Moravské zemské muzeum

Nedávno zesnulý fotograf František Kressa (1951-2019) představuje v 6. díle série "Normalizační Brno" moravskou metropoli v roce 1989, kdy se zrhoutil komunistický režim. Kressa jako fotograf Brněnského Večerníku trávil všechen pracovní i volný čas v ulicích během listopadu a prosince 1989, kdy Brno zažilo největší vlnu protestů ve své historii. Kressa svými fotografiemi ukazuje vše, co sametové revoluci předcházelo, jak si režim kupoval lidi zábavou, přestože husákovskému režimu nevěřil už skoro nikdo. Jednu kapitolu Kressa věnoval také Frantovi Kocourkovi, jehož zábava vytrhávala lidi z normalizačního bezčasí, další fenoménu Husákových dětí, které tvoří to nejlepší, co v době politického temna vzniklo. Kniha obsahuje také unikátní snímky brněnských tváří totality - představitelů režimu a zachycuje ihned po revoluci zaniklé Muzeum dělnického hnutí a samostatně se věnuje propagandě režimu. Mapuje také první cesty prezidenta Václava Havla do Brna.

Závěrečný 7. díl série Normalizační Brno Františka Kressy přináší fotografie z 3. největší části města Brna - z Králova Pole, v níž sídlila jediná česká veterinární univerzita i vojenská akademie. Před rokem 1989 se ale této části říkalo Brno V. Tento díl završuje nedokončenou sérii o bezčasí husákovské normalizace jedinečného brněnského fotografa Františka Kressy, který v dubnu 2019 náhle zemřel. V době 70. a 80. let ale zachytil unikátní podobu Brna a každodenní život jeho obyvatel v sérii 20 tisíc snímků. Ty jsou nyní uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně a ukazují atmosféru jakéhokoliv komunistického města ve východní Evropě. Nejzajímavější z těchto fotografií najdou čtenáři v závěrečném dílu jedinečné série.

Edice představuje vzpomínky aktérů násilí v době stalinismu, kteří popisují fungování justice a vojenské rozvědky nikoliv z pohledu obětí totalitního režimu, ale vysvětlují ho jako jeho pachatelé a spolupachatelé z různých pozic. Pořadatelem vyjímečné edice je brněnský historik Pavel Paleček, který je autorem oceňovaného dokumentu o soudci Karlu Vašovi, který mu poskytl filmový rozhovor o svých zločinech. Edice přináší mimo jiné i dokumenty spojené s působením "soudce Kata", jak přezdívali Karlu Vašovi političtí vězni. Nejvýznamnějším dosud nezveřejněným pramenem k stalinské perzekuci jsou vzpomínky prokurátora Juraje Viesky. Ten úspěšně navrhl trest smrti pro poslankyni Miladu Horákovou. Podílel se také na tvorbě a výkladu legislativy, která násilí a justiční vraždy v Československu umožnila - než jeho samotného semlela. Vzpomínky napsal během krátkého věznění v Leopoldově.

Reprezentativní doprovodná publikace k výstavě představuje množství exponátů spojených s Komenským, jeho dobou i jeho druhým životem. Některé jsou zde publikovány vůbec poprvé, jiné nově interpretovány. Atraktivní katalog obsahuje přes 400 barevných reprodukcí.

Jantarová stezka představovala po celé období protohistorické epochy důležitý koridor spojující severní Pobaltskou oblast se Středomořím, a jak již název vypovídá, hlavní komoditou na této cestě byla jantarová surovina a výrobky z ní provedené, které tvořily protihodnotu luxusního zboží typického pro vyspělejší Adriatickou oblast. Při sestavování knihy se sešla celá řada rozličných zajímavých příspěvků různým způsobem se problematiky dotýkajících a s ohledem na širokou škálu témat byly tyto sestaveny do jednotlivých tematicky či chronologicky zaměřených kapitol. Monografie Jantarová stezka v proměnách času je dedikovaná osobnosti a dílu PhDr. Jany Čižmářové při příležitosti významného jubilea.

Postava největšího tankového esa všech dob, šikovatele Kurta Knispela, zajímá jak historiky v České republice, tak badatele ve světě již mnoho let. Tento rodák z malé vesnice Salisov u Zlatých Hor ve Slezsku byl totiž znám svým odporem k německé válečné mašinérii, přesto patřil k nejvýkonnějším vojákům německého Wehrmachtu.

Sbírka Josefa L. Hrdého, která obsahuje 163 španělských řádů, vyznamenání a odznaků z období 18. - 20. století u nás téměř neznámých a nedostupných. Jedná se o královské řády, vojenské záslužné řády, civilní záslužné řády, vojenská vyznamenání, koloniální řády, řády karlistů, medaile Červeného kříže, pamětní medaile a kříže, dekorace společností a odznaky. K nejcennějším patří španělský Řád zlatého rouna z období 1. poloviny 20. století.

V hudebních dějinách nalezneme jen málo kompozic, která mají tak poutavou a spletitou historii jako právě Janáčkova Její pastorkyňa. Dlouhá a nesnadná cesta plná usilovného hledání nových tvůrčích principů ji nakonec přivedla mezi nejhranější opery 20. století. Tato kniha přináší mnoho nových informací zpracovaných na základě současných poznatků vycházejících mimo jiné z přípravy kritické edice partitury. Provází čtenáře genezí díla a odpovídá na otázky, co Janáčka vedlo k?volbě realistické divadelní hry, kdy přesně operu zkomponoval a proč autor dělal všechno pro to, aby nebylo možné určit dobu dokončení prvního jednání. Nastíní rodinné, pracovní i společenské okolnosti, vzniku opery, včetně jejího úzkého spojení s?nemocí a úmrtím Janáčkovy dcery Olgy. Osvětluje nekompromisní postoje dirigenta Karla Kovařovice při Janáčkově neúspěšném úsilí zadat premiéru opery pražskému Národnímu divadlu, pojednává o světové premiéře v Brně i zákulisních jednáních vedoucích k?pozdější úspěšné pražské premiéře, včetně okolností vzniku úprav partitury provedených Karlem Kovařovicem. Věnuje se také Janáčkovu přátelství s?Maxem Brodem a jeho aktivitám směřujícím k?mezinárodnímu uznání Její pastorkyně i celého skladatelova díla. Čtenář se seznámí s?významnými inscenacemi, které byly nastudovány za Janáčkova života, či se skladatelovými finančními výnosy plynoucími z?vydání a uvádění Její pastorkyně. Knihu provází množství dokumentů a fotografií, často poprvé publikovaných.