Motto strana 127 z 171

Má dáti dal je knížka povídek o vztazích mezi muži a ženami. Hlavními hrdinkami nejsou vždy mladé ženy, často jim je přes čtyřicet, jsou racoinální, sebevědomé, ale také živočišné a žádoucí. Muži i ženy ve vztahu spřádají sítě, ale mnohdy v síti uv íznou sami - lapeni do svých vlastních her. Mužovo hledání skutečné ženy prostřednictvím mnoha žen, ale hlavně hledání sebe sama.

Někdy bychom si přáli zapomenout na vše, co se nám v životě nepovedlo. Minulost nás přesto vždycky tak či onak dostihne. Kostlivce ve skříni má i čtyřlístek přítelkyň, které se po mnoha letech setkávají na vernisáži. Z emigrace ve Franci se právě vrá tila excentrická Nena, která se s obrovským entuziasmem pouští do podnikání a zakládá vlastní galerii. Vzápětí ale Nena umírá, a přítelkyně, které s ní studovaly na Akademii výtvarných umění, se scházejí na jejím pohřbu. Je za její smrtí něco víc než blesková nemoc? Má se začít bát jedna druhé? Co zůstane z jejich přátelství, když se začnou nitky příběhu rozmotávat? Ukazuje se totiž, že všechny kamarádky jsou s Nenou spojeny mnohem víc, než se původně zdálo a měly důvod jí usilovat o život.

Někdy bychom si přáli zapomenout na vše, co se nám v životě nepovedlo. Minulost nás přesto vždycky tak či onak dostihne. Kostlivce ve skříni má i čtyřlístek přítelkyň, které se po mnoha letech setkávají na vernisáži. Z emigrace ve Franci se právě vrá tila excentrická Nena, která se s obrovským entuziasmem pouští do podnikání a zakládá vlastní galerii. Vzápětí ale Nena umírá, a přítelkyně, které s ní studovaly na Akademii výtvarných umění, se scházejí na jejím pohřbu. Je za její smrtí něco víc než blesková nemoc? Má se začít bát jedna druhé? Co zůstane z jejich přátelství, když se začnou nitky příběhu rozmotávat? Ukazuje se totiž, že všechny kamarádky jsou s Nenou spojeny mnohem víc, než se původně zdálo a měly důvod jí usilovat o život.

Někdy bychom si přáli zapomenout na vše, co se nám v životě nepovedlo. Minulost nás přesto vždycky tak či onak dostihne. Kostlivce ve skříni má i čtyřlístek přítelkyň, které se po mnoha letech setkávají na vernisáži. Z emigrace ve Franci se právě vrá tila excentrická Nena, která se s obrovským entuziasmem pouští do podnikání a zakládá vlastní galerii. Vzápětí ale Nena umírá, a přítelkyně, které s ní studovaly na Akademii výtvarných umění, se scházejí na jejím pohřbu. Je za její smrtí něco víc než blesková nemoc? Má se začít bát jedna druhé? Co zůstane z jejich přátelství, když se začnou nitky příběhu rozmotávat? Ukazuje se totiž, že všechny kamarádky jsou s Nenou spojeny mnohem víc, než se původně zdálo a měly důvod jí usilovat o život.

V této knize Povídání o detektivkách nabízí P. D. Jamesová, jedna z nejslavnějších a nejoblíbenějších britských spisovatelek, své osobní dějiny detektivky jako žánru. Na příkladech jiných, převážně britských autorů i na základě vlastních spisovatelsk ých zkušeností osobitým stylem ukazuje, jak se detektivka v průběhu času vyvíjela, v čem tkví její výjimečnost i úspěch a proč mají příběhy o vraždách a vyšetřování zločinů dodnes pro tolik lidí takové kouzlo.

Autorka o své nové knize říká: "Tohle není román o lásce. Do této knížky jsem zařadila povídky, sloupky, hodně rad, infantilní reportáž a pár historek, které mi vyprávěla má kamarádka." Ale hlavně v knize najdete pro autorku tolik typický humor a s ebeironii.

Ve dvou po sobě následujících nocích dojde v centru Göteborgu ke dvěma vraždám a jednomu pokusu o vraždu. Oběti spolu na první pohled nijak nesouvisejí a motiv činu je nejasný. Navíc muž, který útok přežil, zmizí dřív, než ho policie stačí vyslechnout. Nezbývá než obrátit se na veřejnost. Mezi spoustou bezcenných informací se opakovaně objevuje volání anonyma, jenž "potrestání provinilců" odůvodňuje citáty z Páté knihy Mojžíšovy.

Jakmile mladá Američanka vložila do úst první sousto šťavnatého bifteku provoněného pepřovou omáčkou, rozhodla se hodit všechno za hlavu a začít nový život v nejromantičtějším městě na světě, po boku „mimozemšťana“ s podivným jménem. Elizabeth se přestěhuje do Gwendalovy pařížské garsonky v „drsné“ čtvrti a je vržena do světa rušných tržnic pod širým nebem i elegantních bister. Učí se kuchat svou první rybu (s malou pomocí Jane Austenové) a tišit stesk po domově (za asistence čokoládového koláče). Zakouká se i do místního řezníka (jenž se nebezpečně podobá Mattu Dillonovi). Hrdinka zjišťuje, že čím hlouběji proniká do francouzské kuchyně, tím více před ní začíná sama Paříž odkrývat svá tajemství. Dospívá k poznání, že francouzská kultura se podobá dobře dozrálému sýru – člověk vidí jen svrchní kůrku, dokud se neprořízne k lahodně pikantnímu vnitřku. Kniha je okořeněná recepty na vybrané lahůdky, jakými jsou letní ratatouille, tatarák z mečouna, kachní prsíčka s ostružinami, jehněčí na pomeranči a badyánu, či čokoládové koláčky.

Na hřbitově se náhodně setkají dva pozůstalí. Désirée je knihovnice a v polední přestávce chodívá k prostému náhrobku za svým manželem, který umřel na její vkus příliš mladý. Benny je zemědělec, který chová krávy a starostlivě pečuje o pompézní hrobku svých rodičů. Sedávají spolu na lavičce před hroby a zpočátku k sobě cítí silnou antipatii. Ale jednoho dne se na sebe usmějou… To je počátek nádherného vášnivého vztahu dvou lidí, kteří jsou ale tak odlišní! On potřebuje hospodyni a pomocnici na statku, zatímco ona je intelektuálka, která neumí ani vařit, natož se starat o hospodářství. V jejich vztahu tedy není o humorné situace nouze...

Na hřbitově se náhodně setkají dva pozůstalí. Désirée je knihovnice a v polední přestávce chodívá k prostému náhrobku za svým manželem, který umřel na její vkus příliš mladý. Benny je zemědělec, který chová krávy a starostlivě pečuje o pompézní hrobku svých rodičů. Sedávají spolu na lavičce před hroby a zpočátku k sobě cítí silnou antipatii. Ale jednoho dne se na sebe usmějou… To je počátek nádherného vášnivého vztahu dvou lidí, kteří jsou ale tak odlišní! On potřebuje hospodyni a pomocnici na statku, zatímco ona je intelektuálka, která neumí ani vařit, natož se starat o hospodářství. V jejich vztahu tedy není o humorné situace nouze...

Jack Montfort, architekt z Glastonbury, naváže po smrti své ženy a dítěte vztah s místní farářkou Winnie. Jednoho večera Winnie porazí auto a těžce ji zraní. Vše ukazuje na to, že nešlo o nehodu, ale o pokus o vraždu... A tak se Jack rozhodne požádat o pomoc svého bratrance Duncana Kincaida. Ten příležitost strávit víkend se svojí kolegyní a přítelkyní Gemmou Jamesovou mimo rušný Londýn uvítá. Netuší přitom, že vyšetřování, které je čeká, bude i pro ně velkou zkouškou...

Jack Montfort, architekt z Glastonbury, naváže po smrti své ženy a dítěte vztah s místní farářkou Winnie. Jednoho večera Winnie porazí auto a těžce ji zraní. Vše ukazuje na to, že nešlo o nehodu, ale o pokus o vraždu... A tak se Jack rozhodne požádat o pomoc svého bratrance Duncana Kincaida. Ten příležitost strávit víkend se svojí kolegyní a přítelkyní Gemmou Jamesovou mimo rušný Londýn uvítá. Netuší přitom, že vyšetřování, které je čeká, bude i pro ně velkou zkouškou...

Xénie, její dvě dcery, jejich lapálie s muži i se životem vůbec - a k tomu všemu tajemný nález zakázané knihy… Xénie a její dvě už vlastně dospělé dcery prožívají další spousty tragikomických příhod. Po rozvodu jako by se hrdinka stala svým způsobem čerstvě dospělá, podobně jako její děti. Musí si hledat nové místo v životě i sebe samu. K tomu mimo jiné přispívá i pátrání po původu podivného textu objevujícího se v ohni a psaného v neznámém jazyce. Ukazuje se, že jde o tajemnou knihu Lilit. Postupně Xénie začíná textu rozumět a zjišťuje, že jí kniha promlouvá z duše. Jenomže Xénie se své duše bojí. Čte své vlastní myšlenky, které si kdysi dávno zakázala. Je to, jako by četla svůj deník. Kniha vypráví o všech milenkách i manželkách, které si myslí, že jsou šílené, o divokém, zakázaném ženství, ale také o nutnosti porozumění mezi ženami a muži. Xénie postupně zjišťuje, že je potřeba znovu okusit zakázané jablko z ráje… Deník šílené milenky je strhující příběh plný tajemství.

Třiatřicetiletá mírně neurotická překladatelka Dana o sobě často pochybuje. Situace ve kterých se ocitá se obvykle vyvíjejí úplně jinak než sama očekávala a často končí fiaskem… Chce žít podle svých představ… ale věc se jí vždycky nějakým způsobem vymkne z ruky... Dana tuší co by neměla dělat a přesto se do toho pouští. Neustále ji pronásleduje pocit že má máslo na hlavě. Nikdy neprožila déle trvající citový vztah po kterém tak touží. Jednoho dne potká muže s poetickým příjmením Krásný a kolotoč bláznivých příhod se naplno roztáčí. Daninými spoluhráči v absurdních situacích jsou její dominantní matka která vymýšlí jeden nesmysl za druhým a dceru neustále kritizuje homosexuální kamarád Roman se sklony k depresím pijanka Irena zahraniční studentka Adéla a potrhlá sousedka. Ti všichni různým způsobem prožívají podobné komické historky jako Dana.

Malika, dcera generála Ufkíra, druhé nejvýznamnější osobnosti marockého království, vyrůstala od svých pěti let, kdy ji adoptoval král Muhammad V., jako princezna v královském paláci v Rabatu. Po jeho smrti se její výchovy ujímá králův nástupce Hasan II. V Rabatu se jí dostalo královského vychování. Ale šťastné období netrvalo dlouho. Během puče, připraveného na 16. srpna 1972, se generál Ufkír pokusí svrhnout Hasana II., neúspěšně… Generál Ufkír je zastřelen, Malika, její matka a pět sourozenců – nejmladšímu jsou teprve tři roky – jsou zatčeni. Do vězení se dostala jako osmnáctiletá dívka a vyšla z něj jako čtyřicetiletá žena. Nepoznala lásku, neporodila děti. Teď může konečně vést svůj vlastní život – i když s vědomím, že své nejlepší roky prožila ve vězení.

Malika, dcera generála Ufkíra, druhé nejvýznamnější osobnosti marockého království, vyrůstala od svých pěti let, kdy ji adoptoval král Muhammad V., jako princezna v královském paláci v Rabatu. Po jeho smrti se její výchovy ujímá králův nástupce Hasan II. V Rabatu se jí dostalo královského vychování. Ale šťastné období netrvalo dlouho. Během puče, připraveného na 16. srpna 1972, se generál Ufkír pokusí svrhnout Hasana II., neúspěšně… Generál Ufkír je zastřelen, Malika, její matka a pět sourozenců – nejmladšímu jsou teprve tři roky – jsou zatčeni. Do vězení se dostala jako osmnáctiletá dívka a vyšla z něj jako čtyřicetiletá žena. Nepoznala lásku, neporodila děti. Teď může konečně vést svůj vlastní život – i když s vědomím, že své nejlepší roky prožila ve vězení.