Martin Nekola

Za první republiky patřil přerovský rodák Bohumil Pospíšil (1902-1974) k nadějným československým cestovatelům. Na dobrodružném putování kolem světa strávil pět let, napsal o tom množství poutavých článků a dva cestopisy. Když se však v polovině 30. let odstěhoval na Nový Zéland, jeho stopy mizí. Díky rozsáhlé osobní pozůstalosti, včetně stovek unikátních fotografií, kterou do Čech zaslal Pospíšilův vnuk až z Aucklandu, dnes máme možnost fascinující životní osudy tohoto světoběžníka zmapovat.

Kniha se zabývá strategií Spojených států amerických směřující k osvobození zemí za železnou oponou a okolnostmi vzniku studené války. Popisuje roli Výboru pro svobodnou Evropu a exilových organizací, které západní velmoci nikdy neuznaly jako exilové vlády – jako tomu bylo během druhé světové války. Původní badatelská práce historiků Pavla Palečka, Jiřího Pernese a Martina Nekoly se stala aktuální v momentě, kdy Rusko podniklo útok na Ukrajinu a vyvolalo v Evropě největší konflikt od druhé světové války. Rusko se dnes vrátilo k imperiálnímu myšlení, které bylo vlastní Sovětskému svazu už během studené války, kdy východní blok soupeřil s demokratickým světem.

Kniha se věnuje exilu po roce 1948. Víte, co čekalo československé emigranty? Svět na ně nebyl připraven, a tak museli uprchlíci trávit určitý čas v lágrech. Tam si vydávali vlastní časopisy, organizovali divadlo, školní výuku, zkrátka podmínky je dohnaly ke specifickému způsobu života. Autor se osobně sešel s pamětníky či jejich potomky a nasbíral cenné reálie: dopisy, letáky, osobní doklady, a pochopil mnohé souvislosti. Pojďte se dozvědět více o málo známé kapitole našich nedávných dějin.

Martin Nekola na základě mnohaletého výzkumu přímo v archivech amerických velkoměst a za využití rozhovorů s pamětníky a jejich potomky připravil unikátní knihu o všech aspektech života Čechů za „velkou louží“. Dozvíte se o zajímavých osudech našinců i jak tamní české komunity fungovaly v hlavních amerických městech, jakými jsou například Chicago, Detroit, Houston, Los Angeles, Washington, D.C., a mnohá další. Autor navíc nashromáždil desítky cenných, dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů.

Martin Nekola na základě mnohaletého výzkumu přímo v archivech amerických velkoměst a za využití rozhovorů s pamětníky a jejich potomky připravil unikátní knihu o všech aspektech života Čechů za „velkou louží“. Dozvíte se o zajímavých osudech našinců i jak tamní české komunity fungovaly v hlavních amerických městech, jakými jsou například Chicago, Detroit, Houston, Los Angeles, Washington, D.C., a mnohá další. Autor navíc nashromáždil desítky cenných, dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů.

Po únoru 1948 odešly z republiky do exilu tisíce lidí, včetně bývalých politiků, kteří se pokoušeli v zahraničí obnovit struktury politických stran, doma buď zakázaných, či přeměněných v neškodné satelity Komunistické strany Československa. Šestice českých exilových stran (národní socialisté, sociální demokraté, agrárníci, lidovci, národní demokraté, živnostníci) fungovala ve velmi provizorních podmínkách, přesto dokázala na přelomu 40. a 50. let výrazně promlouvat do exilového dění v Evropě i Severní Americe. Kniha nastiňuje historii těchto specifických hráčů na šachovnici studené války a využívá při tom pramenů objevených teprve nedávno v zahraničních archivech.

Autor Martin Nekola je historik, který se mnoho let věnuje výzkumu krajanských komunit v zahraničí. Ve své poslední knize se zaměřuje na málo probádané, ale fascinující téma Čechů na Novém Zélandu. V různých obdobích a z různých důvodů se vydávali našinci na opačný konec světa, aby zde nalezli nový domov. Dobrodruzi na přelomu 19. a 20. století, židé prchající před Hitlerem, exulanti po komunistickém převratu v únoru 1948 i po okupaci Československa v srpnu 1968. Kniha čtenáře přenese do nejznámější novozélandské vesnice Puhoi, založené přistěhovalci z Plzeňska, představí zajímavé osobnosti, které se v zemi dlouhého bílého oblaku prosadily v široké škále oborů, i umělce, kteří svou tvorbou významně ovlivnili novozélandskou kulturu a společnost. Stačí zmínit malíře Bohumíra Lindauera, architekty Heinricha Kulku, Maxe Rosenfelda a Vladimíra Čačalu, zakladatele wellingtonské opery Bedřicha Turnovského, uměleckého hrnčíře Miroslava Smíška a mnohé další. Kniha připomene i baťovce, restauratéry a podnikatele, české krajanské spolky a tiskoviny, státní návštěvu Václava Havla na jaře 1995 a samozřejmě nevynechá ani aktuální pohled mezi novozélandské Čechy. Obsahuje stovky unikátních a dosud nikdy nepublikovaných fotografií a dobových fragmentů, jakož i výňatky ze vzpomínek a dopisů přistěhovalců.

Kniha přináší důležité poznatky o československém exilu po únoru 1948. Vrací se i k samotnému komunistickému převratu a odpovídá na otázku, proč Edvard Beneš v kritické chvíli podlehl nátlaku. Čtenář se dozví, jak exulanti vnímali politiku, humor, umění, sport a čím byla přelomová návštěva dramatika Václava Havla v USA během Pražského jara. Autor pracoval s unikátními a dosud neznámými materiály ze zahraničních archivů a soukromých sbírek. PhDr. Martin Nekola, Ph. D. – politolog a historik, popularizátor tématu československého exilu a krajanů ve světě, autor osmnácti monografií, stovek odborných studií a populárně naučných článků, vedoucí projektu the Czechoslovak Talks.

Kniha se věnuje exilu po roce 1948. Víte, co čekalo československé emigranty? Svět na ně nebyl připraven, a tak museli uprchlíci trávit určitý čas v lágrech. Tam si vydávali vlastní časopisy, organizovali divadlo, školní výuku, zkrátka podmínky je dohnaly ke specifickému způsobu života. Autor se osobně sešel s pamětníky či jejich potomky a nasbíral cenné reálie: dopisy, letáky, osobní doklady, a pochopil mnohé souvislosti. Pojďte se dozvědět více o málo probrané kapitole našich nedávných dějin.

Osm případových studií vychází z teorie sociální konstrukce cílových populací, kterou kniha také podrobně představuje jde o první takto rozsáhlou a hloubkovou aplikaci teorie v českém prostředí. Na konkrétních případech sleduje vliv charakteru cílové skupiny na obsah českých veřejných politik. Je cenným zdrojem informací nejen pro akademické pracovníky zabývající se designem veřejných politik, ale i pro ty, které zajímají jen dílčí politiky a praktické aspekty, jež jsou v knize popsány a analyzovány z dlouhodobé perspektivy. Kniha je aktuální a originální výpovědí o vývoji veřejných politik v České republice.

Rudolf Kopecký pracoval na svých pamětech nazvaných „Vzpomínky starého novináře“ od počátku 60. let až do své smrti. Jedná se o osm dílů o 2350 stranách strojopisu, v nichž autor velmi čtivou formou popisuje dětství, mládí, studia, život v Rakousku-Uhersku, osobnosti, události, aféry první republiky, dále činnost v zahraničním vojsku za druhé světové války a konečně i různé aspekty poúnorového exilu, které ani v odborné literatuře nebyly detailně rozebrány. Kopecký píše kritickým pohledem, netají se odmítavým postojem k Edvardu Benešovi, přináší zase jiný, unikátní úhel pohledu na moderní československé dějiny. Vzhledem k enormnímu rozsahu nebyly Kopeckého paměti dosud publikovány. Tato kniha přináší výběr nejzajímavějších kapitol pamětí, opatřený poznámkovým aparátem a medailonky významných osobností. Kniha bezpochyby vzbudí zájem odborné i laické veřejnosti, vyvolá řadu diskusí a kontroverzí.

Do exilu odešly po únoru 1948 desítky tisíc lidí včetně politiků, diplomatů, vojáků, umělců, vědců a předních novinářů. Tato kniha představuje čtrnáct významných osobností a zároveň čtenáři odhaluje, jak se protikomunistický exil vyvíjel, jaká témata a kauzy jím hýbaly, jak se jeho vrcholní představitelé dívali na režim doma, dědictví druhé světové války, odkaz Edvarda Beneše, na budoucí vývoj Československa a celého evropského kontinentu.

Rudolf Kopecký pracoval na svých pamětech nazvaných „Vzpomínky starého novináře“ od počátku 60. let až do své smrti. Jedná se o osm dílů o 2350 stranách strojopisu, v nichž autor velmi čtivou formou popisuje dětství, mládí, studia, život v Rakousku-Uhersku, osobnosti, události, aféry první republiky, dále činnost v zahraničním vojsku za druhé světové války a konečně i různé aspekty poúnorového exilu, které ani v odborné literatuře nebyly detailně rozebrány. Kopecký píše kritickým pohledem, netají se odmítavým postojem k Edvardu Benešovi, přináší zase jiný, unikátní úhel pohledu na moderní československé dějiny. Vzhledem k enormnímu rozsahu nebyly Kopeckého paměti dosud publikovány. Tato kniha přináší výběr nejzajímavějších kapitol pamětí, opatřený poznámkovým aparátem a medailonky významných osobností. Kniha bezpochyby vzbudí zájem odborné i laické veřejnosti, vyvolá řadu diskusí a kontroverzí.

Tématem knihy, poněkud exotickým pro českého čtenáře, jsou nedemokraticky vládnoucí muži ve dvaadvaceti vybraných afrických státech (např. Jean-Bédel Bokassa, Muammar Kaddáfí, Mengistu Haile Mariam či Robert Mugabe). Publikace se zaměřuje na období studené války, zejména od roku 1960, kdy zde sedmnáct zemí vyhlásilo nezávislost, a populárně-naučnou formou seznamuje s překotnými a komplikovanými dějinami této oblasti v uplynulých šesti desetiletích

Kniha Krvavé století představuje méně známé konflikty dvacátého století, především jeho druhé poloviny. Poslouží jako užitečná pomůcka fanouškům historie a vojenství, která v šestadvaceti kapitolách napěchovaných informacemi zavede čtenáře do arabských pouští, deštných pralesů jihovýchodní Asie i hlubin Afriky. Všude tam docházelo ke krvavým bojům o území, o nerostné bohatství, a to ve jménu víry nebo z etnických důvodů. Kniha přibližuje zajímavé dějinné souvislosti, příčiny, aktéry i vyústění

Kniha Krvavé století představuje méně známé konflikty dvacátého století, především jeho druhé poloviny. Poslouží jako užitečná pomůcka fanouškům historie a vojenství, která v šestadvaceti kapitolách napěchovaných informacemi zavede čtenáře do arabských pouští, deštných pralesů jihovýchodní Asie i hlubin Afriky. Všude tam docházelo ke krvavým bojům o území, o nerostné bohatství, a to ve jménu víry nebo z etnických důvodů. Kniha přibližuje zajímavé dějinné souvislosti, příčiny, aktéry i vyústění