Muzeum paměti XX.století
vydavateľstvo
Lennonova zeď v Praze
Tématem této knihy jsou dějiny Lennonovy zdi v Praze. Jedná se o druhé, zásadně přepracované vydání. Autoři se zabývají nejen postupnou proměnou Lennonovy zdi a společenství okolo ní, ale také předchozí tradicí nápisů na tomto místě. Na Velkopřevorském náměstí a jeho okolí se ve výroční den smrti britského hudebníka a mírového aktivisty konala od roku 1981 výroční setkání jeho fanoušků. Pod vlivem policejních zásahů postupně přerostla v protirežimní vystoupení, na nichž se podepisovaly petice s požadavky na zavedení náhradní civilní služby, odchod sovětských jednotek z Československa, propuštění politických vězňů či odstranění jaderných zbraní. Někteří účastníci těchto srazů patřili na konci osmdesátých let mezi spoluzakladatele opozičních skupin, zejména Nezávislého mírového sdružení Iniciativy za demilitarizaci společnosti a Mírového klubu Johna Lennona. Významnou roli sehrála Lennonova zeď rovněž po roce 1989. Připomínání Lennonovy památky nezůstalo jen aktivitou přívrženců subkultur, ale odráželo i dobové spory o povahu společnosti, její minulost a budoucnost. Lennonova zeď se také stala významnou turistickou atrakcí, komerčním artiklem a dokonce inspirací pro protestní hnutí na druhé straně zeměkoule.
Vypredané
26,74 €
28,15 €
Tak kde jsou ti Američani?
Autobiografické vzpomínky politického vězně, exulanta a akademického malíře Pavla Vošického zachycují přibližně půlstoletí jeho života, od dospívání na konci druhé světové války až po zhroucení komunistického režimu. Autor zažil komunistický kriminál, kam se dostal na konci padesátých let za protistátní výroky, když vykonával základní vojenskou službu. Přesto se mu po několika neúspěšných pokusech podařilo dostat se na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde se věnoval především kresbě. V polovině 60. let vystupoval jako zpěvák s populárním souborem Apollo. V roce 1969 odešel do exilu, většinu času prožil v USA.
Živil se jako grafik. Přátelil se s řadou známých osobností, mezi jinými s Pavlem Landovským, Milošem Formanem, Petrem Steinerem či Ivanem Passerem. Od roku 1977 se mu již jako občanu USA podařilo dostat se několikrát do Československa za svou dcerou. Na počátku osmdesátých let však byl poté, co odmítl spolupráci se Státní bezpečností, označen za nežádoucí osobu a do Prahy se opět dostal až v roce 1989, těsně před pádem komunistického režimu. Součástí knihy je úvod Viktora Šlajchrta, rozsáhlý soubor autorových kreseb.
Vzpomínky Čechokanaďana
Kniha zachycuje životní příběh Miloše Šuchmy (*1940), který v roce 1968 spolu zakládal Klub angažovaných nestraníků a po své emigraci do Kanady, kde se stal šéfredaktorem časopisu Západ a předsedou Českého a Slovenského národního sdružení v Kanadě, patřil ke stěžejním osobnostem československého exilu. Autor ve svých memoárech seznamuje čtenáře se svými valašskými kořeny i dětstvím a jinošstvím na pražských Vinohradech, jež bylo po znamenáno osudovými zvraty československých dějin německou okupací a komunistickým pučem. Popisuje zatčení a uvěznění svého otce, obchodníka se zlatem, a provází nás svými dalšími osudy až do období pražského jara a následujících desetiletí svého kanadského života. Předmluvu napsal Petr Blažek. V příloze jsou publikovány vybrané články a rozhovory z časopisu Západ.
Nezapomeňte na mne / Not Forget about Me
Publikace přibližuje pomocí dobových dokumentů a fotografií vykonstruovaný politický proces s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími osobnostmi, který se na pokyn vedení Komunistické strany Československa uskutečnil na jaře 1950. Na jeho přípravě se podíleli sovětští poradci vyslaní do Československa na podzim 1949. Doprovázela ho masivní dehonestační a propagandistická kampaň. Katalog vychází ze stejnojmenné výstavy, která byla v červnu 2020 připravena při příležitosti sedmdesátého výročí těchto tragických událostí.
The publication presents, with the help of contemporary documents and photographs, the fabricated political trial with JUDr. Milada Horáková and other co-defendants, which took place in the spring of 1950 upon the instructions of the leadership of the Communist Party of Czechoslovakia. In the preparation of this political show-trial, Soviet advisers sent to Czechoslovakia in the autumn of 1949 took active part. The trial was accompanied by a massive defamatory and propaganda campaign. The publication is based on the eponymous exhibition organised in 2020 to commemorate the seventieth anniversary of these tragic events.
Na sklade 1Ks
18,29 €
19,25 €
Století mučedníků
Dějiny 20. století byly tragicky poznamenány nástupem totalitních ideologií a režimů.
Komunismus, fašismus a nacismus přinesly statisícům lidí nezměrné utrpení a vyžádaly si nespočet obětí v důsledku válek i v těch částech světa, které nebyly pod jejich přímou nadvládou. Všechny tyto ideologie vyrůstaly z nenávisti a byly spojeny s bezohledným a často krutě nelidským násilím.
Tato publikace přináší životní příběhy sedmadvaceti křesťanů, kteří položili život za svou víru.
Autoři | Authors:
Artur Aleksiejuk | Luigi Aluisi O.F.M. | Maria Axinte | Wojciech Bednarski | Volodymyr Birčak | Petr Blažek | Cor Faber |
Jožica Friedrich | Marta Georgieva | Isó Gergely | Yana Hrynko | Łukasz Kamiński | Iryna Kurhanska | Merita Mece |
Marge-Marie Paas | Greta Paskočiumaite | Jaroslav Slašťan | Immanuel Volkonski
Na sklade 1Ks
18,29 €
19,25 €
Křesťanský demokrat JUDr. Bedřich Hostička
Publikace pomocí dobových dokumentů a fotografií přibližuje životní osudy právníka, politika, politického vězně a exulanta JUDr. Bedřicha Hostičky. V roce 1950 byl souzen v procesu s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími osobnostmi, který se uskutečnil na pokyn vedení Komunistické strany Československa. JUDr. Hostička byl do procesu zařazen jako člen Československé strany lidové a obviněn ze špionáže. Ve vězení strávil téměř čtrnáct let.
This publication presents the life of the lawyer, politician, political prisoner and exile, Dr. Bedřich Hostička, with the help of contemporary documents and photographs. In 1950, he was sentenced in the showtrial with Dr. Milada Horáková and other personalities, which took place on the instructions of the leadership of the Communist Party of Czechoslovakia. Dr. Hostička was included in the trial as a member of the Czechoslovak People’s Party (Christian Democrats) and accused of espionage. He spent almost 14 years in prison.
Na sklade 1Ks
16,72 €
17,60 €
České povstání v květnu 1945
Povstání českého lidu proti nacistické okupaci v květnu 1945 nepatří mezi největší milníky našich novodobých dějin, během kterých se rozhodovalo o dalším osudu národa i země. Vypuklo spontánně až v okamžiku, kdy o osvobození od nacismu a obnově samostatného státu již bylo rozhodnuto. Přesto mu v naší moderní historii právem patří zcela mimořádné místo. V několika předchozích staletích v českých zemích nedošlo ke srovnatelné události. Do boje proti německým okupantům se na samém konci války se zbraněmi v rukou a nasazením vlastního života zapojily desetitisíce lidí a to nejen v Praze, ale po celých Čechách a Moravě. Účastnili se jediného celonárodního ozbrojeného povstání, ke kterému v českých zemích došlo od časů třicetileté války. Tisíce z nich v posledních dnech již rozhodnutého konfliktu zahynuli. Nadstandardně zpracovaná kniha, kterou držíte v rukou, je věnována všem obětem, hrdinům, účastníkům i pamětníkům událostí z posledního válečného května, které se nesmazatelně zapsaly do paměti celé jedné generace našich předků.
Evropský Gulag / European Gulag
Když slyšíme slovo „gulag“, vybaví se nám nejprve kniha Souostroví GULAG Alexandra Solženicyna: systém tisíců táborů nucených prací rozesetých po celé rozloze Sovětského svazu. Téměř totožný systém však existoval v každé zemi, kterou po druhé světové válce ovládli komunisté – včetně Československa. Na území současné Evropské unie a jejich nejbližších sousedů fungovalo po více než jednu dekádu nejméně 800 táborů. Bylo v nich uvězněno téměř 1 500 000 lidi, z nichž 130 000 zemřelo. Česko-anglický katalog k mezinárodní výstavě Evropský GULAG přináší fotografie, příběhy i strohá fakta, dokumentující pracovní tábory, kde v otrockých podmínkách žili, pracovali a také často umírali lidé někdy i bez jakéhokoli rozsudku, a po nichž ve většině případů nezůstaly žádné hmotné stopy. Publikace připomíná mimo jiné i Čechoslováky zavlečené do sovětských lágrů či zmiňuje roli Západu, který byl dlouho neochotný připustit si pravdu o nových „koncentračních“ táborech na území svého nedávného spojence v boji proti nacismu.