Mladá fronta strana 73 z 281

Ve vypálených ruinách panství rodu Trnhoffů nastalo opatrné příměří. Po životě stráveném ustavičnými pokusy zabít svého sourozence se totiž dvojčata Felix a Leontýna rozhodla přestat bojovat. Leontýna si našla nové kamarádky a zkouší se věnovat úplně normálním aktivitám, jako je třeba holčičí pyžamová party. A její bratr dokonce randí s řezníkovou dcerkou! Když se ovšem na panství zničehonic objeví zapomenutý strýček Harry a dojde k celé řadě téměř smrtelných "nehod", zdá se, že je vražda opět na pořadu dne… Že by se Felix s Leontýnou vrátili ke starým způsobům? Anebo stojí za zradou rodu Trnhoffů někdo docela jiný?

Kniha je pokusem o odpovědi na otázky týkající se nejen 17. listopadu 1989, ale také historických souvislostí, které tomuto dějinnému okamžiku předcházely. Petr Husák, zkušený novinář a také již autor tohoto žánru v úvodu mapuje atmosféru české undergroundové politiky 70. a 80. let, shrnuje všechny možné aspekty a předpoklady, které existovaly v dané situaci k převzetí moci, uvádí i konkrétní fakta prvních listopadových dnů, jež rozhodly o"tom, kam se bude ubírat tehdejší politika tohoto státu. Ptá se, zdali došlo k "námluvám" s mocí, jak to bylo s volbou prezidenta, a zdali se jednalo o revoluci anebo spíše o puč. Zvítězila skutečně pravda a láska nad lží a nenávistí?

Vzpomínková kniha lékaře–stomatologa, Husákova politického vězně, majitele trojnásobného vítěze Velké pardubické i prvního nestátního zdravotnického zařízení v České republice. Václav Bruna popisuje a glosuje formou rozhovoru se spisovatelem a publicistou Petrem Feldsteinem svou životní pouť prostřednictvím různých zážitků, postřehů a zkušeností. Jak ze svého osobního a pracovního soukromí, tak i z obecnějších pohledů. Vypráví o dětství a mládí stráveném v Českém Brodě, studiu medicíny v Hradci Králové, čtrnáctiletém pracovním působení na Slovensku včetně věznění v Ilavě, odchodu do emigrace, návratu demokracie do Československa, i o příčinách a následcích jeho rozdělení. Jak v rozhovoru, tak v samostatných komentářích a úvahách, prezentuje své názory na svět okolo nás, ale i v nás. Jako lékař i hluboce vzdělaný člověk seznamuje čtenáře se svým pohledem na nejrůznější fenomény lidské existence, na podmanivost, ale i kontroverznost dávné i nedávné historie, stejně jako na neméně kontroverzní současnost. Významnou součástí knihy jsou kapitoly, které se věnují působení Václava Bruny v našem dostihovém sportu. Do jeho historie se zapsal především jako majitel koně Peruána, trojnásobného vítěze Velké pardubické.

Strhující román zachycuje příběh výjimečně umělecky založených sourozenců Brontëových, známých spisovatelek Emily (1818–1848), Charlotte (1816–1855) a Anny (1820–1849) i jejich nadaného, ale nezdárného bratra Branwella. Autorka na základě podrobného studia nedávno odhalených pramenů i osobních návštěv míst, kde pobývali a jež inspirovala jejich tvorbu a poznamenala jejich život, zejména severoanglického Haworthu, volně rozvíjí dramatické líčení mnohdy neuvěřitelných osudů výjimečné rodiny.

Londýn, 1938. Když jejího otce jmenují do funkce amerického velvyslance v Británii, Kathleen „Kick“ Kennedyová je nadšená. Inteligentní a samostatná dívka touží uniknout dohledu přísné matky Rose, šprýmům starších bratrů Jacka a Joea a srovnávání se sestrou Rosemary. Svým charismatem a duchaplností působí na anglické vyšší kruhy jako živá voda a brzy si podmaní i Billyho Hartingtona, budoucího vévodu z Devonshiru. Jejich láska je však zapovězená, protože katoličtí Kennedyové ani Billyho aristokratická protestantská rodina tento svazek nikdy neschválí. Milenci se přesto vezmou, ale krátce nato se svět ocitne ve víru druhé světové války a Kennedyovi jsou nuceni vrátit se do Spojených států. Kick získává pozici novinářky a připojuje se k Červenému kříži, aby se mohla vrátit do Anglie. Zde ji čeká rozhodnutí, ke komu je skutečně loajální – zda ke své rodině, nebo ke své lásce… _Debutantka z rodu Kennedyů _je příběhem silné a emancipované dívky žijící v době, kdy mít vlastní názory a jít si svou cestou u žen nebylo v módě… Nabízí zajímavý vhled do života jedné z nejmocnějších rodin světa, která ve dvacátém století psala dějiny.

Devadesátá léta 20. století, Čína po dlouhých desetiletích bídy začíná opět vzkvétat, s ekonomickým rozvojem ovšem roste i nenažranost jejích nejvyšších činitelů. Něco se děje i v nenápadném provinčním městě Kořalnicích, kolébce lihovarnického výzkumu a zářném příkladu čínského zázraku. Na nejvyšší místa přichází anonymní udání s neuvěřitelným nařčením. Je třeba vyslat nejlepšího detektiva, inspektora Skobiceho, aby se inkognito vydal po stopách hrůzného spiknutí s nedozírnými následky, a naplno se ponořil do omamných par a vůní oné Mekky všech gurmánů, rozkryl karty dokonale sehraných potentátů, zastavil nelidskou mašinérii… Země alkoholu je nejen úžasným, vícevrstvým příběhem, v němž bujará fantazie a smích vyvěrají z kýče socialistického hyperrealismu, ale také brilantním pojednáním o umění románu a v neposlední řadě i pootevřeným oknem do spisovatelovy dílny.

Přízračná sibiřská tajga, nekonečné bažiny, zapomenuté trestanecké osady. Prostředí, ve kterém se osamělý český etnograf cítí méně sám. Hledá poslední příslušníky místních domorodých skupin, kteří zde živoří na hranici jejich zanikajícího světa. Celýkraj ale zahaluje závoj strachu. Mizí v něm mladé dívky. A není nikdo, kdo by je hledal.Etnograf se seznamí se sestrou jedné z pohřešovaných a nechá se postupně pohltit pátraním po osudu ztraceného děvčete. Většina cest, po kterých se vydává, však končí hluboko v lese…

Říká se, že žena vydrží víc než kůň. A kolik toho vlastně vydrží kůň? Hodně, i když se někdy splaší, začne vyvádět a občas jde dokonce hlavou proti zdi. Ať to stojí, co to stojí. Jak říká v knize Holky to někdy nemaj lehký psychiatr Radkin Honzák, je bláhové si myslet, že náš život řídí rozum. Jsou to emoce, co vedou naše kroky a občas s námi i pořádně lomcují! V rozhovoru s novinářkou Klárou Mandausovou prozrazuje mnoho dalších věcí o lásce, zdraví, vztazích, rodinných vzorcích, výchově, morálce, zkrátka o všem, čím každý den žijeme, z čeho se radujeme nebo s čím zápolíme. Jeho vyprávění je proložené příběhy deseti žen, se kterými život pořádně zacloumal. Měly namířeno k samému dnu, ale když už bylo na dosah, dokázaly sebrat síly, nadechly se a vydaly zpátky. Jejich životní osudy komentuje s laskavým nadhledem psychiatrička Alena Večeřová Procházková: Jak je ovlivnila rodina, co udělaly špatně, co naopak dobře a v čem můžou být příkladem pro ostatní? To všechno se dozvíte. A pozor, i když jsou v názvu holky, není to zdaleka čtení pouze pro ženy. Mužům vstup na stránky téhle knihy nejenže není zakázán, je dokonce velmi žádoucí! Je vám, pánové, přece jasné, že rčení o koni a výdrži, platí i pro vás?

Cesta do „evropského“ vesmíru se nám otevřela v roce 1978, kdy se Vladimír Remek stal prvním evropským kosmonautem v historii. V programu Interkosmos jsme ještě téhož roku, kdy odstartoval Vladimír Remek, vypustili z kosmodromu Pleseck družici Magion, „cvrčka“ o rozměrech pouhých 30×30×16 centimetrů a váze 15 kilogramů. Družic bylo více, ale po rozpadu východního bloku a zániku Interkosmu v roce 1990 se nad našimi vesmírnými projekty zavřelo nebe.Z mezihvězdného prostoru jsme však nikdy úplně neodešli. Teď se do vesmíru vracíme. A s plnou parádou. České technologie na robotickém vozítku Curiosity, které už od roku 2012 brázdí povrch Marsu, sklízejí zasloužený obdiv a uznání na celém světě. Stejně jako naše optika, speciální nanolepidla pro raketové nosiče, navigační a měřicí přístroje na palubách raket a družic, tantalové kapacitory či speciální sendvičové panely, jimiž jsou potažena zrcadla největších evropských teleskopů, komunikujících na vzdálenost miliónů kilometrů.

Jako Romeo a Julie jsou si vzdálení Ron a Jelsa – příslušníci nikoliv znepřátelených rodů, ale lidských civilizací v galaktickém věku. Přitom základní otázka, o kterou se vedou spory, je čistě filozofická: týká se nesmrtelnosti a posmrtnosti. Zatímco Ronova civilizace obývající planetu Syrus věří v pokračování života v nebeském řádu, Jelsina civilizace Oxydu se smrtí zápasí – usiluje o nesmrtelnost a opravdu se jí už daří lidský život velmi prodlužovat. Příběh však začíná o celých sto let dříve, než se Ron a Jelsa dostanou do osudového milostného střetu. V té době geniální vědec Alvarez konstruuje přístroj schopný tomu, kdo do něj vstoupí, zprostředkovat kvantově duchovní podstatu vědomí i celého vesmíru. Takzvaný psycholab je schopný nahlížet tato kvanta zevnitř – to proto, že jeho základ tvoří živý lidský mozek…

Vlčice, tak se v Anglii přezdívá sedmi královnám, jež vládly od XII. století až po éru Tudorovců, která začala na konci XV. století. Tyto panovnice vynikaly velkou inteligencí, měly vnitřní mužskou sílu, vyvolávaly divoké reakce. Jejich pojmenování si známý český novinář, dramatik a spisovatel Karel Hvížďala vypůjčil pro portrét dvou silných žen, které představuje ve své nové knize. I Magda Vášáryová (která kandidovala na slovenskou prezidentku) a Iva Brožová (která vyhrála spor s českým prezidentem) jsou velmi inteligentní a ambiciózní, svými postoji vyvolávaly rovněž často divoké reakce a pocházejí z tradičních měšťanských učitelských rodin, jejichž členové v minulém století měli dost odvahy postavit se proti oběma vládnoucím nenormalitám. Proto od malička věděly či alespoň tušily, že legitimování myšlenek autoritou, obecným míněním nebo sociálním vytvářením pravdy je odporné a nebezpečné.

„I. Q. ze mě vytahuje kořeny. Jeden po druhém, rychle, v rytmu rapu. Tak rychle, až to lupe. Lup. Lup. Lup. I. Q. je vytáhne, oklepe od hlíny - a já jsem celá děravá, plná děr jako po vytržených zubech. Z I. Q. je ve mně čím dál míň a míň; už ve mně nekoření; už není ani trochu MŮJ." Můj I. Q., to je příběh velké, bláznivé lásky nebo spíš obsese. Vztah předem odsouzený k zániku, ale o to silnější, palčivější a hlubší, tu slouží jako podobenství zoufalé lásky k městu New York, nádherné a nelítostné metropoli,která své věrné přetavuje do podob, jaké by sami nečekali. Svěže, neotřele, rytmicky psané vyznání, v kterém je o New Yorku všechno.

Slavný léčitel vypráví poutavou formou svůj strhující životní příběh. Bylinář Jan Mikolášek (1889–1973) zažil lesk i bídu rakouské monarchie, pracoval ve službách arcivévody Ferdinanda d’Este a okusil frontové zákopy první světové války. Po vzniku Československa se stal podnikatelem v tehdy netradičním léčitelském oboru. Během německé okupace se musel vypořádat s nevítanými návštěvami vysoce postavených nacistů ve své ordinaci a unikl také ze spárů obávaného pražského gestapa, kterému předvedl své léčitelské schopnosti u lékařské zkoušky. Hitlerův tajemník Martin Bormann byl výsledkem Mikoláškovy léčby doslova ohromen. Věhlas úspěšného léčitele se rychle šířil a brzy jej začali vyhledávat také lidé z řad umělců a politiků. Občas žádali o radu i samotní lékaři. Mezi jeho slavné pacienty patřili např. arcibiskup Josef Beran, prezident Antonín Zápotocký, nebo dokonce anglický král Jiří VI. Jan Mikolášek byl úspěšný a bohatý, ale musel překonávat mnohé nástrahy, závist spoluobčanů a také svádět neustálý boj s úřady. Po válce se stal trnem v oku komunistům. Ti neměli pro jeho „léčitelství“ žádné pochopení. Jeho výjimečnost podtrhuje film Šarlatán, jenž vstoupí do kin v únoru příštího roku. Mikolášek sepsal své paměti v padesátých letech a desítky let nemohly vyjít. Nyní vycházejí poprvé v tomto rozsahu a čtenáře dokáží rychle vtáhnout do děje. Přinášejí i zajímavý pohled do praxe přírodního lékařství.

Je Silvestr a sedmnáctiletá Sam umírá. Leží v nemocnici v posledním stadiu anorexie a nemá vůli k životu. Před rokem a půl její starší sestru Jenu napadli tak brutálně, že utrpěla poranění mozku a ztrátu paměti. Policie příklad nevyřešila, a tak si Sam začala hrát na detektiva a pokoušela se ze sestřiných vzpomínek poskládat, co se té strašlivé noci stalo. Narážela ale jen na další a další tajemství a teď se cítí zrazená, bezmocná a osamělá. Samin terapeut Clive se ale s takovým koncem nehodlá smířit. Když do nemocnice dorazí pozůstalost po Samině matce včetně krabice fotografií, uzavře s dívkou dohodu: pokud nechce, aby jí nechal násilně podat nitrožilní výživu, musí postupně o každé fotce čtvrt hodiny mluvit. Clive doufá, že když se Sam postaví své minulosti čelem, bude to pro ni dobrou terapií. Jenže cesta k uzdravení je nebezpečná. Sam totiž nelhala jen svým lékařům – skrývala temná tajemství i před sebou samotnou.

Publikace se zabývá německou politikou posledních dvaceti let. Vlastnímu tématu předchází obsáhlý úvod, objasňující základy politického systému SRN a proměny německého paradigmatu. Klíčem k pochopení německé politiky je její konsensuální charakter, podmíněný permanentním úsilím o překonávání dědictví nacionálního socialismu. Od 70. let však princip konsensu, na který jsou Němci patřičně hrdí a jenž přinesl v minulosti zemi záviděníhodnou stabilitu, začal degenerovat v úzce vymezený názorový koridor a „boj proti pravici“. V éře Merkelové dosáhl tento vývoj stavu, v němž je omezována politická soutěž a ohrožena podstata německé demokracie. Autor přináší zevrubnou analýzu krizových jevů, jako jsou levicové zglajchšaltování médií, agresivní feminismus, masivní ideologizace veřejného života či adorace masové ilegální migrace. Na četných příkladech demonstruje, jak se politická situace v dnešní SRN začíná podobat komunistickým režimům v jejich pozdní fázi.

Luděk Sobota je známý svým specifickým absurdním humorem nejen jako herec a komik, ale i jako autor zábavných textů. Ty píše celý život, a to jak kratší literární útvary, tak divadelní výstupy, a v současné sbírce jich shromáždil více než padesát. První část je věnována vzpomínkám z dětství, školních let, ze studia i divadelních začátků, příhodám ze života i „z natáčení“ a zápiskům ze současnosti. Druhá část obsahuje ty nejslavnější Sobotovy monology i dialogy. Doplněno množstvím fotografií z profesionálního i soukromého života.