníka Tomáše Řízka s jeho obrázky a texty určenými k přemýšlení. „Malý žlutý deštník je pro mne symbolem „klíčového bodu“. Na své cestě se opíráme o tyto „klíčové body“, které se nám zjevují, přichází, ovlivňují nás, utváří. Přichází tak, aby nás pak minuly a my mohli zase vyhlížet nový žlutý deštník. Díky těmto malým žlutým deštníkům, mohu pokračovat na své životní cestě ...“ „To me, Small Yellow Umbrella is a symbol of "key point". On our life journeys, we rely on these "key points", which come to us at different stages, affect us, and shape us to become who we are now. A key point comes to greet us then leaves, so we can move on with our lives to look for the next small yellow umbrella. Because of these small yellow umbrellas in life, I can carry on my life journey...“

Čtení na sedm dní je sbírka esejů tchajwanského spisovatele Walise Nokana (Walisi Yougan), která se věnuje autorskému psaní v období 1999 – 2016. Tři oddíly sbírky zkoumají minulost domorodých lidí na Tchaj-wanu a jejich procházení moderní společností. Walis Nokan má na paměti osud amerických domorodých obyvatel a je si dobře vědom toho, že lidé, kteří si neuvědomují svou minulost, se musí rozpustit v majoritní společnosti a být zapomenuti. Eseje představují příběh domorodých lidí a jejich pocity na dnešním Tchaj-wanu.

Sbírka Rozžehni lampu ve svém srdci )obsahuje 104 krátkých lyrických próz, jimž dominují motivy lásky, přátelství a pokory. Drobná ponaučení pro každodenní život jsou podána s velkou laskavostí a nadhledem. Prózy nezapřou inspiraci učením buddhismu, jehož je autor stoupencem, i přes četné kulturní zvláštnosti jsou univerzálně srozumitelným sdělením pro příslušníky různých kultur. Český čtenář se prostřednictvím Liu Yongových próz může seznámit s hodnotami a kulturními vzorci, které jsou důležité pro Tchajwance, potažmo pro Číňany obecně, a současně získat poučení a inspiraci pro vlastní život. Prózy jsou psány prostým, avšak elegantním jazykem, autor své myšlenky sděluje jednoduchou, současně však duchaplnou a zábavnou formou. České vydání sbírky je koncipováno jako zrcadlové vydání próz v čínském originálu a českém překladu. Díky dvojjazyčnému formátu je publikace vhodná jak pro zájemce o tchajwanskou či čínskojazyčnou literaturu, tak i pro české studenty čínštiny či čínsky mluvící studenty českého jazyka.

Chudoba a sociální rozpory, příroda a kultura domorodých obyvatel, dějinné zvraty po konci japonské koloniální vlády a příchodu Čínské národní strany, i život člověka v moderní společnosti a psychologický zápas mysli a těla, to vše představuje témata Lee Chiaových povídek a utváří často hořké osudy jejich hlavních hrdinů. Lee Chiao nechává postavy projít duševním martýriem a pak, jak sám říká, sleduje, jak se v nich samotných rodí síla se vzepřít a protestovat. Životní filozofii, kterou nalézá v myšlenkách buddhismu a taoismu, propojuje s filozofií existencialismu, a my tak můžeme sledovat zápas mysli a těla moderního člověka pod tlakem společnosti. Lee Chiaova tvorba se postupně tematicky vyvíjí. Co ale zůstává, je překvapivá linka děje, nečekaný vývoj příběhu, který dokáže povídku ozvláštnit a čtenáře zaujmout. Lee Chiao je tak nejen kronikářem místa, lidí a historie Tchaj-wanu, ale i spisovatelem, který po literární stránce rozvinul škálu literárního projevu moderní tchajwanské literatury a zaslouženě získal řadu literárních ocenění.

Kočičí rytíř a Měsíční bohyně je druhý svazek v sérii komiksů o Rysovi, kočičím rytíři, jejíž překlad do češtiny se připravuje. V příběhu boje Rysa a jeho kamarádky proti krutým démonům představuje novou postavu – Čchung I-fa, mladíka ze staré taoistické rodiny. Zapojí se s společně s Jü Süan Čchung I-fa do bitvy proti démonům hor a moří? Změní se mu život k horšímu? A co skupina slabých a milých žab a monster, které však zdegenerovaly do ropuších démonů a prahnou po lidských životech? Toto je hořký příběh. Toto je tisíc let starý mýtus o měsíci… A čeští čtenáři také nedočkavě prahnou dozvědět se, jak bude příběh roztomilého, avšak nemilosrdného Kočičího rytíře a jeho přátel pokračovat…

V knize Město Tchao-jüan: Brána na Tchaj-wan se Chen Ming-Pan po řadě literárních cestopisů o Japonsku znovu tematicky vrací na Tchaj-wan a tentokrát se novýma očima dívá na město Tchao-jüan, kde na mezinárodním letišti začíná svou cestu po Tchaj-wanu většina návštěvníků. Chen Ming-Panovým cílem je představit Tchao-jüan jako kulturní a moderní město, ve kterém našel svůj nový domov. Objevování Tchao-jüanu je tak plné emocí a úvah, kterými odpovídá sám sobě na otázku, proč se z hlavního města Tchaj-peje přestěhoval právě do Tchao-jüanu. Kniha je osobní a literární cestou a zároveň praktickým průvodcem. Chen Ming-Pan se snaží zachytit typickou atmosféru Tchao-jüanu a přiblížit prožitek, který při návštěvě jednotlivých míst čtenář zažívá. Pro zahraničního čtenáře je to nejen uvedení do zdejšího prostředí, ale i do způsobu myšlení a prožívání tchajwanských literátů.

Sbírku autobiografických esejů vycházející hvězdy současné tchajwanské prózy, spisovatele Sie Kchaj-tche. Vydání jeho knihy Můj mravenčí otec je součástí projektu, který si klade za cíl představit významné autory čínsky psané literatury. Kniha získala literární cenu Nadace Lin Žung San za esejistickou tvorbu.

Já a popelářské auto, které se snažím dohonit je název jednoho z esejů i celé sbírky. Současně se jedná o určitý obraz a narážku. Pod rukama Shieh Zi-Fan získává popelářské auto a jeho pronásledování mnoho významů. Může odkazovat na kancelářského nováčka, jenž musí venčit psa, vynášet odpadky a čelit zásadním zvratům, které přináší život. Kromě symbolu bezmoci a bezradnosti mladé zaměstnankyně, čelící životu tváří v tvář, ale může být i symbolem záchrany a vykoupení. S odpadky může ze života zmizet všechno, co už je v životě člověka nadbytečné a nefunkční. Shieh Zi-Fan se čistým, obratným a výrazným stylem dotýká nejhlubších míst v srdci moderního člověka. Píše o osamělosti, o životě a smrti, prochází citovou pouští opuštěnosti. Přemýšlí nad tyranií pracoviště, na němž je třeba zůstat potichu a polykat urážky. Setkává se s kdejakou pastí, které se nelze v životě vyhnout. Její eseje však nejsou jen vážným čtením plným hlubokomyslných úvah – autorka totiž dokáže psát s nadhledem, jenž čtenáře nejed¬nou pobaví a umožní mu podívat se na běžné věci a mezilidské vztahy z trochu jiného úhlu. V jistém slova smyslu jsou to eseje o dozrávání – dozrávání osobnosti člověka, který hledá sám sebe a své místo ve světě. Shieh Zi-Fan – o autorce * Laskavá žena s chladným pohledem. Na základě životních zkušeností podrobně popisuje rodný kraj i neznámá města, ohlíží se za zraněními a přemýšlí nad současností. Její dílo získalo nejedno ocenění – konkrétně cenu China Times, cenu města Tchaj-peje nebo cenu spisovatelů etnika Hakka. Sbírka esejů Já a popelářské auto, které se snažím dohonit byla vybrána mezi finalisty Literárních cen Tchaj-wanu.