Motto strana 100 z 171

Bryan Pierce je slavný malíř, jehož obrazy uchvátily svět. Za jeho talentem se však skrývá tajemství: obrazy maluje v transu, během něhož jako by se přenášel do minulých životů. Po procitnutí vždy zjistí, že je bohatší o nějakou novou dovednost. Když se setká s racionální Linz, pozná v ní spřízněnou duši a ve snech se dostane až do starověkého Egypta. Podaří se mu přesvědčit Linz, že odjakživa patří k sobě a v patách jim je všehoschopný nepřítel?

Amber pracuje jako vedoucí týmu uklízečů v zábavním parku. Kirsty je novinářka na volné noze. Žijí v jiném městě, mají jiný život, jiné plány do budoucna, jinou rodinu i přátele. Zatím o sobě nevědí. Stejně jako o sobě nevěděly kdysi dávno. Pak je osud na jeden jediný den svedl dohromady a jejich život nadobro změnila děsivá tragédie, na kterou nemohou zapomenout, i když se o to snaží sebevíc.

Amber pracuje jako vedoucí týmu uklízečů v zábavním parku. Kirsty je novinářka na volné noze. Žijí v jiném městě, mají jiný život, jiné plány do budoucna, jinou rodinu i přátele. Zatím o sobě nevědí. Stejně jako o sobě nevěděly kdysi dávno. Pak je osud na jeden jediný den svedl dohromady a jejich život nadobro změnila děsivá tragédie, na kterou nemohou zapomenout, i když se o to snaží sebevíc.

Rodina Ulrichových se po čtyřech letech v Římě přestěhovala do Paříže – města lásky a savoir-vivre. První týdny a měsíce v novém městě byly ale s jejich poněkud „zaprášenými“ znalostmi francouzštiny překvapivě komplikované a někdy až vesele katastrofální. Přesto celá rodina dospěla k jednomu zjištění: Francouzi jsou sice zvláštní, ale mimořádně sympatický národ.

O stereotypech mezi mužem a ženou v generaci dnešních třicátníků. Kdo platí na rande? Kdo koho vlastně žádá o ruku a kdo opravdu zdržuje, když se odchází z bytu? Novou metou ve vztahu je znát navzájem své heslo k počítači, muži mají krémy proti vráskám a ženy dělají kariéru. Miloš a Michelle se v tom chaosu snaží zorientovat. Žijou totiž v generaci dnešních třicátníků, tedy v první generaci, která si v životě nastavuje svá vlastní pravidla. A tím, že spolu nespí, k sobě mohou být upřímní. Jejich krátké tematické sloupky, které už rok vycházejí na Bezjablka.cz, jsou ironickým povzdechem nad tím, jak by dnešní svět vypadal, kdyby Eva tenkrát nepodala Adamovi jablko a Adam si do něj nekousnul. Jak by vypadal svět, ve kterém muž a žena mluví otevřeně o všem, co se v jejich životech změnilo?

Jak to dopadne, když se ve svém milostném životě rozhodnete řídit radami zastaralých příruček? Lauren je mladá, krásná, chytrá, vtipná a sympatická a do Londýna se přestěhovala za lákavou vidinou života plného milostných dobrodružství. Nehledá dlouhodobý vztah a nechce se vázat. Proč jí to ale žádný muž nevěří? Lauren se tedy rozhodne experimentovat a řídit se každý měsíc radami jiné seznamovací příručky. A protože pocházejí z různých období, Lauren si díky nim vyzkouší rozmanité metody svádění – promění se ze stydlivé dívky ve svůdnou erotickou bohyni a jindy zase dodržuje přísný celibát – to vše s jediným cílem: užít si nezávazný sex s co nejpřijatelnějším partnerem, i když to se nakonec ukáže jako téměř nemožné. Přestože (nebo protože?) Lauren do puntíku dodržuje všechny uvedené pokyny, dostává se často do nečekaných a někdy i velmi zvláštních situací a brzy pochopí, že svádění je věc ožehavá, a kdo si pohrává s ohněm, často si spálí prsty…

Je možné mít v Číně 10 dětí? Paní Ming neustále mluví o svých deseti dětech, které žijí na různých místech rozsáhlého území Číny. Je to možné v zemi, kde je povoleno mít pouze jedno dítě? Obešla nějak zákon? Vymýšlí si nebo je snad šílená? A co když se nejedná o imaginární potomky? Co když doopravdy existují? Jaké tajemství skrývá nenápadná a tichá paní Ming? Když jsem v saku hledal drobné na spropitné, vyklouzla mi z kapsy fotografie. Paní Ming ji sebrala a usmála se, když uviděla rodinné foto... „Já mám deset dětí.“ Najednou jsem měl pocit, že moje znalosti kantonštiny doznaly trhlinu… Pro jistotu jsem opakoval cifru „deset“ v mandarínštině, pak v angličtině; pokaždé kývla. Nevěřícně jsem ještě roztáhl prsty do vějíře. „Deset?“ Aby mě uklidnila, vypočítala jejich jména: „Ting Ting, Ho, Da-Xia, Kun, Kong, Li Mei, Wang, Ru, Zou, Šuang.“ Slast, jakou v ní tyto slabiky vyvolávaly, jí rozsvítila oči, vyhladila rysy, její obličej na okamžik omládl. Nekomentoval jsem to, jen jsem se obdivně ušklíbl, jak situace vyžadovala, sklapl jsem podpatky a hbitě odcválal za svými obchodními partnery. Byl jsem ohromený. Jaká výstřední a přehnaná lež! Představovala si snad, že jí to uvěřím? Považuje mě za takového hlupáka? Každý přece ví – dokonce i omezený turista –, že čínský stát za účelem regulování demografického vývoje už celá desetiletí zakazuje párům, aby přivedly na svět víc než jedno dítě.

Starý lord Footrustle pozval na Vánoce celou rodinu. Tajemná zákoutí starého hradu jsou najednou plná chamtivých příbuzných, kteří se nemohou dočkat, až lord umře a oni zjistí, komu z nich odkázal svůj majetek. Když ho najdou usmrceného několika bodnými ranami, je jasné, že někdo byl až příliš netrpělivý. A pak začnou umírat další… Najde Max vraha?

Je možné mít v Číně 10 dětí? Paní Ming neustále mluví o svých deseti dětech, které žijí na různých místech rozsáhlého území Číny. Je to možné v zemi, kde je povoleno mít pouze jedno dítě? Obešla nějak zákon? Vymýšlí si nebo je snad šílená? A co když se nejedná o imaginární potomky? Co když doopravdy existují? Jaké tajemství skrývá nenápadná a tichá paní Ming? Když jsem v saku hledal drobné na spropitné, vyklouzla mi z kapsy fotografie. Paní Ming ji sebrala a usmála se, když uviděla rodinné foto... „Já mám deset dětí.“ Najednou jsem měl pocit, že moje znalosti kantonštiny doznaly trhlinu… Pro jistotu jsem opakoval cifru „deset“ v mandarínštině, pak v angličtině; pokaždé kývla. Nevěřícně jsem ještě roztáhl prsty do vějíře. „Deset?“ Aby mě uklidnila, vypočítala jejich jména: „Ting Ting, Ho, Da-Xia, Kun, Kong, Li Mei, Wang, Ru, Zou, Šuang.“ Slast, jakou v ní tyto slabiky vyvolávaly, jí rozsvítila oči, vyhladila rysy, její obličej na okamžik omládl. Nekomentoval jsem to, jen jsem se obdivně ušklíbl, jak situace vyžadovala, sklapl jsem podpatky a hbitě odcválal za svými obchodními partnery. Byl jsem ohromený. Jaká výstřední a přehnaná lež! Představovala si snad, že jí to uvěřím? Považuje mě za takového hlupáka? Každý přece ví – dokonce i omezený turista –, že čínský stát za účelem regulování demografického vývoje už celá desetiletí zakazuje párům, aby přivedly na svět víc než jedno dítě.

Starý lord Footrustle pozval na Vánoce celou rodinu. Tajemná zákoutí starého hradu jsou najednou plná chamtivých příbuzných, kteří se nemohou dočkat, až lord umře a oni zjistí, komu z nich odkázal svůj majetek. Když ho najdou usmrceného několika bodnými ranami, je jasné, že někdo byl až příliš netrpělivý. A pak začnou umírat další… Najde Max vraha?

I nejtvrdší detektiv může podlehnout kouzlu krásné zlodějky Adrianne, dcera vyhlášené hollywoodské krasavice a proslulého arabského šejka, žije pozoruhodný dvojí život. Všichni ji znají jako princeznu, lehkomyslnou moderní dívku, která přes den poletuje po dobročinných akcích a večer z jednoho luxusního večírku na druhý. Nikdo netuší, že právě ona je Stín, největší zloděj současnosti. Daří se jí to tajit, dokud se neobjeví jeden z nejtvrdších detektivů Interpolu Philip Chamberlain, v minulosti také sám pověstný zloděj. Muž se však dopustí jedné osudové chyby – podlehne Adrianninu kouzlu…

Dramatický příběh o síle mateřské lásky, odhodlání a odvaze tváří v tvář nepřekonatelným překážkám. Když byly Jacobovi dva roky, řekli lékaři matce, že je autista a nikdy nebude schopen ani zavázat si sám boty. Zatímco se odborníci zaměřili na to, aby Jake zvládl základní dovednosti a nenechal se rozptylovat zbytečnostmi, chlapec se víc a víc stahoval do svého vlastního světa a nedělal žádné pokroky. Nakonec úplně přestal mluvit. Jeho matka cítila, že tohle není v pořádku. Odhlásila ho ze speciální školky a doma v garáži vytvořila centrum denní péče. Proč se při výchově soustředit na věci, které dítěti nejdou? Proč naopak nerozvíjet jeho nadání a záliby? To se stalo její základní filozofií spolu s důrazem na hry a běžné dětské zážitky, jako je sport, pikniky nebo táboření. Její tvrdá práce a odhodlání přinesly výsledky, které nikdo neočekával. Jacob má ve skutečnosti IQ vyšší než Einstein, fotografickou paměť a počítat se naučil sám v průběhu dvou týdnů. V devíti letech začal pracovat na originální teorii v oblasti astrofyziky, která mu podle odborníků jednou přinese Nobelovu cenu. Od dvanácti let se profesionálně věnuje kvantové fyzice.

Po polroku strávenom v Londýne sa Agatha Raisinová vracia do svojej milovanej cotswoldskej dedinky a do susedskej blízkosti fešného Jamesa Laceyho. Zdá sa však, že Jamesa ich opätovné stretnutie necháva skôr chladným. Agathu teda čoskoro pohltí jej druhá vášeň: vyšetrovanie zločinov. Pokračovanie príbehov svojskej Agáthy Raisinovej, ktorá opäť strká nos tam, kam nemá...

Po polroku strávenom v Londýne sa Agatha Raisinová vracia do svojej milovanej cotswoldskej dedinky a do susedskej blízkosti fešného Jamesa Laceyho. Zdá sa však, že Jamesa ich opätovné stretnutie necháva skôr chladným. Agathu teda čoskoro pohltí jej druhá vášeň: vyšetrovanie zločinov. Pokračovanie príbehov svojskej Agáthy Raisinovej, ktorá opäť strká nos tam, kam nemá...

Povídky o pocitech, zkušenostech a omylech ženy v nejlepším věku Již čtvrté vydání úspěšné knihy dvaceti osmi humorných příběhů psaných s ležérním nadhledem, jejichž tématem je láska a milostný život.

Malá města nebývají k cizincům právě přátelská – pokud ovšem onen cizinec není nezadaný a pohledný mladý muž. Když se v Crozetu objeví Blair Bainbridge, neváhají místní dohazovačky ani vteřinu a prohlásí ho za skvělou partii pro nedávnou rozvedenou Harry Haristeenovou. Po prvním očmuchání s nimi souhlasí i Tuckerová a Paní Murphyová, věrná Harryina fenka a kočka. Brzy se ale ukáže, že má Blair jednu malou vadu – možná je vrah. V Crozetu a okolí se totiž začaly nacházet kusy těla muže, jehož tu nikdo nezná, takže nejpodezřelejší je právě nově příchozí. A tak se Harry, Tuckerová a Paní Murphyová musejí opět pustit do pátrání.