Mladá fronta strana 166 z 281

Nový příběh, v němž se láska a zlomená srdce proplétají s chapadly příšer z hlubin oceánu. Na počátku našeho příběhu jsou sestry Dashwoody nuceny opustit dům, v němž vyrůstaly, a přestěhovat se na tajemný ostrov plný divokých příšer a neblahých záhad. Zvítězí sestry Dashwoodovy nad panovačnými matkami rodin i bezohlednými piráty a naleznou pravou lásku? Nebo padnou za oběť chapadlům příšer, která se jim neustále plazí v patách? Tento mistrný obraz Anglie z počátku 19. století v sobě spojuje nesmlouvaný společenský komentář Jane Austenové s neméně nesmlouvavými útoky zplozenců moře. Přežijí jen ti nejsilnější – a svou životní lásku získají pouze nejzdatnější plavci!

Úspěšná česká herečka, nyní známá z televizních obrazovek i jako zdatná kuchařka, představuje své recepty. Z dědictví po babičce a z dalších zdrojů převzala tradiční postupy, avšak snaží se českou i středomořskou kuchyni servírovat v lehké a stravitelné podobě. Pro moderní a zaměstnanou ženu, která potřebuje nasytit hladové krky během krátké doby, rovněž autorka vybrala ta jídla, jejichž příprava je časově nenáročná. Názorná publikace s více než 300 fotografiemi.

Publikace Velká kniha o malých bunkrech autorské trojice Tomáš Svoboda, Jan Lakosill, Ladisllav Čermák představuje vůbec první ucelené zpracování problematiky československého lehkého opevnění, budovaného především proti Německu v letech 1936–1938. Kniha, která vychází z rozsáhlého archivního výzkumu i z průzkumu více než 7 tisíc dochovaných pevnůstek, nejdříve uvede čtenáře do období vzniku prvních představ o opevňování Československa a následně podrobně vysvětlí výstavbu lehkého opevnění starého i nového typu. Vůbec poprvé je zde publikována kompletní typologie jednotlivých objektů lehkého opevnění a formou trojrozměrných rekonstrukcí jsou představeny také nerealizované typy. Nechybí ani vylíčení způsobů boje v lehkém opevnění. Text doprovází nebývalé množství tabulkových přehledů a výkresové dokumentace a rovněž velký počet dobových a současných fotografií.

Nový příběh, v němž se láska a zlomená srdce proplétají s chapadly příšer z hlubin oceánu. Na počátku našeho příběhu jsou sestry Dashwoody nuceny opustit dům, v němž vyrůstaly, a přestěhovat se na tajemný ostrov plný divokých příšer a neblahých záhad. Zvítězí sestry Dashwoodovy nad panovačnými matkami rodin i bezohlednými piráty a naleznou pravou lásku? Nebo padnou za oběť chapadlům příšer, která se jim neustále plazí v patách? Tento mistrný obraz Anglie z počátku 19. století v sobě spojuje nesmlouvaný společenský komentář Jane Austenové s neméně nesmlouvavými útoky zplozenců moře. Přežijí jen ti nejsilnější – a svou životní lásku získají pouze nejzdatnější plavci!

Autor Claudio Magris v románu Poslepu představuje jakýsi druh cestopisu v čase, po různých místech a okrajových historických událostech, především však stejně jako Dunaj a Mikrokosmy znamená pouť za hledáním identity. Vypravěčem románu je pacient psychiatrické léčebny v Terstu Chippico, který kdysi býval zapáleným komunistou vězněným v koncentračním táboře Dachau. Lágr přežil, ale o pár let později se ocitne v jugoslávském gulagu jako osoba podezřelá z prostalinské špionáže. Chippico vypráví na přeskáčku, odbíhá k jiným příběhům, jež se staly postavám, s nimiž se sám identifikuje, např. dánskému dobrodruhu Jorgenu Jorgensenovi, který se v 19. století stal na 3 týdny králem Islandu, ale později ho deportovali do města na Tasmánii, které sám založil… Jako by byly vedle sebe do jedné linie kladeny útržky paměti, obrazy, příběhy, jimž všem je především společná ztráta iluzí. Vypravěč je ten, který vždycky stojí v nesprávnou chvíli na nesprávné straně.

Mladá fronta připravila nové vydání klasických detektivních příběhů amerického spisovatele Raymonda Chandlera. Jako první vychází titul Hluboký spánek, v němž se poprvé objevila postava Phillipa Marlowa. Phil Marlowe je sarkastický soukromý detektiv se slabostí pro whiskey, cigarety a krásné ženy. Milionář General Sternwood jej pověří, aby se vypořádal s vyděrači v záležitosti, do které se zapletla jedna z jeho mladých, hezkých a neukázněných dcer. Vyšetřování zavede Marlowa do nočního podsvětí mezi vrahy, zkažené zbohatlíky a jiné pochybné existence. Několikrát se zmýlí, pak ale vše vyřeší… Podle románu byl v roce 1946 natočen stejnojmenný film s Humphrey Bogartem v hlavní roli.

Mary žije v uzavřené vesnici. Její svět se řídí prostými zákonitostmi: musí poslouchat pravidla církevního Sesterstva, nesmí se přibližovat k plotu, za kterým – v Lese zubů a rukou – žijí „nečistí“, kteří svým kousnutím promění člověka v chodící mrtvolu. Když Sesterstvo rozhodne, že se provdá za muže, kterého jí určili, Mary musí poslechnout, přestože se zamilovala do zraněného Travise. Pak ale nečistí proniknou do vesnice, a Mary v nastalém zmatku prchá společně s Travisem, svým snoubencem Harrym, kamarádkou Cass i bratrem Jedem a jeho ženou dál do zapovězeného lesa. Touží dostat se k vysněnému oceánu, dál za les a nečisté, do světa, který tam venku přece musí někde být.

Autor Claudio Magris v románu Poslepu představuje jakýsi druh cestopisu v čase, po různých místech a okrajových historických událostech, především však stejně jako Dunaj a Mikrokosmy znamená pouť za hledáním identity. Vypravěčem románu je pacient psychiatrické léčebny v Terstu Chippico, který kdysi býval zapáleným komunistou vězněným v koncentračním táboře Dachau. Lágr přežil, ale o pár let později se ocitne v jugoslávském gulagu jako osoba podezřelá z prostalinské špionáže. Chippico vypráví na přeskáčku, odbíhá k jiným příběhům, jež se staly postavám, s nimiž se sám identifikuje, např. dánskému dobrodruhu Jorgenu Jorgensenovi, který se v 19. století stal na 3 týdny králem Islandu, ale později ho deportovali do města na Tasmánii, které sám založil… Jako by byly vedle sebe do jedné linie kladeny útržky paměti, obrazy, příběhy, jimž všem je především společná ztráta iluzí. Vypravěč je ten, který vždycky stojí v nesprávnou chvíli na nesprávné straně.

John Cheever je považován za jednoho z nejlepších amerických spisovatelů dvacátého století. Ve výboru povídek Město zmařených snů odhaluje portréty Američanů ze střední vrstvy, kteří touží vyplnit svou představu o společenském vzestupu, tak jak je k tomu vede sen sdílený většinou společnosti. Všední život je však často přivede do situace, která jim způsobí rozčarování a zklamání, v níž vyjde najevo jejich slabost či svázanost prostředím. Cheever líčí osudy svých současníků s trpkým porozuměním, soucitem i ironií a dokazuje, že si pověst nejlepšího amerického povídkáře vysloužil právem.

Jess Hallová se spolu s bratrem a otcem stěhuje do luxusní čtvrti, ale bojí se, že bude příliš daleko od kamarádek ze školy i od milované babičky. Není proto ze stěhování příliš nadšená až do chvíle, kdy se dozví, že jejich dům je určen opravdu jen pro VIP osoby a brzy se do něj nastěhují, herci, hudebníci, modelky a milionáři. Život mezi penězi a luxusem vypadá jistě lákavě, ale bude opravdu stát za to?

Miloš Kratochvíl napsal další knížku pro děti z edice Už umím číst, pod názvem Hloupežníci. Matyáš Pazdera má tatínka, který vyrábí z porouchaných věcí robotíky – malé roboty, kteří mají dělat různé věci, bohužel ani jeden z nich nefunguje. Jednoho z robotíků Matyáš omylem rozšlápne. Zrovna toho, který má hlídat, aby nemluvil sprostě. Matyáš se bojí tatínkovi přiznat pravdu, a tak mu namluví, že za všechno může soused. A tu noc se v jeho pokoji zjeví Hloupežníci – tři hloupí pidikluci, kteří nedělají nic jiného, než že lžou, pomlouvají a vyvádějí zlomyslnosti. A podle jejich slov teď Matyáš patří k nim. Ta představa je děsivá, ale naštěstí v sobě má Matyáš mluvící světýlko, které mu pomůže všechno napravit.

Marshall McLuhan (1911–1980) je jedním z nejvýznamnějších teoretiků masových médií a sociologů kultury a jeho kniha Jak rozumět médiím patří k základním pilířům společenských věd. Nejznámější kniha, eseje nazvané Understanding Media, byla sice napsána již v roce 1964 (česky Jak rozumět médiím vyšlo v roce 1991), přesto jsou však autorova východiska v uvedených oborech stále citována, ať už zastánci jeho teorií, či odpůrci. Některé jeho termíny zdomácněly i mezi laiky – pojem „globální vesnice“ či spojení „poselstvím je médium“ jsou s nástupem internetu a nových médií často připomínány.

Víte, proč už nežijí trilobiti ani dinosauři? Proč jsou někde pouště a jinde vlhké pralesy? Proč u nás není jediná činná sopka? Podívejte se do Geologické abecedy, a dostanete odpovědi na spoustu otázek. Taky zjistíte, že geologie nemusí být jenom věda, ale taky zábava a dobrodružství. Aby se vám odpovědi na vaše otázky dobře hledaly, jsou informace seřazené pěkně podle abecedy. U každého pojmu je barevný obrázek a pozor! dokonce i básnička.

John Meron je šťastně ženatý otec dvou dětí, který se nikdy neocitá v potížích. Když zvedne telefon, uslyší něco, co změní jeho život navždy: jeho přítel Jack Calley, vysoce postavený právník v City, křičí ze sluchátka o pomoc – a pak ho zabijí. Poslední slova, která stihne před smrtí vyslovit, jsou první dvě řádky Meronovy adresy. Vyděšený Meron popadne děti a vyběhne ven. Právě včas, neboť za pár minut zabrzdí před domem auto a z něj vyskočí tři muži a začnou ho hledat. Ale proč? Pak se ztratí jeho žena, v její kanceláři je nalezeno tělo neznámé oběti, policie ho začne stíhat pro vraždu – a z jeho života se stává peklo.

V autobiografické knize Dlouhá cesta domů popisuje Charles Heller svůj návrat rodné země a smíření s dávnou minulostí a jejími hříchy. Narodil se v Praze jako Ota Karel Heller, těsně vypuknutím druhé světové války a před okupací země nacistickým Německem. Dlouhá cesta je příběh holocaustu z jiného úhlu pohledu, než jak jej obvykle známe. Charles Ota Heller pochází ze smíšeného manželství, otec byl židovského původu, a rodinu musel po vypuknutí války opustit. Matka byla katolička a syna vychovávala také tak. Později během války byla deportována do koncentračního tábora, ale syna se jí povedlo před smrtí ukrýt. Válku přežil, na jejím konci mu bylo sotva devět let. Celé dětství prožil v nenávisti k Němcům, a ve dnech osvobození se pokusil o pomstu za všechno utrpení spáchané na něm a jeho rodině. Svůj dospělý život prožil v Americe, stal se úspěšným podnikatelem, učitelem, založil širokou rodinu. Žil spokojeným životem. Po sametové revoluci se vrací do země svých předků, aby vyrovnal své účty, pochopil své kořeny a sám sebe.

John Cheever je považován za jednoho z nejlepších amerických spisovatelů dvacátého století. Ve výboru povídek Město zmařených snů odhaluje portréty Američanů ze střední vrstvy, kteří touží vyplnit svou představu o společenském vzestupu, tak jak je k tomu vede sen sdílený většinou společnosti. Všední život je však často přivede do situace, která jim způsobí rozčarování a zklamání, v níž vyjde najevo jejich slabost či svázanost prostředím. Cheever líčí osudy svých současníků s trpkým porozuměním, soucitem i ironií a dokazuje, že si pověst nejlepšího amerického povídkáře vysloužil právem.