Mladá fronta strana 130 z 281

Jedenadvacet let – čas večírků, randění, studia, cestování a poznávání světa. Alespoň do té doby, než Sophie, místo přednášky ve škole, poslouchá v ordinaci doktora K, proč se poslední dobou necítí ve své kůži – má rakovinu. Konec legrace? Skoro. Krásné a veselé studentce se přes noc zredukuje život na pobyt v nemocnici. Mezi jejími zdmi neobjeví jen svět bílých plášťů, upovídaných sestřiček a sexy doktorů, ale také společných pokojů, vypadaných vlasů a tužek na obočí. Aby si zachovala alespoň část „normálního“ života, a zpočátku hlavně proto, aby zakryla ztrátu vlasů v důsledku chemoterapie, pořizuje si paruky. S každou z nich získává trochu jinou identitu, o něco víc lehkosti, hravosti, bezstarostnosti, stává se jiným člověkem.Sophie (hlavní postava a současně autorka) svou obtížnou cestu přirovnává k odysseovské pouti do rodné Ithaky. Na své pouti k uzdravení sbírá nesmírně cenné zkušenosti, učí se zvládat vlastní strach a vylepšovat vztahy s druhými lidmi. Všechno si pečlivě zapisuje. Píše o své pouti. O příhodách, které zažívá skrytá za svých devět paruk. Píše články do časopisu. A postupně vzniká kniha.Tato kniha. Sophiin příběh je svěže upřímný, se smyslem pro absurdno. Přiměje vás k úsměvu, když to nejméně čekáte. Především je to však příběh o dívce, která odmítá být pouze pacientkou s rakovinou.

Jedenadvacet let – čas večírků, randění, studia, cestování a poznávání světa. Alespoň do té doby, než Sophie, místo přednášky ve škole, poslouchá v ordinaci doktora K, proč se poslední dobou necítí ve své kůži – má rakovinu. Konec legrace? Skoro. Krásné a veselé studentce se přes noc zredukuje život na pobyt v nemocnici. Mezi jejími zdmi neobjeví jen svět bílých plášťů, upovídaných sestřiček a sexy doktorů, ale také společných pokojů, vypadaných vlasů a tužek na obočí. Aby si zachovala alespoň část „normálního“ života, a zpočátku hlavně proto, aby zakryla ztrátu vlasů v důsledku chemoterapie, pořizuje si paruky. S každou z nich získává trochu jinou identitu, o něco víc lehkosti, hravosti, bezstarostnosti, stává se jiným člověkem.Sophie (hlavní postava a současně autorka) svou obtížnou cestu přirovnává k odysseovské pouti do rodné Ithaky. Na své pouti k uzdravení sbírá nesmírně cenné zkušenosti, učí se zvládat vlastní strach a vylepšovat vztahy s druhými lidmi. Všechno si pečlivě zapisuje. Píše o své pouti. O příhodách, které zažívá skrytá za svých devět paruk. Píše články do časopisu. A postupně vzniká kniha.Tato kniha. Sophiin příběh je svěže upřímný, se smyslem pro absurdno. Přiměje vás k úsměvu, když to nejméně čekáte. Především je to však příběh o dívce, která odmítá být pouze pacientkou s rakovinou.

Max Westin. Byl ztělesněním sexu, cítila to z něj. Doslova to z něj vyzařovalo. Celkově působil poněkud drsně a hrubě. Byl primitivní bytostí… Stejně jako ona… Max Westin podržel její ruku ve své o chvilku déle, než to vyžadovaly konvence. Jeho pohled zpoza hustých řas jasně říkal, jaké s ní má plány. Chtěl ji zkrotit… "Victorie." Její jméno, jediné slovo… Pronesl ho však s takovou majetnickostí! Náhle měla dojem, jako by jí už upínal obojek kolem krku. "Máš to v povaze," zašeptal jí do ucha. "Cítíš tu touhu nechat se ovládnout."

Kniha známého rybáře, blogera, outdoorového fotografa, rybáře a nejčtenějšího autora rybářské literatury své generace Václava Fikara obsahuje pět povídek, které zavádějí čtenáře nejen do jeho rodného kraje k oběma chebským přehradám a podkrušnohorské Ohři, ale dokonce až k řece Drávě na maďarsko-chorvatské hranici. Všude tam se autor pouští s tajemnými vládci vod do životních soubojů, při nichž zažívá silné okamžiky radosti, vítězství i usmíření.

Učitel, literát, propagátor českého jazyka a kulturní osvěty národa, aktivista bojující svým dílem proti habsburské monarchii, sociální pracovník, starosta, primátor, ministr, politický vězeň v koncentračním táboře, předseda strany, zanícený demokrat a konečně neúnavný vůdce protikomunistického odboje v zahraničí. Tím vším byl PETR ZENKL. Ačkoliv patřil k účastníkům všech důležitých dějinných zvratů v českých zemích první poloviny 20. století, dnes jako by jej připomínala pouze ulice v pražské Libni či rychlík R 630 – Primátor Zenkl, brázdící od roku 2000 trasu Praha–České Budějovice. Tento velký dluh se snaží splatit biografie mladého českého historika Martina Nekoly. Autor nad tímto projektem strávil šest let, nashromáždil tisíce stránek dokumentu, navštívil mnoho domácích i zahraničních archivů, přímo hovořil nebo korespondoval s desítkami osob, navázal plodnou spolupráci s kolegy z řady univerzit, vědeckých center a knihoven v Evropě a Severní Americe. Výsledkem je rozsáhlá kniha rozdělená do čtyř základních částí, popisujících Zenklův život a dílo před vstupem do politiky, na komunální a celostátní úrovni a konečně v exilu. Zastavuje se u všech významných událostí a zvratů Zenklova více než šedesát let trvajícího veřejného působení, odhaluje dosud neznámé souvislosti i detaily z osobního života. Odpovídá na otázky, jaký byl Zenkl politik i člověk a jak se zapsal do našich moderních dějin.

Cílem kolektivu autorů sdružujícího odborníky z řad neurochirurgů, neurologů, radiologů, intenzivistů a anesteziologů je podat komplexní pohled na problematiku perioperační péče v neurochirurgii. První část publikace je věnována historii neurochirurgie, neuroanestezie a perioperační péče. Navazuje část chirurgická, zabývající se jednotlivými typy operačních výkonů, ale též anesteziologickou péčí o pacienta po výkonu. Zejména mladší lékaři jistě ocení i kapitoly týkající se fyziologie a patofyziologie centrálního nervového systému. Anesteziologická část publikace popisuje farmakologii nitrožilních a inhalačních anestetik a jejich vztah k prokrvení mozku, nitrolebnímu tlaku a celkovému stavu CNS. V další stati jsou probrány jednotlivé metody monitorování – například principy měření nitrolebního tlaku, UZ vyšetření mozkových cév, mozková oxymetrie, mikrodialýza a elektrofyziologické monitorování mozku a míchy. Zařazení přehledu neuroradiologických metod je přínosné především vzhledem k trendu snižovat invazivitu operačních výkonů. Kapitoly věnované anestezii u neurochirurgických výkonů pojednávají o předoperační přípravě, jednotlivých druzích zákroků s anesteziologickými specifiky a nejčastějších komplikacích a odchylkách, se kterými se může anesteziolog během operačního výkonu setkat. V rozsáhlém oddíle věnovaném neurointenzivní péči je důraz kladen zvláště na péči o pacienta s kraniocerebrálním poraněním, ale též na komplexní a specializovanou péči po neurochirurgických výkonech, včetně ventilační strategie, účelné farmakoterapie, antibiotické léčby a výživy. V závěru knihy nalezne čtenář přehled potenciálních časných i pozdních komplikací souvisejících s operačními výkony na mozku a míše.

Již dávno není pravda, že rakytník je jen ten trnitý keř s kyselými plody, který se hodí asi jenom pro ptáky v zimě a k osazení zdevastované půdy. Rakytník je nová a významná kulturní plodina, která vyvolává stále větší zájem. Zcela jistě ani jedna v přírodě volně rostoucí rostlina si nezískala tak rychle a tak velkou pozornost jako rakytník. Za necelých sedmdesát let se rakytník stal rostlinou světového významu. Oceňován je vysoký obsah vitaminů v plodech a oleje s léčivými vlastnostmi. Vědci objevují možnosti stále širšího využití a dále zkoumají bohatou paletu biologicky účinných látek. Nabízí se využití jeho plodů i listů pro potravinářství a léčivých látek a jejich účinků zvláště pro zdravotnictví. Významné je také uplatnění rakytníku ve veterinární medicíně. Využívá se zbytků při zpracování plodů jako přísad do krmiva v živočišné výrobě, což zvyšuje přírůstky, zkvalitňuje masné produkty a posiluje imunitu zvířat. Dřevo rakytníku má vysokou výhřevnost. Svými kořeny regeneruje zdevastovanou půdu a obohacuje ji o vzdušný dusík, který poutá pomocí symbiotických bakterií. Krásou keře a barevnými plody zkrášluje okrasné výsadby. Rakytník, to je světový trend pro zdraví. I v ČR jsou již založeny první plantáže a máme zkušenosti s pěstováním rakytníku. Tato kniha nechť je inspirací pro další pěstitele, pro velké i malé výsadby rakytníku. Kniha seznamuje s léčivými vlastnostmi a dalšími pozitivy této rostliny, radí, jak pěstovat a také jak plody a další části rakytníku prakticky využívat – najdete zde recepty na šťávy, džemy, saláty, čaje, ale také masti, dokonce víno apod.

Výkladová monografie k aktuálním doporučeným postupům České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP obsahuje podrobný výklad a popis metodiky provedení doporučených ultrazvukových vyšetření včetně obrazové dokumentace. Kniha je svým obsahem primárně určena pro lékaře pečující o těhotné ženy a pro porodní asistentky, může však poskytnout zajímavé informace i zvídavým těhotným ženám.

Druhé aktualizované vydání mimořádně úspěšné monografie přináší komplexní pohled na obor klinické výživy v kontextu s nárůstem počtu náročných a urgentních operačních výkonů i závažných interních onemocnění vyžadujících nutnost dobrého pooperačního i předoperačního nutričního stavu pacienta. Ve své první části se autoři zabývají problematikou klinické výživy obecně. Zmiňují např. pojem malnutrice, nutriční screening, podrobně jsou popsány substráty pro umělou výživu. V dalších kapitolách se pak věnují specifikům enterální a parenterální výživy, jejich formám i možným komplikacím. Velmi užitečnou součástí publikace jsou též kapitoly zabývající se speciální enterální a parenterální výživou v gastroenterologii, chirurgii, diabetologii, onkologii, v oboru urgentní medicíny a dalších oborech. Neméně důležitá je nutriční péče v neonatologii a pediatrii, jíž je v předkládané knize věnována zvláštní pozornost. V závěru monografie nalezne čtenář praktické informace týkající se indikace a organizace domácí enterální a parenterální výživy.

Kniha Tváře úspěchu je knihou příběhů žen, které se ve svém životě našly. Žen s notnou dávkou sebevědomí a odvahy jít za svým snem. Žen s ambicemi dát věci do pohybu. Žen nekrčících se v koutě a nečekajících v něm na zázrak. Žen, kterým se podařilo postavit ať již svou profesi či samotný byznys na tom, co je opravdu baví. Žen, které svým příběhem mohou být příkladem pro ty ostatní.

Kniha Co ten pes vlastně chce? poskytuje čtenářům solidní základ pro budování promyšleného a zdravého vztahu s jejich psem, založeného na upřímné a jasné komunikaci - vyjádření záměru, přijetí zprávy a adekvátní odezvě. Najdeme zde popis psí řeči těla i hlasových projevů typických pro určitá plemena, doplněný radami, jak na dané chování reagovat, názornými barevnými fotografiemi a připomínkami zvěrolékaře. V tom je její velký přínos - rozmanitost vypozorovaného psího chování má čtenáře vybídnout k tomu, aby se zastavili, dívali se a snažili se pochopit, co se jim jejich pes snaží sdělit, aby se naučili porozumět zvířecímu myšlení a poznali, proč se jejich domácí mazlíčci chovají tak, jak se chovají. Stejně důležité je však učit lidi, jak sami mohou přispět k většímu bezpečí a spokojenosti zvířat, tím, že budou vnímat nové situace i vzorce chování a adekvátně na ně zareagují.

Monografie poskytuje ucelený přehled postupů, metod i organizačních opatření umožňujících vytvoření funkčního a dobře provázaného systému odborných programů pro obě oblasti (antibiotický program, program prevence a kontroly infekcí) v konkrétním zdravotnickém zařízení. Jejím cílem je též přispět k usnadnění implementace opatření požadovaných evropskou i českou legislativou, případně akreditačními institucemi v podmínkách běžné praxe našich nemocnic. Součástí publikace jsou podrobné podklady pro racionální používání antibiotik v klinické praxi (popisy antimikrobiálních léčiv s určením jejich optimálních indikací a dávkování, doporučení pro úvodní i cílenou antibiotickou léčbu infekcí, zásady profylaktického používání antibiotik atd.). Značný prostor je věnován charakteristice a způsobu používání specifických nástrojů v obou odborných programech (např. principy přípravy antibiotického listu, měření a hodnocení spotřeby antibiotik, metody a interpretace výstupů surveillance antibiotické rezistence, příprava lokálních doporučených postupů pro diagnostiku a léčbu infekcí, popisy konkrétních opatření prevence a kontroly infekcí včetně izolačních opatření a řada dalších). Ve zvláštních statích jsou probrány základy moderní nemocniční epidemiologie (deskriptivní a analytické metody, využití molekulárních typizačních technik) a rovněž postupy měření, hodnocení a ovlivňování kvality zdravotní péče v oblasti antibiotické politiky a prevence infekcí.

Spořádaný chovatel ovcí Albert Stark už má po krk drsného života v americkém pohraničí, kde člověka zdánlivě může zabít kdokoliv a cokoliv: souboje v pravé poledne, barové rvačky, jedovatí hadi, pitná voda zamořená cholerou, oděrky od stepních běžců, neduh zvaný "prstitida". Dokonce i cesta do kadibudky. Ano, na Divokém západě lze umřít na milion způsobů a Albert se chce všech vystříhat. Někteří ho proto považují za zbabělce. Albert tomu říká zdravý rozum. Když ho však jeho dívka kvůli tomu nejnesnesitelnějšímu ťulpasovi v městečku pošle k vodě, rozhodne se Albert zabojovat - přestože neumí střílet, jezdit na koni ani se prát. Naštěstí spojí síly s půvabnou pistolnicí, která svou drsností vydá za oba. Naneštěstí je však ona pistolnice vdaná za nejproslulejšího, nejpodlejšího a nejžárlivějšího ničemu v celém pohraničí. Zdá se, že Albert právě objevil miliontý prvý způsob, kterak se na Západě dostat do hrobu.

Spořádaný chovatel ovcí Albert Stark už má po krk drsného života v americkém pohraničí, kde člověka zdánlivě může zabít kdokoliv a cokoliv: souboje v pravé poledne, barové rvačky, jedovatí hadi, pitná voda zamořená cholerou, oděrky od stepních běžců, neduh zvaný "prstitida". Dokonce i cesta do kadibudky. Ano, na Divokém západě lze umřít na milion způsobů a Albert se chce všech vystříhat. Někteří ho proto považují za zbabělce. Albert tomu říká zdravý rozum. Když ho však jeho dívka kvůli tomu nejnesnesitelnějšímu ťulpasovi v městečku pošle k vodě, rozhodne se Albert zabojovat - přestože neumí střílet, jezdit na koni ani se prát. Naštěstí spojí síly s půvabnou pistolnicí, která svou drsností vydá za oba. Naneštěstí je však ona pistolnice vdaná za nejproslulejšího, nejpodlejšího a nejžárlivějšího ničemu v celém pohraničí. Zdá se, že Albert právě objevil miliontý prvý způsob, kterak se na Západě dostat do hrobu.

Spořádaný chovatel ovcí Albert Stark už má po krk drsného života v americkém pohraničí, kde člověka zdánlivě může zabít kdokoliv a cokoliv: souboje v pravé poledne, barové rvačky, jedovatí hadi, pitná voda zamořená cholerou, oděrky od stepních běžců, neduh zvaný "prstitida". Dokonce i cesta do kadibudky. Ano, na Divokém západě lze umřít na milion způsobů a Albert se chce všech vystříhat. Někteří ho proto považují za zbabělce. Albert tomu říká zdravý rozum. Když ho však jeho dívka kvůli tomu nejnesnesitelnějšímu ťulpasovi v městečku pošle k vodě, rozhodne se Albert zabojovat - přestože neumí střílet, jezdit na koni ani se prát. Naštěstí spojí síly s půvabnou pistolnicí, která svou drsností vydá za oba. Naneštěstí je však ona pistolnice vdaná za nejproslulejšího, nejpodlejšího a nejžárlivějšího ničemu v celém pohraničí. Zdá se, že Albert právě objevil miliontý prvý způsob, kterak se na Západě dostat do hrobu.

Kdy si první člověk vpravil pod kůži barvící pigment? Jistotu nebudeme mít nikdy, ale každopádně již víme, že tetování provází lidstvo nejméně po dobu 5300 let. Nejstarším důkazem je totiž mumie alpského Ötziho, který má na těle řadu modravých čárek; dost možná nikoliv z krášlicích, ale z léčivých či magických důvodů. Lidé tak činili kvůli svému „zkulturnění“, z rituálních důvodů, ale i proto, aby jiným sdělovali, že někam patří, že dobře válčí, že dospěli anebo že někoho milovali natolik, že si jej vepsali nejen do srdce, ale i pod kůži... Důvodů je tolik, jako tetovacích jehel celého světa. Evropa po celá staletí vytěsňovala tetování ze svého středu, ale nejen od původních Polynésanů – ano, na lících zdobených Maorů či Markézanů! – se tomuto umění opět přiučila. Z těl námořníků, cirkusáků a kriminálníků, osob z okraje společnosti, pak „kérky“ pozvolna pronikly až mezi světovou smetánku a nynější celebrity, jež se bez tetování necítí sexy. A proč si s tím „zákrokem“, jenž je bolestivý a při němž stále trochu teče krev, nedají lidé pokoj ani po těch 5300 letech? To všechno i za pomocí více než 100 dobových i současných ilustrací, naznačují fascinující dějiny tetováže, které na českém knižním trhu chyběly.