Muzeum paměti XX.století

Praha jako křižovatka osudů přivítala řadu mimořádných hostů, od vědců a umělců po revolucionáře a státníky, jejichž pražské stopy přibližujeme prostřednictvím archivních fotografií, dobových dokumentů i osobních příběhů. V katalogu je bohatá kolekce historických fotografií, dokumentů a dalšího materiálu, které dokumentují nejen oficiální protokolární události, ale i atmosféru těchto významných okamžiků. autoři textů: Petr Blažek – Tomáš Karabela – Michal Macháček – David Svoboda

Publikace prof. Karla Skalického zkoumá kult osobnosti jako opakující se fenomén, který proniká z totalitních režimů do dnešní společnosti. Autor kriticky analyzuje ideologii, jež oslabuje lidskou svobodu, a vyzývá k odpoutání se od dogmat a k hledání nové cesty ke skutečné lidskosti. Autorem eseje z roku 1978 je Karel Skalický (nar. 1934), teolog a filosof, římskokatolický kněz, redaktor, spisovatel, univerzitní pedagog. Je emeritním profesorem Papežské Lateránské univerzity v Římě (Pontificia Universit? La te ranense) a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Mezi lety 1956—1994 pobýval v římském exilu.

Hlavním tématem této publikace jsou různorodé vztahy spisovatele a filosofa Zbyňka Fišera se Státní bezpečností. Zbyněk Fišer používal od konce čtyřicátých let 20. století pseudonym Egon Bondy. Ve čtyřech obdobích byl postupně spolupracovníkem komunistické tajné policie s krycími jmény „Klíma“, „Zbyněk“, „Mao“ a „Oskar“. Od roku 1961 až do roku 1989 byl s přestávka mi úspěšně nasazen do mnoha akcí Státní bezpečnosti. Kniha má dvě části. První je interpretační studie Miroslava Vodrážky nazvaná Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla. Její titul je inspirován teoretickým spisem filosofa postmoderny Umberta Eca Otevřené dílo. Studie se zaměřuje na zkoumání života a díla Zbyňka Fišera (alias Egona Bondyho) a nejrůznějších poloh bondyovského mýtu, který je specifický tím, že byl dlouhodobě vytvářen nejen samotným autorem, různými aktéry a skupinami, ale zejména nebyl možný bez tajných plánů StB. Druhou částí knihy je edice archivních dokumentů Státní bezpečnosti z let 1949–1989, které vybral a kritickým poznámkovým aparátem opatřil historik Petr Blažek.

Tématem této publikace je fungování vazební vojenské věznice v letech 1948 až 1950, která vešla do dějin pod názvem Domeček a dodnes šokuje krutými poměry, které zde panovaly. V jejích zdech trpěla řada osobností československé vojenské elity, jež komunistický režim právem pokládal za své oponenty či se jich skrze falešná obvinění snažil zbavit. S Domečkem je nerozlučně spojen jeho sadistický správce František Pergl, stejně jako příslušníci pátrací a vyšetřovací skupiny 5. oddělení Hlavního štábu Ministerstva národní obrany, které ve vymezeném období věznici spravovalo. Tito lidé se osobně podíleli na brutálním fyzickém a psychickém mučení zadržených osob. Kniha, v některých případech vůbec poprvé, podává prostřednictvím podrobně sestavených biografických medailonů ucelený obraz o jejich životní a profesní dráze a objasňuje, zda a jak byli za své činy potrestáni. Přináší rovněž klíčové informace k těm, kteří jim byli jako političtí vězni totalitního státu vydáni napospas.

Publikace se zabývá případem tzv. borské vzpoury, komunistickým režimem vykonstruovaným procesem, který se odehrál v měsících dubnu a květnu roku 1950. Snaží se postihnout tento proces v celé jeho šíři, včetně otázky, kým byl iniciován, jak probíhalo vyšetřování a soudní přelíčení. Popisuje přípravu a realizaci následné politické kampaně, jež měla znásobit účinky procesu směrem ke Sboru vězeňské stráže. Zároveň hledá odpovědi na otázky, zda primárním cílem procesu bylo skutečně utužit disciplínu v SVS, nebo vládnoucí diktatura jím sledovala i další záměry a jak, a jestli vůbec, byla o procesu informována široká veřejnost. Pozornosti se dostává i obětem tohoto případu a jejich dalšímu osudu. Publikace čerpá především z originálních dokumentů z fondů Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek.

Hlavním tématem této publikace jsou životní osudy, činnost a tvorba Pavla Tigrida (1917–2003), významné osobnosti československých a českých dějin. Jeho život výrazně ovlivnily velké zlomy 20. století. Dvakrát odešel do exilu a dvakrát se vrátil do vlasti. V období německé okupace působil v československém vysílání BBC v Londýně. Po válce působil jako novinář v lidoveckém tisku. Na počátku padesátých let byl vedoucím československé redakce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. V roce 1956 byl spoluzakladatelem exilového časopisu Svědectví, který redigoval až do počátku devadesátých let. Podporoval domácí opozici. Po pádu komunistického režimu působil v prezidentské kanceláři jako poradce Václava Havla. V letech 1994–1995 zastával post ministra kultury České republiky. Získal vysoká česká, francouzská a německá státní vyznamenání.

Hlavními tématy této publikace jsou československé reflexe tvorby britského spisovatele George Orwella, zejména proslulých románů 1984 a Farma zvířat. Společně s romány My Jevgenije Zamjatina a Konec civilizace Aldouse Huxleyho se jedná o klasická díla dystopické literatury. Autoři této knihy se zabývají nejen exilovými a samizdatovými vydáními zmíněných Orwellových románů, jejich vznikem a šířením v nesvobodné společnosti, ale také uměleckými díly ovlivněnými Orwellovou tvorbou. Pozornost rovněž věnují podobám orwellovského roku 1984 v Československu včetně represí proti oponentům komunistického režimu a projevů solidarity s politickými vězni. The publication gives account of Czechoslovakian reflections on the work of British writer George Orwell, especially his famous novels Nineteen Eighty-Four and Animal Farm. Together with Yevgeny Zamyatin’s novel We and Aldous Huxley’s Brave New World, these are classic works of dystopian literature. The authors of the present book examine not only the exile and samizdat editions of the aforementioned Orwell novels, their origins and dissemination in the society under a totalitarian rule, but also works of art inspired by Orwell’s work. Attention is also paid to the forms of commemoration of ‘Orwellian year’ 1984 in Czechoslovakia, including the repression of opponents of the Communist régime and expressions of solidarity with political prisoners. Katalog byl vydán k výstavě, která se konala v Praze od 25. června do 25. září 2024.

Když slyšíme slovo „gulag“, vybaví se nám nejprve kniha Souostroví GULAG Alexandra Solženicyna: systém tisíců táborů nucených prací rozesetých po celé rozloze Sovětského svazu. Téměř totožný systém však existoval v každé zemi, kterou po druhé světové válce ovládli komunisté – včetně Československa. Na území současné Evropské unie a jejich nejbližších sousedů fungovalo po více než jednu dekádu nejméně 800 táborů. Bylo v nich uvězněno téměř 1 500 000 lidi, z nichž 130 000 zemřelo. Česko-anglický katalog k mezinárodní výstavě Evropský GULAG přináší fotografie, příběhy i strohá fakta, dokumentující pracovní tábory, kde v otrockých podmínkách žili, pracovali a také často umírali lidé někdy i bez jakéhokoli rozsudku, a po nichž ve většině případů nezůstaly žádné hmotné stopy. Publikace připomíná mimo jiné i Čechoslováky zavlečené do sovětských lágrů či zmiňuje roli Západu, který byl dlouho neochotný připustit si pravdu o nových „koncentračních“ táborech na území svého nedávného spojence v boji proti nacismu.

Povstání českého lidu proti nacistické okupaci v květnu 1945 nepatří mezi největší milníky našich novodobých dějin, během kterých se rozhodovalo o dalším osudu národa i země. Vypuklo spontánně až v okamžiku, kdy o osvobození od nacismu a obnově samostatného státu již bylo rozhodnuto. Přesto mu v naší moderní historii právem patří zcela mimořádné místo. V několika předchozích staletích v českých zemích nedošlo ke srovnatelné události. Do boje proti německým okupantům se na samém konci války se zbraněmi v rukou a nasazením vlastního života zapojily desetitisíce lidí a to nejen v Praze, ale po celých Čechách a Moravě. Účastnili se jediného celonárodního ozbrojeného povstání, ke kterému v českých zemích došlo od časů třicetileté války. Tisíce z nich v posledních dnech již rozhodnutého konfliktu zahynuli. Nadstandardně zpracovaná kniha, kterou držíte v rukou, je věnována všem obětem, hrdinům, účastníkům i pamětníkům událostí z posledního válečného května, které se nesmazatelně zapsaly do paměti celé jedné generace našich předků.

Publikace pomocí dobových dokumentů a fotografií přibližuje životní osudy právníka, politika, politického vězně a exulanta JUDr. Bedřicha Hostičky. V roce 1950 byl souzen v procesu s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími osobnostmi, který se uskutečnil na pokyn vedení Komunistické strany Československa. JUDr. Hostička byl do procesu zařazen jako člen Československé strany lidové a obviněn ze špionáže. Ve vězení strávil téměř čtrnáct let. This publication presents the life of the lawyer, politician, political prisoner and exile, Dr. Bedřich Hostička, with the help of contemporary documents and photographs. In 1950, he was sentenced in the showtrial with Dr. Milada Horáková and other personalities, which took place on the instructions of the leadership of the Communist Party of Czechoslovakia. Dr. Hostička was included in the trial as a member of the Czechoslovak People’s Party (Christian Democrats) and accused of espionage. He spent almost 14 years in prison.

Dějiny 20. století byly tragicky poznamenány nástupem totalitních ideologií a režimů. Komunismus, fašismus a nacismus přinesly statisícům lidí nezměrné utrpení a vyžádaly si nespočet obětí v důsledku válek i v těch částech světa, které nebyly pod jejich přímou nadvládou. Všechny tyto ideologie vyrůstaly z nenávisti a byly spojeny s bezohledným a často krutě nelidským násilím. Tato publikace přináší životní příběhy sedmadvaceti křesťanů, kteří položili život za svou víru. Autoři | Authors: Artur Aleksiejuk | Luigi Aluisi O.F.M. | Maria Axinte | Wojciech Bednarski | Volodymyr Birčak | Petr Blažek | Cor Faber | Jožica Friedrich | Marta Georgieva | Isó Gergely | Yana Hrynko | Łukasz Kamiński | Iryna Kurhanska | Merita Mece | Marge-Marie Paas | Greta Paskočiumaite | Jaroslav Slašťan | Immanuel Volkonski

Publikace přibližuje pomocí dobových dokumentů a fotografií vykonstruovaný politický proces s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími osobnostmi, který se na pokyn vedení Komunistické strany Československa uskutečnil na jaře 1950. Na jeho přípravě se podíleli sovětští poradci vyslaní do Československa na podzim 1949. Doprovázela ho masivní dehonestační a propagandistická kampaň. Katalog vychází ze stejnojmenné výstavy, která byla v červnu 2020 připravena při příležitosti sedmdesátého výročí těchto tragických událostí. The publication presents, with the help of contemporary documents and photographs, the fabricated political trial with JUDr. Milada Horáková and other co-defendants, which took place in the spring of 1950 upon the instructions of the leadership of the Communist Party of Czechoslovakia. In the preparation of this political show-trial, Soviet advisers sent to Czechoslovakia in the autumn of 1949 took active part. The trial was accompanied by a massive defamatory and propaganda campaign. The publication is based on the eponymous exhibition organised in 2020 to commemorate the seventieth anniversary of these tragic events.

Autobiografické vzpomínky politického vězně, exulanta a akademického malíře Pavla Vošického zachycují přibližně půlstoletí jeho života, od dospívání na konci druhé světové války až po zhroucení komunistického režimu. Autor zažil komunistický kriminál, kam se dostal na konci padesátých let za protistátní výroky, když vykonával základní vojenskou službu. Přesto se mu po několika neúspěšných pokusech podařilo dostat se na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde se věnoval především kresbě. V polovině 60. let vystupoval jako zpěvák s populárním souborem Apollo. V roce 1969 odešel do exilu, většinu času prožil v USA. Živil se jako grafik. Přátelil se s řadou známých osobností, mezi jinými s Pavlem Landovským, Milošem Formanem, Petrem Steinerem či Ivanem Passerem. Od roku 1977 se mu již jako občanu USA podařilo dostat se několikrát do Československa za svou dcerou. Na počátku osmdesátých let však byl poté, co odmítl spolupráci se Státní bezpečností, označen za nežádoucí osobu a do Prahy se opět dostal až v roce 1989, těsně před pádem komunistického režimu. Součástí knihy je úvod Viktora Šlajchrta, rozsáhlý soubor autorových kreseb.

Kniha zachycuje životní příběh Miloše Šuchmy (*1940), který v roce 1968 spolu zakládal Klub angažovaných nestraníků a po své emigraci do Kanady, kde se stal šéfredaktorem časopisu Západ a předsedou Českého a Slovenského národního sdružení v Kanadě, patřil ke stěžejním osobnostem československého exilu. Autor ve svých memoárech seznamuje čtenáře se svými valašskými kořeny i dětstvím a jinošstvím na pražských Vinohradech, jež bylo po znamenáno osudovými zvraty československých dějin německou okupací a komunistickým pučem. Popisuje zatčení a uvěznění svého otce, obchodníka se zlatem, a provází nás svými dalšími osudy až do období pražského jara a následujících desetiletí svého kanadského života. Předmluvu napsal Petr Blažek. V příloze jsou publikovány vybrané články a rozhovory z časopisu Západ.