Moba strana 187 z 197

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době mládí Přemysla II. V té době jeho otec Václav I. realizuje svůj politický sen – ovládnout prostřednictvím sňatku prvorozeného syna Vladislava rakouské země. Jenže Vladislav umírá a Přemysl se stane následníkem trůnu. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se mladý Přemysl oženit s Markétou Babenberskou, starší o více než třicet let. Nové česká královna je však ve věku, kdy není schopna dát zemím následníka. Proto se s ní rozvede a ožení se mladou uherskou princeznou Kunhutou, když předtím ve válce porazí jejího děda uherského krále Belu IV. Přemysl II. se stává nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp, protože postupně ovládne Rakousko, Štýrsko, Korutany a Chebsko. Navíc se mu narodí kýžený dědic – Václav. Přemysl je na vrcholu své moci.

Příběh se odehrává od února do června roku 1353. Je inspirovaný událostmi, které se tehdy staly v Brně, a v druhém plánu příběhu se promítají dějiny Čech a Moravy. V únoru zemřela druhá manželka krále Karla IV. a ten si hned domlouvá sňatek další. V únoru se také narodila dcera Kateřina markraběcímu páru Markétě Opavské a Janu Jindřichu Lucemburskému a hned se plánuje její zasnoubení. Hlavní linií příběhu je vztah manželů Ferreových a následně soudní proces s Jiřím Ferreem. Jiří Ferreus a jeho mladá žena Kateřina Smelclinová jsou příslušníky bohatých patricijských brněnských rodin. Ferreus se ke své ženě chová i na tehdejší poměry nehorázně. Krutě ji bije, nadává jí a všelijak ji psychicky trýzní. Tvrdí, že ji tak vychovává, když ji pořádně nevychovali rodiče. Kateřiny rodiče mu domlouvají, ale když to není platné, obrátí se na městkou radu o pomoc. Ta také Ferreovi domlouvá. Ferreus si ale z toho nic nedělá a ženu dál nekřesťansky bije. Ví, že na jeho straně je městské právo, které mu zaručuje beztrestnost ohledně chování ke své ženě. Přísežní jsou bezradní. Zbědované Kateřině se nakonec podaří z domu utéct a schová se u rodičů. Ferreus je žádá, aby mu ženu vydali zpátky. Kateřinina matka, spřízněná s vlivnými brněnskými rodinami naplánuje s matkami rodů, jak Ferrea společensky znemožnit a Kateřinu zachránit. Při rozhodne soudní proces za přítomnosti samotného markraběte. Druhou linií příběhu jsou osudy brněnského kata. Umírající vězeň, kterého měl původně popravit, mu svěří tajemství o velkém bohatství. Kat Hajo ho má téměř na dosah ruky, ale není jednoduché ho získat. Navíc mu právě zemřela žena, musí se postarat o své dvě děti a řešit případ měšťanky Magdaleny, která je odsouzená za vraždu svého starého manžela. O ukryté bohatství se zajímá i dominikánský mnich, který se ho snaží získat pro svůj řád. Zdá se, že podezřívá kata, že o celém případu něco ví. Je silný protivník, který se neštítí ničeho, aby dosáhl svého.

Na Pražském hradě došlo k neslýchanému zločinu. Přímo v úředním paláci byl jedné noci zavražděn zemský sudí Dobřej a v jeho těle byla nalezena dýka se satanskými znaky. Král Přemysl II. Otakar nemá k lidem na svém dvoře důvěru, a proto svěří vyšetřování mladému Oldřichovi z Chlumu. To se samozřejmě nelíbí zemským úředníkům, zvláště když se začne proslýchat, že král hodlá bezdězskému správci svěřit vlivný úřad zemského sudího. Proto začne pražský purkrabí spolu s komořím pátrat na vlastní pěst a obviní synovce zavražděného sudího Křišťana. Král mladíka odsoudí k smrti, jenže Oldřich z Chlumu má pochybnosti, neboť se ukáže, že existuje ztracený spis, označený jako "Jidáš".

V lesní boudě ležela v kupce starého sena mladá, téměř nahá žena. Mrtvá. Všechno nasvědčovalo tomu, že byla přepadena a znásilněna, z prstů rukou zůstaly jen krvavé pahýly, jako by pachatel chtěl znesnadnit její identifikaci. Komisaři Bémovi je však na první pohled jasné, že znásilnění nebude hlavním motivem činu. Vypadá to spíše jako akt kruté pomsty. Jenže komu a za co se vrah mstil?

Alain Bonnard, majitel malého kina v Paříži, je nostalgikem z přesvědčení. Rád promítá filmy a má rád lidi, kteří na ně chodí. Hlavně tu okouzlující, plachou ženu v červeném kabátu, která přichází každou středu a vždy sedává v řadě číslo sedmnáct. Jaký je asi její životní příběh? Jednoho večera najde Alain odvahu a pozve neznámou krásku na večeři. Tak začíná jeden z nejúžasnějších milostných příběhů, v němž svou roli hraje i film Woodyho Allena...

Netrpělivě očekávaný detektivní román známé české autorky zavádí čtenáře do prostředí včelařů. A rozhodně nepůjde o žádnou idylku. Na počátku letních prázdnin je totiž nalezena mrtvola včelaře, který zemřel na anafylaktický šok, když byl pobodán stovkami zdivočelých a zmatených včel. Záhy je jasné, že se jedná o vraždu, včelař byl připoutaný ke stromu v bezprostřední blízkosti úlů. Podezřelých je hned několik, neboť nepřátel měl tento muž více než dost… Kdo by byl ale schopen tak hrůzného činu?

Uprostřed noci zabuší na dveře bývalého námořníka Gerlofa Davidssona dvanáctiletý Jonas Kloss a s hrůzou mu vypráví o tom, že na moři viděl loď, na jejíž palubě byli umírající námořníci a šílenec se sekyrou. Na Ölandu se zatím rozbíhá hlavní turistická sezona, přijíždějí sem tisíce lidí, ne všichni tu ale chtějí strávit dovolenou nebo obdivovat krásy ostrova. Starý muž jménem Aron Fredh se vrací po mnoha letech z ciziny na Öland s jediným cílem: pomstít se. Vysvětlení je třeba hledat jak v minulosti, tak v přítomnosti, a především v bohaté rodině Klossových, která na ostrově vlastní přepychové rekreační středisko. Jediný Gerlof začíná tušit, kdo by mohl Fredh být; možná se s ním dokonce kdysi dávno setkal. Oba spolu tehdy stáli na hřbitově u čerstvě vykopaného hrobu, když vtom zaslechli, jak se z rakve ozývá bouchání...

V Kutné Hoře se schází zemský sněm. Na úvod se v chrámu svatého Jakuba koná mše svatá, v jejímž průběhu nečekaně dojde k vraždě Jana z Hradce. Nikdo neví, kdo ji spáchal, teprve na konci mše lidé kolem klečícího šlechtice zjistí, že ho kdosi probodl dýkou. Ještě téhož dne je v jednom z kutnohorských hostinců nalezeno mrtvé tělo dalšího zúčastníků sněmu Markvarta z Riesenburku. Nejpodivnější ovšem je zjištění, že oba mrtví krátce před tím, než byli zavražděni, odkázali ve své poslední vůli veškerý svůj majetek jakémusi Bratrstvu svatého Josefa Pěstouna...

Od té doby, co inspektorka Petra Delicado absolvovala interview v televizi, se nese na vlně popularity. Jenže nic netrvá věčně, a tak se po nějaké době musí opět vrátit k rutině policejní práce. Navíc na barcelonský komisariát dorazí několik balíčků s velice delikátním obsahem. Vše svědčí o tom, že odesilatel těchto hrůzostrašných zásilek je duševně vyšinutý člověk se zvrhlými choutkami. Společně se svým kolegou Fermínem Garzónem se inspektorka Delicado vydává po stopách odesilatele, které vedou až do daleké Moskvy.

Kniha líčí životní příběh mladé české zpěvačky, do níž se zamiluje mladý německý inženýr. Jejich vztah narazí na nesouhlas Veroničiných rodičů, pamětníků okupace. Veroničina kariéra se rozjíždí, zpěvačka vystupuje jako host na zahraničních scénách a natáčí CD. Během dvou let se stane Walter pevným bodem, k němuž se Veronika ze svých cest světem vrací, když je však postavena před jeho požadavek provdat se a vzdát se kariéry, váhá. Odkládajíc rozhodnutí, přijme pozvání k několikaměsíčnímu vystupování v Metropolitní opeře v New Yorku...

Byl to obávaný pistolník, ale vydával se za neúspěšného zlatokopa, jelikož chtěl být v blízkosti krásné Revy Hattawayové, které slíbil ochranu před čtyřmi nejmocnějšími muži Canyon City. Nějakou dobu mu to vycházelo, pak jej však čtyři mocní prohlédli. O'Hara byl donucen bojovat. Zrovna v té době však narazil na svém claimu na obrovskou zlatou žílu...

Oldřich z Chlumu, zástupce krále Přemysla II. Otakara a správce hradu Bezdězu, odjíždí z pověření svého panovníka na hrad Vartemberk. Mají se zde konat slavnostní zásnuby rytíře Beneše z Dubé... Upravená literární předloha, podle níž byl natočen stejnojmenný film, čerpala z knihy Vražda v ambitu - příběh Osudný turnaj.

Úvodní část série dobrodružných historických detektivek, které se odehrávají na Velké Moravě Hlavními hrdiny a velkomoravskými „detektivy“ jsou Slavomír, kníže z mojmírovského rodu, a jeho vikinský přítel Erik. V prvním příběhu, ve kterém rezonují vzpomínky na potupnou porážku franských vojsk při jejich vpádu na Moravu roku 855, pověřuje král Rastislav Slavomíra s Erikem vyšetřením vraždy stavitele Radslava, autora opevnění největších moravských měst a mikulčické baziliky. Rastislavovi záleží na potrestání stavitelových vrahů mimo jiné i proto, že Radslav krále v podstatě vychoval. Na začátku mají Slavomír s Erikem jen dvě stopy - ránu po podivně úzké dýce v Radslavově hrudi a svědectví opilého bednáře. Záhy se však dozvídají o neznámých okolnostech Radslavova života a dostávají se na stopu nebezpečného spiknutí...